Motorová sekce SLS obstála na jedničku

Vývoz testovacího exempláře motorové sekce pro strukturální zkoušky.

Před několika měsíci jsme psali o tom, že se na Marshallově středisku chystají strukturální zkoušky motorové sekce rakety SLS. Testovací díl byl usazený ve speciální konstrukci, která dokázala simulovat podmínky, které budou na letové díly působit při startu. Do motorové sekce budou usazeny motory RS-25 a připojí se k ní i pomocné urychlovací bloky na tuhé palivo. Z toho vychází, že na tento díl budou působit extrémní síly a je proto nutné mít naprostou jistotu, že tohle namáhání přečká bez úhony. Nyní jsou zkoušky u konce a motorová sekce zvládla všechno namáhání v rámci strukturálních kvalifikačních testů. Na testovací exemplář působily síly s ekvivalentem v řádu stovek tun, ale díl to všechno vydržel.

Motorová sekce se bude nacházet v nejspodnější části centrálního stupně rakety SLS, který tvoří jakousi páteř tohoto nosiče. Při startu vytvoří motory tah 3628 tun a proto musí být motorová sekce neuvěřitelně pevná a odolná. „Tyto zkoušky znamenají významný pokrok na cestě k prvnímu startu rakety SLS,“ přiznává Mark White, hlavní testovací inženýr motorové sekce na Marshallově středisku a dodává: „Testy, které tu NASA provedla společně s hlavním dodavatelem centrálního stupně, firmou Boeing, prověřily, že díl je dost pevný na to, aby odolal zátěži a tlakům při startu a letu.“

Testovací stanoviště motorové sekce.

Testovací stanoviště motorové sekce.
Zdroj: https://www.nasa.gov

Samotný testovací exemplář motorové sekce pro strukturální zkoušky vznikl v New Orleans, konkrétně v Michoudově středisku a po sestavení byl převezen člunem Pegasus na Marshallovo středisko, kde podstoupil zkoušky. V jejich rámci byl tento válec usazen do speciální konstrukce vysoké 16 metrů, která je vybavena elektronicky ovládanými písty. Právě jejich přesným ovládáním byl díl stlačován, natahován i kroucen silami v řádu stovek tun.

„SLS bude nejsilnější raketou světa a abychom nasimulovali tyto neuvěřitelné síly, museli být lidé z NASA a Boeingu hodně inovativní,“ připouští White a dodává: „Běžná testovací stanoviště, která tlačí proti betonu, zde nepřicházela v úvahu. Taková konstrukce by vyplnila celý testovací prostor a nezbylo by žádné místo pro manipulaci s dílem a jeho instalaci.“

Strukturální zkoušky motorové sekce centrálního stupně rakety SLS.

Strukturální zkoušky motorové sekce centrálního stupně rakety SLS.
Zdroj: https://www.nasa.gov
Překlad: Autor

Konstrukce na Marshallově středisku však připomíná spíše ptačí klec, která obklopuje testovací díl. Zkušební konstrukce je navržena tak, aby byla dost pevná a ohebná na to, aby odolala silám, které vytvoří. Sedí na čtyřech betonových plochách, přičemž každá z nich má velikost srovnatelnou s krabicí na pizzu. Díky tomu je testovací stanoviště mnohem kompaktnější a flexibilnější.

Velikost motorové sekce v testovací konstrukci vynikne při srovnání s lidskou postavou.

Velikost motorové sekce v testovací konstrukci vynikne při srovnání s lidskou postavou.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Testovací konstrukce váží 770 tun a uvnitř byl uložen testovací díl, který navíc ochlazoval kryogenní systém na nízké teploty, čímž se simuloval chlad z nádrže s kapalným vodíkem – ta bude přímo nad motorovou sekcí. Motorová sekce byla k testovacímu stanovišti připevněna 16 000 šrouby a pak přišlo ke slovu více než 50 pístů, které začaly na díl vyvíjet síly.

Pohyblivé prvky během zkoušek simulovaly tlaky od motorů RS-25 – 1 300 tun i od urychlovacích bloků – každý 340 tun. Testovaly se různé scénáře včetně ověřování držáků potrubí z nádrže s kapalným kyslíkem. Ta se nachází v horní části centrálního stupně a jejím úkolem je dodávat okysličovadlo motorům RS-25. Kapalný kyslík urazí z nádrže k motorům zhruba 46 metrů skrz potrubí, kterému se říká downcomer a které je vedené po vnější části rakety. Během zkoušek se proto ověřovalo, zda držáky tohoto potrubí dokáží odolat silám, když velké objemy této tekutiny budou procházet ohybem potrubí směrem k motorům. Během každé zkoušky byly testovaný díl motorové sekce i „downcomer“ monitorovány velmi podrobně s využitím více než tří tisíc kanálů, které měřily nejrůznější údaje. Nyní, když jsou zkoušky motorové sekce hotové, je možné přikročit k dalším testům – inženýři se již začínají připravovat na testy intertanku i obou obřích nádrží – pro palivo i okysličovadlo.

Vizualizace testovacího stanoviště pro intertank centrálního stupně SLS.

Vizualizace testovacího stanoviště pro intertank centrálního stupně SLS.
Zdroj: https://www.nasa.gov

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/C-Q9jL1UAAAXAVm.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/enginesection.jpg
https://www.nasa.gov/…/image/engine_section_infographic_final.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/elg_9367_0.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/intertank2.jpg

Motorová sekce SLS obstála na jedničku, 5.0 out of 5 based on 20 ratings
Pin It
(Visited 4 115 times, 5 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (20 votes cast)
(Visited 4 115 times, 5 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


31 komentářů ke článku “Motorová sekce SLS obstála na jedničku”

  1. thailand napsal:

    Tak to vypadá že centrer core od falconu heavy narazil do vody

  2. Jiří Hošek napsal:

    V této souvislosti vysvětlím větu z posledního článku Cesta k Exploration Mission-1: „Na testovacím stanovišti 4619 V Marshallově středisku vesmírných letů (MSFC) v Huntsville byly v listopadu 2017 ukončeny strukturální testy neletového kvalifikačního exempláře motorové sekce v úrovni zatížení pro EM-1.“

    V prosinci 2017 a v lednu 2018 byly prováděny testy v úrovni zatížení pro misi EM-2, tedy pro SLS Block 1B. Právě tyto testy byly nyní úspěšně ukončeny.

  3. vencour napsal:

    Oprava?

    Při startu vytvoří motory (… tah?) 3628 tun a proto musí být motorová sekce neuvěřitelně pevná a odolná.

  4. RiMr napsal:

    „Sedí na čtyřech betonových plochách, přičemž každá z nich má velikost srovnatelnou s krabicí na pizzu“

    …no a je to malá pizza nebo velká? Nemáte rozměry, bylo by to o dost jasnější…?

  5. Vladimír Todt napsal:

    Myslíte, že případný relativně bezproblémový chod konstrukce a testování BFR bude mít nějaký vliv na SLS? Např. třeba vyvolání určitých minizávodů kdo to a to stihne dříve?

    • Štěpán napsal:

      STS není stvořená pro závodění, ale jako jistota…

    • Štěpán napsal:

      Nevím proč, ale národní korporace prostě nemůže riskovat jako včera Musk, s tím že je to 50/50 zda to vyjde. Musí to být na 99.99% jiste a tudíž i pomalé… Stejně tak to bude i s BFR. Elon bude zase čarovat a riskovat, ale to si NASA nedovolí.

      • RiMr napsal:

        …na 99,99% to (spolehlivost) nikdy nebylo, není a nebude. Ani to nikdy nebylo požadováno…

        • Jiří Hošek napsal:

          V loňské zprávě Úřadu generálního inspektora je u požadavků ESD (Exploration Systems Development) uvedeno:
          The ESD architecture shall limit the loss of crew risk to no greater than one lost life in a certain amount of missions (one lost life: X missions). For launch and ascent, the loss of crew risk must be no greater than 1:1,400 for Orion and 1:550 for SLS. For reentry, landing, and recovery, the loss of crew risk cannot be greater than 1:650.

        • RiMr napsal:

          …no ale to má přece hooodně daleko k 99,99% což je 1:10 000 …

        • Jiří Hošek napsal:

          RiMr: Vím. Pro SLS je LOC 99,8%. Jen jsem chtěl dát ozdrojovaná data.
          Na dotaz ohledně velikosti pizzy jsem odpověděl ve 14:54, ale vzhledem ke čtyřem fotografiím v komentáři to musí Dušan Majer schválit. Poté se komentář zobrazí.

        • Dušan Majer napsal:

          Už je venku, omlouvám se za zpoždění.

        • RiMr napsal:

          Děkuji za info ohledně pizzy – nebylo to myšleno nijak ironicky, skutečně mě zajímalo jak jsou ty „pady“ velké a tady jsem byl trochu v situaci jako onehdá na IDnesu kde nějaký jejich elév něco přeložil a místo rozměru XxX metrů použil výraz „takřka o rozměru baseballového hřiště“ a byl jsem nahraný 🙂

        • Jiří Hošek napsal:

          Pro SLS je LOC 99,8%.

          Oprava 🙂
          -> samozřejmě spolehlivost 99,8%. Pravděpodobnost ztráty posádky (LOC) 0,002 (0,2%)

      • Tomach napsal:

        Tak mozna dneska si to narodni korporace nedovoli.
        Ale jeste v nedavne historii so byli vsichni vedomi ze letat do vesmiru je riziko a letalo se s tim rizikem – dokonce i s lidma.
        At uz vezmeme Gagarinuv let ci Apollo 11.
        Nemluve o spouste prvnich letu raket ktere skoncily vybuchem.
        A nemluve o prvnim letu raketoplanu kdy sly stejne vsechny vypocty do kytek, protoze nikdo nepocital s tim kolik desticek tepelneho stitu se odlepi jen diky zvuku pri startu.
        Pri tomhle startu tam zadni lide nebyli, jedine co hrozilo bylo zniceni startovaci rampy. Ted je otazka kolik dat ziskal versus pracovat dalsich x let a snazit se zlepsit procenta a nakonec stejne dopadnout jako raketoplan s necim s cim nikdo nepocital….

  6. Petr Šída napsal:

    Čistě teoreticky, nejsou ty čísla každé o něčem jiném, to že raketa selže ještě nemusí znamenat LOC

  7. Android napsal:

    SLS? nezájem.. mrtvej projekt. Ať žije FH a BFR!

    • Zdeněk napsal:

      Taky mám ten pocit.

    • Dan napsal:

      A tak to já se moc rád podívám na starty SLS. Ale že bych byl přesvědčen o její růžové budoucnosti, to zase ne.

    • KarelTv napsal:

      Že je bohužel SLS drahý je jedna věc, ale jinak myslím že poletí dříve než BFR. Mrtvý zatím není, momentálně je o dost dál a dokud skutečně nebude v provozu BFR který ho cenově porazí, tak ani mrtvý nebude.

Zanechte komentář