Obří letoun zkoušel rychlou jízdu

Historicky první vývoz letounu Stratolaunch z montážního hangáru.

Firma Stratolaunch Systems během minulého víkendu rozhodně nezahálela. Provedla totiž zkoušku rychlé jízdy letounu s největším rozpětím křídel na světě. Tato zkouška je dalším z mnoha kroků na cestě k prvnímu testovacímu letu. Při čtení prvních vět si možná někteří naši čtenáři říkají, proč na webu věnovaném kosmonautice píšeme o zkouškách nějakého (byť rekordního) letadla. Odpověď je jednoduchá – rozhodně nerozšiřujeme náš tématický záběr, ale letoun Stratolaunch by měl v příštích letech sloužit k vypouštění kosmických raket včetně Pegasus XL od firmy Orbital ATK.

Letoun Stratolunch během zkoušky rychlého pojíždění na rampě vyfotil i uživatel našeho diskusního fóra s nickem jakubv.

Letoun Stratolunch během zkoušky rychlého pojíždění na rampě vyfotil i uživatel našeho diskusního fóra s nickem jakubv.
Zdroj: http://jakub.visual.cz

Společnost Stratolaunch Systems založil v roce 2011 Paul Allen, spoluzakladatel firmy Microsoft. Cíl firmy byl prostý – usnadnit přístup na nízkou oběžnou dráhu. Společnost si tedy řekla, že místo tradiční startovní rampy bude rakety vypouštět z podvěsu pod letadlem. Takový přístup má hned několik výhod. Raketa zapálí svůj motor ve výšce více než deseti kilometrů, kde je už výrazně řidší atmosféra. Klesá i riziko odkladů kvůli počasí, protože k oddělení rakety dojde až nad oblačností.

Dnes už se na to zapomíná, ale původně měl obří letoun vynášet raketu, kterou by pro tento projekt vyvinula firma SpaceX. Tato raketa by vycházela z osvědčeného Falconu 9, ale neměla by devět motorů, nýbrž pouze pět. Spolupráce mezi oběma firmami skončila již v roce 2012, když SpaceX zjistila, že by musela provést příliš mnoho úprav. Uvolněné místo dodavatele raket poměrně rychle nahradila firma dnes známá jako Orbital ATK (tehdy ještě Orbital Sciences Corporation). Ta již v té době disponovala zkušenostmi s vývojem a provozem raket Pegasus, které se také shazují zpod letadla.

Umělecká představa letounu Stratolaunch se třemi raketami Pegasus

Umělecká představa letounu Stratolaunch se třemi raketami Pegasus
Zdroj: http://spaceflightnow.com/

Tím, že firma navázala spolupráci se Stratolaunch Systems, se začaly stahovat černé mraky nad letounem Stargazer, který se momentálně používá k vypouštění raket Pegasus. V seznamu startů se s letounem Stargazer počítá pouze u jediné mise a ta už pomalu klepe na dveře – půjde o vypuštění mise ICON (Ionospheric Connection Explorer), která měla letět už vloni, ale její start se přesunul na letošní rok. Dá se předpokládat, že všechny další starty raket Pegasus odbaví právě obří letoun Stratolaunch.

Porovnání letounu Stratolaunch s ostatními letadly.

Porovnání letounu Stratolaunch s ostatními letadly.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org

Výrobu obřího letounu zajistila společnost Scaled Composites, která má v tomto směru zkušenosti. Vyvíjela totiž letoun WhiteKnightTwo pro společnost Virgin Galactics. Jak u Stratolaunch, tak u WhiteKnightTwo se jedná o dvoutrupé letouny, přičemž vynášený náklad je zavěšen na křídle mezi nimi. Oba trupy disponují okny, ale tříčlenná posádka se bude nacházet v pravém trupu. Ten levý nebude určen pro pobyt obsluhy a najdeme v něm především elektronické systémy letounu.

O pohon letadla Stratolaunch se postará šest tryskových motorů, které byly získány ze dvou vyřazených Boeingů 747. Kromě motorů firma využila i některé další systémy z Boeingů 747 – například podvozky, okna, avioniku či aktuátory. Rozpětí křídel je bezkonkurenčních 117 metrů, což znamená, že Stratolaunch bude širší, než jak byl vysoký Saturn V. Stratolaunch bude schopný odlepit od země náklad o hmotnosti 250 tun, přičemž jeho dolet bude 1000 námořních mil (1852 km). Při jediném startu tak bude možné vypustit hned tři rakety Pegasus. Je tu i potenciál pro zavěšení větších raket, protože Stratolaunch nemá být využíván exkluzivně raketami Pegasus.

V květnu 2017 se letoun poprvé dostal ven z hangáru na Mojave Air and Space Port a nejprve se prováděly zkoušky tankování. Na podzim přišel čas na statické aktivování motorů, přičemž vše postupovalo opatrně a tah pohonných jednotek se zvyšoval postupně. Ve stejné době firma oznámila, že provedla zkoušky elektrických, pneumatických a oheň detekujících systémů. Rok 2017 zakončil Stratolaunch zkouškou pomalého pojíždění. Maximální dosažená rychlost při pohybu po ranveji tehdy byla 45 km/h.

Letoun Stratolunch během zkoušky rychlého pojíždění na rampě vyfotil i uživatel našeho diskusního fóra s nickem jakubv.

Letoun Stratolunch během zkoušky rychlého pojíždění na rampě vyfotil i uživatel našeho diskusního fóra s nickem jakubv.
Zdroj: http://jakub.visual.cz

Po úspěšné zkoušce tehdy manažer letového programu George Brugg prohlásil: „Šlo o další úžasný milník pro náš tým i celý program. Posádka předvedla možnosti pozemního řízení směru včetně otáčení předního podvozku a i náš brzdný systém si na ranveji vedl skvěle. Zkouška pomalého pojíždění je velmi důležitým krokem na cestě do vzduchu.“

A když rok 2017 skončil zkouškou pomalého pojíždění, je stylové, že rok 2018 začal zkouškou rychlého pojíždění. K tomu došlo 24. a 25. února a maximální rychlost se v tomto případě už dostala na 74 km/h. Sám Paul Allen ke zkoušce doplnil, že umožnila týmu ověřit kontrolu reakcí stroje. Co bude tím dalším krokem v rámci zkoušek, to zatím nevíme. Firma totiž není ohledně svých dalších plánů příliš sdílná. Vloni se však říkalo, že v roce 2019 by mělo dojít k prvnímu vypuštění rakety.

Až bude Stratolaunch v provozu, mohl by odbavit až jednu misi týdně. Jeho primárním domovem bude letiště Mojave Air and Space Port, ale v případě potřeby bude moci startovat i z jiných letišť. Jedinou podmínkou je, aby tato letiště zvládla přijmout letoun s takovým rozpětím křídel a umožnila jeho bezpečný provoz. Dá se očekávat, že v první fázi bude Stratolaunch vynášet jen jednu raketu. Starty s více raketami by měly přijít až později, až se tempo pořádně rozběhne.

Zdroje informací:
https://www.nasaspaceflight.com/
http://www.scaled.com/

Zdroje obrázků:
http://stratolaunch.com/images/slideshow/slideshow2/desktop/drone3-website.jpg
http://jakub.visual.cz/temp/Stratolunch-2221_sign.jpg
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/10/Strato-orbital-rendering-sm-1.jpg
https://upload.wikimedia.org/…/1165px-Stratolaunch_comparison.svg.png
http://jakub.visual.cz/temp/Stratolunch-2190_sign.jpg

Obří letoun zkoušel rychlou jízdu, 5.0 out of 5 based on 17 ratings
Pin It
(Visited 4 120 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (17 votes cast)
(Visited 4 120 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


28 komentářů ke článku “Obří letoun zkoušel rychlou jízdu”

  1. Samo2 napsal:

    Šialený stroj už aby sa odlepil od zeme 😀 Jediné čo mu chýba je poriadna raketa, Pegasus bude pod krídlom ako taká muška 😀

  2. Jirka Hadač napsal:

    Hezký článek, je to macek jak má být. A moc mu přeju, aby úspěšně létal. A taky trhl mou oblíbenou smrkovou husu.
    Vidím tu ale jeden kámen úrazu. Když se dívám na seznam startů rakety Pegasus, tak to není žádná sláva. Někdo na toto téma psal nedávno článek, tedy o tom, že tato raketa odvezla nahoru úplně vše co bylo možné a že v podstatě je v posledních nedostatek zakázek. Takže ano, bude mít možnost vynášet tři okřídlené koníky, ale je otázka, jestli bude na ně co naložit. Navíc ve světle toho, že je tu Electron, který má podobnou nosnost (samozřejmě, pokud půjde o armádní zakázky, dostane Pegasus přednost), pak jsou tu další rakety, kterým v případě plné znovupoužitelnosti bude „fuk“ co vynáší, protože poletí skoro za cenu paliva. Čili, spíš bude důležitější tam asi pověsit tu jinou, větší raketu, protože Pegasus nemá ani moc startů v plánu.

    • maiden napsal:

      Jenom dalsi kram do chalupy… Musite se starat jeste o letadlo.

    • vj napsal:

      Teoreticky by to mohlo Pegasus zlevnit, protože by OATK mohlo odstavit svůj přestárlý L-1011 a najímat si Stratolaunch jen pro konkrétní starty.

    • Hawk napsal:

      Velka vyhoda je, ze starty mohou probihat bez ohledu na pocasi – pomineme-li extremy, ktere znemoznuji letovy provoz.
      Kazdy odklad startu stoji penize.

      Do budoucna mozna „skoky“ na LEO pro turisty ve stylu Spaceship one. Tj. v podvesu nebude raketa, ale nejaky skorokosmoplan. Pro turisty kteri chteji jen hupsnout do vesmiru to preci jen pusobi komfortneji nez je vynaset v kabine „na spici“ rakety.

    • 3,14ranha napsal:

      Jak už zaznělo obrovská (zatím v praxi nevyzkoušená) výhoda má být nezávislost na počasí (do té míry co dovolí start letounu).

      A také (teoreticky) obejdete omezení logicky vyplývající u pozemních kosmodromů – střelecké směry a zeměpisnou šířku (které omezují, nebo přímo diktují na které oběžné dráhy můžete startovat, případně kolik vám zbyde nosnosti po odečtení opravných zážehů)

      • Jirka Hadač napsal:

        Kluci, já s vámi naprosto souhlasím, počasí, zeměpisné šířky, teoreticky větší časové okno pro start, žádné poškození startovací rampy (žádná není, kromě letiště nepotřebujete nic jiného), nižší pojistění při startu nad oceánem atd. Rozhodně podepisuju co říkáte. Ale pořád nic z toho neřeší současný nedostatek nákladu pro tento letoun. A připravuje vůbec někdo něco podobného SpaceShipTwo? Protože ta svůj letoun už má.

        • frank napsal:

          Tenhle argument mi trochu připomíná debatu kolem vstupu Boeingu 747 na trh 🙂

        • 3,14ranha napsal:

          Nejsem USA politik, ani generál, ale armádu by to zajímat mohlo a některé soukromé společnosti komerčně snímkující zemi „levnými“ aparáty, nebo prospektoři těžby z asteroidů by se mohli také zajímat.

          Jsem si skoro jistý, že aktuální seznam objednaných zákazníků a potencionálních zákazníků bude dost přísně střežené tajemství, konkurence je velká.

        • Jirka Hadač napsal:

          3,14ranha
          Utajovaný seznam a konkurenci beru. To sou hodně dobré argumenty, ikdyž mám pocit, že se zveřejňují seznamy startů I pro rakety, které ještě nejsou dokončené. I tak, stejně si myslím, že tady může hodně rozhodovat I cena. Takže pokud nepůjdou dolů, tak je konkurence zválcuje. Ale jo, nejsem ve vedení těchto korporací, a můžu se plést.
          Frank:
          rovněž dobrý argument, ale přijde mi, že chování lidí je méně vypočitatelné. Upřímně se přiznám, netuším, jak ta debata probíhala, nebo jaká byla vstupní cena letenek na 747. Takže tady si mě dostal. Budoucnost ukáže, a co se týče raketové techniky, přeci jen fandím každé raketě (s vyjímkou Unha).

        • Nurko napsal:

          Virgin má svůj https://virginorbit.com

    • Petr Scheirich napsal:

      Jirka Hadač: já mám pocit, že si trochu odporujete. Na jednu stranu píšete, že Pegasus nemá dost zakázek a vynesl už vše co se dá, a na druhou stranu zmiňujete Electron s podobnou nosností.
      Nevznikl Electron právě proto, že se trh s malými satelity opět otevírá? V tom případě by se to týkalo ale také Pegasu.

      • Jirka Hadač napsal:

        Pane Scheirich
        Já se podíval na seznam startů Pegasu a nemá tam kromě jediného odloženého startu nic naplánovaného, Electron má 3 starty.
        Pokud je u Pegasu napsána cena 40M$ a pro Electron 6M$, tak mi přijde, že pokud se někdo obrátí na někoho s žádostí o start a bude to soukromník, tak se obrátí na Electron. Americká vláda či armáda sáhne po Pegasu, samozřejmě. Čili nevidím v tom svém prohlášení rozpor. Levnější cena určitě podnítí trh, ale to mi přijde, že není případ Pegasu.
        Abych to dokončil v co nejlepší atmosféře, moc rád tento stroj uvidím létat a odhazovat přímém raketu, kterou nám skvěle okomentuje Dušan Majer.

        • Petr Scheirich napsal:

          V pohodě. Takhle už mi to dává větší smysl :-).

        • frank napsal:

          Jirka Hadač : Možná proto ten druhý trup, třeba se tam budou prodávat místa do první řady na sledování startu 🙂

          Ještě zpátky k tomu “ trhu“ a Boeingu 747 , nešlo ani tak o cenu letenek jako o nabídnutou kapacitu,nabídku takové kapacity která ve své době ochromovala letiště, ale nakonec si svůj trh našla, nabídka kapacity o které trh té doby dost pochyboval, že je třeba .

          K tomu srovnání mě přivedla i ta náhoda, že Stratolauncher ve své podstatě “ kanibalisoval několik odcházejících boeingů“ a vytvořil “ novou technologii“. To mě vždycky baví, jak se i tady objevují kritici, kteří říkají, že použít starý motor z nějakého programu je zásadně špatně i když ten motor je dobrý.

          Jsem rád, že si nikdo nevšiml 🙂 toho, žr „první stupeň rakety“ budou pohánět technologičtí současníci SaturnuV, které stačí pohánět palivem které není vysoce toxické, náročné na výrobu a skladování a nemusí se tankovat až několik minut před startem, palivem které když ho trocha zbude tak se prostě nechá v nádrži na další let…..

  3. Kell napsal:

    250 tun to je skutečně nosnost letadla, anebo vzletová hmotnost.
    Děkuji za odpověď.

  4. jregent napsal:

    Krasny stroj:-)

  5. pepe50 napsal:

    Brr nechcel by som v tom sediet.
    To sa musi rozpadnut na 2 kusy.
    Tie sily v tej centralnej casti musia byt enormne.

    • Dušan Majer napsal:

      Kompozitní materiály zvládnou hodně.

    • 3,14ranha napsal:

      Úplně stejné síly působí u běžné konstrukce na poměrně štíhlá křídla. Jestli jste někdy letěl dopravním letadlem a koukal na ten průhyb a „tanec“ křídel ve všech osách, tak víte co myslím.

      • pepe50 napsal:

        Ale letel som.
        Lenze predstavte si tuto ked pride nejaka turbulencia co to spravi s dvoma oddelenymi trupmi?
        Keby aspon vzadu to bolo nejako spojene.
        Takto to bude velmi silno namahane na krut, ale i ohyb.
        Alebo sa to moze aj rozvibrovat ked je takto chatrne spojene.
        A co v pripade ak sa nahodou vyskytne nejaka zavada a jedno kormidlo bude tahat na 1 stranu a druhe nie?
        Spojnica vzadu by urcite nic nepokazila….dufam ze moje obavy su len cisto laicky neinformovanee…no ale moj sediacky rozum ma nepusti

        • Nurko napsal:

          Na tomhle dělal Burt Rutan, takže statika bude asi v pořádku ☺

      • Jiný Honza napsal:

        No přesně takové síly jako budou tady kroutit tou spojovací částí na běžné letadlo právě vůbec nepůsobí. Buď musí být ta střední část neuvěřitelně předimenzovaná, nebo spoléhají na elektroniku, že ty dva trupy bezpečně ustabilizuje a uřídí.

  6. Laco Fekete napsal:

    Nuz, Orbital ATK by mohol vyrobit nejaku 1 segmentovu odvodeninu zo SRM (s redukovanym tahom, aby to nezrychlovalo 20g). Ak by to lietadlo naozaj dvihlo 230t a nebodaj pouzili aj padakove pristavanie do mora ala SRB, tak by mozno mohli konkurovat Falconu 9…

  7. Daver napsal:

    Není to spíš o tom, že dosáhne Pegasus na vyšší oběžné dráhy, případně na tu svou asi vynese těžší náklad?

  8. Jiný Honza napsal:

    Bezpilotní „SR-71“ to tedy není, ale v dnešní době můžeme být rádi za každý krůček.

    A až budou vozit pořádnou raketu, doufám, že to nechají posádku řídit odněkud z kanceláře.

Zanechte komentář