Návrh rozpočtu NASA: Cíl Měsíc, konec WFIRST

O tom, že se plány na směřování NASA mění podle toho, kdo zrovna sedí v Bílém domě, se ví již dlouhé roky. Změna kursu nastává po změně na postu prezidenta s železnou pravděpodobností. Donald Trump, nový muž v čele USA již několik měsíců prezentuje myšlenku návratu amerických astronautů na povrch Měsíce. Zatím to však byla jen slova a chyběly činy. Očekávalo se, že změna trendu se musí projevit v návrhu rozpočtu agentury NASA na fiskální rok 2019. NASA vydala k návrhu rozpočtu hned několik dokumentů a když se prosekáme přes relativně prázdné politické řeči o tom, že NASA díky novým vědeckým objevům rozšíří znalosti lidstva, dostaneme se ke konkrétním projektům. Některé se dočkaly vylepšení, jiné zůstaly na původním stavu, ale některé čelí zrušení. V dnešním článku se pokusíme zrekapitulovat, co vše návrh rozpočtu NASA na fiskální rok 2019 obnáší.

Návrh rozpočtu NASA na fiskální rok 2019.

Návrh rozpočtu NASA na fiskální rok 2019.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Celkově má agentura hospodařit s rozpočtem 19,9 miliardy dolarů, což je o zhruba 400 milionů více, než kolik bylo v návrhu na rok 2018. Návrh rozpočtu jasně zmiňuje, že NASA má zaostřit své aktivity na průzkum. Docílit se toho má prostřednictvím přesměrování financování inovativních programů. V rozpočtu je také uvedeno, že NASA má podniknout nepilotovaný let lodi Orion v roce 2020 a let lidí k Měsíci má přijít v roce 2023. Kolega Jiří Hošek již pracuje na podrobnějším článku, ve kterém rozebere vliv rozpočtu na program SLS/Orion hlouběji, takže dnes jej zmíníme jen na základní úrovni.

Deep Space Gateway se přejmenovává na Lunar Orbital Platform-Gateway

Deep Space Gateway se přejmenovává na Lunar Orbital Platform-Gateway
Zdroj: https://www.nasa.gov

Změnou je to, že „nástupce ISS“, tedy stanice, která má vzniknout v cislunárním prostoru zřejmě opět mění své jméno. Když už jsme si začali zvykat na název Deep Space Gateway a zkratku DSG, objevila se v rozpočtu Lunar Orbital Platform-Gateway, což je jen nový název pro DSG. Počkejme si ale pár let, jaký bude definitivní název.

Zatímco předchozí odstavec můžeme brát s lehkou nadsázkou, další změny už jsou mnohem vážnější. Návrh rozpočtu udává, že by měl začít přechod ke komerčnějšímu přístupu nízké oběžné dráhy, který ve výsledku povede k ukončení vládní podpory ISS v roce 2025. Jinými slovy – NASA by přestala po tomto roce přispívat na provoz stanice. ISS by tak mohli provozovat ostatní mezinárodní partneři, případně soukromý sektor.

Teleskop WFIRST dostal stopku

Teleskop WFIRST dostal stopku
Zdroj: https://assets.cdn.spaceflightnow.com

Smutné zprávy se týkají i teleskopu WFIRST, který byl zrušen. Osudným se mu tak stalo postupné navyšování rozpočtu a NASA zřejmě nechce opakovat zkušenosti s výrazně prodražovaným vývojem Dalekohledu Jamese Webba. V rozpočtu je uvedeno, že kromě rostoucích nákladů rozhodlo i to, že jiné mise mají větší prioritu. Na oplátku prý mají ostatní astrofyzikální mise dostat lehce přidáno.

Žádné finance nedostanou projekty, které byly v rozpočtu na rok 2018 navrženy k ukončení. Konkrétně jde o programy PACE (výzkum planktonu, aerosolů, oblačnosti a oceánských ekosystémů), OCO-3 (přístroj na ISS měřící rozložení oxidu uhličitého), CLARREO Pathfinder (studium změn klimatu s využitím měření odraženého slunečního záření), DSCOVR (sledování vlivu sluneční aktivity na zemské okolí) a RBI (přístroj na družici JPSS-2 měřící odražené sluneční záření a tepelné vyzařování celkově).

Grafika zrušeného programu PACE.

Grafika zrušeného programu PACE.
Zdroj: https://pace.gsfc.nasa.gov

NASA by také měla navrhnout komplexnější robotické lunární mise mířící na povrch s využitím inovativních prostředků. Celých 150 milionů dolarů má jít do nového programu, který má podpořit vývoj nových komerčních platforem pro využívání nízké oběžné dráhy.

Europa Clipper

Europa Clipper
Zdroj: https://upload.wikimedia.org

Současně připravované vlajkové lodě výzkumu mají své finance zajištěné. Rozpočet tak kromě jiného počítá s financováním nového roveru pro start k Marsu v roce 2020, který pomůže dopravit vzorky z Marsu na Zemi. Finance má zajištěné také Europa Clipper, který má díky opakovaným průletům kolem ledového měsíce Europy prozkoumat jeho podpovrchový oceán. Ani Teleskop Jamese Webba nebude ošizen a rozpočet s ním počítá, aby mohl provádět výzkum vesmíru.

Další body jsou spíše obecné, týkající se chodu agentury, nebo témat, která se našeho webu nedotýkají, proto je zmíníme jen krátce. NASA by měla pokračovat ve vývoji hypersonického letu i dalších X-planes, investovat do vylepšení systému letového provozu pro zvýšení bezpečnosti i kapacity cestování letadlem při redukci zpoždění. Finance pro vzdělávací oddělení jsou nyní rozčleněny do jednotlivých programů. Má dojít k posílení kybernetické bezpečnosti a zlepšení zabezpečení důležitých dat a systémů. NASA by měla také vyvíjet a do provozu integrovat nové možnosti robotického i pilotovaného výzkumu.

Plán startů misí NASA na další roky.

Plán startů misí NASA na další roky.
Zdroj: https://www.nasa.gov

Nyní se podíváme podrobněji na jednotlivé prvky celého rozpočtu. U každého najdeme i výhled na financování v dalších čtyřech letech a jednotlivé důležité body programu vyjmenujeme ve stručných odrážkách.

Výzkum hlubokého vesmíru: Vývoj průzkumných systémů

Návrh rozpočtu NASA pro fiskální rok 2019 - oblast „Výzkum hlubokého vesmíru: Vývoj průzkumných systémů“

Návrh rozpočtu NASA pro fiskální rok 2019 – oblast „Výzkum hlubokého vesmíru: Vývoj průzkumných systémů“
Zdroj: https://www.nasa.gov

Nácvik vystupování z lodi Orion.

Nácvik vystupování z lodi Orion.
Zdroj: https://www.nasa.gov

  • Poskytnout finance pro SLS, Orion i pozemní segment pro přípravu mise EM-1, při které poletí Orion společně se sekundárním nákladem (cubesaty) k Měsíci i pro přípravu mise EM-2, která bude jako první pilotovaná.
  • Umožnit návrat lidí do blízkosti Měsíce v roce 2023.
  • Vytvořit podmínky pro spojení prvků lodi Orion (záchranná věžička, návratová kabina a servisní modul) a doručení na Floridu pro závěrečné přípravy a sestavení.
  • Zahájit finální fázi sestavování dílů pro misi EM-1. Spojit horní stupeň IPCS (Interim Cryogenic Propulsion Stage), adaptér LVSA (Launch Vehicle Stage Adapter) a samotnou raketu, tedy centrálního stupně a segmenty motorů na tuhé palivo.
  • Ověřit veškerý software a vybavení pozemních systémů.

Výzkum hlubokého vesmíru: Pokročilé průzkumné systémy

Návrh rozpočtu NASA pro fiskální rok 2019 - oblast „Výzkum hlubokého vesmíru: Pokročilé průzkumné systémy“

Návrh rozpočtu NASA pro fiskální rok 2019 – oblast „Výzkum hlubokého vesmíru: Pokročilé průzkumné systémy“
Zdroj: https://www.nasa.gov

Lunární lander Peregrine po přistání.

Lunární lander Peregrine po přistání.
Zdroj: https://www.astrobotic.com

  • Vést průzkumnou kampaň nových možností v cislunárním prostoru s využitím partnerství mezi vládním a soukromým sektorem.
  • Vykročit vstříc vývoji nových pilotovaných systémů včetně ubytovacích možností, systémů pohybu posádky, ale i vozidel, autonomních systémů, robotických „předskokanů“ budoucích pilotovaných misí za nízkou oběžnou dráhu Země.
  • Založit na začátku 20. let stanici Lunar Orbital Platform (LOP)-Gateway.
  • Podpořit start modulu PPE (Power and Propulsion Element) na komerčním nosiči. Tento modul se stane zárodkem stanice LOP.
  • Přesunout Program pilotovaného výzkumu pod celkový Program průzkumného výzkumu a technologií k lepšímu srovnání výzkumného portfolia.

Program průzkumného výzkumu a technologií

Návrh rozpočtu NASA pro fiskální rok 2019 - oblast „Program průzkumného výzkumu a technologií“

Návrh rozpočtu NASA pro fiskální rok 2019 – oblast „Program průzkumného výzkumu a technologií“
Zdroj: https://www.nasa.gov

Stavba zařízení Laser Communications Relay Demonstration (LCRD).

Stavba zařízení Laser Communications Relay Demonstration (LCRD).
Zdroj: https://www.nasa.gov

  • Zaměřit investice na výzkum a technologie aplikovatelné na průzkum hlubokého vesmíru. Prioritu mají mít systémy podpory života, řízení podmínek prostředí, systémy výroby energie a pohonné systémy. Dále pak využívání pokročilých materiálů, nových metod komunikace, navigace, avioniky, robotické výroby i sestavování. Vylepšování přistávacího manévru EDL (entry-descent-landing), zvyšování autonomie systémů a umožnění lidem žít a pracovat ve vesmíru.
  • Doručit letový hardware pro demonstraci využití místních zdrojů a technologií pro vstup do atmosféry, sestup a přistání, které se využijí na misi Mars 2020 (rover).
  • Zahájit výrobu letového hardwaru výkonného solárně-elektrického pohonu, který umožní efektivní změny běžné dráhy a přizpůsobí se rostoucím nárokům družic na energii.
  • Dokončení stavby zařízení Laser Communications Relay Demonstration pro demonstraci komunikace přes laserové paprsky v rámci přípravy na start.
  • Financovat partnerství vládního a soukromého sektoru k vypuštění demonstračních robotických vesmírných výrobních technologií pro stavbu vlekých kosmických objektů.
  • Doručit dva cubesaty vybrané v rámci první fáze výzvy NEXTStep, 3 robotické „předskokanské“ mise a dvě technologie k vyšlapání cesty – demonstrační mise.
  • Pokračovat ve špičkovém výzkumu efektů pobytu ve vesmíru na lidské tělo s využitím ISS. Podpořit vývoj obytného modulu pro hlubší vesmír se znalsotmi o zdraví posádky.
  • Pokračovat v podpoře malých firem, které však mohou oživit aerokosmický sektor skrz programy SBIR/STTR.

Nízká oběžná dráha: ISS

Návrh rozpočtu NASA pro fiskální rok 2019 - oblast „Nízká oběžná dráha: ISS“

Návrh rozpočtu NASA pro fiskální rok 2019 – oblast „Nízká oběžná dráha: ISS“
Zdroj: https://www.nasa.gov

Astronauti na ISS.

Astronauti na ISS.
Zdroj: https://www.nasa.gov

  • Navrhuje ukončit přímou vládní podporu ISS v roce 2025 s plynulým přechodem k budoucím komerčním možnostem.
  • Pokračovat v hlavních oborech zaměření ISS:
    • Umožnit dlouhodobý pobyt člověka ve vesmíru díky výzkumu a technologickým demonstracím.
    • Umožnit vývoj a posun komerčního trhu na nízké oběžné dráze.
    • Přinést lidem na Zemi výhody získané kosmickým výzkumem a technologickým vývojem.
    • Zachovat americkou vedoucí pozici v kosmickém výzkumu.
  • Další využívání Národní laboratoře podporuje výše uvedené hlavní obory a rozšiřuje množství výzkumníků a společností, které se podílí na chodu ISS a umožňuje nová partnerství veřejného a vládního sektoru.

Nízká oběžná dráha: Kosmická doprava

Návrh rozpočtu NASA pro fiskální rok 2019 - oblast „Nízká oběžná dráha: Kosmická doprava“

Návrh rozpočtu NASA pro fiskální rok 2019 – oblast „Nízká oběžná dráha: Kosmická doprava“
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Zkoušky přistání lodi Starliner od Boeingu.

Zkoušky přistání lodi Starliner od Boeingu.
Zdroj: https://www.nasa.gov

  • Pokračovat v partnerství mezi NASA a komerčními firmami pro obnovení schopnosti posílat astronauty do vesmíru bezpečně, spolehlivě a dostupně z amerického území od roku 2019.
  • Zajistit dopravu nákladu amerických astronautů a nákladu na ISS, což ukončí závislost na ruských prostředcích z hlediska dopravy lidí na oběžnou dráhu.
  • Pokračovat ve výzkumu a technologickém vývoji na ISS vytvořením pevného harmonogramu pilotovaných i nepilotovaných letů.
  • Stimulovat růst odvětví kosmické dopravy všem potenciálním zájemcům, což by mělo posílit celostátní průmyslové podmínky.

Nízká oběžná dráha: Podpora kosmických letů

Návrh rozpočtu NASA pro fiskální rok 2019 - oblast „Nízká oběžná dráha: Podpora kosmických letů“

Návrh rozpočtu NASA pro fiskální rok 2019 – oblast „Nízká oběžná dráha: Podpora kosmických letů“
Zdroj: https://www.nasa.gov

Telekomunikační anténa systému Deep Space Network.

Telekomunikační anténa systému Deep Space Network.
Zdroj: https://www.nasa.gov

  • Pokračovat v poskytování důležitých komunikačních a navigačních služeb pro všechny zákazníky včetně pilotovaných, i nepilotovaných, vědeckých, i komerčních misí.
  • Začít plánovat přechod vesmírné komunikační sítě ke službám pro komerční spolupráci.
  • Podpořit přípravu všech pilotovaných misí.
  • Poskytnout bezpečnou, spolehlivou a cenově výhodnou službu podpory startů nákladů pro NASA ve fiskálním roce 2019 a umožnit získat nosnou raketu více než 40 vědeckým misím v různé fázi vývoje.
  • Pokračovat v certifikačním procesu nových soukromých lodí.
  • Poskytnout dostupné schopnosti a vybavení pro testy nové americké rakety SLS, aby se ověřilo, zda její systémy splňují požadavky a poskytují cenná data pro mise EM-1 a EM-2.

Nízká oběžná dráha: Vývoj komerčního sektoru

Návrh rozpočtu NASA pro fiskální rok 2019 - oblast „Nízká oběžná dráha: Vývoj komerčního sektoru“

Návrh rozpočtu NASA pro fiskální rok 2019 – oblast „Nízká oběžná dráha: Vývoj komerčního sektoru“
Zdroj: https://www.nasa.gov

Astronauti v bazénu NBL nacvičují manipulaci s přechodovou komorou firmy NanoRacks.

Astronauti v bazénu NBL nacvičují manipulaci s přechodovou komorou firmy NanoRacks.
Zdroj: https://www.nasa.gov

  • Pomoci komerčnímu vesmírnému průmyslu vytvořit podmínky pro udržitelné využívání nízké oběžné dráhy soukromými firmami.
  • Zahájit plánování přesunu pilotovaných letů na nízkou oběžnou dráhu na komerční partnery.
  • Podpořit vývoj komerčních platforem, které by využíval soukromý sektor a NASA by tak mohla plynule opustit ISS.
  • Zvýšit úsilí o usnadnění rozvoje komerční ekonomiky v prostoru nízké oběžné dráhy.

Věda: Sledování Země

Návrh rozpočtu NASA pro fiskální rok 2019 - oblast „Věda: Sledování Země“

Návrh rozpočtu NASA pro fiskální rok 2019 – oblast „Věda: Sledování Země“
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Snímek Země pořízený posádkou Apolla 17 při cestě k Měsíci.

Snímek Země pořízený posádkou Apolla 17 při cestě k Měsíci.
Zdroj: https://www.nasa.gov

  • Vypustit mise GRACE Follow-On (dvě sondy studující zemské gravitační pole), ICESat-2 (družice studující polární ledovce), ECOSTRESS (přístroj na ISS pro měření teploty zaměřený na chování rostlin) a GEDI (přístroj na ISS pro laserové měření topografie a zalesnění).
  • Podpořit definování a vývoj projektů Landsat-9 (družice se středním rozlišením pro globální monitorování změn zemského povrchu), NISAR (americko-indická družice využívající dvoufrekvenční radar), SWOT (družice studující topografii vodních ploch), TEMPO (družice pro sledování kvality ovzduší), OMPS-L (dva přístroje na sondě JPSS-2 studující kvalitu atmosféry a množství ozonu), Sentinel-6 (družice monitorující výšku oceánů) a TSIS-2 (sonda měřící množství dopadajících a odražených slunečních paprsků).
  • Vybrat k realizaci programy přihlášené do výzvy Earth Venture Suborbital-3.
  • Vyhlásit výzvy Earth Venture Mission (EVM)-3 a Earth Venture Instrument (EVI)-6.
  • Provozovat 19 dodatečných misí.
  • Investovat do cubesatů a malých družic, které mohou udělat velkou vědu za méně peněz.
  • Plánovat zapojení zúčastněných stran za účelem začlenění doporučení vzešlých ze zasedání desetiletého panelu pro výzkum Země.
  • Navrhnout ukončení projektů PACE (výzkum planktonu, aerosolů, oblačnosti a oceánských ekosystémů), OCO-3 (přístroj na ISS měřící rozložení oxidu uhličitého), CLARREO Pathfinder (studium změn klimatu s využitím měření odraženého slunečního záření) a DSCOVR (sledování vlivu sluneční aktivity na zemské okolí). Projekt RBI (přístroj na družici JPSS-2 měřící odražené sluneční záření a tepelné vyzařování celkově) již byl zrušen a není v tomto rozpočtu financován.

Věda: Planetární věda

Návrh rozpočtu NASA pro fiskální rok 2019 - oblast „Věda: Planetární věda“

Návrh rozpočtu NASA pro fiskální rok 2019 – oblast „Věda: Planetární věda“
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Vizualizace sondy Europa Clipper.

Vizualizace sondy Europa Clipper.
Zdroj: https://www.nasa.gov

  • Vytvořit robotický program výzkumu Měsíce Lunar Discovery and Exploration, který podpoří komerční partnerství a inovativní přístup k dosažení vědeckých cílů i pilotovaného programu.
  • Pokračovat ve vývoji programů Mars 2020 a Europa clipper.
  • Ustavit program Planetární ochrany včetně programu DART (test přesměrování duálního asteroidu) a sledování blízkozemních objektů.
  • Studovat možnosti potenciální mise Mars Sample Return (doprava vzorků z Marsu na Zemi) ve spolupráci s mezinárodními partnery.
  • Formulovat mise Lucy (výzkum trojských asteroidů u Jupiteru) a Psyche (výzkum stejnojmenného kovového asteroidu).
  • Vybrat novou misi v programu New Frontiers.
  • Investovat do cubesatů a malých družic, které mohou udělat velkou vědu za méně peněz.
  • Provozovat deset planetárních misí

Věda: Astrofyzika

Návrh rozpočtu NASA pro fiskální rok 2019 - oblast „Věda: Astrofyzika“

Návrh rozpočtu NASA pro fiskální rok 2019 – oblast „Věda: Astrofyzika“
Zdroj: https://www.nasa.gov

Optická sestava Dalekohledu Jamese Webba před vakuovou komorou v Houstonu.

Optická sestava Dalekohledu Jamese Webba před vakuovou komorou v Houstonu.
Zdroj: Optická sestava Dalekohledu Jamese Webba před vakuovou komorou v Houstonu.

  • Vypustit Dalekohled Jamese Webba.
  • Přesunout projekt Webbova teleskopu do programu Původ vesmíru v rámci oboru astrofyziky.
  • Ukončit projekt WFIRST kvůli výraznému navýšení jeho nákladů a vyšším prioritám u jiných projektů. Navýšení rozpočtu pro budoucí mise a výzkum.
  • Podpořit misi TESS (výzkum exoplanet), která má startovat v červnu 2018.
  • Formulovat či vyvíjet mise IXPE (rentgenový teleskop), GUSTO (studium životních fází hvězd), XARM (americko-japonský rentgenový teleskop – náhrada za Hitomi) a Euclid (studium temné hmoty). Navíc se ve fiskálním roce 2019 vybere nová mise z programu MIDEX.
  • Provozovat deset misí + balónové projekty.
  • Investovat do cubesatů a malých družic, které mohou udělat velkou vědu za méně peněz.
  • Všechny astrofyzikální mise za primární misí budou podrobeny důkladné analýze v roce 2019.

Věda: Heliofyzika

Návrh rozpočtu NASA pro fiskální rok 2019 - oblast „Věda: Heliofyzika“

Návrh rozpočtu NASA pro fiskální rok 2019 – oblast „Věda: Heliofyzika“
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Sluneční činnost výrazně ovlivňuje podmínky v okolí naší planety.

Sluneční činnost výrazně ovlivňuje podmínky v okolí naší planety.
Zdroj: https://www.nasa.gov

  • Pokračovat v podpoře Parker Solar Probe, Ionospheric Connection Explorer (ICON), které se chystají na start ve fiskálním roce 2018 i nedávno vypuštěného projektu GOLD (Global-scale Observations of the Limb and Disk).
  • Pokračovat ve spolupráci ohledně výzkumu Slunce s ESA.
  • Rozpočet pro spolupráci s ostatními agenturami se navyšuje o tři miliony dolarů pro zlepšení pozorování kosmického počasí a jeho lepšího předvídání.
  • Investovat do cubesatů a malých družic, které mohou udělat velkou vědu za méně peněz.
  • Podporovat výzkum pomocí suborbitálních sondážních raketa cubesatů.
  • Provozovat 17 dodatečných misí.

Letectví

Návrh rozpočtu NASA pro fiskální rok 2019 - oblast „Letectví“

Návrh rozpočtu NASA pro fiskální rok 2019 – oblast „Letectví“
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Aktivitám NASA na poli letectví se na našem webu běžně nevěnujeme. Je však vhodné zmínit, že i tohle má NASA na starost.

Aktivitám NASA na poli letectví se na našem webu běžně nevěnujeme. Je však vhodné zmínit, že i tohle má NASA na starost.
Zdroj: https://www.nasa.gov

  • Dokončit kritické přezkoumání projektu Low Boom Flight Demonstrator X-Plane, který je zaměřený na tichý přechod do nadzvukového letu, což by otevřelo nový trh pro americký průmysl.
  • Navýšit rozpočet základního výzkumu hypersonického letu, který obohatí vývoj metod a nástrojů pro efektivnější návrhy budoucích hypersonických letounů.
  • Pokračovat ve vývoji podzvukových technologií, které dramaticky snižují spotřebu paliva, hluk a emise.
  • Ověřit, že X-57 (plně elektrické letadlo), je provozuschopné.
  • Vyvinout a otestovat technologie pro bezpečný provoz v nízkých výškách.
  • Demonstrovat nové metody řízení letového provozu včetně správy příletů, odletů i pohybu na letištní ploše, což sníží zpoždění a zvýší bezpečnost i množství přepravených osob.
  • Dokončit projekt pokročilých kompozitních materiálů, který představí velké množství výpočetních pomůcek pro snížení času potřebného k vývoji nových technologií.

Vzdělání

  • Návrh ukončit vzdělávací oddělení včetně jeho grantů a dohod o spolupráci. Finance se přesunou do základního rozpočtu misí. Ústředí NASA bude i nadále zodpovědné za strategické řízení a koordinaci úsilí agentury o podporu studování technických oborů.
  • Pokračovat ve stážích, stipendiích a terénních aktivitách financovaných mimo vzdělávací oddělení.
  • Program vědecké aktivizace bude pokračovat ve snaze dodávat potřebný materiál učitelům všeho věku.

Bezpečnost, zabezpečení, obsluha misí a stavební činnost

Návrh rozpočtu NASA pro fiskální rok 2019 - oblast „Bezpečnost, zabezpečení, obsluha misí a stavební činnost“

Návrh rozpočtu NASA pro fiskální rok 2019 – oblast „Bezpečnost, zabezpečení, obsluha misí a stavební činnost“
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Výkopové práce u montážní haly VAB.

Výkopové práce u montážní haly VAB.
Zdroj: https://www.nasa.gov

  • Bezpečnost, zabezpečení, obsluha misí
    • Financovat probíhající operace v centrech NASA a dalších zařízení pro dosažení bezpečného, zdravého a ekologického pracoviště.
    • Poskytnout nezávislý technologický a bezpečnostní dohled nad misemi a provozem NASA.
    • Zajistit základní služby, které jsou k dispozici pro plnění misí optimalizací akvizic, řízení lidských zdrojů, řízení rozpočtu a správy zařízení.
    • Poskytnout strategické investice do IT k vylepšení zabezpečení, snížení nákladů, zvýšení efektivity modernizovaných systémů, zvýšené automatizaci a poskytování cenově dostupného komplexního řešení.
    • Posílit kybernetickou bezpečnost zabezpečením kritických systémů a dat.
  • Stavební činnost, dodržování a obnova prostředí
    • Financovat opravné, revitalizační a demoliční projekty, které sníží zátěž způsobenou provozem agentury a poskytnou efektivní a modernizovaná zařízení.
    • Investovat do projektů šetřících energii, což povede k finančním úsporám.
    • Postavit nové a modernizovat stávající zařízení pro udržování kompatibility s připravovanými misemi.
    • Zajistit zodpovědnost NASA za úklid životního prostředí.

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/atoms/files/nasa_fy_2019_budget_overview.pdf
https://www.nasa.gov/sites/default/files/atoms/files/20171130-nac-heoc-ppe_final2.pdf
https://assets.cdn.spaceflightnow.com/…/WFIRST-Bright-Right-sm-678×381.png
https://pace.gsfc.nasa.gov/images/slide_01_2160w_800h.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/64/Europa_Clipper_transparent.png
https://www.astrobotic.com/peregrine

Návrh rozpočtu NASA: Cíl Měsíc, konec WFIRST, 4.9 out of 5 based on 31 ratings
Pin It
(Visited 4 879 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 4.9/5 (31 votes cast)
(Visited 4 879 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


45 komentářů ke článku “Návrh rozpočtu NASA: Cíl Měsíc, konec WFIRST”

  1. Kenny007 napsal:

    WFIRST je škoda, mohl se krásně doplňovat s Webem. Ale upřímně jsem čekal větší škrty. A je dobře že NASA postupně přesouvá pozornost mimo nízlou oběžnou dráhu. Když dopravu a provoz postupně převezmou komerční firmy, zbyde více zdrojů na mise a vědu a to je dobře.

    • Von Schmeks napsal:

      Ja sa pri opustení programu ISS obávam jedej veci. Ochladnutie vzťahov s Ruskom. Je zrejmé, že NASA robí všetky kroky aby sa americký vesmírny program odpútal od závislosti na Ruskej technike, čo je úplne logické, na druhej strane nám ISS a spoločné spolunažívanie astronautov z celého sveta vytvárali akýsi politický balzam na svetové problémy. Bojím sa, že bez ISS dôjde k rastúcej k polarizácii.

  2. Spytihněv napsal:

    Deep Space Gateway-jak krásně to znělo…. 🙁

    Pokud jde o WFIRST, tak se to i dalo čekat. Přiznejme si, že finanční zkušenosti při vývoji JWST musely být pro nezúčastněné přidělovače financí dost deprimující.

    Pozitivní je, že pokračuje DART. Není to sice původní velmi pestrá mise s ESA, ale na poli obrany proti úderu z vesmíru (což je jen otázka času) by se už něco dělat konečně mělo.

    Je zmínka o „deseti provozovaných planetárních misích“. Nevím jak je to přesně myšleno a co do termínu „planetární mise“ počítají, ale snad jde o dostatečný počet, aby se tam vešla i Opportunity. Nesporných planetárních misí je nebo bude sedm. Zda tam dále počítají i OSIRIS, Dawn a New Horizons, případně i PSP kvůli gravit.manévrům…. to je otázka.

  3. Alois napsal:

    Nasa byla zřízena pro základní výzkum, operace na LEO spolykají 5 mld, aniž by cokoli zásadního přinesly. Tento stav trvá desetiletí a je na čase konečně jej ukončit a peníze přesměrovat tam kam patří, příkladně planetární výzkum se v rozpočtu krčí s necelými dvěma mld.

    • Dušan Majer napsal:

      To, že výzkum na LEO nic nepřináší, je blud, kterému věříte jen vy sám, ale nikdo není schopen vám vysvětlit opak. Vy si to nemyslíte, vy tomu věříte a tam pak argumenty selhávají.

      • Alois napsal:

        Nic ZÁSADNÍHO co by odpovídalo vynaloženým nákladům. To že se tam dělají užitečné výzkumy nepopírám, jen s malou výhradou, že ZÁSADNÍ byly už dávno provedeny na Miru, a Skylabu a současné je pouze doplňují.
        Za vynaložené náklady bych očekával, že ISS vyřeší eliminaci negativního vlivu mikrogravitace na organismus, nic takového se neděje. Pokud by budoucí astronauti doletěli za půl roku k Marsu, určitě by je tam nečekal tým s nosítky.

        • 3,14ranha napsal:

          Můžu souhlasit s Trumpovou administrativou, že po roce 2024 omezí přímé dotace pro ISS (to bude stanice bezmála 25 let TRVALE obydlena). Ale to jen a právě proto, že budou splněny dlouhodobé zdravotně technologické výzkumy které i právě teď probíhají na ISS.

          Píšete o „vyléčení“ následků nulové gravitace… na to pomůže cvičení, možná léky na snížení otoků hlavy, ale smiřte se s tím, že vesmír není pro každého (alespoň do příchodu rotujících stanic s umělou gravitací).

          Ve skutečnosti výzkum sleduje i to, zda se dá pomocí genetiky a testů odhalit skupina lidí, kteří budou sníženou gravitací poškozováni MÉNĚ než běžná populace (tak jako třeba tibeťané jsou od přírody nadání pro pohyb ve vysokohorském prostředí, nebo někteří potomci indiánů méně trpí závratěmi na stavbách mrakodrapů).

          A na to potřebujete CO NEJVĚTŠÍ statistický vzorek lidí sledovat po co nejdelší dobu. Raketoplány poslaly nahoru bezmála tisíc osob, ISS k tomu přidala dalších 300 sledovaných dlouhodoběji

          Na ISS také probíhá dlouhodobé sledování hygieny/zamoření mikroorganismy (na rozdíl od Miru za kontrolovatelných podmínek, kdy se stanice nerozpadá za provozu)

    • Jiří Hošek napsal:

      Nepředpokládám, že je záměr po roce 2025 přesunout peníze z LEO and Spaceflight Operations do Planetary Science (tj. na nepilotované sondy). Tabulka na straně 11 zdrojového dokumentu (str. 12 pdf souboru), nazvaná Exploration Campaign, mě vede k názoru, že se plánuje tyto peníze po roce 2025 použít na vývoj pilotovaného lunárního landeru.

  4. Josef K. napsal:

    To vzdělávání je opravdu škoda, minimálně pro popularizaci kosmonautiky to mělo obrovský význam.

  5. Hawk napsal:

    Kloubouk dolu za takhle perfektne zpracovany, prehledny clanek.

    Verim ze ISS budou drzet ve „vzduchu“ co to pujde a podari se okaucovat zivotnost modulu. Ma a bude mit stale co nabidnout a 1.5 miliardy v americkem rozpoctu je kapka v mori. Predani nejakemu soukromemu konsorciu neni moc idealni, kdyz si na sebe nevydela pujde bez milosti do kytek.
    Pochybuju ze by se v tomto stoleti postavila podobne velka konstrukce ve vesmiru. Uz jenom jak slozite vznikala. Po zruseni ISS by to dopadlo jako s navratem na Mesic, kam se vracime uz 50 let. Ano planuje se DSG(LOP-G), Nebesky palac,ale oproti ISS to jsou orezavatka s mensim komfortem a potencialem pro vedu a vyzkum.

    • Dušan Majer napsal:

      Díky, ale šlo jen o překlad dobře připraveného materiálu od NASA.

      • Radim napsal:

        I za mě všechna čest za zpracování. Jinak se totiž překládá článek o SpaceX a jinak tohle trochu „nudné“ povídání o cifrách.

        Tvůj přístup si jednoduše zaslouží naše uznání!

        • Dušan Majer napsal:

          Díky moc, jsem rád, že se článek lidem líbí. Měl jsem trochu strach, aby to nebylo moc nudné.

        • Honza napsal:

          Ne, je to super.

        • Racek napsal:

          Je to hodně čtení, pro mě napínavého … asi dle vkusu :-)). Trochu je mi líto ISS, ale pak jsem si uvědomil že je to ještě 7 let a to je dost. Ve využití soukromým sektorem moc nevěřím, je to objekt příliš velký, příliš starý a příliš náročný na finance. To nikdo z soukromých firem neutáhne a milodary jsou nereálné. Samozřejmě, tak by se taky ukázaly peníze vynaložené na tři kosmické systémy na dopravu k ISS skoro vyhozené. Takový Dream Chaser to už možná nestihne. K Měsíci asi žádný z nich nedoletí, tam bude asi monopol NASA se SLS, kteří tam občas někoho odjinud vezmou.
          No, myslím že násčekají zajímavé věci. Toho dalekohledu je škoda, Hubble není nesmrtelný. Snad čínský projekt… A asi v Rusku přehodnotí pokusy opravit Nauku. A začnou se rychle zajímat o Čínskou stanici. Vždyť postavili i Mir, a nebyl vůbec špatný, zvláště v krizových letech devadesátých prudce klesla podpora a morálka.
          Ale pořád je tam spousta zajímavých akcí, a Evropa taky umí, Japonci jsou skvělí a Číňani mají mohutný nástup, Indům to taky začíná šlapat … Však oni také vyrobí hodně zajímavého. Třeba v oborech do kterých NASA nechce jít.
          No jo, bude ještě hodně zajímavého ve vesmíru. Těším se.
          Tak jsem se zase zakecal, no.. :-))

  6. Magy napsal:

    Zaraza ma uplne zrusenie PACE. Vyzkum a sledovanie atmosfery, ekosfery, rastu ci ubytku planktonu, rias a pod. je podla mna klucovy z pohladu ekologie a v podstate aj obyvatelnosti tejto planety. Ekologii davame na frak uz tak ci tak dost a toto moze byt klucovy prvok pri vcasnom rozpoznani fatalnych zmien. Ale mam dojem, ze to je logicky dosledok Trumpovej perspektivy a celej jeho administrativy – kaslat na prirodu, ekologiu a vsetko ostatne (comu vdacime za zivot) a zamerat sa len na to, ako zo vsetkeho vydupat ekonomicky potencial – zo zeme, spod zeme aj vesmiru a nemysliet na buducnost nasich deti a dalsich generacii, v akom prostredi a podnebi budu zit.
    To, ze sa navysuju prostriedky pre vyskum zivota a podpory zivota mimo Zeme (aby ludia v pripade, ze to tu uplne znicia, mali ako a kam utiect) je kratkozrake. Dost pruser, podla mna…

    • Jiří Hošek napsal:

      Zrušení PACE nijak nesouvisí s Exploration. Rozpočet Earth Science má být sice nižší, ale o to vyšší je položka Planetary Science. Celkově má Science růst.

      • Magy napsal:

        Moja poznamka ale smerovala k niecomu uplne inemu. Ja o koze, Vy o voze.

        • Jiří Hošek napsal:

          Reagoval jsem na Vaši předposlední větu („vyskum zivota a podpory zivota mimo Zeme“), ale zřejmě jsem jí chybně pochopil.

        • Magy napsal:

          To by bolo samo osebe v poriadku, ale ta veta samozrejme uzko (a neoddelitelne) suvisi s tym, co som pisal v celej reakcii. Je kratkozrake sa snazit o vedecky pokrok mimo tuto planetu, pokial nasu snahu nezameriame v prvom rade na to, aby sme si neznicili tuto – inak nebudeme schopni prezit ani na tejto jedinej planete, na ktorej momentalne sme. Odpilenim projektu PACE odpilime snahu pochopit a aj zachovat miestny ekosystem. Konanie Trumpa dlhodobo, ci uz pred jeho fungovanim ako prezident usa alebo teraz sa da charakterizovat velmi strucne: „po mne potopa“. A v zostaveni rozpoctu pre NASA to vidiet tiez. Co z toho, ze budeme lepsie vediet, ako ma nejaka skupinka vedcov prezit v zlozitom obytnom komplexe na Marse ci Mesiaci (alebo hocikde inde vo vesmire), ak ludstvo na Zemi ako celok kvoli sebaznicujucej sebeckosti v zaujme pohodlia dneska sa bude uz zajtra dusit alebo umierat na nedostatok toho ci onoho (alebo prebytok niecoho jedovateho)? Je to ako starat sa, aby sused mal vo svojom dome a na dvore poriadok, ale vo svojom dome a dvore zakopavat o odpadky, mat vsade humus a spinu.

        • Jiří Hošek napsal:

          Pokud si dobře pamatuji, tak před rokem byly tyto projekty v rozpočtu NASA na fiskální rok 2018 navrženy k ukončení s odůvodněním, že touto činností by měla být pověřena NOAA, nikoli NASA.

        • Racek napsal:

          V této oblasti se už dost začínají angažovat i jiné státy (některé i dost dlouho), takže ochuzeni jistě nebudeme. Nemohou dělat prostě všechno a řada věcí se i kordinuje na mezinárodní úrovni. Já sice chápu, že za vše může P a T, ale …

  7. Lukáš napsal:

    Zdravím

    Ďakujem za pekné zhrnutie financovania NASA pre rok 2019.
    Trošku ma ale zarazilo (v dobrom 🙂 ) to že modul PPE, ktorý má byť základom stanice DSG má podporu vynesenia na komerčnom nosiči, čiže to chápem tak že napr SpaceX, alebo už možno Blue Origin sa budú môcť uchádzať o vynesenie? Nebolo doteraz známe že chcela NASA vyniesť tento modul už pri misií EM2?

    Ďakujem

    PS: ak som to nepochopil správne kľudne tento príspevok zmažte 🙂

    • Jiří Hošek napsal:

      Pochopil jste to správně.

    • Dušan Majer napsal:

      Hezký den,
      chápete to správně. Osobně mne tato informace překvapila, protože podle dosavadních informací mělo vynesení tohoto modulu přijít v rámci mise EM-2. Ale je vidět, že situace se průběžně mění a o překvapení jistě nebude nouze.

    • Jirka Hadač napsal:

      Tak tomu teda říkám radikální změna. Pokud je to tak, tak se fakt ušetří, jen ta dlouho připravovaná SLS bude mít zatím jen o zakázku méně. No uvidíme. Hold peníze jsou až na úplně úplně prvním místě.

      • Vojta napsal:

        No nevím. Mise EM2 pak bude ohledně vyneseného nákladu dost nevyužitá. Pokud pro ni nevymyslí nějakou alternativní náplň, tak bude startovat o jednu raketu navíc a to mi jako šetření nepřijde.

        • Jiří Hošek napsal:

          Mise EM-2 má „alternativní“ náplň, viz infografika „Plán startů misí NASA na další roky“ v článku.
          Tato mise nyní přebírá náklad z mise EM-3, tedy obytný modul stanice LOP-G. To znamená, že tato první pilotovaná mise Orionu k Měsíci by měla být mnohem ambicióznější, než se předpokládalo dříve. Místo původního průletového profilu bude muset zamířit na oběžnou dráhu Měsíce, aby spojila habitat s PPE. A již Orion pro EM-2 bude muset mít spojovací uzel (s čímž se původně nepočítalo), aby vyzvedl habitat z adaptéru horního stupně rakety.

          PPE (2022) i Hab (2023) jsou nyní urychleny o rok, viz článek z loňského července
          http://www.kosmonautix.cz/2017/07/zmeny-v-konstrukci-modulu-ppb/
          kde v prvním odstavci píšeme o vynesení PPE v roce 2023 a v sedmém odstavci o vynesení obytného modulu v roce 2024.

        • Petr Šída napsal:

          To je snad poprvé, co vidím takovéhle urychlení výstavby

          ve světle nových silných komerčních nosičů, které pomalu ale jistě nabíhají se to jeví jako logický krok

    • Michal Bursík napsal:

      Přesně tohle mě také hodně zarazilo a jsem docela potěšen, že se k tomuto kroku rozhodli.
      Myslím si, že SLS si s klidem najde jiný zajímavější program a „nezáživné“ vynášení modulů se přenechá efektivnějším dopravcům.

      • Hawk napsal:

        Otazka co je zajimavejsi program , me krome pristani na povrchu Mesice nic nenapada, ale s tim tempech pochybuju ze to bude pred rokem 2030 a velke sondy jsou tez otazkou desetileti. Tady budou k dispozici tri tezke nosice, ale nebude pro ne prace, kdo bude financovat udrzbu hal a mzdu lidi kolem.
        A jakmile vyrobni infrastruktura a technologicke tymy raketaku budou rozpraseny, muze se zacit od zacatku.Saturn,Energii,STS tez uz nikdo neda z roku na rok dohromady a vlastne mozna ani za 10 let by to nezprovoznili.

      • Jiří Hošek napsal:

        Když už je řeč o SLS. Zatímco návrh rozpočtu NASA na fiskální rok 2018 podporoval startovní připravenost sondy Europa Clipper v roce 2022, návrh rozpočtu na fiskální rok 2019 umožňuje připravenost sondy až v roce 2025. NASA odůvodňuje tento odklad podporou vyváženého vědeckého programu kapitoly Science a rizikem potenciálních dopadů na zbytek portfolia Science. Administrativa dále navrhuje vynesení sondy Europa Clipper komerčním nosičem, který bude o několik set milionů dolarů levnější než SLS, a který neovlivní harmonogram letů SLS, určených na podporu pilotovaných misí. Administrativa uznává výhody použití SLS včetně kratšího letu k Europě a přímější trajektorie umožňující jednodušší termální design sondy a rychlejší získání vědeckých dat potřebných pro budoucí mise k vnějším planetám, ale nový návrh je primárně odůvodněn ohledem na rozpočet.
        Tady jsou částky v mil. USD navržené v loňském rozpočtu (2. sloupec) a v letošním rozpočtu (3. sloupec) :
        FY18 / 410 / 410
        FY19 / 565 / 265
        FY20 / 594 / 200
        FY21 / 479 / 360
        FY22 / 397 / 359

        • zargos napsal:

          Pokud by EC měl letět později na soukromém nosiči,tak žádný jiný kromě FH tu nebude. I kdyby byl,tak za sebou nebude mít dostatek letů pro tak citlivý náklad. Nebo by nižší nosnost nevadila či spoléhají na to,že SpX mezitím nosnost zvýší,např. prodlouží 2.stupeň?

          Co se týká financí,tak z prohlášení prezidenta Trumpa jsem čekal citelné navýšení rozpočtu NASA,tohle je spíš škatulata hejbejte se.

        • Jiří Hošek napsal:

          Rozpočet EC předpokládá za komerční nosič 432 milionů dolarů, které mohou být sníženy, neboť komerční nabídky a ceny se stále vyvíjejí.
          V roce 2025 bude určitě k dispozici i některý z nosičů z portfolia ULA (Atlas V, popř. Vulcan mají do roku 2025 zajištěné vynášení lodí Starliner a Dream Chaser, Delta IV-H minimálně do roku 2023 pro NROL).

  8. Jirka napsal:

    Vyčlenění peněz na lunární lander je hezká věc, jenže se to mělo začít řešit před pěti lety. Typickým tempem vývoje (aspon tím v NASA) totiž bude vývoj trvat nejméně 7 let, než by mohlo dojít ke startu.

  9. Risa123 napsal:

    No to nové jméno je docela ošlklivé Deep Space Gateway tedy brána do hlubokého vesmíru zní rozhodně líp.

    • Jiří Hošek napsal:

      Změna názvu docela vystihuje změnu účelu „brány“ v souvislosti s prosincovou Kosmickou směrnicí. Původně měla u stanice kotvit meziplanetární loď Deep Space Transport. Současná vize spočívá v přijímání robotických landerů se vzorky povrchu Měsíce a v kotvení vícenásobně použitelného pilotovaného lunárního landeru.

  10. Kamil napsal:

    Když by ISS provozovali soukromníci, neotevírá to příležitost pro nový modul od Bigelowa? Ten typ 330 by se hodil.

  11. Zdeněk napsal:

    A co tedy bude ( nebo co se plánuje) s Deep Space Transport ? Že by zase přišlo zrušení nebo odložení ?

  12. bill napsal:

    Opravdu výborný článek i kvalitní diskuze. Díky. Měl bych dotaz. Není někde spočítáno, kolik stojí den/rok prostého provozu ISS. Vůbec nemám představu v řádech čeho se pohybujeme.

    • Jiří Hošek napsal:

      V článku jsou náklady na provoz ISS rozděleny do těchto oblastí:
      Nízká oběžná dráha: ISS
      Nízká oběžná dráha: Kosmická doprava
      Nízká oběžná dráha: Podpora kosmických letů
      Nízká oběžná dráha: Vývoj komerčního sektoru
      Je tam uveden rozpočet jednotlivých oblastí. Zřejmě chcete z některých oblastí něco vykuchat (vědu?, zásobovací lety?).

Zanechte komentář