Při čtvrteční misi Falconu 9 s družicí Paz a dvěma malými spolucestujícími se firma SpaceX pokusila o vůbec první ostrou záchranu aerodynamického krytu. Vůbec poprvé se použil vylepšený kryt, který měl s pomocí trysek se stlačeným plynem a řiditelného padáku domanévrovat až do sítě natažené na lodi Mr. Steven. Kryt sice skončil ve vodě, ale jen několik set metrů od lodi a navíc nebyl poškozený. Loď k němu tedy doplula a vyzvedla jej na palubu. Následně zamířila do přístavu u Los Angeles, kde již netrpělivě čekali fotografové. Právě jejich snímky Vám přinášíme v dnešním článku.
Zdroj: https://cdn.teslarati.com
Zdroj: https://pbs.twimg.com
Zdroj: https://pbs.twimg.com
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com/
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com/
Mimořádně povedené snímky najdete i na Flickr albu uživatele Shorealone Films.
Zdroje informací:
https://www.flickr.com/
Zdroje obrázků:
https://forum.nasaspaceflight.com/…dlattach;topic=44892.0;attach=1479414;image
https://cdn.teslarati.com/…/2018/02/Mr-Steven-and-fairing-detail-4-Pauline-Acalin.jpg
https://pbs.twimg.com/media/DWu6y6lWAAAVcAa?format=jpg&name=medium
https://pbs.twimg.com/media/DWvbNUHVQAE1n9J?format=jpg&name=large
https://forum.nasaspaceflight.com/…dlattach;topic=44892.0;attach=1479429;image
https://forum.nasaspaceflight.com/…dlattach;topic=44892.0;attach=1479427;image
A druha polovina krytu ?
Rozbitá ale vytiahli jej fragmenty v odkazovanej galérii na konci článku na Flickr účte Shorealone Films je pekne vidieť 🙂
Vypadá, jako by ani neletěl. 🙂
Tak jak ho poškodila mořská voda? Může být použit znovu?
Možno by šiel použiť znovu len tá voda komplikuje ak nie nič iné tak aspoň certifikáciu ktorá je dosť krutá. Vedia prečo ho chcú chytiť do siete a nestačí im voda. 🙂
Jaká certifikace? Ty jsou snad potřeba pro pilotované lety. U družic si ale svou certifikaci dělá SpaceX sama. Jen ona ví, že se stupeň může použít třeba desetkrát. Žádný úředníček z NASA.
Zákazníkům by se možná nelíbilo, kdyby se pro jejich start použil takto inovativně neprověřený kryt.
Tak zákazníci to snad dostanou vysvětleno zrovna tak, jako se jim poprvé vysvětlilo, že jejich družice poletí nahoru s tou „začouzenou rourou“, která minule přistála na plošině. Zákazník jim taky jistě řekl „vy snad víte, co děláte, já vaší práci věřím“. Co taky jiného.
To je pravda, ale u prvního stupně bylo jasné, že nepřišel do kontaktu s mořskou vodou, nebo jiným činidlem, které by mohlo ovlivnit jeho funkci. Neříkám, že k tomu opakovanému použití nedojde, jen tomu nevěřím.
K opakovaněmu použití tohoto krytu zcela určetě nedojde, o čemž svědčí i jeho poměrně nešetrné připoutání k lodi řetězy bez jakéhokoli vypolstrováni, viz první a poslední velký snímek v článku.
Já bych mořskou vodu tak paušálně nedémonizoval. Co lze umýt a odmastit, tomu krátkodobě asi mořská voda neublíží.
EM říká, že úzkým profilem je laminace a pečení skořepiny krytu. Tomu by mořská voda z principu vadit nemusela. Tam jsou asi největším nebezpečím nárazy při návratu a potenciální vznik skrytých trhlin a prasklin krytu. Pokud je skořepina krytu úzkým profilem, lze jí po vylovení odstrojit až na skořepinu s kotevními prvky, umýt, vyčistit a znovu osadit vším ostatním a měla by to být úspora.
Kryt, kromě ochrany před aerodynamickým namáháním a hlukem, zajišťuje také družici čisté prostředí jako bylo při její montáži. Takže vnitřní strana krytu musí být čistá do požadované třídy čistoty. Vnější strana krytu snese ledacos. Prší na ní, kálí ptactvo a podobně. Vnější strana krytu musí být tak vyčištěná, aby při opětovném použití byla při uzavírání krytu zajištěna pro družici požadovaná čistota.
Možná by mohlo stačit měkké dosednutí do vody a před dosednutím zakrytí vnitřní strany krytu nějakou samozatahovatelnou šprickou proti zacákání vnitřku krytu.
Je to značný problém, protože fairing této velikosti je dělán z kompozitových sendvičů – karbonové potahy s (pravděpodobně) hliníkovou voštinou. Voština musí mít otvory pro únik plynu, jinak by ji přetlak ve velké výšce někde roztrhl. A těmi otvory se tam pak může snadno dostat slaná voda. Ale možná to Spacex inženýři nějak obelstili 🙂
Jestli ho poskodila voda tezko rict, ale prijde mi, ze podle toho uchyceni na lodi -kovove retezy bez jakekoliv ochrany hran pres ktere jsou prehozeny, se uz znovu nepouzije.
Myslím,že to SpaceX doladí a příště se to povede.Proto možná odložení startu družice Hispasat.
Při Hispasatu záchrana nejspíše nebude. Loď Mr.Steven je na opačné straně US…
Maximálně se budou snažit trefit se přesně na místo.
Je to paradni. Akorat mi vrta hlavou, jak ho vyzvedli, protoze na Mr. Steven neni videt zadny jerab, ale mozna jsem ho jen prehledl, nebo pouzili nejakou jinou fintu? Preci jen 13m je na delku jako Karosa…
Co ta konstrukcia nad mostikom? To mi pride ako vhodne na kladkostroj a niekde dole moze byt navijak. Na povodnych fotkach lode pred instalaciou ramien tam nic z toho nie je a navyse je paluba zozadu otvorena, takze kryt by slo zrejme celkom pohodlne vytiahnut navijakom na lod zadom.
Ale polovina krytu váží jen okolo 900 kg, což není mnoho.
Pravděpodobně použili konstrukci a naviják.
Kdyz jsem videl jak kryt krasne sedi na vode temer bez ponoru, rikal jsem si jestli by nestacil jen nejaky nafukovaci limec, ktery zabranil proniknuti vody do krytu z otevrene strany u adapteru…vzhledem k velikosti a tvaru krytu by se pak voda nemela do krytu dostat ani pri pomalem splashdownu na hladinu…pak by stacila jen jedna lod s jerabem, ktera by vyzvedla oba kryty najednou.
Ne, to by nestačilo. Polovina krytu je poměrně rozměrná, otevřená, tenkostěnná skořepinová konstrukce, se kterou můžou i středně velké vlny udělat své. Ta kompozitní konstrukce má sice určitou elasticitu, ale ne zase tak velkou, aby se to mohlo na vlnách kroutit a ohýbat libovolným způsobem. Trhliny v kompozitní matrici se nedestruktivním způsobem detekují velmi obtížně a s takovým krytem nikdo nebude riskovat druhý start s tím, že by se během Max-Q rozlomil, nebo zdeformoval tak, že by některý ze zámků nešel spolehlivě odemknout během odhazování krytu. Zkrátka a dobře, kryt co přistane do vody je No-GO pro další start.
Přistání do sítě mi nepřijde o mnoho šetrnější než přistání na vodě, i při něm může ledacos prasknout
přistání do sítě bude při dobré přípravě mnohem šetrnější, síť může mít nějaké definované tlumení nárazu, trhací spoje které zajistí rovnoměrné rozložení sil a podobně. Dopad do vody je i v poměrně malé rychlosti nechutná rána. Navíc doteď to nikdo nezkusil. Nevím jestli dřív už nelovili kryty ale tohle je asi první kus který připlul bez zjevného poškození. Takže coby cynický praktik spíš předpokládám že se znovupoužitím tohohle kusu se nepočítá ikdyby vůbec nebyl poškozen. Pravděpodobně ho v laboratoři rozmontýrujou a budou zkoumat úplně maximálně. Je to věc která prošla obrovským namáháním při startu, dostala se až do vesmíru a zas spadla dolů. Vibrace, dynamické síly, tepelné šoky a ještě žbluňk do moře. Počítám že ještě pár kousků to bude stát než si dovolí nasadit to znovu.
Rozdíl v tom je velký. Zkuste si skočit placáka do vody a na trampolínu.
Mám otaska úplně mimo nemáte nějaký odkaz na přímé přenosy dat z hablova teleskopu nebo nějaké jiné sondy nebo vozítka,?? Nemohu to nikde najít
Pokud máte otázku mimo téma, napište ji pouze na jediné místo, kde vám odpovíme, protože pak už je to spam.