Evropské kroky k znovupoužitelnosti

Společnost SpaceX již několik let světu přesvědčivě demonstruje, že znovupoužitelnost kosmické technologie není taková utopie, jak se dlouhá léta zdálo. Dnes tato společnost dominuje v oboru kosmonautiky a ostatním konglomerátům i státním agenturám jakoby snad docházel dech nebo stále jen čekaly, zda se podobné technologie skutečně rozšíří. Něco se však přece jen děje. Pravdou ale je, že tyto kroky nejsou ani zdaleka tak rychlé jako v případě SpaceX.  Konkurenční společnost ULA vyvíjí silnou raketu Vulcan, která by měla být v pozdějších fázích částečně znovupoužitelná. Blue Origin úspěšně vyvinula znovupoužitelný suborbitální systém New Shepard a pokračuje vývojem těžké a znovupoužitelné rakety New Glenn. Jiným případem jsou vládní kosmické agentury, které, přestože se trendy zrovna příliš neřídí, se taktéž snaží ušetřit a nejúčinnější cestou se zdá být právě znovupoužitelnost. Pojďme se tedy podívat, jak na tyto trendy reaguje Evropská kosmická agentura ESA.

V Evropě se neustále hovoří o přicházející průmyslové revoluci neboli tzv. Průmyslu 4.0. S tím je spojená vysoká míra automatizace a pravdou je, že stále více společností se snaží do tohoto procesu zapojit a výjimkou nejsou ani firmy spolupracující s kosmickým průmyslem. Naopak mnohdy stojí v čele a udávají směr. Například ArianeGroup dala dohromady mnohaletý plán, který by měl pomoci postupně snižovat náklady na kosmické starty díky využití principů Průmyslu 4.0. Staví se nové výrobní linky využívající kyberneticko-fyzikální systémy, upravuje se zázemí na kosmodromech a především se vyvíjí nová raketa Ariane 6, která by se po vzoru Falconu 9 společnosti SpaceX měla neustále vyvíjet a jednou by dokonce mohla používat znovupoužitelné prvky.

Ariane 6 však může být ve skutečnosti pouze špičkou celého „ledovce“. Vize ArianeGroup totiž pracuje s myšlenkou dalších třech menších nosičů a dva z nich by měly být dokonce částečně znovupoužitelné. Malé nosiče by šikovně doplnily budoucí rodinu evropských raket a pokryly trh v rozsahu od 10 kg do 20 tun nákladů na nízkou oběžnou dráhu Země. Pokud se trend zásadně nezmění, ArianeGroup by ráda tyto koncepty jednou převedla do reality nebo alespoň jeho části.

Společnost Airbus se již delší dobu zabývá myšlenkou návratu raketového stupně. Výsledkem je koncept Adeline, který by se mohl rozvinout v evropském programu FLPP, který započal už v roce 2003.

Společnost Airbus se již delší dobu zabývá myšlenkou návratu raketového stupně. Výsledkem je koncept Adeline, který by se mohl rozvinout v evropském programu FLPP, který započal už v roce 2003.
Zdroj: http://www.airbus.com

PICO

Celková délka: 11 metrů
Startovací hmotnost: 4 t
Nosnost: 10 – 15 kg na heliosynchronní dráhu (SSO)
Pohonná směs: LOX/uhlovodík

Jen jedenáct metrů dlouhý by mohl být nejmenší ze tří nových nosičů, který by využíval znovupoužitelný první stupeň ADELINE (ADvanced Expendable Launch with INnovative engine Economy). Tyto malé nosiče by tak zároveň posloužily jako testovací zařízení pro budoucí vývoj evropských raket, jako například Ariane 6  či raket Vega. Výhodou nosiče PICO by byla především jeho mobilita, používal by mobilní odpalovací zařízení, podobné jaké v současnosti využívá např. raketa Vector-R . Díky tomu by mohla raketa PICO startovat z mnoha míst Evropy.

NANO 

Celková délka: 16 metrů
Startovací hmotnost: 23 t
Nosnost: max. 54 kg na heliosynchronní dráhu (SSO)
Pohonná směs: Peroxid vodíku/HTPB  (hybridní)

Další zajímavý koncept se zabývá myšlenkou malé rakety s jednoduchým hybridním pohonem. Tento koncept není znovupoužitelný, za to by měl být levný. Pro starty do kosmu by využíval norský kosmodrom Andoya.

V Norsku se nachází komplex Andoya odkud startují sondážní rakety a v budoucnu by odtud mohl startovat i větší kosmický nosič.

V Norsku se nachází komplex Andoya odkud startují sondážní rakety a v budoucnu by odtud mohl startovat i větší kosmický nosič.
Zdroj: https://en.wikipedia.org

MICRO

Celková délka: 30 metrů
Nosnost: max. 300 – 400 kg na heliosynchronní dráhu (SSO)
Pohonná směs: LOX/Metan

Jakousi kombinací obou konceptů je nosič MICRO.  Ten by mohl být také ze všech představených nejlepší, protože je nejblíže nosičům Ariane 6 a Vega-C.  K výrobě by totiž byly využity podobné materiály a postupy. Nosič by využíval také návratový koncept prvního stupně Adeline, ale tentokrát větších rozměrů a s použitím metanu jako paliva na prvním stupni.

Toto jsou však koncepty ve velmi ranné fázi a v žádném případě není zaručené, že vůbec kdy poletí. Je to spíše vize budoucího směru, kterým se Evropa v příštích letech nejspíše vydá.  Zájem o podobné nosiče v současnosti stále stoupá a také predikce naznačují, že trh si vyžádá levné a malé raketové nosiče. Že tento trh bere ESA vážně, potvrzuje i nedávná zpráva. Evropská kosmická agentura si vybrala několik různých studií k dalšímu posouzení a v podstatě zahájila komerční program na podporu malých raketových nosičů.

Evropská kosmická agentura vybrala koncepty od těchto pěti subjektů:  ArianeGroup, MT-Aerospace, ELV, Deimos a PLD Space.  Pojďme si tedy tyto koncepty krátce představit:

  • ArianeGroup:

 Francouzská společnost pracuje s konceptem třístupňového nosiče s hybridním pohonem, který svými parametry více než připomíná zmiňovaný návrh NANO.  Startovací hmotnost rakety je 23 t a taktéž využije hybridní pohon (Peroxid vodíku/HTPB).

Letoun Falcon 2000S by mohl pod křídly vynášet menší třístupňový nosič Daneo.

Letoun Falcon 2000S by mohl pod křídly vynášet menší třístupňový nosič Daneo.
Zdroj: www.esa.int

  • MT-Aerospace:

Německá společnost přišla hned se čtyřmi zajímavými návrhy: MTA, WARR, Daneo a Bloostar. První dva návrhy MTA a WARR jsou nosiče na kapalné pohonné látky startující z pozemního zařízení v rozdílných konfiguracích. Koncept MTA je dvoustupňový raketový nosič se startovní hmotností okolo 20 tun. Zatímco WARR je menší a třístupňový, se startovní hmotností okolo 5 tun.

Další v pořadí je koncept Daneo, který by mohl po vzoru rakety Pegasus startovat pod křídly letadla. Předběžně byl vybrán spolehlivý letoun Falcon 2000S, který bude schopen vynést čtyřtunový nosič Daneo asi do 15 kilometrové výšky.  Raketa Daneo je koncipovaná jako třístupňová. Dva stupně mají za úkol dostat raketu na oběžnou dráhu a jsou na tuhé pohonné látky, třetí stupeň pak přesune náklad na požadovanou dráhu a bude na kapalné pohonné látky.

Posledním návrhem, který je zároveň tím nejzajímavějším, je stratosférický systém Bloostar, který vyvinula společnost Zero 2 Infinity (0II00). Systém se skládá z atmosférického balonu na helium a zajímavě řešeného nosiče Bloostar, vážícího asi 5 tun. Ten obsahuje tři stupně, které jako palivo používají kapalný metan a kyslík. Speciální aerostat dokáže vynést nosič až nad 20 km, kde už v podstatě není žádný aerodynamický odpor. To trvá asi 90 minut. Poté se Bloostar oddělí a zažehne své motory.  Tento způsob vynášení nákladu do kosmu má mnoho výhod a mezi ty nejhlavnější patří nízká cena. Má však i své nevýhody. Celý proces například trvá mnohem déle než u standardních nosičů. Jak tento koncept vypadá si nejlépe ukážeme na následujícím videu, které pro vás opatřil českými titulky Michael Voplatka.

 

Koncepty nosičů společnosti ELV, který mají mnoho společného s rodinou raket Vega.

Koncepty nosičů společnosti ELV, který mají mnoho společného s rodinou raket Vega.
Zdroj: https://www.esa.int Obrázek: popis a úprava autor.

  • ELV:

Je italská společnost, která se spoléhá na dvě konfigurace nosiče, který by přímo vycházel z evropské rakety nové generace Vega. Používal by stejný pohon a stejné výrobní postupy a tím by šetřil náklady. První konfigurace je třístupňová. Koncepty trochu připomínají zmiňovanou vizi Micro, ale bez záchranného stupně Adeline. První varianta je navržena jako třístupňová. Dva stupně jsou na tuhé pohonné látky a ten poslední na kapalné pohonné látky.  Druhá varianta je pouze dvoustupňová, kde se na druhém stupni odhaduje použití metanového pohonu nové generace, který bude později využívat také raketa Vega-E.

  • Deimos:

Tak trochu tajemným hráčem je portugalská společnost Deimos, o které v tomto směru není k dispozici příliš informací. Společnost má v plánu vyvinout dvoustupňový nosič se startovní hmotností 17 tun, přičemž by oba stupně měly být na kapalné pohonné látky.

  • PLD Space:

Poslední vybranou společností je španělský start-upový projekt PLD Space, který již delší dobu spolupracuje s Evropskou kosmickou agenturou. Firma PLD Space vyvíjí nosiče Arion 1, a mnohem sofistikovanější Arion 2 o který má právě ESA zájem. Arion 2 by mohl používat znovupoužitelné technologie a startovací hmotnost bude okolo 14 tun.

Jak je vidět, Evropa kráčí opatrnými kroky k znovupoužitelným technologiím, a možná i tak trochu s nedůvěrou. Dobrou zprávou je, že nějaký zájem přece jen má. Pozoruhodný je také celosvětový zájem o malé a střední kosmické nosiče. Jejich význam může neustále růst a to si samozřejmě uvědomuje i Evropa.  Což mimochodem dobře naznačuje i zmíněný výčet různých konceptů, které jsou velice zajímavé, a i když je téměř jisté, že některé jmenované nosiče se nikdy do kosmu nevydají, tak osobně by mi nevadilo, kdybych je v budoucnu viděl létat všechny, protože brána do vesmíru je otevřená všem, kdo mají odvahu jí pokořit.

Ukázka koncepce postupné evoluce nosičů Arion 1 a Arion 2společnosti PLD Space.

Ukázka koncepce postupné evoluce nosičů Arion 1 a Arion 2společnosti PLD Space.
Zdroj: http://www.pldspace.com

Zdroje informací:
https://www.esa.int/Our_Activities/Space_Transportation/
https://en.wikipedia.org/wiki/Adeline_(rocket_stage)
https://www.fliegerrevue.aero/lesen/europa-will-wiederverwendbare-rakete-bauen/
Jürgen Ackermann: „Wirtschaftlichkeit, Innovation und künftige Trends“
http://www.avio.com/en/vega/vega-e/
https://www.youtube.com/watch?v=teOq5yIX5vs
http://www.zero2infinity.space/bloostar/

Zdroje obrázků:
http://www.esa.int/spaceinimages/Images/
http://www.airbus.com/search.infographic.html
https://en.wikipedia.org/wiki/
http://www.esa.int/spaceinimages/Images/
http://www.esa.int/spaceinimages/Images/
http://i1.wp.com/www.pldspace.com/

Evropské kroky k znovupoužitelnosti, 5.0 out of 5 based on 27 ratings
Pin It
(Visited 3 978 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (27 votes cast)
(Visited 3 978 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


54 komentářů ke článku “Evropské kroky k znovupoužitelnosti”

  1. Kamil napsal:

    Jsem skeptický…

  2. entes napsal:

    Popravde se divim ze SpaceX nekdo to know-how neukradne. Vsak experti v techto oborech urcite mezi firmami fluktuuji a ty zasadni principy jim jsou urcite znamy.

    • Jiný Honza napsal:

      Tak ono žádné zvláštní know-how na ukradení asi ani neexistuje.

      Hlavní přínos SpaceX je v tom, že ukázala, že to jde. Teď jí může kdokoli napodobit. Jenže nikdo nemá první stupeň, se kterým by se to dalo zkusit.

    • Mirek S. napsal:

      Třeba jako BO a jeho přetahování zaměstnanců že SpX? . Čímž to neodsuzuji. Dnes se to tak prostě dělá a i samotný SpX to nedělal jinak

    • Malky napsal:

      Myslím, že roli hraje celá korporátní struktura a kultura SpaceX, která je zásadně odlišná od všech ostatních firem v oboru. SpaceX je v podstatě softwareová firma. Dokážou neuvěřitelný věci za krátkej čas a nízkou cenu, díky věcem jako in house výroba, neustálé zlepšování a testování a podobně. Třeba ULA se je v tomhle snaží napodobit, jenže firemní kultura nejde změnit ze dne na den. Oproti tomu jakákoliv konkrétní technologie, která by se dala ukrást, nehraje moc velkou roli – i kdyby nějaký konkurent právě teď získal veškerou dokumentaci a zdrojové kódy pro Falcon 9, trvalo by jim několik let vyrobit takovou raketu. Nemluvě o PR aspektu, když posledních pár dekád strávili vysvětlováním, nejprve že znovupoužitelnost není možná, později že nedává ekonomický smysl…

      • 3,14ranha napsal:

        Tak ekonomiku reusable raket ještě nemá natvrdo spočítanou ani Elon :-DDD

        To se bude moci počítat až u blocku 5, tj. až ty přistavší Falcony bude potřeba jen pár (desítek) hodin repasovat a budou je moct znova poslat na rampu.

        Myslím že ULA dost křivdíte, těch pokusů o kolmé přistání, recyklaci stupňů či SSTO bylo v historii kosmonautiky hodně… a všechny kromě Elona zkrachovaly (a po konstruktérech neštěk ani pes, pokud skončili finančně aspoň na nule). I NASA se angažovala v těchto pokusech. (to si vážně myslíte že všechny ty technologie se jenom tak zjevily Muskovi v hlavě ?) Rusové dodnes létají s „výkovky“ odvozenými od semjorky, oproti tomu je ULA hi-tech

        Pokud sledujete vývoj vědeckého poznání, tak chápete, že Elon se narodil ve šťastné době – přesné a levné strojírenství, 3D tisk, přesné navigační systémy a miniaturizace výkonných počítačů umožňující autonomní přistávání. To že dnes něco jde, není nic samozřejmého

      • Jiný Honza napsal:

        Souhlasím, změnit byrokratickou polostátní instituci nejde bez „světové války“ ani náhodou. Ale SpaceX (pokud to bude fungovat) začnou kopírovat Indové, Čína a nakonec třeba pohnou i horou. Nezbývá než doufat.

  3. vj napsal:

    Zajímavý je návrh elv, cena na start asi nebude žádná výhra, ale zároveň je to v podstatě jen Vega C / E bez prvního stupně, takže by mohl být zavedený rychle a je pro něj vybudovaná infrastruktura v Kourou.
    PLD Space bylo v lehkém nosiči dlouho favorit, ale k posledku se po nich dost zavřela voda a zazněly odklady. Každopádně start z kontinentální EU by byl fajn.

    • Karel Zvoník napsal:

      PLD Space je zajímavý počin. Věřme, že to nevzdají a dotáhnou počáteční plány do konce. Návrhy ELV vypadají velice reálně a propojenost s nosiči Vega je jednoznačné plus.

  4. Jiný Honza napsal:

    To je jak zápis ze srazu amatérských raketových modelářů. 🙂

    Jak řekl někdo ze SpaceX, na trhu malých raket je spoustu zákazníků. Většinou bez peněz….

    • Karel Zvoník napsal:

      Proto je důležitá jejich podpora a je sympatické, že právě tu nabídla ESA.

      • Ivo napsal:

        Tak tak, budeme podporovat všechny možné i nemožné, ale za chvilku nám dojdou lidé, kteří by pracovali, takže nebude z čeho podporovat.

    • vj napsal:

      Mezi zákazníky jsou i instituce, které na tom s penězi často nejsou až tak špatně. Pokud si ale chce dnes ESA, národní agentura nebo třeba univerzita nechat vypustit cubesat nebo malý satelit, tak to znamená vesměs poslat peníze mimo Evropu a satelit svěřit Indům, Rusům atd.
      I v Evropě se pro menší satelity počítá s ride-share na větších nosičích (mimochodem, místo na SSMS si už objednalo Spaceflight Industries), ale malé nosiče mají své výhody.
      Jo a starty z Evropy by byly fajn nejen pro zákazníky, kteří by nemuseli posílat satelity někam na dálný východ apod. Ale možná by se začali mladí Evropané víc zajímat o rakety a vesmír.

  5. Ivo napsal:

    Podle mě to nejsou kroky, dokonce bych váhal i nad slovem krůčky. Je to spíš velmi trapné v době, kdy tady soukromé společnosti jasně ukázaly, že to jde a ještě navíc za zlomek financí. Bohužel EU / ESA je stejný moloch jako NASA, takže my si ty peníze vyřveme, pak je prošustrujeme a kdyby se to někomu moc nelíbilo, tak jako poslední záchrany je tady vždycky tvrzení, že to přece podporuje pracovní místa.

    • vj napsal:

      Nejlepší by bylo nedělat nic a jen v hospodě bouchat pěstí do stolu, že?

      • Ivo napsal:

        Myslíte? No možná proti tomu co dělá ESA, tak by to smysl mělo. Já osobně však zastávám názor úplně opačný. Chtělo by to přestat kecat a konečně začít něco dělat. Bohužel realita je taková, že každý se snaží navrhnout něco, na co se dají peníze, je jedno co to bude, hlavně, že někdo bude platit vývoj.

        • 3,14ranha napsal:

          Nezlobte se na mě, ale co takhle si zjistit program ESA( že jde o organizaci nijak nesouvisející s EU), a projít si rozpočet a pak si dát facku, protože raketové nosiče tvoří jen zlomek rozpočtu ESA.

          ESA to je hlavně věda a po NASA nejvýkonnější(v efektivitě možná první) kosmická agentura jakou lidstvo má

        • Ivo napsal:

          Ano, to je přesně ono, budeme slovíčkařit. Dobře, tak máme tady neplnohodnotného člena Kanadu, spokojen? Jde o to, že ESA funguje stejně špatně jako EU. Prostě přebujelá a zkostnatělá struktura. To je oč tu běží.

        • 3,14ranha napsal:

          Vždyť z velkých agentur ESA funguje možná nejefektivěji. Co takhle si o tom něco zjistit ?

          O EU si myslím svoje, ale ESA vážně není EU. Pokusím se vyjádřit co mě popudilo: totiž že EU své cíle vykonává s byrokracií je ještě to nejmenší zlo. Daleko větší zlo je, že ty cíle jsou často mylné, nebo dokonce zlé.
          Prostě že je brusel líhní (neo)marxistické ideologie je 100x větší zlo, než nějaká byrokracie a korupce !!!

          PS: samozřejmě že miliardová mezinárodní agentura nutně trpí nějakou mírou byrokracie, tomu se vyhnout nedá, to jsou do určité míry „provozní náklady“ způsobené složitou strukturou vztahů, komunikační bariérou atd. (nesrovnatelné s privátní a „despoticky“ řízenou ONE MAN show ala SpaceX)

          PPS: Pokud bych chtěl někoho dávat vyloženě za vzor, tak je to astronomický spolek ESO – pravda, má 30x menší rozpočet než ESA a méně než setinu toho co NASA, ale kdo z nás někdy viděl na hromadě i těch „směšných“ 150 milionů EUR – roční rozpočet ESO ?

    • Michal napsal:

      To co tu predvadite je jenom kydani hnoje bez znalosti souvislosti… Nasa je nejvetsi zakaznik SpaceX, sam Elon ji casto dekuje za zachranu…Tvrdit ze je NASA neschopna a k nicemu je vskutku kratkozrake…

  6. Martin B napsal:

    Dobrý den. Četli jste prohlášení Dmitiho Rogozina, že Rusko nemá zájem o přetahovanou se SpaceX a čínou v oblasti raketových nosičů?

    viz: https://arstechnica.com/science/2018/04/russia-appears-to-have-surrendered-to-spacex-in-the-global-launch-market/

    Nevím jestli to není trochu přehnané, ale zdá se mi, že Rusko naprosto abdikovalo na Soyuz 5 a jakýkoliv pokus o znovupoužitelnost. Takže budou stavět Soyuzy 2 do té doby dokud bude o ně zájem (OneWeb prý nakoupil velké množství letů) a pak asi konec no. Kdo ví, jestli vůbec kdy dokončí Angary.

    • vj napsal:

      Asi nikdo nečeká, že pošlou své armádní satelity do Číny nebo USA, aby jim je vypustili. Spíš si asi spočítali, že finančně nemůžou soutěžit – i kdyby do posledního šroubku okopírovali raketu SpaceX, tak budou stále o dost dražší.

      • Martin B napsal:

        Spíše budou stavět Soyuzy, dokud to bude mít aspoň trochu význam. Nevím jestli si Rusko může dovolit financovat celý vesmírný program čistě z vlastních prostředků a jaký vliv to bude mít na dlouhodobou udržitelnost. Přece nemůžou létat se Soyuzy další 50 let. Takže jim nakonec asi nezbyte nic jiného než si zajistit dopravu svých satelitů u soukromníků

        • vj napsal:

          Ale bylo by hezké, kdyby se rodina R-7 dožila stovky.
          Nicméně pro Rusko je přístup do vesmíru důležitý podobně jako třeba pro Japonce – možná by dostali v zahraničí lepší ceny, ale národní bezpečnost se na peníze dost těžko přepočítává. Prostě budou dál stavět rakety, pro vlastní potřebu.

        • Martin B napsal:

          To asi ano. Ale i tak je to smutný konec ruského vesmírného programu

        • vj napsal:

          To ano, ale na druhou stranu je asi dobré si uvědomit, že ruský vesmírný program byl vzhledem ekonomickému výkonu Ruska historicky fakt obrovský. Nejsem úplně fanda modly HDP, ale přesto – Rusko má menší HDP než třeba Kanada a co vlastně vyprodukoval kanadský vesmírný program krom Canadarm a Chrise Hadfielda? Určitě by se něco našlo, ale proti Rusku to prostě bledne.
          Na druhou stranu s rostoucími ekonomikami je vidět nejen nástup Číny nebo Indie, ale o vesmír se začínají zajímat i třeba arabské země.

    • jregent napsal:

      „Kdo ví, jestli vůbec kdy dokončí Angary.“
      Někde jsem četl, že ta kanonáda od Space X odsunula Angaru do minulosti,
      neboť její design je drahý provozně.

    • Jiný Honza napsal:

      To má celkem logiku. Vyvíjet novou klasickou raketu bez znovupoužitelnosti je dneska pravděpodobně vyhazování peněz. Mohou v klidu létat se Sojuzy a Protony a počkat si, až se to vyjasní.
      Už jednou se v podobné situaci spálili, dalšího „Burana“ opravdu nepotřebují.

      • Martin B napsal:

        Já myslím, že vyjasněno už je. Kdo nebude mít alespoň částečně použitelné rakety, tak může přežít jenom v kategorii lehkých nosičů a tam státní sektor nikdy nebude tak efektivní jako soukromníci. Vyvinout pak z ničeho znovupoužitelnou moderní raketu, po té co 50 let vyrábíte to samé, bude pro Rusko prakticky nemožné.

        • Jiný Honza napsal:

          Já jsem Elonův fanoušek. Ale momentální neúspěch Tesly, nějaká ta nehoda F9 a problém s blockem 5 k tomu a se znovupoužitelností je na dlouhou dobu konec.

          Naopak, pokud to dobře dopadne, začnou to nakonec dělat dělat/kopírovat všichni.

        • Ivo napsal:

          Jak s tím souvisí Tesla???

        • boris napsal:

          to si robis srandu vsak 🙂
          to akoze rusi/sovieti 50 rokov nevyvinuli nic? 🙂 a co tie spickove motory z rodiny rd-170 ktore vo velkom pouzivaju aj amici? 🙂
          tie motory maju spickove parametre este aj v dnesnej dobe a samozrejme sa stale vylepsuju
          aj sojuz nieje to iste co pred 50timi rokmi

          napisat taku hlupost „Vyvinout pak z ničeho znovupoužitelnou moderní raketu, po té co 50 let vyrábíte to samé, bude pro Rusko prakticky nemožné.“
          moze fakt len zaslepeny clovek

          a dalsia vec je ta, ze ekonomicka navratnost znovupouzitelnych rakiet nieje vobec nejaka jasna vec, lebo elon je vsetko mozne, ale nie doveryhodny co sa tyka prezentovania ekonomickych vysledkov jeho firiem

        • Jiný Honza napsal:

          Tesla souvisí se SpaceX tak, že kdyby krachla, bude to pro Muska velká rána. Jeho obraz geniálního vizionáře a manažera padne. Budou negativní mediální kampaně, soudy, čert ví co dalšího. A SpaceX bez „polobožského“ Muska může padnout tak rychle, jak rychle povstala.

        • jregent napsal:

          „A SpaceX bez „polobožského“ Muska může padnout tak rychle, jak rychle povstala.“

          Připadá mi to jako příliš příkrý soud.
          Možný by pomohla znalost historie USA za posledních cca 150 let.
          Počínaje naftovým a železničním boomem i prasklými investičními bublinami.
          Tenkrát se rodila legislativa USA pro korporace.
          Co Tehdejším Rokefelerům, Carnegiům a podobným přežilo a kolik se jim rozpadlo pod rukama.
          Ti lidé to vidí jinak, než my nepodnikatelé.
          A marketing a PR k tomu patří.
          Viz Fordovo, kdybych měl jen dva dolary, tak jeden vložím do..
          🙂

  7. maiden napsal:

    Nikdo do toho nejde, protoze se vsichni boji o svoje tezce vydreny mista v managementu agentur. To Muska fakt netrapi 🙂

  8. frank napsal:

    https://roklen24.cz/a/SXTZd/jizni-morava-ma-halu-pro-montovani-casti-kosmickych-raket

    Integrační hala disponuje třemi specializovanými laboratořemi. Dvě z nich budou sloužit k výrobě elektroniky, kabeláže, menších zařízení a pozemních podpůrných vybavení. V další místnosti s výškou 7 metrů se společnost chystá s pomocí velkého jeřábu montovat větší části. Jeden z prvních projektů, na kterém budou odborníci v novém prostoru pracovat, je vývoj vrchní části evropské rakety VEGA. Tzv. dispenser do vesmíru vynáší satelity.

    • vj napsal:

      Žádnou dotační euroraketu bez znovupoužitelnosti u nás nechceme! Moraváci ať jdou raději okopávat pole a vesmír laskavě přenechají Elonovi … nebo tak mi to aspoň připadá, když občas čtu některé komentáře v diskusích 🙁

      • frank napsal:

        No někdy mi to s Elonem „v očích některých diskutujících“ už trošku připomíná Sovětský svaz 🙂

        “ Elon náš vzor,Elon – pochodeň světového pokroku!“:D
        “ O firmě jejíž zítřejší raketa má již dnes část, která letěla již včera“ 😀
        “ S více použitelnou raketou na věčné časy a nikdy jinak“ :)¨
        “ Kdo chce létat do vesmíru ten podporuje jen vesmírnou politiku Spacex“:)

        Doufám, že jsem nikoho neurazil, ale už jsme v historii párkrát zažili chvíle, kdy vlastně úplně nová technologie byla bleskově nahrazena technologií ještě novější, třeba i na úplně jiném principu.

        • Jiný Honza napsal:

          Tak Elon přinesl do kosmonautiky po 40 letech zase nadšení a objevitelského ducha. A hlavně reálné výsledky. Trochu změna proti těm desetiletím byrokratických přizdisr… pardon, zodpovědných manažerských projektových něco.

          On třeba nakonec neuspěje, ale sovětský svaz mi bude vždycky mnohem víc připomínat Frank než Elon.

          A taky doufám, že se nikdo neurazil. 🙂

        • vj napsal:

          Hlavně přinesl vynikající mediální (sebe)prezentaci a vytvořil kult osobnosti.

        • Ivo napsal:

          Tak někteří raději budou roky tvrdit, že něco nejde a jiní to prostě raději udělají, než by měli blbé kecy o tom, jak to nejde. A to je ten zásadní rozdíl. Objevil se někdo, kdo si částečně může dělat co chce a tak to dělá. Ostatní ze začátku říkali, že to brzy zabalí, že to nejde. Najednou se zjistilo, že to jde a že to vcelku i funguje. No a co teď? Jít stejnou cestou se nikomu moc nechce a tak se vyrojilo mraky nových různých variant jak se dostat nahoru a to jako že prý najednou levněji než dříve, no prostě aby se neřeklo, že se nic nedělá. Něco se někde ořeže, něco se skrouhne, dodavatelé budou méně nenažraní a něco málo z královského zisku uberou a my najednou se všichni plácají po ramenou jak jsou dobří, protože mají novou raketu, která sice je na jednou použití, ale je levnější a nebo dokonce ekologičtější. No uvidíme kam to všechno povede. Až jednou SpaceX dokončí BFR a ono jednou to přijde, protože cestu mají vcelku prošlápnutou, tak jsem zvědavý na ty pohledy těch stovek, tisíců a desetitisíců manažerů, kteří jen kecali jak něco nejde a najednou se zjistí, že to jde…

        • vj napsal:

          Tak už máme i imaginární nepřátele pokroku…

        • frank napsal:

          Důležité je, že někteří pochopili, že nemám nic proti Elonovi či firmě Spacex, ale spíš proti takové té ajfounové či eplově-náboženské adoraci jeho firmy.¨

          Prostě mi to připomíná jistou vrstvu nadšenců, kteří v době Sovětského svazu skutečně (u)věřili, že je to jediná možná cesta vpřed a měli ta hesla jako mantru.

          Ještě si stále pamatuji, jak se poměřovaly družice ne tím co dovedou, ale kilogramy jejich váhy nebo četností jejich startů ( protože nahoře nic nevydržely).

          Je skvělé, že po světě je tolik soukromých firem, které dokáží přinášet řešení cesty do kosmu, ale lidi u nás i lidi ve světě jsou pořád stejný, chytnou se nějaké firmy, technického řešení a začnou se chovat jako fanoušci fotbalu, nebo v horším případě jako fanoušci sekty 🙂
          Všichni ostatní než jejich “ idol“ jsou vlastně zbyteční, je to marné plýtvání a vlastně by bylo skoro nejlepší to ostatním zakázat, třeba aby se neplýtvalo.

          Proto doufám, že některým navzdory, pojede výzkum kosmu po více kolejích, než jen po té nejůžasňákovatější a nejlepší na světě.
          Už jenom proto, že už nemám tolik času čekat na to “ splnění předpovědí“ z dob mého dětství.

Zanechte komentář