Kosmotýdeník 285 (26.2. – 4.3.)

Nejsilnější čínská raketa CZ-5 je stále uzemněna a čeká se na obnovu jejích letů. K tomu by mohlo dojít již brzy, protože se opět začaly testovat upravené hlavní motory YF-77. To bude také hlavním tématem Kosmotýdeníku. Další událostmi napěchovaný týden je za námi a je proto čas na shrnutí událostí, které se během něj děly. Krom zmíněné Číny vyrazíme i na Floridu za startem Atlasu 5 a připomeneme také odklady Falconu 9. Pokud vám to bude málo, vypravíme se i k Marsu a evropské sondě Mars Express. Přeji vám hezkou neděli a příjemné čtení.

Nejsilnější čínská raketa pokročila k návratu do služby

Start rakety CZ-5

Start rakety CZ-5
Zdroj: https://chinaspacereport.files.wordpress.com/

Druhého července 2017 se k nebi zvedla nejsilnější raketa Číny – CZ-5 (Čchang Čeng 5). Tato raketa s nosností, která ji nejvíce přibližuje k raketě Delta IV Heavy, v ten den letěla do vesmíru podruhé. Svůj premiérový start si odbyla již v roce 2016. Během této mise měla vynést experimentálními technologiemi napěchovanou družici Shijian-18. Ta však krátce po letu skončila ve Filipínském moři. Nová čínská raketa selhala a všechny plány s ní spojené se musely začít odsouvat. Nyní se konečně vrací testování motoru YF-77, který pohání první stupeň této rakety. Právě v něm tkvěla příčina havárie.

Během inkriminovaného letu probíhalo i živé vysílání, během kterého mohli diváci zahlédnout v čase 5:47 od startu, kdy stále ještě pracovala centrální část prvního stupně, jak se ze spodní části rakety začala valit bílá mlha. Bylo jasné, že není něco v pořádku. První stupeň během letu ztrácel velkou část svého tahu a druhý stupeň se proto pokoušel situaci zachránit. Nicméně i když druhý stupeň již letěl po méně energeticky náročné záložní dráze a pracoval déle, než měl, ztráty v prvních fázích letu byly tak velké, že je již nedokázal kompenzovat a družice vstoupila zpět do atmosféry, kde zanikla.

Bílá pára unikající z motorové sekce během letu

Bílá pára unikající z motorové sekce během letu
Zdroj: http://spaceflight101.com/

Vzhledem k tomu, že byl start živě vysílán, netradičně čínská strana přiznala selhání již několik hodin po startu. Vyšetřování a příčiny havárie však byly dlouho utajeny a i dnes se pracuje jen s kusými zprávami, které prošly oficiálními prohlášeními a jednou zprávou, která neoficiální cestou přišla přímo z týmu lidí, kteří na CZ-5 pracují.

YF-77 je nejsilnější čínský kryogenní motor. Spaluje tedy tekutý vodík a tekutý kyslík. Sám o sobě generuje tah 510 kN. Využívá zjednodušenou konstrukci generátoru plynu s otevřeným cyklem, doplněnou o centrální generátor plynu, který dodává vysokotlaký plyn pro pohon turbočerpadel. Počátek vývoje tohoto motoru spadá do roku 2002. V roce 2004 byly připraveny první prototypy pro zkoušky a až do roku 2013 probíhalo testování a certifikace motoru. V roce 2013 pak proběhlo testování hned dvanácti jednotek. Motor je tvořen dvojicí spalovacích komor a trysek. Cílem vývoje bylo vyvinout poměrně levný a konstrukčně jednodušší motor pro modulované aplikace, které měly umožnit jednoduše vytvářet svazky motorů tak, aby rakety byly jednoduše modifikovatelné a mohly létat ve více konfiguracích. Například CZ-5 má centrální stupeň a k němu přidané čtyři další boostery s motory YF-77.

Dvojice spřažených motorů YF-77

Dvojice spřažených motorů YF-77
Zdroj: http://spaceflight101.com/

CZ-5 na rampě

CZ-5 na rampě
Zdroj: http://spaceflight101.com/

Zpět k problémovému letu. Dle informací od některého z techniků projektu CZ-5 se během práce motorů centrálního stupně odlomil kryt hřídele rotoru turbočerpadla v jednom z motorů YF-77 (na prvním stupni je použit svazek dvou motorů) a zablokoval přívod pohonných hmot do turbočerpadla. To mělo za následek podstatné snížení dodávek paliva a logické snížení výkonu prvního stupně. V říjnu 2017 se k místu dopadu trosek CZ-5 ve Filipínském moři vydala i čínská lodní flotila a měla prý vyzvednout nějaké trosky k dalšímu rozboru.

Vzhledem k této události došlo k přepracování a konstrukčním změnám na motorech, které jsou od poloviny února testovány na stanovištích ve zkušebně Akademie leteckých a kosmických technologií (AAPT) u Xi’an. Již vyrobené motory měly projít přestavbou tak, aby se problému zjištěnému při vyšetřování napříště předešlo. Podle dostupných zpráv došlo k výraznému přepracování turbočerpadel, ostatní součásti motoru neprošly výraznými změnami. Třetí let CZ-5 by měl být už plně v režii vylepšených motorů YF-77.

Kvůli zmíněné havárii se nakonec musely posouvat plánované lety CZ-5. Z listopadu 2017 se na konec roku 2018 odsunula čínská lunární mise Chang’e 5, která by měla být třetím startem rakety CZ-5. Odklad potkal i základní modul nové čínské vícemodulové stanice. Ta by se do vesmíru měla vydat až na konci roku 2019.

Kosmický přehled týdne:

Evropská sonda Mars Expres, která již od roku 2005 obíhá kolem Rudé planety, pořídila několik zajímavých snímků obou marsovských měsíců. Jak většího měsíce Phobos, tak i menšího Deimosu. Podstatné je pozorování měsíců v době, kdy za nimi prochází nějaká hvězda, anebo planeta. Při této příležitosti je možné přesně mapovat jejich povrch. Mars Express se ze všech sond obíhajících Mars nejvíce přibližuje k měsíci Phobosu, průměrně je to na 150 km, v létě roku 2017 to bylo dokonce jen 115 km. Vzhledem k tomu, že Phobos by mohl být cílem některé z prvních pilotovaných výprav k Marsu, je jeho znalost značně důležitá. Aktuálně totiž ani o jednom měsíci nemáme úplně přesná data – neznáme údaje o jejich přesné hustotě a chybí i detailní povrchové mapy. Mars Express zatím podrobněji zmapoval povrch Phobosu z jeho přivrácené strany k Marsu. Podobně jako Měsíc u Země má i tento malinký měsíček vázanou rotaci a mapování jeho odvrácené strany bude vyžadovat lety i po jiné oběžné dráze.

Sekvence snímků ukazující povrch měsíce Phobos

Sekvence snímků ukazující povrch měsíce Phobos
Zdroj: http://www.esa.int/

Phobos a v pozadí procházející hvězda

Phobos a v pozadí procházející hvězda
Zdroj: http://www.esa.int/

Studium měsíce Deimos je náročnější, protože obíhá podstatně dále od Marsu, než Phobos. Sonda Mars Express se přibližuje na vzdálenost přibližně 6 000 km od povrchu Deimosu. Studium obou měsíců by mělo zodpovědět spoustu otázek, které k měsícům stále máme. Nevíme totiž, jak jsou staré, odkud přesně se vzaly a jak se formovaly.

Deimos a za ním procházející Saturn

Deimos a za ním procházející Saturn
Zdroj: http://www.esa.int/

Joe Acaba, Alexander Misurkin a Mark Vande Hei se 28. února nad ránem úspěšně a bezpečně vrátili zpět na Zemi ze svého dlouhodobého pobytu na Mezinárodní kosmické stanici. Loď Sojuz MS-06 bezpečně dosedla do kazašské stepi. Podívejte se na vydařený záběr z tohoto přistání.

Loď Sojuz MS-06 se vrací na Zem

Loď Sojuz MS-06 se vrací na Zem
Zdroj: https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/

Během tohoto týdne jsme se měli dočkat startu Falconu 9 s družicí Hispasat 30W-6. Start byl však několikrát odložen, až se jeho start přiblížil ke startu Atlasu 5, který letěl z jiné rampy na Floridě. Atlas tak dostal přednost a nově je start Falconu 9 plánován na 6. března, start vám samozřejmě Živě a česky okomentujeme. Počasí během tohoto dne dává startu 90 %. Během tohoto letu bude použit nový první stupeň s číslem 44. Těšit se můžeme na přistání na plovoucí plošině, které bude tentokrát vzhledem k hmotnosti družice (6092 kg) velmi náročné. A i když se proslýchalo, že při tomto startu vůbec k přistání nedojde, šlo jen o dohady. Stupeň má být navíc vybaven i titanovými kormidly a tak se o přistání pokusí i přesto, že je na hraně. Aktuální zprávy hovoří o tom, že ještě nevyplula záchranná flotila a tak je možné, že se start bude ještě z úterý odkládat dále.

Přehled z Kosmonautixu:

Máme za sebou dalších sedm dní, které byly opět plné zajímavých kosmonautických událostí, o kterých jsme vás na našem portálu informovali minimálně dvěma články denně. Pojďme se společně podívat, o čem jsme psali. Nejdříve jsme se podívali na vodní putování Intertanku rakety SLS – který jakožto důležitá část nové rakety podstoupí testy. U rakety SLS jsme zůstali i v dalším článku. Tentokrát jsme vás vzali na prohlídku přístupové věže pro tuto raketu, která se však naklání. Náklon by však neměl zmařit její využití při prvním startu. Od pozemských problémů s raketovou technikou jsme se vypravili podívat na fascinující záběry jižního pólu velikána sluneční soustavy – Jupiteru. Třináctým dílem pokračoval také seriálový opus o velmi důležitém programu Gemini. Následně jsme vás pozvali k živému sledování návratu trojice mužů z dlouhodobého pobytu na Mezinárodní kosmické stanici. K Jupiteru jsme se vrátili ještě jednou a podívali se na sondu Juno, která je v dobrém stavu a zřejmě ji brzy čeká prodloužení její mise. Do Jižní Ameriky nás dovedla výstavba nové startovací rampy pro rakety Ariane 6. Zdá se, že rampa roste raketovým tempem. Velmi důležitou událostí bylo odhalení prvních fotografií Falconu 9 v jeho konečné vývojové verzi – Block 5. Živě jste tento týden mohli sledovat také start rakety Atlas 5 s výkonnou meteorologickou družicí GOES-S. Po rampě to tento týden také svištěl první exemplář letounu s největším rozpětím křídel, který jednou bude vynášet rakety ke startu ze vzduchu. Řeč je samozřejmě o stroji Stratolaunch. Podívat jste se mohli i na skvělé a vydařené fotky z posledního startu rakety Atlas 5. Zajišťování elektřiny ve vesmíru je složitá a náročná záležitost. NASA se tento problém snaží řešit projektem Kilopower. Nabídli jsme Vám i shrnutí všech důležitých událostí, které přinesl únor – vyšel totiž další díl seriálu Vesmírné výzvy.

Snímek týdne:

Slyšeli jsme o něm už mnohokrát, ale v plné kráse jsme jej viděli až v tomto týdnu. První stupeň Falconu 9, který je nyní na testovacím standu v McGregoru je velmi speciální. Jedná se totiž o první exemplář poslední vývojové verze Falconu 9. Má být několikanásobně použitelný, ekonomičtější, výkonnější a jednodušší na výrobu. Nyní ho čeká první testovací zážeh.

Falcon 9 Block 5

Falcon 9 Block 5
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/

Video týdne:

Prvního března úspěšně odstartovala raketa Atlas 5 z floridského kosmodromu a vynesla pokročilou meteorologickou družici GOES-S. Podívejte se na video z tohoto sluncem osvětleného startu.

Zdroje informací:
http://spaceflight101.com/
https://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
https://chinaspacereport.files.wordpress.com/2016/05/58b49184jw1f9a16pyr1oj20xc0m8wlr.jpg
https://chinaspacereport.files.wordpress.com/…_r-e1478381250517.jpg
http://spaceflight101.com/…/uploads/sites/167/2017/07/cz-5-y2-14-512×288.jpg
http://spaceflight101.com/…/uploads/sites/167/2017/06/173400ecopctt0sa2laaqt-1.jpg
http://spaceflight101.com/…/uploads/sites/167/2018/03/yf-77-dual-assembly-512×455.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/02/Block5.jpg
http://www.esa.int/spaceinimages/Images/2018/03/Phobos_and_background_star
http://www.esa.int/spaceinimages/Images/2018/03/Phobos_surface_sequence
http://www.esa.int/spaceinimages/Images/2018/03/Deimos_and_Saturn
http://www.esa.int/spaceinimages/Images/2018/03/Phobos_surface

Kosmotýdeník 285 (26.2. – 4.3.), 5.0 out of 5 based on 25 ratings
Pin It
(Visited 2 373 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (25 votes cast)
(Visited 2 373 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


2 komentáře ke článku “Kosmotýdeník 285 (26.2. – 4.3.)”

  1. Fantasta napsal:

    Děkuji moc , během týdnu události tak nějak stíhám, ale informace kolem CZ-5 jsem našel u Vás 🙂 . Dík ještě jednou a hezký kosmický týden přeji.

  2. ptpc napsal:

    Tiež sa pridávam, vynikajúci Kosmotýdeník! 🙂

Zanechte komentář