Kosmotýdeník 299 (4.6. – 10.6.)

Start pilotované lodě, evropský astronaut na Mezinárodní kosmické stanici, objev organických molekul na Marsu a mnoho dalšího. Máme za sebou týden, který byl z pohledu kosmonautiky opravdu napěchovaný událostmi. V Kosmotýdeníku si shrneme i ty události, pro které během týdne nezbylo místo. V hlavním tématu zamíříme do čisté místnosti, kde se připravují velmi zajímavé zlaté chladiče pro dalekohled Jamese Webba, ale nevynecháme třeba ani odklad mise ICON na raketě Pegasus XL. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

JWST dostal zlaté chladiče

Dalekohled Jamese Webba má být vrcholným astronomickým nástrojem, který má možnost podstatně rozšířit astronomické obzory a znalosti o vesmíru. Vzhledem k jeho výjimečnosti, unikátní konstrukci i vysoké ceně se však potýká s řadou problémů a technologických výzev. Jedena taková výzva, která se aktuálně řeší, souvisí s odvodem odpadního tepla z jeho vědeckých přístrojů. Řešení takového problému se může zdát extrémně nudné a komplikovaně inženýrské, což také opravdu je. Nicméně stojí za naši pozornost a pojďme se na něj podívat blíže.

Zlaté chladiče, které budou odvádět teplo z elektroniky teleskopu Jamese Webba

Zlaté chladiče, které budou odvádět teplo z elektroniky teleskopu Jamese Webba
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Webb má čtyři vědecké přístroje umístěné ve své spodní části modulu nazvaného integrated science instrument module (ISIM). Aby se udrželo teplo daleko od citlivých přístrojů, většina elektroniky, která slouží k napájení a ovládání přístrojů, je umístěna v oddělené části pod ISIM, kde jsou také speciálně navržené pozlacené rošty, které mají bezpečně nasměrovat teplo do okolního prostoru.

Usměrňovače v podstatě fungují jako zrcadla, která reflektují teplo (infračervené záření) určitým přesně daným směrem. Pokud to zní povědomě, je to proto, že Webbova zrcadla budou dělat přesně to samé – ale chladiče namísto toho, aby reflektovaly infračervené světlo z vesmíru, budou posílat teplo od vědeckých přístrojů do vesmíru. „Zlato má velmi vysokou odrazivost v infračerveném spektru, takže je ideální pro nasměrování tepla,“ vysvětlil Matthew Stephens, inženýr mechanických systémů pro Webb v Goddardově vesmírném leteckém středisku NASA v Greenbeltu, „To je zároveň důvod pozlacení primárních, sekundárních a terciárních zrcadel teleskopu.“

Instalace ochranných skel před kontaminací chladičů

Instalace ochranných skel před kontaminací chladičů
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Inženýři nyní instalují zpět zmíněné pozlacené rošty poté, co byly dokončeny testy vědeckých přístrojů a bylo opět propočítáno, že rošty splní svoji úlohu a odvedou dostatek tepla z ISIM. Rošty byly mezitím umístěny v čistém skladu, aby byly chráněny před jakoukoli kontaminací, čímž by pak mohly kontaminovat i vědecké přístroje, nebo ztratit část své kapacity pro odvod tepla. Průhledné plastové desky umístěné nad rošty, které vidíte na přiložených fotografiích, budou chránit vědecký modul před jakoukoliv kontaminací během zbývajících fází integrace a testování teleskopu. Zabrání průniku všech nečistot dovnitř.

Instalace těchto roštů byla nutná nyní, protože až dojde k integraci se zbytkem teleskopu, tedy konstrukcí a sluneční clonou, tak právě clona by zabraňovala přístupu k větracím otvorům a rošty by nemohly být nainstalovány.

Kosmický přehled týdne:

Mise sondy Juno byla prodloužena o tři roky do roku 2021. Komise pro hodnocení současné práce sondy se tak rozhodla poté, co vyhodnotila stav vědeckých přístrojů i systémů sondy, které nyní pracují dobře. Sonda tak bude mít více času na získání všech potřebných údajů pro splnění všech svých primárních úkolů. To, že zatím nebyly splněny všechny původní úkoly sondy, je dáno tím, že sonda obíhá po jiné (vyšší) oběžné dráze, než bylo plánováno. V roce 2016 měl být proveden manévr, který měl zkrátit oběžnou dobu kolem planety na 14 dní, ale před zážehem hlavního motoru byly detekovány problémy s jeho ventily a bylo rozhodnuto, že sonda zůstane pro jistou na současné dráze, kde jí jeden oběh kolem Jupiteru trvá 53 dní a do jeho blízkosti se tak dostává v delších časových rozestupech. Kvůli tomu potřebuje více času na nasbírání dostatku vědeckých dat. Z plánovaných 36 vědeckých průletů kolem Jupiteru tak sonda do dnešního dne uskutečnila 12 a plánovaných 36 dosáhne za zmíněné tři roky. Sonda má tak zajištěné financování na další tři roky, přičemž ještě na fiskální rok 2022 je plánováno financování analýzy vědeckých dat.

NASA představila něco, co jistě potěší všechny milovníky map, ale i vědecké pracovníky. Díky datům z družic Aqua a Terra, které začaly ve vesmíru pracovat v letech 2002 a 1999, má agentura k dispozici dvě desetiletí podrobných globálních snímků z takřka každého dne tohoto období. A to ve velmi pěkném rozlišení. No a nyní si tyto data můžete prohlédnout i Vy. Jednoduše, pomocí intuitivního prohlížeče Worldview, který rychle a chytře načítá snímky tak, aby odpovídaly vámi zvolenému rozlišení. Prostě to vyzkoušejte. Nezapomeňte, že při zkoumání oblasti České republiky si povětšinou užijete mapu měnících se mraků.

Stále vám to nepřijde až tak závratné? Představte si, že někdy kolem roku 2000, když jste chtěli aktuální globální snímky, museli jste fyzicky zažádat příslušný úřad, zde tedy NASA, podat fyzickou žádost se specifikem času a družice a čekat, zda po týdnech čekání vám bude žádost schválena a dorazí snímek. Mohlo se také stát, že ve vámi zvolený čas, nebyl k dispozici snímek, anebo měl špatnou kvalitu. Aktuálně jsou tato data povětšinou zpoplatněna. Nynější zveřejněná databáze je nejdelším souvisle zpracovaným souborem dat o Zemi pomocí snímků a také jako jeden z mála je takhle online a zdarma přístupný.

Z atolu Kwajalein v Tichém oceánu se vrátilo letadlo L-1011 společnosti Northrop Grumman Innovation Systems s raketou Pegasus XL a družicí ICON. Ačkoli tento start byl plánován už na příští týden 14. června, kvůli dodatečným testům a po domluvě s NASA, byl odložen na neurčito. Armáda, která spravuje zmíněný atol, má velmi omezené časové možnosti pro poskytnutí vybavení atolu pro civilní mise. Společně s tím, že ICON prošvihne své červnové startovní okno, může být odklad nakonec počítán na celé měsíce. Detaily o důvodu odkladu zatím nejsou přesně známy, ale mohlo by jít o nějaký problém na prvním stupni rakety Pegasus XL.

Tento týden odstartovala v současnosti jediná pravidelně využívaná pilotovaná loď. Sojuz MS-09 byl vynesen raketou Sojuz FG. Podívejte se na pár povedených snímků z tohoto startu.

Sojuz FG startuje

Sojuz FG startuje
Zdroj: https://www.flickr.com/

Sojuz FG se Sojuzem MS-09 startuje

Sojuz FG se Sojuzem MS-09 startuje
Zdroj: https://www.flickr.com/

Tři členové nové posádky ISS míří do vesmíru

Tři členové nové posádky ISS míří do vesmíru
Zdroj: https://www.flickr.com/

Sojuz FG s lodí Sojuz MS-09 opouští Zemi

Sojuz FG s lodí Sojuz MS-09 opouští Zemi
Zdroj: https://www.flickr.com/

Přehled z Kosmonautixu:

Pojďme si na tomto místě shrnout, jaké články o kosmonautice jsme vám přinesli na stránkách Kosmonautixu. Začali jsme rovnou startem, na rampě stál Falcon 9, vynášel družici SES-12 a my jsme vám to okomentovali Živě a česky. Všechny mise, které mají zkoumat zatím nepokořené a populární hranice jsou velmi oblíbené, nyní se můžete těšit na tu, která se zaměří na hranici sluneční soustavy. Na Mezinárodní kosmickou stanici zamířil evropský astronaut Alexander Gerst, který bude vyhlížet nové horizonty. Další velkolepá událost právě uplynulého týdne byla zpráva o úspěšném probuzení sondy New Horizons, kterou čeká velká práce u zatím nejvzdálenějšího zblízka prozkoumaného tělesa. Další start tohoto týdne rozhodně nebyl méně významný, než ten první. Právě naopak. Raketa Sojuz vynesla loď Sojuz MS-09 s tříčlennou posádkou. Podívali jsme se také k Marsu, kde už pěknou řádku let provádí průzkum evropská sonda Mars Express, která má stále co říct. A k Marsu ještě něco, i když pozemského. Pokud jste student ve věku od 13-18 let, možná byste rádi podali přihlášku do Expedice Mars. Znovupoužitelnost se skloňuje v kosmonautice nyní úplně všude. Možná k tomu budou mít co říct i Rusové, s jejich projektem znovupoužitelné rakety. Ani tentokrát nepřijdete o pravidelný souhrn nejzajímavějších událostí měsíce května, pořad Vesmírné výzvy je připraven. Zprávou týdne však rozhodně bylo, že vozítko Curiosity nalezlo významný náznak toho, že by se na Marsu v minulosti mohl nacházet život. Evropská sonda BepiColombo se již na kosmodromu připravuje na start. Velmi významný objev hlásí čeští vědci, kteří pomohli rozlousknout záhadu blesků v atmosféře Jupiteru. A na závěr se podíváme na jeden průzkum veřejného mínění, zadavatelem je NASA, která se zajímá o mínění o svých projektech.

Snímek týdne:

Nyní je už posádka stanice ISS opět šestičlenná, tedy v plném počtu. V týdnu přiletěla loď Sojuz MS-09 i s evropským astronautem Alexandrem Gerstem a takto přílet zachytil ruský kosmonaut Oleg Artěmjev.

Sojuz MS-09 přilétá k Mezinárodní kosmické stanici

Sojuz MS-09 přilétá k Mezinárodní kosmické stanici
Zdroj: https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/

Video týdne:

Zprávou týdne je rozhodně nález vozítka Curiosity. Ať už jde o detekci organických molekul anebo periodicitu objevování metanu v atmosféře, je to velmi zajímavá zpráva, která stojí za připomenutí. Život tedy nalezen ještě nebyl, ale tyto analýzy nám ukazují, že jsme na stopě a že by teoreticky mohl být život skutečně i jinde, než jen na Zemi. Ale k takovému zjištění máme ještě daleko. Pojďte si ve videu týdne připomenout, co Curiosity vlastně našlo.

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://spaceflightnow.com/
https://spaceflightnow.com/
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.flickr.com/photos/nasahqphoto/41898551494/in/photostream/
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…0b257ea15149b90d7b182de93f29d506&oe=5B7DE9AC
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/jwst-pv-145604copy.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/jwst-pv-145722_copy.jpg
https://static.independent.co.uk/s3fs-public/thumbnails/image/2014/01/16/13/mirror44.jpg

Kosmotýdeník 299 (4.6. – 10.6.), 5.0 out of 5 based on 20 ratings
Pin It
(Visited 1 884 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (20 votes cast)
(Visited 1 884 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


Jeden komentář ke článku “Kosmotýdeník 299 (4.6. – 10.6.)”

  1. Spytihněv napsal:

    25.května Queqiao přibrzdila u Měsíce a vydala se do L2. Je to 64 500 km za Měsícem. Ono to asi chvilku trvá, než se ji podaří navést na oběžnou dráhu kolem libračního bodu, ale už je to docela dlouho a info nemůžu najít. Podařilo se ji tam usadit?

Zanechte komentář