Nový lovec bouří je na svém místě

Evropský přístroj ASIM (Atmosphere-Space Interactions Monitor) si díky svému úkolu vypracoval přezdívku Space Storm Hunter, tedy Vesmírný lovec bouří. 13. dubna bylo toto zařízení s pomocí staniční robotické paže umístěno na vnější stěně evropského modulu Columbus, odkud bude sledovat dění v zemské atmosféře. Kanadští operátoři šestnáctimetrové ruky nejprve vyjmuli 314 kg těžké zařízení z nehermetizovaného nákladového prostoru lodi Dragon a pak s ním domanévrovali až k modulu Columbus. Čidla ASIMu budou hledět přímo dolů, aby mohla pozorovat blesky a silné elektrické výboje, které se objevují nad bouřemi a jejichž procesům zatím úplně nerozumíme. Jelikož bude přístroj umístěný na ISS, bude mít skvělou možnost k pozorování těchto jevů – výška 400 kilometrů nad povrchem není moc vysoká a navíc stanice obíhá nad místy, kde jsou tyto události nejčastější.

Aby bylo možné získat vědecká data, je potřeba nejprve zkontrolovat komunikační kanály. ASIM bude nasbírané údaje odesílat přes komunikační síť stanice, která se stará o odesílání údajů na komunikační družice a ty pošlou informace do pozemního střediska v americkém White Sands. Odsud informace putuje do řídícího centra v Houstonu, pak po dně Atlantiku do řídícího střediska modulu Columbus nedaleko Mnichova a odsud do finální destinace – bruselské operační centrály.

Jevy, které má zkoumat přístroj ASIM.

Jevy, které má zkoumat přístroj ASIM.
Zdroj: http://www.esa.int
Překlad: Dušan Majer

ASIM disponuje dvojicí sad přístrojů, které budou pořizovat snímky ve viditelné, infračervené, ultrafialové a rentgenové části spektra. Senzory v příslušných detektorech budou měřit úroveň světelných paprsků a software se rozhodne, zda má  v danou chvíli pořídit snímek a poslat data na Zemi. Právě nastavení těchto úrovní bude v podstatě metodou pokus-omyl. Pokud se úroveň nastaví příliš nízko, výsledkem bude zaplavení sítě kvantem snímků, které jsou k ničemu, protože nezachycují nic zajímavého. Pokud se naopak nastaví moc vysoká úroveň, pak přístroj nezaznamená některé slabší bouře. Operátoři budou spolupracovat s Dánským technologickým institutem, jehož odborníci také čekají na výsledky měření.

Kamery ve viditelné části spektra se přesně zaměří na určitou oblast, zatímco fotonásobičové trubice zaznamenají detaily blesků a dalších jevů. Další senzory pak mají prozradit více o pozemských gamma záblescích pro vysoce i nízce energetické rentgenové a gamma záření. Každý prvek přístroje bude aktivován postupně a projde intenzivními zkouškami, aby se ověřilo, že bude pracovat spolehlivě. Odborníci očekávají, že tento proces zabere dohromady zhruba šest týdnů, během kterých se bude v řídícím středisku pracovat nonstop. „Nemůžeme se dočkat začátku operační fáze. Kvůli tomu jsme strávili mnoho hodin zkouškami, vývojem postupů a přípravou na anomálie. Jsme připraveni přinést nové fascinující vědecká data,“ popisuje Anuschka Helderweirt z operačního střediska v Belgii.

Vizualizace umístění přístroje ASIM na modulu Columbus. ASIM je ta spodní „krabice“.

Vizualizace umístění přístroje ASIM na modulu Columbus. ASIM je ta spodní „krabice“.
Zdroj: http://www.esa.int

Zdroje informací:
http://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
http://www.esa.int/…/asim_on_columbus/17452295-1-eng-GB/ASIM_on_Columbus.jpg
http://www.esa.int/…/17452256-1-eng-GB/Storm_hunter_infographics.jpg
http://www.esa.int/…/mounted_on_columbus/17433802-1-eng-GB/Mounted_on_Columbus.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.