Kosmotýdeník 289 (26.3. – 1.4.)

Málokdy se stane, aby v jeden den proběhly hned tři starty a ještě k tomu výstup do volného prostoru. A to rozhodně nebyla poslední věc, kterou nám uplynulý týden představil. V hlavním tématu se budeme věnovat důvodům odkladu dalekohledu Jamese Webba, jehož nový termín startu – květen 2020 – nemusí být nutně poslední. V Kosmotýdeníku se však podíváme i na důvody přerušení video přenosu při posledním startu Falconu 9 a na další tradiční rubriky. Přeji vám pěknou neděli, během které vás málokdo nachytá a hezké čtení.

Dalekohled Jamese Webba opožděn

James Webb u vakuové komory

James Webb u vakuové komory
Zdroj: https://i.pinimg.com/

Velkolepý projekt, o němž jsme se poprvé dozvěděli v roce 1996 a jeho startu se měli dočkat v roce 2007. Jeho cena se měla pohybovat pod pět miliard dolarů. Nyní se bohužel start dalekohledu Jamese Webba posouvá na nejdříve květen 2020 a cena za stavbu a testování zřejmě jistě přesáhne současných plánovaných 8 miliard. NASA zpoždění oznámila tento týden, a protože je to už velmi citelné i pro partnery – jedná se o jeden z největších mezinárodních projektů historie NASA, je na místě si důvody odkladu projít trochu podrobněji.

Ještě před týdnem platilo, že aktuální termín startu dalekohledu je březen-červen 2019. Nyní je však jasné, že budeme muset minimálně 11 měsíců přidat. Problémy nastávají zejména při integraci jednotlivých součástí a přístrojů dalekohledu a v jejich vzájemné součinnosti.

Práce na sekundárním zrcadle JWST

Práce na sekundárním zrcadle JWST
Zdroj: https://i0.wp.com/www.nasa.gov/

V týdnu proběhla tisková telekonference, kde promluvil aktuální dočasný administrátor NASA Robert Lightfoot, ředitel vědeckých misí Thomas Zurbuchen a zástupce administrátora Dennis Andrucyk. Všichni tři pak informovali o neustálé časové nejistotě ve vývoji a stavbě teleskopu. „Webb je projekt s nejvyšší prioritou pro ředitelství vědeckých misí a největší mezinárodní vědecký vesmírný projekt v historii USA. Všechen letový hardware a přístroje jsou nyní dokončeny; Problémy, které vyplynuly z jejich integrace v celek, nás však nutí k tomu, abychom učinili nezbytné kroky k opětovnému znásobení úsilí k dokončení tohoto ambiciózního projektu,“ uvedl Lightfoot na začátek, aby zdůraznil prioritu, s kterou NASA k teleskopu přistupuje.

Zurbuchen a Andrucyk dodali, že testování jednotlivých prvků hardwaru a částí teleskopu ukázalo, že tyto systémy individuálně splňují všechny požadavky. Nicméně nedávné zjištění, které vyšlo najevo tento měsíc ze Stálého kontrolního výboru projektu (SRB) naznačují, že je zapotřebí více času na testování a integraci těchto složek dohromady a dále také provádění testů některých dílů přímo ve firmě Northrop Grumman, která byla označena za v současnosti kritický prvek celého vývoje.

Nicméně během tiskové konference nezazněly žádné konkrétní důvody, které vedly k tak citelnému odkladu. Pouze zaznělo konstatování z pár měsíců staré zprávy, kde se konstatuje, že kritickými prvky jsou testy slunečního štítu a systém čištění orientačních trysek, obě od společnosti Northrop Grumman. Nicméně obě tyto záležitosti již byly řešeny a shledány jako vyřešené a nebránící startu v původním okně v březnu-červnu 2019.

Bylo také oznámeno, že byla založena nová kontrolní komise IRB, které předsedá Thomas Young a jejíž nálezy by měly posílit důvěru NASA a dalších partnerů k úspěšnému testování, sestavení a vynesení teleskopu do vesmíru. Komise má tedy za úkol přezkoumat všechny současné práce a zhodnotit i celý koncept teleskopu. Právě nálezy a doporučení obou komisí (SRB a IRB), stejně jako výstupy samotného testování, budou považovány NASA za pomůcku k definování přesnějšího termínu vypuštění teleskopu. Během mediální telekonference NASA připustila, že v současné době existuje pouze 70% shoda, že JWST bude připraven včas na start v květnu 2020.

Primární zrcadlo dalekohledu Jamese Webba

Primární zrcadlo dalekohledu Jamese Webba
Zdroj: https://exoplanets.nasa.gov/

Projekt dalekohledu Jamese Webba navíc ještě ohrožuje překročení finančních limitů na stavbu a testování, které neměly před vypuštěním do vesmíru přesáhnout 8 miliard dolarů. Pokud bude dosaženo této částky, bude NASA nucena požádat Kongres o dodatečné navýšení financování projektu a vysvětlit, proč došlo k překročení plánu. A proto NASA už v červnu tuto žádost podá, bez ohledu na to, zda bude nakonec limit překročen.

Během konference však nezazněly některé důležité věci, které zveřejnil minulý měsíc úřad pro odpovědnost vlády (GAO), který varoval před nebezpečným zpožděním způsobeným integrací jednotlivých součástí teleskopu. Obzvláště kritická je zpráva vůči hlavnímu dodavateli teleskopu – firmě Northrop Grumman. Uvádí, že společnost je neúměrně optimistická při definování dat dokončení jednotlivých testování a to i přesto, že se objevují stále nové problémy. Dále dochází k podhodnocení časových nároků na jednotlivé plánované práce. GAO proto definoval pět zásadních problémů, před kterými nyní teleskop stojí.

  • Problémy se soustavou jednotlivých segmentů zrcadla, která nese zkratku OTIS. Soustava vykazovala a stále vykazuje drobné anomálie po posledních vakuových a kryogenních testech. Navíc se stále oddalovalo odeslání OTIS do zařízení Northrop Grumman v Kaliforni, kde by mělo dojít k integraci s přístroji teleskopu.
  • Dokončení integrace jednotlivých přístrojů teleskopu a slunečního štítu. Tato činnost trvá podstatně déle, než bylo původně plánováno.
  • Výrazné zpoždění integrace OTIS a celého zbytku hardwaru teleskopu a jejich společné testování v poslední – páté fázi testování, která zahrnuje další rozsáhlou várku testů celého teleskopu.
  • Pomalé zmírnění přibližně 47 zbývajících sledovaných rizik v oblasti hardwaru a softwaru na přijatelnou úroveň a pokračování v řešení možných 300 anebo dokonce více případných poruch a anomálií menšího rozsahu.
  • Příprava a odeslání teleskopu na místo startu a dokončení finálních příprav na start, včetně instalace kritických separačních systémů.

Jako konečně konstatování GAO varoval před tím, že stavba a vypuštění teleskopu zřejmě přesáhne výše zmíněný finanční limit osmi miliard.

Primární zrcadlo JSWT

Primární zrcadlo JSWT
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/

Kosmický přehled týdne:

Podobných záběrů, které jsme viděli při misi Iridium NEXT-4 jsme se nakonec nedočkali

Podobných záběrů, které jsme viděli při misi Iridium NEXT-4 jsme se nakonec nedočkali
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/

Během startu Falconu 9 s další desítkou družic Iridium NEXT, který se uskutečnil ve čtvrtek, došlo k zajímavé události. Poté, co se oddělil první stupeň a druhý stupeň dokončoval první zážeh, došlo k nečekanému přerušení vysílaného videa. K činu se prakticky ihned přihlásila agentura NOAA, i když vlastně tiskový mluvčí Národního úřadu pro atmosféru a oceán o ničem nevěděl. Nějaký čas se spekulovalo, proč došlo k tomuto přerušení, až NOAA vydala toto prohlášení, kde se píše, že společnosti, které mají na svých druhých stupních raket umístěné kamery, musí mít licenci pro snímání povrchu Země z oběžné dráhy. Kamera GoPro na druhém stupni mohla během letu zabrat nějaké místo důležité pro udržení národní bezpečnosti USA. SpaceX doposud potřebné povolení pro taková vysílání neměla a to během všech svých předchozích startů (Aktuální start byl 51. pro Falcon 9). Podobně jsou na tom i další americké soukromé společnosti. Událost vzbudila zmatek a jistou vlnu rozhořčení, nicméně uvidíme, jak se situace vyvine dále. Při nadcházející misi Falconu, který by měl vynést Dragon CRS-14, by však mělo být vše už bez problémů. Vzhledem k výšce, kde se horní stupeň pohybuje a rozlišení kamery totiž nehrozí, že by se v přenosu objevila nějaká utajovaná skutečnost. SpaceX by proto se získáním licence neměla mít problém.

K poslednímu startu Falconu 9 s družicemi Iridium NEXT ještě jednou. SpaceX se nepodařilo zachytit aerodynamický kryt. Společnost se snaží o jejich znovupoužití a tím pádem další zlevnění ceny startů do vesmíru. Zatím se však potýká s problémy s padáky, na kterých vždy polovina krytu klesá. Aktuálně se vyskytl problém se vzdušným vírem za řiditelným padákem, který způsobil jeho zamotání a dopad krytu do oceánu. SpaceX proto přistoupí ke shozům z vrtulníku a pokusí se tyto problémy vyřešit. Přesto se však dnes ráno objevila v přístavu loď Mr. Steven, která přivezla polovinu aerodynamického krytu. S vlekou pravděpodobností se jedná o poškozenou a v podstatě náhodou zachráněnou polovinu s padákem?

Zachráněná polovina aerodynamického krytu

Zachráněná polovina aerodynamického krytu
Zdroj: https://cdn.teslarati.com/

Ve čtvrtek 29. března úspěšně odstartovala čínská raketa CZ-3B z kosmodromu Si-čchang a vynesla dvě navigační družice budovaného čínského globálního navigačního systému Beidou-3. Družice budou operovat ve výšce 21 000 kilometrů. Globální služby by Beidou mělo být schopno poskytovat od roku 2020.

Start rakety CZ-3B

Start rakety CZ-3B
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/

Ve stejný den, tedy ve čtvrtek, také úspěšně odstartovala ruská raketa Sojuz 2.1v. Startovalo se z kosmodromu Pleseck a nákladem byla tajná družice EMKA, o které víme jen velmi málo. Má jít o zařízení určené k optickému průzkumu, které vychází ze série Kanopus.

Video pro opravdové fajnšmekry. Plný záznam 49. americké vycházky z Mezinárodní kosmické stanice, které se účastnili Drew Feustel a Ricky Arnold. Vycházka měla jen něco přes šest hodin, což bylo způsobeno problémy s těsností jednoho skafandru během příprav před výstupem. Doporučujeme si tedy video posunout o nějaký kus dále.

Přehled z Kosmonautixu:

Máme za sebou další týden plný kosmonautiky, s velkým počtem startů raket, sledovaným startem Falconu 9 i dalších událostí. Pojďme si nyní projít články, které na našem webu vyšly. Vydáváme pro vás minimálně dva články o kosmonautice denně. Začali jsme výpravou za inženýry NASA, který testují výkonný a levný motor tištěný na 3D tiskárně. Podívali jsme se také podrobně na to, co vše nás mělo čekat při startu Falconu s použitým stupněm, který měl vynést desítku družic Iridium NEXT. Na kosmodromu Pleseck naplno běží přípravy na start evropské environmentální družice Sentinel 3B. V již sedmnáctém díle seriálu Gemini jsme se podívali na poslední pilotovaný let tohoto programu. Ani tento měsíc jsme vás nezapomněli pozvat na kosmoschůzku. Jak jsou na tom v přípravě dvě pilotované soukromé kosmické lodě Crew Dragon a Starliner? Na to jsme se podívali v přehledu, který ukázal, jak postupují testy před prvními starty. Nahlédli jsme taktéž do zákulisí příprav prvního startu rakety SLS na misi s lodí Orion EM-1. Čtvrtek byl velký den, kdy se odehrálo několik startů raket, ale také výstup do volného prostoru z Mezinárodní vesmírné stanice. Ten jsme vám nabídli sledovat živě. Stejně tak jste mohli sledovat start indické rakety GSLV Mk.II. Již druhého dubna bychom se měli dočkat startu Falconu 9 a lodi Dragon k ISS. Na tento start i náklad lodi Dragon jsme se podrobně podívali. Na takřka závěru týdne jsme měli možnost sledovat Živě a česky start Falconu 9 s družicemi Iridium. Start dopadl výborně. Probrali jsme také velmi netradiční téma, kterým bylo sledování pokusů odpalů malých raket na českém setkání v Úpici. Následně jsme se podívali, jak bude zkoumat Mars lander InSight a úplně na závěr jsme si připravili článek o zařízení, které může změnit Váš pohled na svět.

Snímek týdne:

Ve snímku týdne se opět vrátíme ke startu Falconu 9 s družicemi Iridium NEXT. Během tohoto startu, který probíhal z vizuálně velmi pěkného kosmodromu Vandenberg, vznikly velmi pěkné snímky startu. Jeden z nich vidíte níže a ukazuje vám startující Falcon 9, ozářený vycházejícím Sluncem. Během letu byl použit již jednou použitý stupeň B1041.

Falcon 9 vynáší další desítku družic Iridium NEXT

Falcon 9 vynáší další desítku družic Iridium NEXT
Zdroj: https://www.flickr.com/

Video týdne:

Ve videu týdne se podíváme na pěkné obrázky složené z radarových snímků, které ukazují, jak se pár dní před svým zánikem, první čínská stanice Tingong 1 otáčela. Pokud by vás zajímalo, kdy by měla dopadnout, tak podle aktuálních údajů od ESA, by pád měl nastat někdy v noci z dneška na zítřek, u nás tedy asi 2. dubna v 01:25 SELČ. Data se budou ještě zpřesňovat a je možné, že v době publikování Kosmotýdeníku budou ještě přesnější. Aktuální údaje naleznete zde.

Zdroje informací:
https://www.nasaspaceflight.com/
https://spaceflightnow.com/
https://spaceflightnow.com/
http://blogs.esa.int/

Zdroje obrázků:
https://www.flickr.com/photos/spacex/40227112595/in/photostream/
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/2018/03/137075599_15223648183561n.jpg
https://i0.wp.com/www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/secondary_itar_released.jpg
https://exoplanets.nasa.gov/system/news_items/main_images/1494_Webb.jpg
http://www.ceskatelevize.cz/…/2089222-2018-03-27-165112_0.jpg?itok=KZkN8LU-
https://i.pinimg.com/originals/04/17/b5/0417b5f9c23bceacd4faed3c28902102.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/03/2018-03-30-024728.jpg

Kosmotýdeník 289 (26.3. – 1.4.), 5.0 out of 5 based on 21 ratings
Pin It
(Visited 2 645 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (21 votes cast)
(Visited 2 645 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


16 komentářů ke článku “Kosmotýdeník 289 (26.3. – 1.4.)”

  1. Michal Kára napsal:

    Přerušení videa ze startu Falconu nebylo nečekané, v přenosu SpaceX avizoval moderátor už před startem, že bude na žádost NOAA přenos přerušen před koncem zážehu druhého stupně. Ale grafiku měli připravenou na až po vypuštění a celé to působilo podivně.

  2. Petr K napsal:

    Já si myslím, že spíš byla šance, že by zabrali nějaký tajný satelit, letící poblíž.
    Že by Zuma:)
    Protože z té výšky už ta kamera prakticky nic nevidí.

    • Dušan Majer napsal:

      To je nereálné. Vezměte si, jak je dané těleso velké a jak rychle se pohybuje. Takový výklad nepřichází v úvahu. Díky malému rozlišení kamery SpaceX dané povolení určitě získá.

  3. Spytihněv napsal:

    Malé okénko pesimismu: Sice není uvedeno moc konkrétních problémů, ale celkově vypadá situace JWST podle těch čísel dost špatně. A navíc se mezi americkými zákonodárci objevují názory o nepřijatelnosti navyšování rozpočtu. Těžko říci, zda jde jen o jednotlivé vyčnívající hlasy nebo o typický vzorek. Je pravda, že když během těch dlouhých let situaci sleduje nezaujatý divák bez zájmu o astronomii, vypadá to celé asi jinak než optikou nás, kteří tomu fandíme. Když si k tomu přidáme extrémní složitost celého projektu včetně viditelných rizik při zprovozňování ve vesmíru včetně neservisovatelnosti, tak bychom se raději měli připravit na nejhorší (konec pesimistického okénka).

    Na druhou stranu je dalekohled už v tak pokročilém stadiu a stál tolik doláčů, že asi nejde jen tak smést ze stolu. A Donald Trump včera ohlásil stažení jednotek ze Sýrie s tím, že jinak nelze JWST ufinancovat. Takže je to na dobré cestě.

    • K pesimistickému okénku: Já osobně bych se zrušení nebál. Jak jste napsal sám – stálo to už tolik peněz a je to skoro hotové. Nechce se mi věřit, že by to někdo zrušil, když už do toho dali 8 miliard, aby se ušetřilo pár milionů. Spíš si poslední dobou říkám, jak bychom se všichni tvářili, kdyby se snad něco stalo s nosnou raketou (ťuk, ťuk, ťuk). To si popravdě ani nedovedu představit.

  4. peter napsal:

    hm..NOAA – National Oceanic and Atmospheric Administration, táto NOAA? Trochu nerozumiem, furt som si myslel, že je to organizácia zaoberajúca sa počasím a klímou. Čo samozrejme s národnou bezpečnosťou akosi súvisí…len nevidím nejakú logickú spojitosť so zábermi zo štartu, …hm..teda okrem toho, žeby náhodou zosnímali nejaký prírodný fenomén…, ktorý by potencionálne mohol ohrozovať USA a to by mohlo vyvolať nejaký rozruch….? Lebo viem si predstaviť, žeby sa bezpečnosťou (v zmysle, aby sa v záberoch neobjavilo niečo „tajné“) zaoberala nejaká silová zložka, ale NOAA?
    Má niekto niečo k tomu hlbšie?

  5. Tovy napsal:

    …škoda že zrovna zpráva o odkladu startu JWST není apríl 🙁

  6. Alois napsal:

    JWST se chystá již tak dlouho, že pomalu, ale jistě zastarává. Pokrok v technologiích pozemských teleskopů, který se zcela jistě v době ideových návrhů JWST nepředpokládal, umožňuje dosáhnout obdobných výsledků očekávaných od JWST. Totéž platí i pro daleko menší observatoře na zemském orbitu. Týká se to i samotného dalekohledu. Třeba náročná rozkládací konstrukce se nyní, když se blíží superraketa, která v řádu několika let bude schopná dopravit do kosmu vcelku zařízení o průměru 8 až 10 metrů, jeví jako zbytečná komplikace, která zcela reálně může zmařit celý projekt.
    Pokud se týče nákladů, nebude provoz nejlevnější, určitě se bude včetně úvodní realizace pohybovat v řádu dalších miliard.
    Další technické komplikace a náklady mohou zcela reálně zmařit celý projekt, nebylo by ostatně v dějinách kosmonautiky poprvé.

    • Samo2 napsal:

      JWST sa nedá porovnať s pozemnými teleskopmi pre to že bude pracovať v IR a to na takej úrovni že žiaden pozemný tesekop ho nedokáže zastúpiť kvôli atmosfére a to že tu je príliš teplo… Ďalej 10m no keď budú také nosiče už bude 10m málo perto sa oplatí naučiť pracovať s rozkladacími konštrukciami nie len pri teleskopoch JWST ponúka kľúč k omnoho väčším zariadeniam ako ATLAST s 10 a viac metrovým zrkadlom.

    • Dušan Majer napsal:

      JWST bude pozorovat vesmír v infračerveném spektru, takže ne, nejde nahradit pozemskými observatořemi. Rakety s popisovaným průměrem nebudou k dispozici hned, navíc než se certifikují na vynášení takto drahých sond, budou muset absolvovat několik bezchybných misí. Takže JWST své místo rozhodně má.

    • Petr Scheirich napsal:

      Budete se i divit, ale i „obyčejný“ HST je v dnešní době supermoderních a obřích pozemských dalekohledů s adaptivní optikou stále nejlepším dalekohledem, který máme. Ono se sice občas argumentuje, že dnešní obří pozemní dalekohledy dokáží totéž, co HST, ale to je omyl. Ten pramení z toho, že se občas některému pozemskému dalekohledu skutečně podaří snímek nebo měření, které je stejné kvality, jako pozorování z HST (takové snímky se pak náležitě využívají v propagaci toho daného dalekohledu a vedou ke zmíněnému omylu). Jenže se to podaří pouze za výjimečných pozorovacích podmínek, které nastávají třeba jen jednou nebo dvakrát do roka. Naproti tomu HST má takové podmínky nepřetržitě, což z něj dělá o dva řády užitečnější přístroj. Pro celou řadu objektů je pak HST pozemskými dalekohledy stále nenahraditelný, například pro takové, které vyžadují opravdu dlouhé expoziční časy beze změny podmínek, což je s pozemními dalekohledy nedosažitelné už z principu (např. kvůli měnící se mocnosti atmosféry, přes kterou musí pozemský dalekohled „koukat“ na objekt na otáčející se obloze).

      Takže ano, další generace pozemských dalekohledů bude představovat velký pokrok oproti těm současným, stejně jako JWST bude velkým skokem oproti HST. Ale z důvodů popsaných výše ta propast mezi JWST a pozemními dalekohledy (novou generací) zůstane. V době ideových návrhů JWST se samozřejmě pokrok v pozemních observatořích předpokládal, např. 30m dalekohledy měly podle dřívějších plánů už dávno stát, jenže ani těm se nevyhýbají odklady a problémy s financováním.

      • Jirka Hadač napsal:

        Nejvíc mě fascinují ty protesty s TMT. Skoro nebo úplně nejlepší pozorovací místo na světě a oni tam dělají takové věci. Pevně doufám, že se nějak domluví a všechno se to dostaví. A když ne, že to včas přesunou na Roque de los Muchachos.

  7. Petr Hájek napsal:

    Přenos výstupu byl luxusni ,vydržel jsem se koukat skoro celou dobu.DÍK za odkaz.

Zanechte komentář