SLS Block 1: Pilotovaný oblet Měsíce i sonda k Europě

Před měsícem jsme na konci pravidelného čtvrtletního shrnutí příprav k prvnímu letu americké rakety SLS verze Block 1 popsali změny v plánování mise druhé rakety SLS, která má k Měsíci vynést Orion s posádkou. Popis událostí končil schválením rozpočtu NASA na fiskální rok 2018. Na jeho základě, v zájmu urychlení mise, NASA obdrží do 30. září prvních 350 milionů dolarů na přípravu stavby druhé mobilní vypouštěcí plošiny pro budoucí starty raket SLS verze Block 1B s mnohem výkonnějším, ale hmotnějším a delším horním stupněm EUS. Deklarovaným důvodem této štědrosti Kongresu je umožnit, aby pro druhý let byla opět použita verze Block 1, takže stávající plošina nebude procházet časově náročnými úpravami na verzi Block 1B. Tyto úpravy totiž vyžadují při přechodu na novou verzi rakety 33měsíční pauzu. To mělo vést k druhému startu SLS v roce 2023, zatímco bez úprav může být mise urychlena přibližně o rok.

Mobilní plošina podporuje montáž, testování, servis a přepravu rakety z montážní budovy na startovní komplex. NASA má k dispozici jednu plošinu, která byla původně postavena pro raketu Ares I, a po jejím zrušení byla upravena pro SLS. O druhé plošině NASA uvažovala již koncem loňského roku, ale nakonec ji nepožadovala. Propočty totiž ukázaly, že jde o investici v řádu miliardy dolarů, a od uzavření kontraktu po vybudování plošiny a její osazení obslužnými rameny uplyne pět let.

Modifikace plošiny požadované pro SLS Block 1B

Modifikace plošiny požadované pro SLS Block 1B
Zdroj: https://i.pinimg.com/

Bylo zřejmé, že duben bude ve znamení přehodnocování plánů. O překvapení však nebyla nouze. Klíčovým cílem nejnovějších úvah o pilotované misi Orionu EM-2 zůstává letová trajektorie MTLI, která vede k obletu Měsíce. Pro misi bude opět použit adaptér OSA. NASA proto uvažuje o malých sekundárních užitečných zatíženích, obdobných třinácti cubesatům z nepilotované mise EM-1. V létě hodlá NASA zahájit jednání s Boeingem o stavbě a dodání druhého exempláře horního stupně ICPS.

Stupeň ICPS (vlevo) a adaptér OSA (vpravo) pro misi EM-1, 5. dubna

Stupeň ICPS (vlevo) a adaptér OSA (vpravo) pro misi EM-1, 5. dubna
Zdroj: https://c1.staticflickr.com

Původní smlouva na první ICPS sice obsahovala opci na druhý exemplář, ale časový rámec pro její uplatnění vypršel v srpnu 2016. Certifikace stupně pro pilotovaný let by však nakonec měla vyjít levněji, než kolik činil původní odhad 150 milionů dolarů. V rámci loňské studie proveditelnosti přidání posádky do mise EM-1 totiž agentura opětovně posuzovala náklady na tuto certifikaci, a výsledkem bylo zjištění, že tyto náklady budou nižší, než očekávala.

Vlivný republikánský senátor John Culberson, předseda rozpočtového výboru Sněmovny reprezentantů, dlouhodobě podporuje vynesení šestitunové sondy Europa Clipper raketou SLS ve startovním okně v červnu 2022. Díky němu jsou již několik let pro sondu Europa Clipper v platné legislativě, konkrétně v autorizačním zákonu pro NASA, určeny právě SLS a rok 2022. Termín se však stal nereálným kvůli skluzům v přípravách první SLS s následnou nutnou 33měsíční pauzou. NASA letos v únoru dokonce uvedla v žádosti o rozpočet na fiskální rok 2019, že sondu nemůže vynést před rokem 2025, protože dřívější termín by narušil její plány pilotovaných letů, souvisejících se stavbou stanice u Měsíce.

Letová trajektorie sondy Europa Clipper při vynesení na SLS Block 1 ve srovnání s komerčními nosiči

Letová trajektorie sondy Europa Clipper při vynesení na SLS Block 1 ve srovnání s komerčními nosiči
Zdroj: https://1l0044267psh26mr7fa57m09-wpengine.netdna-ssl.com
Překlad: Dušan Majer

S financováním druhé mobilní plošiny je rázem vše jinak. Culberson navštívil počátkem dubna laboratoř JPL a osobně se zajímal u manažera mise Europa Clipper Barryho Goldsteina, zda bude sonda připravena ke startu ve startovním okně v červnu 2022. Odpovědí bylo: „Ano, v případě dostatečného financování“. Další otázka zněla: „Chci se ujistit, zda SLS Block 1 je raketa, kterou potřebujete“. Odpověď byla opět kladná, s dovětkem „Druhá mobilní plošina činí raketu SLS z hlediska termínu velmi životaschopnou“. Culberson poznamenal: „Udělal jsem to osobně“. „Jsem velmi potěšen“, odpověděl Goldstein.

Následně, na slyšení před rozpočtovým výborem Sněmovny reprezentantů, řekl 12. dubna dočasný administrátor NASA Robert Lightfoot, že pořadí misí SLS není pevně určeno. NASA rozhodne později, zda při druhém letu SLS bude vynesena významná vědecká sonda Europa Clipper nebo pilotovaný Orion. Hlavním faktorem pro rozhodnutí bude stav připravenosti obou projektů.

Financováním druhé mobilní plošiny pro verzi SLS Block 1B Kongres opět prokázal ochotu přidělovat programu významné částky. Než bude postavena, mohl by se ze stávající plošiny uskutečnit ještě čtvrtý start verze SLS Block 1. Tento případný let nemá zatím přidělenu žádnou misi. Jakmile budou SLS Block 1B a nová mobilní plošina připraveny, mohlo by dojít ke konverzi stávající plošiny pro nákladní mise SLS Block 1B, zatímco nová plošina by byla využívána pro pilotované mise SLS Block 1B a Orionu k budování a provozu mezinárodní stanice u Měsíce.

První modul stanice, nazvaný Power and Propulsion Element, by měl být připraven k vynesení komerční raketou v srpnu 2022, další moduly mají být připojovány pomocí pilotovaných Orionů. V únorovém článku o financování stanice jsme prezentovali tabulku pětiletého navrženého a výhledového financování stanice ze žádosti o rozpočet NASA na fiskální rok 2019. V nedávné prezentaci Williama Gerstenmaiera je na straně 14 uveden podrobnější finanční plán v členění podle jednotlivých modulů. Rozpis přinášíme v tabulce, první řádek čísel je součtem zbývajících čtyř řádků:

Rozpočet v milionech USDFY 2019FY 2020FY 2021FY 2022FY 2023Celkem
Lunar Orbital Platform - Gateway504,2662540,1558,9459,12724,3
- Power and Propulsion Element327,9210,9108,443,40690,6
- Habitation176,3191,5110,79851627,5
- Airlock089,1124,7221,6267702,4
- Logistics0170,5196,3195,9141,1703,8

Zdroje informací:
https://spacepolicyonline.com/
https://arstechnica.com/
https://www.nasaspaceflight.com/
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/04/2018-04-22-193943.jpg
https://i.pinimg.com/originals/34/c0/a0/34c0a02aa73a0945a3ce2292054c878a.jpg
https://c1.staticflickr.com/1/902/40717088914_f19eb19e72_c_d.jpg
https://1l0044267psh26mr7fa57m09-wpengine.netdna-ssl.com/…/03/europa-rockets.jpg

SLS Block 1: Pilotovaný oblet Měsíce i sonda k Europě, 5.0 out of 5 based on 24 ratings
Pin It
(Visited 4 501 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (24 votes cast)
(Visited 4 501 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


49 komentářů ke článku “SLS Block 1: Pilotovaný oblet Měsíce i sonda k Europě”

  1. Jirka Hadac napsal:

    Pane Hosek, dneska ste nas vyrazne setril, je to krasne citelne na prvni precteni. Tech 33 mesicu me fakt strasilo, a ze ti jde snadno vyresit druhou plosinou me nenapadlo. Jednoduche, ikdyz to bude stat nejaky ten obolus. Hezke a jako vzdy nas udrzujete perfektne v obraze. Diky moc.

  2. Ivo napsal:

    Ach jo, vždycky, když čtu tyto perfektně zpracované informace, tak na mě dopadne smutek a depka z toho, jak se na jedné (a nejenom na této) straně rozhazují neskutečné peníze na něco, co trvá strašně dlouho, nepřináší vcelku nic nového a co je nejhorší, tak pravděpodobně v době dotažení do finále už bude překonáno něčím jiným. Je to vážně smutek. Chápu to nadšení lidí, kterým se tento megalomanský projekt líbí a podporují ho. Problém je v tom, že se zde jde 50 let do minulosti místo toho, aby se šlo dopředu.

    Když se třeba podíváme na Europa Clipper, napadlo vůbec někoho nahoře, že se dá taky použít varianta jiná, než zde uvedená? Napadlo někoho vůbec, že až doposud se volil gravitační manévr, protože nešlo jinak? Celé je to o tom, že budeme mít raketu a nevíme co s ní a jak ji odůvodnit, tak ji použijeme na tento projekt. napadlo někoho, že pokud by se nečekalo na SLS, tak by tam ta sonda byla postaru možná ve stejné době? Napadlo někoho, že pokud už bychom nutně potřebovali, aby tam byla rychle, že by se daly použít dvě klasické levné rakety, provést spojení na oběžné dráze (sonda + urychlovací stupeň)?

    Prostě je to projekt politický, který řeší politické cíle. Ekonomika je zcela mimo realitu. Jsme zvědavý, jestli se postaví a poletí více SLS než Saturnu V.

    • Jirka Hadač napsal:

      Ivo, máš pravdu, je to politický, těžce podfinancovaný projekt. Ano, máš ve všem pravdu. Už jen to zadání, vejít se do mantinelů toho, co známe a umíme… Jenže prostě NASA na vyvinutí něčeho zbrusu nového nemá peníze, časy, kdy její rozpočet byly 3-4% rozpočtu USA jsou pryč a nevrátí se. Budmě rádi, že zafinancovali COTS, CRS, CCDev. Že US Army má projekty jako DARPA atd. Bez těchto financí bychom opravdu museli čekat výhradně na SLS. Moc sem se teď vzdělával 😀
      Ale pokud uvidím poskakovat po Měsíci/Marsu astronauta/kosmonauta/taikonauta, tak nebudu řešit, jakou u toho rozbalí vlajku a jak dlouho sem čekal a čím tam poletí.

      • ixb1 napsal:

        Jenže od šedesátých let se ekonomika USA poněkud zvětšila a těch letošních cca 19mld pro NASA není zrovna almužna.

        • 3,14ranha napsal:

          To záleží podle toho, jak velkou část nákladů tvoří práce, přesněji lidská práce. Jak výzkum, tak samotná konstrukce a o kolik jsou dražší nová bezpečnostní opatření, protože nikdo nechce nechce mít na svědomí život posádky.

          On taky projekt Apollo byl otázkou národní cti, takže prostě neexistovalo slovíčko „nelze“. Každý ví, že na to doplatila posádka Apolla 1. Ta procenta rozpočtu, to není jen o penězích, to je také o tom jak velký počet šikovných lidí dokázal ten projekt dostat pod jednu střechu a donutit je tahat za jeden provaz. To už se sotva někdy zopakuje…

    • Jiří Hošek napsal:

      Sonda Europa Clipper nečeká někde v hale na SLS, a zatím se ani nestaví. Projekt EC je dosud ve formulační fázi, a zatím stále udržuje kompatibilitu s vícero nosnými raketami. Podle aktuálního harmonogramu je předběžný návrh PDR plánován na letošní srpen, a jeho potvrzení na říjen. Teprve v té době budou upřesněny náklady a harmonogram, a projekt EC vstoupí do implementační fáze. Další přezkum, CDR, je plánován na listopad 2019. Snad to stačí k doložení, že SLS skutečně představuje šanci, jak dostat EC k Europě téměř o pět let dřív.

    • Hawk napsal:

      Ty penize jsou v porovnani s jinymi vydaji federalniho rozpoctu jen drobne plivnuti do more. Kdyz by nebylo SLS, jakou mate zaruku, ze ty vydaja zustanou v kosmonautice, ze nepujdou na ruzne pseoudopodpory ruznych lobistickych skupin, ziskovek apod..

    • Petr Scheirich napsal:

      Nápadů je v kosmonautice tolik, že kdyby se mělo psát o všech, a ne pouze o těch, které na základě hodnocení tisíců kritérií pro a proti postoupili do dalšího kola, asi by se čtenář brzy ztratil v tom, jak bude ta sonda zhruba vypadat a jak k Jupiteru poletí.

    • 3,14ranha napsal:

      Asi narážíte na BFR, vážně myslíte že BFR bude připravená pro komerční lety v roce 2022 ?

      A kolikpak byste asi ušetřil peněz, když BFR vám Elon zahodit nedovolí (cena hardwaru bude srovnatelná se SLS), takže z celé SLS byste ušetřil maximálně první stupeň a boostery. (Těžko říct jestli bude BFR vůbec dost velká aby se do ní vlezl třeba EUS urychlovací stupeň).

      Víte že ta sonda samotná bude stát cca 2 miliardy dolarů ? A že se plánuje druhá mise s landerem závislá na datech z první mise, takže každý ušetřený čas má doslova nevyčíslitelnou hodnotu ?

      PS: myslím že někteří lidé mají dost problém spočítat si energetické nároky na deep space mise, obzvlášť k Jupiteru a dál. Stejně jako radiační a časovou odolnost sond versus peníze

      Jestli se na něco SLS vyloženě hodí, tak je to právě europa clipper a další velké vědecké sondy do deep space ! To není žádné umělé hledání práce, na tuhle práci je SLS za současných podmínek prostě nejlepší. (ani BFR na tuhle práci možná nebude lepší)

      • Ivo napsal:

        Má vůbec někdo tušení, kolik ta sranda (SLS) bude vlastně stát? Myslím jen čistě vývoj, výroba SLS a samozřejmě rampa. Nemyslím náklady na samotné náklady. Docela dost by mě to zajímalo. Myslím si, že reálně můžeme očekávat 10, maximálně 20 vyrobených kusů.

        • 3,14ranha napsal:

          To je těžko říct – většina vývoje nosiče už je možná proinvestovaná, takže by to bylo generálování po bitvě. Taky to chce umět anglicky a dát si práci přečíst rozpočty za jednotlivé roky, protože SLS je ve stejné kapitole s lodí Orion(MPCV) a ještě je tam myslím i pozemní vybavení (mobilní plošina/plošiny atd.)

          Podle oficiálních zdrojů by NASA měla SLS odpalovat cca jednou ročně, ale to záleží na kongresu – když budou chtít přidat, bude se létat častěji a klesne cena (vývoj se rozpočítá na víc kusů a vyšší, masovější tempo zlevní i výrobu hardwaru).

          Rozpočet NASA nefunguje jako pevně daný koláč – když škrtnete SLS tak ty ušetřené peníze senátoři pošlou na sociální dávky do Bronxu a ne firmě SpaceX

          PS: Saturnů se tuším taky vyrobilo jen 11 (6 ostrých procházek po měsíci + jedno vynesení Skylabu, zbytek byl trénink, nebo testy) a tehdy byl rozpočet NASA 10 vyšší

        • jakubv napsal:

          I kdyby to bylo jen 20 startů, tak nás to může posunout zase o něco dál.
          NASA potřebuje program a doba závodů o Měsíc se nevrátí.
          Tam to bylo částečně o JFK, a hlavně o soutěžení s Rusy, kdy první tři kola Američani prohráli (první družice, první člověk, první výstup do volného prostoru) a prostě ten Měsíc museli dát první.
          ISS je rozběhnutá, náklady vozí soukromníci, lidi tam budou vozit záhy taky, teď jen dotáhnout nějaký skutečný business case, aby to chtěl privátní sektor sám provozovat a financovat.
          NASA se správně musí dívat dál a snažit se reálně postupovat po dílčích krocích. Bohužel politici na začátku 70 let se rozhodli pro Raketoplány a ne pro cestu na Mars.
          Jde to asi pomaleji, než by si řada lidí představovala, ale je nutné si uvědomit, jaký je rozpočet teď a jaký měl projekt Apollo.
          A stále, SLS Block 1/1B je aktuálně to nejsilnější, co víme, že bude brzo létat a má naplánované mise.
          FH ani NG se tomu nepřibližují, a BFR je zatím fakt daleko a je nutné vše násobit Muskovou konstantou. Je to pro SpaceX značně velké sousto a ač víme, je EM je fakt velký vizionář, tak to prostě bude nějakou dobu trvat, než se s tím dostane alespoň na LEO.
          Fandím mu, chtěl bych se dožít přistání lidí na Marsu, ale jsem realista a vím, že to nějakou dobu ještě bude trvat…

        • jakubv napsal:

          btw, Starunu V se vyrobilo 15, z toho poslední dva neletěly. počítalo se s misemi Apollo až do 20, ale zkrouhli to.
          Viz tabulka tady
          https://en.wikipedia.org/wiki/Saturn_V

        • Ivo napsal:

          Ad 3,14ranha: ano, s tím vším nelze jinak než souhlasit a vím to, jen jsem si myslel, že by to někdo mohl mít nastudováno a jen by to sem dal. K tomu jen malý dodatek, samozřejmě mě zajímá cena komplet, čili vývoj + výroba + pozemní personál + rampa. Prostě vše mimo nákladu.

          Ad jakubv: vcelku rovněž souhlasím jen bych se tedy nepodepsal pod to, že NASA postupuje dál. Stojí na místě resp. jde vlastně zpět. SLS je vlastně jen vylepšený Saturn V. Nic víc a nic méně.

          Ještě na začátek, Saturn V je překrásný kousek techniky a na svoji dobu nepochopitelné co se povedlo. Raketoplány na tom byly podobně, bohužel vývoj ustrnul a dneska jsme zpátky o 50 let. Tedy pokud jde o to, co plánuje NASA. Ještě horší je to, kolik to všechno má stát. Trochu jsem hledal a počítal a dovolím si nastínit co jsem našel. Netvrdím, že je to svatá pravda a pokud není, budu rád, když to tady napíšete a upřesníte to, co jsem našel já.

          1. Fixní náklady projektu aktuálně činí 72%. Jinými slovy, 3/4 peněz jsou náklady, které se vlastně nijak nepromítnou do výsledného produktu a jen neskutečně navyšují cenu. Je to především tím, že se má létat jen a pouze jednou za rok.

          2. Na Orion už padlo přes 14G$. Letěl jeden, dva se staví. V těchto nákladech nejsou započítány náklady na Ares I 4.8G$ 2006 – 2010.

          3. Náklady na SLS 2011 – 2021 mají být 19G$. Tyto náklady nezahrnují pozemní operace, které stojí 400M$/rok tedy pro deset letů další 4G$.

          Z výše uvedeného vychází, že jeden start bude stát 2.3G$ v případě, že poletí všech 10 plánovaných misí. Je otázka kolik jich bude zrušeno, zatím jedna.

          Pokud jde o Orion, tak je to ještě smutnější, tam by mělo letět 8 kousků při ceně 18.8G$ a to bez nákladů na užitečné vybavení, výcvik astronautů atp. V praxi tedy cena 2.35G$. Dohromady se SLS dostáváme na cenu 4,65G$. Někde jsem četl, že jeden start bude celkově stát 5G$ a podle toho co mi tady vyšlo, tak to vcelku sedí.

          Aktuální plán startů je až do roku 2033, jak všichni víme, standardně dochází ke zpožděním. Program se tedy může protáhnout a tím ještě více prodražit. Myslím si, že v roce 2033 budou soukromé firmy dávno létat za setinové ceny oproti těmto a SLS bude tiše zapomenuto.

          Jak už jsme napsal, je to smutek, mohlo být vše jinak, bohužel padlo toto rozhodnutí a kosmonautika takto ztrácí mnoho zbytečně promarněných let.

        • 3,14ranha napsal:

          re: Ivo

          upřímně, nemohlo to být jinak ! Protože před deseti lety byla SpaceX parta nerdů s velkými sny a nosičem o kapacitě 670 Kg na LEO a „úspěšností“ startu 40%. Jediný kdo by na takovou firmu vsadil byť jen korunu, byl Elon sám.

          Před deseti lety bylo reusable v zásadě nemožné, protože ještě do skládačky chyběly:
          – levné a výkonné palubní počítače + další komponenty, bez kterých je nemožná autonomní navigace
          – spolehlivý a ve velké škále ovladatelný motor merlin (všechny tři havárie falconu 1 byly způsobeny závadami na motorech !!!)

          Koneckonců blok 5 má teprve letět v následujících dnech – až u něho se bude moci reálně počítat něco jako ekonomická návratnost atd.

          PS: považuji se za fandu výpočetní techniky, takže nehodlám debatovat o tom jak moc , doslova raketově, poskočila umělá inteligence a její výkon právě ale až od roku 2012, kdy se na trh dostaly první grafické čipy s novou architekturou vhodnou pro vědecké výpočty, zpracování obrovských objemů dat ze senzorů v REÁLNÉM ČASE (=základ zpětné vazby) a v neposlední řadě strojové učení (o několik řádů rychlejší než CPU).

        • 3,14ranha napsal:

          re: Ivo

          jinak Elon samozřejmě nebyl první kdo to zkoušel, zkoušela to i NASA (viz projekt McDonnell Douglas DC-X, Lockheed Martin X-33, Orbital Sciences X-34), ale prostě na to nebyl ten správný čas (na počátku nového tisíciletí praskla technologická bublina, mimo jiné po roce provozu zbankrotovalo Iridium !). Svoje udělala i tragická ztráta Columbie.

          Roky 2004 a 2005 byly bez pochyby nejslabší období kosmonautiky vůbec ! Jak komerční, tak vládní projekty byly uzemněné.

          Doba „zmaru“ trvala celou první dekádu, tj. bezmála 10 let. Takže je naprosto logické že NASA šla u nové rakety konzervativní cestou.

        • Ivo napsal:

          re: 3,14ranha

          Já jsem tady vůbec do toho nechtěl tahat SpaceX ani ostatní.

          Já si myslím, že to, co dneska dělá SpaceX měla právě začít dělat NASA, prostě jít dopředu a snažit se vymýšlet nová řešení. Oni šli dozadu a začali dělat nové ze starého.

          Pokud jde o počítače, tak i před deseti lety měly dostatek výkonu na to, co dneska provádí SpaceX, takže tady bych skutečně problém nehledal. Na co by vám byly grafické čipy při přistání? Tam potřebujete snímat polohu rakety ve všech osách a její pohyb. K tomu máte pozici na kterou se máte trefit a obsluhujete pár aktivních prvků. Na deset let starý hardware je to stále něco, co zvládne jen tak mimochodem. To, že z rakety proudí mraky dat, na to nepotřebujete PC, ale pouze přenosové kanály a na druhá straně pak něco na záznam dat a zpracování. Tam už ale nejste nijak omezován prostorem a rozměry či spotřebou.

          NASA se prostě lekla s STS a dneska musí přiznat, že start sice stále 500M$, ale srovnejme se SLS. Jistě, nosnost je zcela jinde, ale zase na druhou stranu ty možnosti. Problém STS byl v tom, že zamrzl vývoj, udělaly se čtyři kousky a pak pátý místo toho, aby se udělal jeden a po zkušenostech další a tak pořád dále. Prostě NASA by měla dělat vývoj a ten přitom dneska dělají soukromníci. NASA jim zadala CRS služby v domnění, že to bude jejich hlavní byznys a ono se ukazuje, že je to vlastně pro SpaceX už jen něco, co dělá tak trošku bokem a vyvíjí si vlastní věci svojí cestou.

          Jinak když už jste nakousl to SpaceX, osobně si myslím, že BFR tady bude poměrně rychle, jediné co budou muset řešit jsou motory. Pokud se to na nich nezadrhne, tak to celkem rychle poskládají a začnou s tím skákat a učit se. Možná jim to jednou dvakrát v rámci testů spadne, ale s tím se tak nějak trošku musí počítat. Co bude horší, tak to bude BFS, s tím si myslím, že to bude složitější. Když se nad tím tak zamyslím, tak se dokonce může stát to, že SpaceX nabídne NASA BFR ve verzi bez horního stupně s tím, že si na to NASA osadí vlastní horní stupeň s nákladem o hmotnosti řádově 1300 tun.

        • jakubv napsal:

          Ivo: moc pěkný pálky. Hodě je to způsobený tím, že NASA jako vládní agentura je dobrým zaměstnavatelem a senátoři si rádi získávají kladné body tím, že zajistí financování NASA a navázaných závodů ve svých státech. Proto jsou i ty šílené fixní náklady a je to dost o logistickém cvičení mezi mnoha lokacemi a státy. A už to zašlo tak daleko, že to už nejde zrušit a musí se to dotáhnout…

          ještě k minulosti
          Bohužel hodně programu STS uškodily ty dvě havárie,
          Challenger je daň za ještě relativně novou technologii spolu se selháním lidského faktoru a důvěru k technologii, že vše vydrží.
          Ale Columbie byla zcela jasně selhání lidského faktoru a nešťastné náhody. A to byla hodně velká rána, která vedla ke zkrácení provozu STS. Původně se s nimi počítalo tuším až do roku snad 2020.

          Bohužel neustále změny koncepce, tj otočení kormidla tím správným směrem se an tom podepsalo nemalou měrou také. Kdyby se pokračovalo v Aresu, tak Orion už lítá.

          Ad fixní náklady, pokud něco dělám pomalu a s malým rozpočtem, stojí to výrazně více než když na to mám dost peněz. Zvláště ty fixní náklady se tam objeví a cena práce stoupá a náklady na lidi jsou vyšší a vyšší.

        • Ivo napsal:

          jakubv: Ano pálky strašné, ale jedno pozitivum je potřeba uvést, zbude spousta hardware pro muzea, takže se máme na co těšit. Já jsem měl tu možnost vidět dva Saturny V a až dneska jsem zjistil, že jich je vlastně k vidění ještě více. Prostě toho zbylo hodně a myslím si, že po SLS toho taky hodně zbude. Bude to sice neletěný hardware, ale i tak to za ten pohled jistě bude stát. I když musím uznat, že je to vlastně nic moc v porovnání s tím, když si člověk může sáhnout na Apollo, které letělo kolem měsíce a na ty kamínky co dovezli. 😉 Takže doufejme, že aspoň ty letěné Oriony vystaví a ta možnost opět bude.

        • 3,14ranha napsal:

          re: Ivo
          zapomínáte, že provozování nosičů není hlavní činnost NASA. Asi to není pro američany pohodlné a důstojné, ale pilotovaný program NASA už deset funguje bez amerického nosiče a nikdo se z toho nehroutí.

          Snažil jsem se vám ukázat, že NASA dělala celé dekády přesně to co jí navrhujete a utratila na tom celý majlant bez měřitelného výsledku. NASA opakovaně zkoumala reusable nosiče a lodě, létala s prototypy, ale prostě se nedařilo.

          Úplně nakonec byl hřebíček do rakve nová levnější generace raket typu Ariane 5 a Atlas 5 takže už prostě další pokusy nebyly finančně ospravedlnitelné. Stejně tak krach technologické bubliny měl za následek NEDOSTATEK komerčních zákazníků

          Že se to Muskovi asi povedlo (finální důkaz bude až ekonomika Bloku 5) je dáno kombinací umanutosti, geniality a souhry okolností (desítkám jiných včetně NASA se to předtím dlouho nedařilo).

        • Jiří Hošek napsal:

          „NASA opakovaně zkoumala reusable nosiče a lodě, létala s prototypy, ale prostě se nedařilo.“

          Ano, viz VentureStar, který měl být nástupcem raketoplánu. Po technických problémech při výrobě letového demonstrátoru X-33 bylo projektu ukončeno financování.
          https://en.wikipedia.org/wiki/VentureStar

        • Ivo napsal:

          Problém je v tom, že NASA je zkostnatělá byrokratická instituce. Cokoli bude dělat, tak cena bude 5-10x vyšší, než když to bude dělat soukromník. Chyba vlastně byla to, že ten pokusný vývoj dělal sama NASA, pokud by to zadala firmám, mohla být mnohem dále a jen si vybírat, která řešení vypadají zajímavě a v nich pokračovat dále. Dá se říct, že i vojáci došli dále se svým miniraketoplánem který funguje, létá a zatím vcelku asi i dobře a relativně za nízké náklady.

        • Jiří Hošek napsal:

          Vývoj X-33 probíhal přesně tak, jak jste napsal, že to mělo být 🙂
          Návrh a stavbu X-33 prováděl Lockheed Martin, který v soutěži průmyslových firem vyhrál veřejnou zakázku.

        • Ivo napsal:

          Ano, to bylo asi 250M$ ročně po dobu 4 let. Jenže víte jak to je, pokud hledáte a vyvíjíte něco nového, nikdy nemůžete očekávat úspěch hned na začátku. Navíc takových programů mohlo být současně více. Místo toho se před deseti lety vsadilo vše na jednu kartu.

        • 3,14ranha napsal:

          re: Ivo
          při všem co jsem napsal rozhodně držím Elonovi palce aby to s BFR vyšlo, ale myslím že riziko havárie hrozí u všech systémů tohoto novátorského projektu:
          – výkon (v podstatě až skutečný start ukáže, jak moc je konstrukce odolná vůči rekordním vibracím a energiím takového startujícího kolosu), může se stát, že některé nové materiály se během startu třeba i rozpadnou namáháním
          – vámi zmíněné motory a já dodám že totéž platí o palivové soustavě jako takové, metalox je novinka, dají se čekat dětské nemoci (neodhalitelné na rýsovacím prkně)
          – kompozitní konstrukce – tyto nové materiály jsou každý rok lepší a zároveň levnější, ale vybrat ten konkrétní vhodný pro vesmírné podmínky také nemusí být nic triviálního, opět ukáží až reálné testy

    • pbpitko napsal:

      Ešte že to napadlo Teba, bez Teba by tí debilní blbci v NASA boli naprosto nemožní !

  3. Spytihněv napsal:

    Při druhém letu SLS podporuji misi k Europě. Pilotovaný let může počkat, jistě se najde dost věcí k doladění a dosažení ještě větší jistoty. Bezpečnost posádky především 🙂

    • Jiří Hošek napsal:

      Uvidíme, jak dopadne porovnání připravenosti obou projektů.
      Záložní startovní okno pro EC je v červenci 2023.

  4. Alois napsal:

    Stavět menší variantu mi připadá zbytečné. Pokud to ovšem není jen vývojový typ a bude s větší variantou létat souběžně, dle požadavků na velikost užitečného zatížení, tak je to jiná.

    • Jiří Hošek napsal:

      SLS Block 1 je nosič, který poletí při prvním startu v rámci mise EM-1. Hlavním argumentem pro použití této verze i pro EM-2 a EC je rychlejší realizace obou misí. Nosnost rakety je pro obě mise dostatečná.

    • Racek napsal:

      No, ono je zvykem, stavět nejprve základní verzi s nižšími výkony a pak jí postupně vylepšovat. Dělá se to všude, u aut, počítačů, lodí, mrakodrapů… no a i u raket. Opačných přístupů není tolik, neb jsou neefektivní.

      • Jiný Honza napsal:

        Jenomže tohle není logický postupný vývoj k silnější verzi, ale napůl nová raketa včetně nové odpalovací rampy.
        Jako by chtěli do auta nacpat silnější motor a kvůli tomu museli prodloužit kastli, dát jinou nápravu, tlumiče, brzdy a ještě přidat posilovač řízení. A vlastně kvůli němu postavit novou linku. Neříkám, že se to nestává, ale efektivní to moc není.

        • Ivo napsal:

          Nová raketa??? Vážně? Vždyť je to jen zastaralá technologie s větší nádrží a novou elektronikou. Nic nového na tom ve skutečnosti není. Snad jen rampa.

        • 3,14ranha napsal:

          To ovšem vyplývá třeba i z toho, že se zrecyklovala plošina po zrušeném Aresu I , takže se stejně uvažovalu už dávno o stavbě plošiny nové s větší nosností.
          Plošina u SLS je něco podobného jako erektor u Falconů. V případě havárie nosiče by se náhradní plošina hodila.
          Takže pokud se na to najdou peníze, tak dvě plošiny jsou vždy lepší než jedna.

  5. Vladimír Todt napsal:

    Snad už začíná doba, kdy se dostanou do provozu velké efektivní „vesmírné náklaďáky“. Pak se to více rozhýbe. Stejně jako když začala, železnice, velká nákladní automobilová doprava a naposled letadla a internet. Jak je použitelný efektivní prostředek k přepravě někam, kde je zajímavo, zkoumavo a i zdroje na „kopání“, tak to lidi vždy začali nakonec masivně používat.

    • KarelTv napsal:

      No těžko říct, zatím si nedovedu představit dostatek komerčních nákladů, mimo komunikační a snímkovací satelity, aby se to výrazně více rozhýbalo. Mimo toto je hlavní „spotřebitel“ kosmonautiky nekomerční věda a výzkum.

      To srovnání není úplně odpovídající, ve vesmíru není tolik co podnikat a pro koho, na „kopání“ moc nevěřím. Cena dopravy je jen menší část problému, i když samozřejmě díky levnější dopravě bude moci být za stejných výdajů více misí, na což se můžeme těšit.

      • Vladimír Todt napsal:

        Nyní jde hlavně o ten konec – více levnějších misí a i, dle mě, rychlejších.

    • Hawk napsal:

      Podobnou revoluci by mozna rozpoutal orbitalni vytah, ale ne prehistoricky princip raketoveho pohonu staroveke Ciny.

      • Jirka Hadač napsal:

        To bys mohl říct i o padáku a vrtulníku, že od doby Leonarda tady není nic nového. Osobně si myslím, že byť i jen výrazné slevnění dopravy rozpoutá revoluci. Co je nového na lodích? Vlastně v principu nic, ale pořád tu jsou a převáží už stovky let zboží, a dodnes převáží cca 90% veškerého zboží na této planetě.

      • Vladimir Todt napsal:

        To bude ještě doba jestli bude. 🙂 V Abíčku za komunistů jsem četl cosi o tom jak budeme dnes lítat div né každý vrtulníkem nebo něčím podobným. To mě současné chastané změny ve znovupoužitelnosti a ceně připadají reálnější než vesmírný výtah. I ty lodě, jak píše kolega, jsou principem stejné, jen mají jiný pohon, jsou bezpečnější, větší a rychlejší.

        • Racek napsal:

          Jo, já jsem četl kdysi skutečnou koncepci výstavby Prahy někdy z roku 1960, kdy se měl Florenc do roku 2000 přeměnit na vrtulníkové nádraží, následované 15 dalšími …

      • Racek napsal:

        No, pokud bys nepoužil tu prehistorickou čínskou techniku, tak bys ten orbitální výtah asi nepostavil. Nebo použít ještě starší techniku stavitelů pyramid, ovšem ti by se asi daleko nedostaly :-))

  6. ptpc napsal:

    Díky za výborné info! 🙂

  7. O velikosti posádky pro EM-2 je již rozhodnuto.

    • Jiří Hošek napsal:

      Děkuji za info! Větu jsem smazal. Šlo o překlad věty „NASA has not decided what the crew size will be, but four could be accommodated.“ ze zdrojového článku na spacepolicyonline.com

Zanechte komentář