Falcon Heavy Demo – čistá esence SpaceX

Když v roce 2002 Elon Musk zakládal svou další firmu Space Exploration Technologies Corporation (SpaceX), učinil tak hlavně ze dvou důvodů. Za prvé, hodlal aktivně přispět ke snižování cen za dopravu nákladu do kosmu a za druhé, přál si umožnit kolonizaci Marsu. Jelikož to byly a jsou cíle velmi náročné, přinášející spoustu frustrace a nezdarů, nezapomíná při tomto nelehkém snažení občas i na jistou porci zábavy pro sebe i ostatní. V podstatě všechny tři faktory zmíněné výše obsahuje i tento týden uskutečněná testovací mise Falcon Heavy Demo.

Mimořádně povedený snímek z premiérového startu Falconu Heavy.

Mimořádně povedený snímek z premiérového startu Falconu Heavy.
Zdroj: https://i.redd.it

Jejím primárním úkolem bylo ověřit konstrukci a výkony nové těžké nosné rakety (HLV – Heavy Launch Vehicle), schopné dopravovat kolem 63 tun nákladu na LEO, nebo více než 16 tun k Marsu. Zároveň při této misi proběhla několikanásobná demonstrace znovupoužitelnosti prvního stupně raket Falcon, což je velmi významným příspěvkem ke zlevnění kosmické dopravy a také, aby to nebyla čistě technická nuda jen o číslech a výkonech, okořenil tento premiérový let výběrem zcela nezvyklého nákladu. Namísto tradičního hmotnostního simulátoru z oceli a betonu Musk rozhodl, že na speciální nákladový adaptér SpaceX připevní jím dříve používaný elektromobil – kabriolet Tesla Roadster v třešňově červené metalíze. A protože každé auto potřebuje posádku, na sedadlo řidiče byla pětibodovými pásy připoutána figurína ve SpaceX skafandru, vyvinutém pro loď Crew Dragon. Také cílová orbitální dráha nebyla zvolená náhodně – měl se jí stát eliptický heliocentrický orbit mezi Zemí a Marsem. Rudý sporťák k rudé planetě.

Tesla na adaptéru

Tesla na adaptéru
Zdroj: https://elonx.cz/

Historie Falconu Heavy
O Falconu Heavy (FH) se v rovině konceptu začalo ve SpaceX uvažovat už v roce 2004. První veřejné představení vize těžkotonážní nosné rakety se třemi paralelními stupni proběhlo v dubnu 2011 s tím, že by její premiérový let z kosmodromu Vandenberg měl nastat někdy v první půli roku 2013. Plány jsou plány a notorický optimismus Elona Muska ohledně časových odhadů už všichni dobře známe. Proto asi jen málokdo věřil, že náročný vývoj takto složitého stroje proběhne takovou rychlostí. Vždyť v té době měla raketa Falcon 9, ze které Falcon Heavy konstrukčně vychází, za sebou pouze první dva víceméně testovací lety v roce 2010 a další byly v plánu až na rok 2012. Konzervativní odhady odborníků z tradičního aerokosmického průmyslu hovořily spíš o 4-5 letech, ne-li více. Jaká byla nakonec realita dnes už všichni víme – premiérový let FH a rovnou řekněme velmi úspěšný, nastal o 5 let později, než byl původní odhad.

První exemplář rakety Falcon Heavy na rampě 39A

První exemplář rakety Falcon Heavy na rampě 39A
Zdroj: https://farm5.staticflickr.com

Jaké jsou důvody takového zpoždění? Nejdříve se musíme ptát, jestli je doba vývoje nové rakety v řádu 5-7 let běžná, nebo nějak vybočuje z řady podobných projektů a jde skutečně o zdlouhavý vývoj. Při srovnání s podobnými novými raketami Angara, nebo vyvíjenými SLS, Ariane 6, či Vulcan se tato doba jeví celkem přiměřená, nebo spíš poměrně krátká. Přitom musíme mít na paměti, že vývoj FH neplatila žádná vláda, vládní organizace, nebo agentura. Celý vývoj FH si SpaceX financovalo v podstatě ze svých zdrojů s vidinou využití komerčními a vládními zákazníky. Jak Elon Musk uvedl na tiskové konferenci pár hodin po startu Demo mise, velmi nahrubo odhaduje, že vývoj FH stál SpaceX více než 500 milionů dolarů. Dále uvedl, že během vývoje už měl projekt třikrát hodně namále, kdy se velmi vážně uvažovalo o jeho zrušení.

Oproti původní představě, že připojit na centrální stupeň dva identické postranní boostery bude relativně snadné, se to nakonec ukázalo jako naopak velmi náročný úkol. Přidáním dvou bočních prvních stupňů se na původní raketě Falcon 9 změnilo téměř vše – aerodynamika letu, silové namáhání konstrukce, vibrace, rezonance, hlukové zatížení, řízení letu, startovací rampa a podobně. V důsledku toho se v podstatě musel centrální stupeň zesílit a překonstruovat tak, že z něj vznikl v podstatě nový díl rakety.

Premiérový Falcon Heavy na rampě 39A.

Premiérový Falcon Heavy na rampě 39A.
Zdroj: https://farm5.staticflickr.com/

Do vývoje FH také zasahovalo postupné vylepšování výchozího nosiče Falcon 9 od verze 1.0 až po dnešní F9 Full Thrust Block IV. Tím jak se průběžně měnily/zvyšovaly v podstatě všechny klíčové vstupní parametry pro nový nosič, nebylo možné jeho design zmrazit a přistoupit ke stavbě a testování. Tady je vhodné doplnit, že úterní testovací start byl proveden s nosičem, sestaveným z komponentů Block III a IV, přičemž všechny další starty Falconu Heavy už budou pouze se sestavou ve finální verzi Block V, umožňující rychlé až 10x násobné znovupoužití. Největší zdržení vývoje lze ale přesto přičíst jinému faktoru, a to dvěma haváriím Falconu 9 v roce 2015 a 2016. Tyto neblahé události zastavily veškeré vývojové a přípravné práce pokaždé minimálně na 6 měsíců, kdy se týmy soustředily na hledání příčin havárií a implementaci nápravných opatření.

První Falcon Heavy stoupá k obloze

První Falcon Heavy stoupá k obloze
Zdroj: https://farm5.staticflickr.com

Jednou ze zákulisních informací také je, že první start FH mohl proběhnout ještě později. Ve SpaceX existovaly interní tlaky a to i v rámci nejvyššího vedení, aby se s úvodním letovým testem počkalo až na finální vývojovou variantu FH block V, ovšem Elon Musk si prosadil svou, že všemožných zpoždění už bylo příliš a inaugurační let musí proběhnout do konce roku 2017. Že se listopadové ani prosincové termíny nepodařilo splnit a nakonec se odstartovalo až 6. února 2018 je už z pohledu celé délky vývoje téměř detail.

Splněné cíle inauguračního letu
Původní čas startu v úterý 6.2. byl stanoven na 19:30 CET (13:30 EST), ovšem silné výškové proudění v atmosféře způsobilo několik nervy drásajících odkladů, načež ke startu došlo až ve 21:45 CET (15:45 EST), jen 15 minut před koncem startovního okna. Během testovacího letu se podařilo splnit téměř všechny stanovené cíle, i když původní Muskovy odhady úspěšnosti ještě několik hodin před startem byly pouhých 50%.

Po krátkém statickém zážehu 24.1.2018 byla na nově upravené rampě 39A potvrzena plná funkčnost a bezpečný chod všech 27 současně běžících motorů Merlin 1D Block IV. Šlo o poslední významný krok vstříc premiérovému startu. Statický zážeh je totiž vrcholem důkladné série zkoušek, které simulují předstartovní přípravy včetně tankování paliva. Cesta ke startu byla otevřená.

Při startu byla otestována plná funkčnost a odolnost startovací rampy a jejich systémů, po všech modifikacích pro umožnění startů obou nosičů F9 i FH. Poletová inspekce neodhalila žádná poškození a opotřebení, jež by vylučovala další start v řádu několika málo dnů.

Bylo ověřeno, že FH je schopen bez závad a přerušení odpočtu odstartovat a vydržet zatížení při maximálním dynamickém namáhání v atmosféře (Max-Q). Největší obavy panovaly ohledně neověřeného chování tří vedle sebe spojených boostrů, kdy by vibrace a interagující rázové vlny mohly tyto dlouhé válce rozkmitat do té míry, že by mohly do sebe vzájemně narazit a způsobit havárii. Elon Musk dokonce před startem prohlašoval, že bude považovat za úspěch, pokud raketa nevybuchne přímo nad rampou, jejíž oprava by si vyžádala odstávku 9-12 měsíců mimo provoz.

První start Falconu Heavy.

První start Falconu Heavy.
Zdroj: https://farm5.staticflickr.com

Dalším kritickým a dříve neotestovaným momentem letu byla separace bočních stupňů. V této fázi dochází ke vzájemnému aerodynamickému ovlivňování všech tří boosterů a celý děj nešlo na zemi otestovat, pouze simulovat CFD modely. Až úvodní let prověřil, že separační mechanismy fungovaly bezchybně, proces odpojení a odpadnutí bočních stupňů byl navržen správně a bezpečně.

Oba boční stupně provedly bezchybné brzdicí zážehy a synchronizovaně dosedly na přistávací betonové plochy LZ-1 a LZ-2 na Cape Canaveral. Časový rozestup mezi jejich přistáním byl velmi malý, něco kolem 1 sekundy. Původně se uvažovalo o rozestupu až 15 s z důvodu obav o možné ovlivnění přistávacích radarů u paralelně letících stupňů. Panovala nejistota, zda by jeden stupeň mohl omylem přijímat od země odražené radarové vlny druhého stupně a špatně pak vyhodnotit svou skutečnou výšku. Elon Musk nakonec tento synchronizovaný „balet“ vyhodnotil jako nejhezčí moment z testovacího letu.

Synchronní přistání dvou bočních stupňů Falconu Heavy - óda na kosmonautickou radost.

Synchronní přistání dvou bočních stupňů Falconu Heavy – óda na kosmonautickou radost.
Zdroj: https://farm5.staticflickr.com

Funkce centrálního stupně nepředstavovala velkou neznámou, i když to byla přepracovaná / zesílená konstrukce oproti původnímu prvnímu stupni Falconu 9. Ověření jeho výkonů a chování za letu ale rozhodně bylo potřebné, protože různá nepříjemná překvapení se můžou u upravených konstrukcí kdykoliv objevit. Svou primární funkci stupeň splnil dobře, když dokázal urychlit horní stupeň s nákladem na požadovanou rychlost. Sekundární úkol se mu ale zcela nepovedl, což byl prakticky jediný nezdar z celého zkušebního letu a to když nedokázal měkce přistát na plovoucí plošině ASDS „Of Course I Still Love You“. Důvodem nezdaru bylo nezažehnutí 1-2 motorů ze 3 pro finální přistávací zážeh, pravděpodobně kvůli nedostatku zážehové směsi TEA-TEB. Centrální stupeň dopadl cca 100 metrů od lodi rychlostí kolem 500 km/h, což způsobilo poškození dvou hydraulických vyrovnávacích pohonů na ASDS.

Oběžná dráha Tesla Roadsteru zasahuje za oběžnou dráhu Marsu.

Oběžná dráha Tesla Roadsteru zasahuje za oběžnou dráhu Marsu.
Zdroj: https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/

Horní stupeň se bezpečně oddělil od centrálního stupně a měl za úkol celkem 3 zážehy. První na dosažení orbitální rychlosti, druhý k protáhnutí eliptické dráhy na apogeum 6900 km. Pak následoval 6 hodin trvající let setrvačností skrze Van Allenovy radiační pásy, který skrýval svá rizika. SpaceX se obávalo, že by během takto dlouhé přestávky mohlo koncentrované bombardování nabitých částic v radiačních pásech poškodit řídicí elektroniku horního stupně, mohlo by zamrznout palivo v potrubí, nebo naopak kapalný kyslík by se mohl nadměrně odpařit v nádrži a nezbylo by ho dostatek pro finální zážeh potřebný k navedení na výslednou dráhu k Marsu (TMI). Zvolené 6 hodinové intermezzo bylo důležité dodržet pro demonstraci schopnosti FH vynášet těžké náklady přímo na geostacionární orbitální dráhu ve vzdálenosti 36 tisíc km od Země, což je velmi žádaná služba u zakázek od ministerstva obrany a vládních zpravodajských agentur. Tato schopnost byla úspěšně potvrzena, když se Merlin 1D Vac v požadovaném čase potřetí zapálil a hořel až do vyčerpání paliva. Výsledná eliptická dráha tak sahá kousek za oběžnou dráhu Marsu.

Testovací náklad v podobě sériového elektromobilu Tesla Roadster 1. generace, spolu s neživým astronautem jménem „Starman“ splnili svou úlohu s vysokým „Fun faktorem“ naprosto dokonale. Během setrvačné fáze letu mezi 2. a 3. zážehem bylo dostatek času na to, aby 3 barevné kamery s vysokým rozlišením poskytovaly on-line streamovaný pohled na naši planetu skrze čelní sklo nebo boční dveře červeného kabrioletu s ležérně usazeným fiktivním řidičem v bílém skafandru. K těmto úchvatným pohledům v podkresu hrály skladby Davida Bowieho z fiktivního palubního rádia. Ve středu palubní desky se skvěl velmi dobře čitelný nápis Don’t Panic! (Žádnou paniku!) a pod čelním sklem byl připevněn malý model Tesla Roadster ze série Hot Wheels i s figurkou astronauta. Ostatně vychutnejte si více než čtyřhodinový uklidňující záznam plný nevídaných pohledů.

V přihrádce pro spolujezdce je údajně uložen ručník, jako další připomínka na kultovní knihu a film „Stopařův průvodce po Galaxii“ a auto rovněž ukrývá malý paměťový disk s kompletní trilogií Nadace od Isaca Asimova. Muskova obliba a inspirace světovou sci-fi literaturou se zkrátka nedá přehlédnout. Na YouTube lze najít 4,5 hodiny trvající záznam z palubních kamer kosmické Tesly, která se za několik měsíců stane nejdále se pohybujícím elektromobilem lidstva. Na Měsíci se na počátku 70. let pohybovaly už americké Lunar Rovery a ruské Lunochody, na Marsu stále popojíždí elektrická vozítka Opportunity a Curiosity, ovšem Tesla Roadster v roce 2019 doletí ještě mnohem dále, přibližně 500 mil km od Země. K Muskovu snu o cestách lidí na Mars je lidstvo opět o drobný krok blíže.

Oba boční stupně prvního Falconu Heavy po přistání na jedné fotce.

Oba boční stupně prvního Falconu Heavy po přistání na jedné fotce.
Zdroj: https://instagram.fprg2-1.fna.fbcdn.net

Celkově Musk tento úspěšný testovací let zhodnotil jako potvrzení toho, že „i šílené věci mohou fungovat“, i přes to, že to nikdo neočekával. A také ho pozitivní výsledek utvrdil v tom, že může více důvěřovat budoucí plně znovupoužitelné architektuře BFR/BFS.

Co přinese Falconu Heavy budoucnost
Vynesení dvou komerčních zákazníků v lodi Crew Dragon na raketě Falcon Heavy k obletu Měsíce po trase volného návratu se velmi pravděpodobně neuskuteční. Původně byl tento let avizován na konec roku 2018. Musk na tiskové konferenci informoval, že vývoj BFR jde rapidně kupředu a pravděpodobně už v příštím roce by mohly proběhnout první krátké suborbitální lety nové lodě BFS. Komerční pasažéři by pak svůj oblet Měsíce absolvovali někdy za 3-4 roky právě v této velké meziplanetární lodi. SpaceX proto nehodlá tříštit své zdroje a energii na certifikaci FH pro lety s lidskou posádkou. K tomu budou určeny nosiče Falcon 9 a pak až BFS.

Z pohledu komerčního využití FH pro vynášení nákladu do kosmu má Elon Musk poměrně jasno: Je to nosič s 2x větší nosností a za 1/3 cenu, než jeho konkurence. Jiné těžké nosiče bez prvku znovupoužitelnosti brzo začnou ztrácet svůj podíl na trhu a dříve či později se odporoučí do starého železa – Game Over.

Malá legrácka - v útrobách meziplanetárního automobilu se nachází informace, že se jedná o výrobek lidské rasy z planety Země.

Malá legrácka – v útrobách meziplanetárního automobilu se nachází informace, že se jedná o výrobek lidské rasy z planety Země.
Zdroj: https://instagram.fprg2-1.fna.fbcdn.net/

Ve startovním manifestu jsou zatím známy pouze 3 další mise s dvěma komerčními a jedním armádním nákladem. První dva lety mají proběhnout ještě letos.

Další využití může být pro meziplanetární mise, například k Plutu může FH vyslat rychlou sondu, která nebude potřebovat gravitační urychlení u jiných planet po cestě. Mise pro odběr a návrat vzorků z Marsu může být zajištěna pomocí jediné sondy startující na jednom FH, a podobně. Se 2-3 starty FH by mohly být zopakovány mise Apollo na Měsíc, i když Musk pro takové výpravy preferuje využívat až budoucí dopravní architekturu BFR.

Certifikace FH pro lety s citlivými a tajnými náklady pro národní bezpečnost USA se podle Muska nezdá jako překážka. Pro různé typy nákladů je požadován různý počet předchozích úspěšných letů. Pokud například SpaceX vyhraje armádní zakázku, jež se má realizovat za 3-4 roky, budou mít do té doby za sebou přibližně 10-12 letů s komerčními satelity.

SpaceX bude moci v budoucnu pro starty Falconu Heavy využívat celkem tři startovní rampy na Floridě, v Texasu a v Kalifornii. Bude tak schopna pokrýt široké spektrum startovacích azimutů, jež si budou budoucí zákazníci přát.

Co dalšího ukázala premiéra Falconu Heavy?

Krásná ukázka průniku Falconu heavy do veřejného povědomí - Brněnská hvězdárna srovnala nejsilnější raketu současnosti s komínem v Maloměřicích.

Krásná ukázka průniku Falconu heavy do veřejného povědomí – Brněnská hvězdárna srovnala nejsilnější raketu současnosti s komínem v Maloměřicích.
Zdroj: https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net

Premiérový start nejsilnější rakety současnosti demonstroval ještě jinou věc – jak se dokáže veřejnost nadchnout pro kosmonautiku. Nejde přitom jen o mladší generaci, která nezažila program Apollo. Kosmonautika toho v minulých letech dokázala mnoho, ale chyběly wow-momenty, které by dokázaly zaujmout širokou veřejnost. Z nejjasnějších momentů můžeme jmenovat třeba přistání evropského modulu Philae na kometě nebo průlet sondy New Horizons kolem Pluta. Ovšem žádný z těchto momentů se ani náznakem nepřiblížil tomu, jak do myslí veřejnosti pronikl Falcon Heavy.

Svou roli hraje i to, že SpaceX má velmi dobře fungující PR oddělení, které umí nabídnout vždy něco navíc, aby to bylo pro diváky atraktivní. Oficiální vysílání premiérového startu Falconu Heavy na kanálu SpaceX sledovaly více než dva miliony lidí. Asi nic nedokáže význam těchto čísel více, než konstatování, že v celé historii portálu YouTube šlo o druhé nejsledovanější živé vysílání.

SpaceX tak kromě unikátního technického pokroku a revoluce v kosmonautice provádí i neocenitelnou popularizační službu, když k tomuto krásnému oboru přivádí nové zájemce. Někomu možná nemusí vyhovovat medializace startu rakety, která připomíná sportovní přenos s jásajícími zaměstnanci, ale pokud něco může přilákat veřejnost, pak je to právě tento styl. Aby kosmonautika zaujala nejširší veřejnost, musí si zachovat určité dekórum, ale také alespoň částečně opustit svět bílých límečků. A SpaceX se tohle přesně daří. Čím více lidí se bude o kosmonautiku zajímat, tím lépe. Politici tento trend vycítí a budou ochotněji dávat finance do vědeckých oborů, tedy doufejme. Jisté je, že SpaceX provádí revoluci na mnoha frontách souběžně a tak si my všichni budeme jednou moci říct: „Byli jsme u toho“.

A na závěr ještě malý vtip na odlehčení. :-)

A na závěr ještě malý vtip na odlehčení. 🙂
Zdroj: https://imgur.com/

EDIT: 12.2.2018 18:35
V článku jsme aktualizovali informace o oběžné dráze Tesla Roadsteru kolem Slunce. Informace, které byly dostupné v době psaní článku, se později ukázaly jako nesprávné.

Zdroje informací:
https://twitter.com/
http://spaceflight101.com/
https://spaceflightnow.com/
https://www.nasaspaceflight.com/
https://www.instagram.com/
https://twitter.com/

Zdroje obrázků:
https://farm5.staticflickr.com/4711/40126461411_a6e49a61f2_k_d.jpg
https://i.redd.it/zcmljw2tcoe01.jpg
http://www.elonx.cz/wp-content/uploads/2017/12/27449864329_d2424bc280_o.jpg
https://c1.staticflickr.com/5/4682/38583829815_4e375ba0ce_k.jpg
https://farm5.staticflickr.com/4696/40126460511_ba24c1f2b5_k_d.jpg
https://farm5.staticflickr.com/4760/40126462231_c11129efbe_k_d.jpg
https://farm5.staticflickr.com/4650/40126461851_8e5910f71a_k_d.jpg
https://farm5.staticflickr.com/4654/25254688767_b67e0bf2ac_k_d.jpg
https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/…645edfd5872a2c11f701febe3e77dce6&oe=5B241AEA
https://instagram.fprg2-1.fna.fbcdn.net/…328284044326958_8786504731057979392_n.jpg
https://instagram.fprg2-1.fna.fbcdn.net/…412655762512000_3947112431498559488_n.jpg
https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/…b3118edcd547eb54482f80ff4509c972&oe=5B232E97
https://i.imgur.com/dmF5CaU.png

Falcon Heavy Demo – čistá esence SpaceX, 5.0 out of 5 based on 56 ratings
Pin It
(Visited 12 473 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (56 votes cast)
(Visited 12 473 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


311 komentářů ke článku “Falcon Heavy Demo – čistá esence SpaceX”

  1. Jarda M. napsal:

    Byla to opravdu nádhera a to i díky vám. A že se to sekalo? Navážu na jeden z předchozích komentářů. Je to úplně jedno, nesekavé video si klidně pustím jindy, ale „byl jsem u toho“ a mačkal palce se spoustou dalších.
    Ještě jednou velké díky i za tento článek.

    • Dušan Majer napsal:

      Můj názor je, že je hloupé poukazovat na takové věci. Je to jako kdyby se někdo snažil na té úžasné věci najít nějaký kaz a potřeboval si nutně za každou cenu kopnout. SpaceX sází na nejedovaté palivo, tedy letecký petrolej, přičemž jiné rakety létají i na horší látky – například na hydrazin.
      Raketa během startu spálí stovky tun paliva, ale k jejím startům dochází jen párkrát za rok. Pokud někdo chce kritizovat znečišťování životního prostředí, měl by se starat o desítky jiných zdrojů než se v žebříčku znečišťovatelů propracuje k raketám.
      Takže ještě jednou je to hloupé kopání, hledání much za každou cenu a vytváření neexistujícího problému.

      • gg napsal:

        Je to ještě horší; asi jen zatvrzelý tupec nechápe (nebo úmyslně nechce chápat), že uhlíková stopa výroby nové rakety, která stojí řádově stokrát tolik, co palivo, bude řádově stokrát větší, než to palivo. Proč? No protože tak funguje ekonomika! Cena věcí je úměrná spotřebovaným zdrojům, které jsou úměrné spotřebovaným palivům na jejich transformaci na výrobky a služby. Takže na té cestě od největších hříšníků k FH najdeme i ty rakety na jedno použití.

        • Jiný Honza napsal:

          V principu souhlasím, ale to s tou úměrností ceny a spotřebovaných zdrojů je tak zjednodušené klišé, že bych ho v tomto případě snad ani nevytahoval.

        • gg napsal:

          Někdo tomu říká klišé, někdo jiný zase regresní analýza. 🙂

        • Maniak napsal:

          To je úvaha jak vystřižená z Kapitálu od Marxe, kde se pracuje s absolutní cenou věci, určených množstvím práce do jejich výroby vložené. Takže máte špatné noty, nejde o zdroje, ale o práci.

        • tyčka napsal:

          “ úměrné spotřebovaným palivům na jejich transformaci na výrobky a služby“
          Aha, takže cenu mědi podle vás určuje množství paliva použitého pro její těžbu a nikoliv z velké části prostě vzácnost ložisek mědi na Zemi.
          A cenu pozemků na stavbu rodinného domku a tím i cenu domku – zřejmě jen cena nafty při výstavbě sítí a nikoliv prostě tržní cena stavební parcely jako takové.
          A na výrobu léku tedy jen nákladu na palivo a nikoliv i na platy desítek špičkových odborníků, kteří ho vyvíjeli a testovali.
          A cenu hub ve výkupu určuje zřejmě jen cena benzínu co projel autem a nikoliv i výdělek houbaře.

        • gg napsal:

          A kde se vzal výdělek houbaře, například? A co bylo zapotřebí k jeho udržení? V konečném důsledku je vše v lidské civilizaci transformační proces závislý na energii, pokud šťouráte dostatečně hluboko (a výpočet celkové uhlíkové stopy je učebnicovým příkladem šťourání hluboko). A to i lidská práce, protože lidé také nefungují bez přísunu potravy. Dokonce i intelektuální práce, protože ani lidé pracující mozkem nežijí ze vzduchu. (Pozemky bych z toho ovšem vynechal, ale to nejsou výrobky ani služby.) Navíc zrovna při srovnávání stopy raket nám pomáhají dvě věci: Zaprvé, u strukturně komplexních aktivit (což poskytování služeb dopravy na oběžnou dráhu bezpochyby je) se nám případné odchylky jednotlivých částí budou v celkovém součtu spíše vyrovnávat. Zadruhé, stále porovnáváme dvě poměrně podobné oblasti, navíc dokonce ve stejné ekonomice. Takže při porovnávání dopadu na přírodu navzájem si konkurujících amerických raket už vůbec není co řešit.

        • KarelTv napsal:

          Souhlasím že uhlíková i ekologická stopa jakéhokoli podobného hitech či průmyslového systému je obrovská. Ale zas nadruhou stranu, zrovna kosmické nosiče jsou jenom bezvýznamná kapka v moři.
          Konzumní spotřební společnost čítající cca 3 miliardy lidí a další 4 miliardy kteří by do ní chtěli patřit je hlavní zátěž planety a zatím nevypadá že by byla vůle s tím něco dělat.
          Příjde mi hloupé kritizovat zrovna uhlíkovou stopu kosmických nosičů, globálně je to naprosto bezvýznamný podíl.

        • tyčka napsal:

          „Pozemky bych z toho ovšem vynechal, ale to nejsou výrobky ani služby.“
          Ale cenu výroby velmi ovlivňují – cena pozemku pro stavbu výrobního závodu (běžná montážní výroba z hotových dílů) – někde u Prahy či Brna a někde jinde je značný rozdíl. Stejně tak nájem kanceláří například pro SW firmu, který se odvíjí právě i od ceny budovy a tím i ceny pozemku.

          Zrovna ve výrobě raket, což je kusová výroba a právě náklady na práci jsou značné. Výchozí surovinou je relativně levný kus materiálu a výsledkem je drahá součástka s velmi vysokým podílem lidské práce.
          Prostě cenu určuje lidská práce a to její kvalifikace. A náklady na udržení života člověka – můžeme brát jako zákonem stanovenou minimální mzdu. Za to vám ten vysoce kvalifikovaný člověk prostě pracovat nebude.

        • Dušan Majer napsal:

          Pánové, nezdá se vám, že už docela odbíháte od tématu?

      • tyčka napsal:

        Jen dotaz – kolik je to asi nádrží letadla Boeing 747 a tudíž kolik km by na to teoreticky uletěl – samozřejmě jen petrolej počítám.

        • Dušan Majer napsal:

          Bohužel neznám objem nádrží B747.

        • tyčka napsal:

          Něco jsem našel 9 800 km a 183 380 l paliva.
          https://cs.wikipedia.org/wiki/Boeing_747

        • Dušan Majer napsal:

          Hmmm já znám objemy nádrží Falconu v tunách, ale na litry bychom to museli počítat podle hustoty a upřímně řečeno takhle před půlnocí se mi o toho nechce. 😀

        • feliz navidad napsal:

          Pokud jsem dobře počítal, tak jsou to téměř 2 (přesněji 1,9) nádrže B747-8, tudíž by na to mohl uletět cca 28000km.

        • tyčka napsal:

          Tak to není nijak mnoho – je vidět, že ve srovnání s leteckou dopravou je ta zátěž velmi malá. A část zplodin jde navíc úplně mimo atmosféru.

      • Petr T napsal:

        Díky, mě to taky přišlo hodně přitažené za vlasy, ale ťuklo mi to očí ,tak jsem to sem hodil.

    • Michal Šváb napsal:

      Tohle je čistý faul.
      Portál The Conversation je ultrazelený aktivistický web. Bral bych to stejně tak vážně, jako hodnocení domácího a poctivě vykrmeného pašíka provozovatelem veganské jídelny…

      Ale jenom pro ilustraci, 440 tun leteckého petroleje, které Falconovo Merliny spálí behěm startu při tlaku cca 10MPa (což je mimochodem mimořádně čistý způsob spalování), uvolní do ovzduší ekvivalent škodlivých látek, jako cca 15 kamionu s vyjetím plné nádrže…. Pozor, oxid uhličitý nepočítám, to prostě není škodlivina, to je sodovkový plyn.

      Souhlas s Dušanem Majerem, někdo si měl potřebu kopnout do SpX, tak si kopnul.

    • Jiný Honza napsal:

      Pokud bude SpaceX létat častěji a dojde i na BFR, tyhle hlasy budou sílit.

      A lidská hloupost je nekonečná, dokážu si klidně představit, že si amíci nakonec kvůli CO2 odstřelí vlastní kosmický program.

      • Dušan Majer napsal:

        BFR má spalovat metan, který je z ekologického hlediska menším strašákem než letecký petrolej.

        • Jiný Honza napsal:

          Oni mluví o CO2.

          Ale třeba si Ti ekologičtí fanatici nechají nakukat, že spalováním ekologického zemního plynu žádné CO2 nevzniká. 🙂

          Chtělo by to pomalu měnit terminologii a metanu do raket začít říkat přečištěný bioplyn.

        • Dušan Majer napsal:

          Dobrý nápad. 🙂 Možná ještě eko-bioplyn 😀

        • Maniak napsal:

          Spalování metanu má zápornou uhlíkovou stopu, protože metan je několikrát účinnější skleníkový plyn než CO2.

        • Vlastimil Pospíchal napsal:

          Jim asi vadí, že produkované plyny CO2 a H2O patří mezi skleníkové. Mně spíš vadí ty saze, které by Raptor už produkovat neměl.

    • Petr Šída napsal:

      Šílená demagogie, zla raketa vyprodukuje 400 tun CO2, normální let letadlem jenom půl tuny na sedadlo

      Děsivé, co když vzroste počet startů na stovku, budeme tu mít hrozivý zdroj CO2 o velikosti 40000 tun, příšerné, svět se zhroutí, oteplování nás sežehne ….

      Proboha, stačí uvažovat, jaký provoz pražského letiště, cca 12 mil pasažérů, to máme nějakých 6 milionů tun, jářku

      Kolik je na světě letadel a kolik toho vyprodukují?

      Ještě k té uhlíkové stopě citované výše, globální oběh uhlíku v planetárním měřítku je o řád více, než lidská produkce, největším producentem CO2 je ekosystém, taky na něj uvalime emisní povolenky, chtěl bych vidět jak byste to tomu stromů vysvětlili

      Nesnáším nálepky, ale jestli se na něco pojem ekofasismus hodí, tak jsou to podobné manipulace se zeleným strachem

      • Yokotashi napsal:

        Kdyby to nekdo palil z legrace, tak by to bylo relevantni.

        Nimene jako lidstvo mame nasledujici cesty k ciste planete:
        – chcipnout
        – jadernou energii (posleze fuzi), kterou ekologisti blokuji
        – obnovitelne zdroje + obri zasobniky energie (precerpavacky, ktere ekologisti blokuji i s vedenimi, nebo obri akumulatory, jejihz vyroba neni ekologicka ani omylem)
        – geneticke modifikace rostlin na vyrobu paliv, ktere ekologisti blokuji
        – presun energeticky nejnarocnejsiho prumyslu do vesmiru, kde je 1.5kW/m^2 zadarmo a porad

        takze kosmonautika je soucasti reseni.

        Vysvetlivky:
        Ekolog = clovek, ktery se zajima o ekologii, chce ciste zivotni prostredi, je ochoten naucit se nove veci ohledne souvisejich temat a chapat souvislosti
        Ekologista = debil, ktery si stezuje, jak ho vyrobci potravin podvedli, kdyz misto „silene nebezpecneho“ E300 napsali na etiketu „Kyselina Askorbova“, vypadky proudu mu „nevadi“, protoze „na televizi se muze koukat i pro svickach“ a protestuje proti cemukoliv bez ohledu na souvislosti, ktere ani nezna a nelze mu je vysvetlit

  2. Leoš Kubín napsal:

    Všichni v Kosmonautixu 🙂
    děkuji za zážitek ze startu FH. Jako desetiletého kluka mě táta
    v roce 1969 budil na přenosy ze startu a přistání Apolla na Měsíci.
    Komentoval je pan Pacner. Mám na to už jen nepřesné vzpomínky,
    ale napětí bylo podobné. Kdyby se ještě podařilo doletět na Mars…
    Rád bych „byl u toho“!
    Zdraví Leoš

    • Dušan Majer napsal:

      To je krásné, také bychom to rádi zažili. 🙂

    • Maniak napsal:

      Mě by úplně stačil návrat na měsíc. Pokud možno začít stavět stálou základnu…

    • Racek napsal:

      No, už je to dávno, ale pamatuji si pana Doubka, pana Koláře, pana Lálu a pana Vítka. Pan Pacner tuším až posldní Apolla. No, je už to opravdu dávno… pamět s časem ne vždy bývá pravdivá, možná se mýlím…

    • MarS napsal:

      Komentoval je dodatečně mimochodem také pan Jiří Mrázek, kterého pamatuji i z jiných pořadů. Výborný popularizátor vědeckých disciplín…

  3. asdf napsal:

    Asi mám mělo důvtipu ale ten vtip jsem nepochopil… (omlouvám se, jestli to tu už někdo v komentářích psal, ale nechce se mi číst 210 komentářů…)

  4. Spytihněv napsal:

    Dokonalé by bylo, kdyby nás Elon nechal při tom, že Tesla je prázdná a neodhaloval Starmana den před startem. Myslím, že slabší povahy by při prvním záběru na auto s postavou ve skafandru za volantem a s modrou Zemí v pozadí prožily šok. Jakpak by asi takové překvapení v prvním okamžiku okomentoval Dušan? 🙂

    A je pravda, že teď mám pocit, že prázdná Tesla by byla také pěkná, ale tohle bylo stokrát působivější.

  5. Zejména poslední odstavec tohoto článku by si měl přečíst každý, kdo ještě pochybuje o významu toho, co Elon Musk a jeho Space X dokázali.
    Za chvíli to bude 50 let (půl století!) od doby, kdy člověk přistál na Měsíci. Bylo mi 14… Program Apollo skončil… a nic dalšího. Návrat člověka na Měsíc? Let na Mars? Výhled se neustále odkládal, skoro celý můj život. Nebyl zájem a tím také ochota dát na to nějaké peníze.
    Elon Musk mě vrátil naději, že se toho přistání člověka na Marsu možná dožiji. A to pro mě, jako člověka odkojeného sci-fi a záhadami, znamená nesmírně mnoho.

  6. bill napsal:

    Poslední fotka je poslední fotka Tesly z vesmíru. Hned po jejím pořízení došly baterky.
    U auta poháněného akumulátory je to trochu paradoxní, ale dalšímu snímání vesmírných dobrodružství Tesly Roadster udělaly přítrž baterie.
    Elon Musk zveřejnil fotografii umělohmotného kosmonauta v Tesle v pozadí s půlměsícem Země a k ní napsal: „Poslední snímek Starmana v Roadsteru na jeho cestě k oběžné dráze Marsu…“ Tesla Roadster byla v úterý vyslána do vesmíru na palubě rakety Falcon Heavy z Mysu Canaveral na Floridě. Samotný start byl testem těžké rakety společnosti SpaceX a elektromobil na palubě sloužil jako zkušební zátěž místo nějakého nudného nákladu, jak se nechal slyšet Musk.
    Dvě ze tří částí prvního stupně se vrátily zpět na základnu, přesně podle plánu. Velkolepě za obrovského nadšení přihlížejících přistály boostery zpět na plochy Kennedyho vesmírného střediska. Centrální část, která měla přistát na lodi, se bohužel zřítila a rozbila se o mořskou hladinu.
    Bez ohledu na tento incident byl start Falconu Heavy úspěšný a jak prozradil Musk na tiskové konferenci po události – doufejme, že tím startuje nový vesmírný závod, tentokrát neovládaný propagandistickými účely, ale ovládaný touhou splnit sen rozšíření lidstva na jiné planety.
    Další obrázky Starmana už nikdo nepořídí, kamery nenatočí ani vteřinu záznamu. Baterie, které napájely kamery, vyčerpaly svoji kapacitu a nemají šanci se dobít. Možná se v budoucnu lidé jednou k těmto materiálům lidé vrátí a budou zírat s otevřenou pusou, jak to všechno v únoru roku 2018 začalo…

    http://www.autoforum.cz/bleskovky/tohle-je-posledni-fotka-tesly-z-vesmiru-hned-po-jejim-porizeni-dosly-baterky/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

    Další mise Falcon Heavy bude výměna baterek v Tesle. 🙂

    • Racek napsal:

      Ty baterie asi nebyly z Tesly, ty by vydržely několik měsíců, tedy pokud by v prostředí vakua a vesmrných teplot vůbec fungovaly( např. mají i chlazení). Mohl by to ovšem být zajímavý ohňostroj. Právě ta doba svědčí o tom, že se jednalo o baterie z posledního stupně rakety.
      No, jinak to byl stejně fór roku, to jo. Fakt vtipné a úžasné. Samozřejmě, také reklama Tesly. On poslední kvartál byl dost depresivní.

  7. Spytihněv napsal:

    Debata o tom, jestli je něco Muskova výmluva nebo ne, je možná zbytečná.
    Buddu citovat z on-line Technetu (ráno po startu v 9:55):

    Jak jste si patrně všimli, v tweetu Elona Muska vyznačená dráha zatím jediného kabrioletu mimo zemský povrch sahá daleko za oběžnou dráhu Marsu – a je tedy podstatně protáhlejší, než se původně uvádělo.

    Panovaly kolem toho poměrně jisté zmatky, protože takovou změnu si lze snadno vyložit jako chybu; druhý stupeň se při svém třetím a posledním zážehu nemusel vypnout podle programu a pracovat až do vyčerpání paliva. Ovšem už na tiskové konferenci po startu, která třetímu zážehu předcházela, Musk jen tak trochu mimochodem uvedl, že třetí stupeň využije všechno palivo a zážeh tedy nebude řízeně ukončen. Auto tedy bude obíhat po podstatně delší dráze, která nebude dosahovat jen k Marsu, ale daleko za něj, téměř až k dráze největší planetky Ceres.

    • Spytihněv napsal:

      A že se tak nakonec nestalo a afel je níže, to na věci nic nemění. Zkrátka podle mého názoru se Elon rozhodl, že to pošle co nejdále. Já bych to na jeho místě udělal taky. Proč ne? Inu, deep space je deep space 🙂

    • Al napsal:

      Na živé.sk to uvádzali ako vyslovenú chybu. Zlú správu.. nuž..

  8. palo napsal:

    vie mi niekto prosim vysvetlit ten vtip na konci?

    • Matej napsal:

      Zdravím, tie dve sonické tresky boli kvôli enter burn a landing burn ? kedže enter burn bol vo vačšej výške tak zvuk prišiel až neskôr.

      • Miroslav Pospíšil napsal:

        Ne. Při přistání jednoho stupně jsou vždy slyšet tři rány/třesky rychle za sebou, něco jako tu-dut-tut.
        Je to od třech šikmých rázových vln, které vznikají při nadzvukovém letu/pádu stupně k zemi. Protože se zvuk ve vzduch šíří řádově pomaleji než světlo, slyšíme sonický třesk se zpožděním oproti obrazu – v tomto případě prakticky stupeň přistane a v zápětí teprve pozorovatel slyší zvuk, kdy k němu na zem dorazí ony rázové vlny (tlakové rozruchy v atmosféře).
        V případě přistání dvou stupňů téměř současně jsme slyšeli: tu-dut-tut … tu-dut-tut.

  9. MH napsal:

    Pokud si chcete vychutnat burácení Falcona a sonické třesky přistávajících boosterů bez otravného pořvávání zaměstnanců SpaceX(z neznámých důvodů je namixované hlasitě do každého živého přenosu), podívejte se na toto video: https://www.youtube.com/watch?v=ImoQqNyRL8Y

    Mně tam to pořvávání opravdu vadí. Já chápu, že existuje, možná bych hulákal taky, ale každý přenos je tím značně degradován. Přitom by to šlo přenášet bez něj… O co lepší jsou třeba videa startujícího Space shuttlu… Holt NASA tomu umí dát důstojnější ráz a Musk je tak trochu šoumen.

    • RiMr napsal:

      Za a) je tu to video už několikrát a za b) – „důstojnější“ ráz vynášené figuríně v autě majitele firmy? 🙂
      Důstojnější ráz jsme tu měli několik desetiletí a víme kam nás to (ne)dostalo. Ale myslím, že zájemco o důstojnější ráz od NASA budou taky uspokojeni při startech SLS, akorát to holt bude jednou za tři roky…
      A tak mě napadá – když přistávala CUriosity – nebylo to v sále trochu „nedůstojné“? 🙂
      Uvidíme jak to bude podávat Blue Origin. Očekávám něco podobného jako u SpaceX.
      A je to dobře, díky tomu jak to SPaceX podává, se i v mém okolí začínají o kosmonautiku zajímat lidé (a to i poměrně do hloubky), kteří si ještě nedávno mysleli, že je na Marsu dávno lidská základna, protože to dávali v telce… Pokud výsledkem toho „nedůstojného“ podání bude jen jeden vědec vzešlý z těch tisíců nadšených teenagerů kteří by o to jinak ani nezavadili, který třeba vynalezne přelomový pohon, bude to stát za to.
      Z Kosmonautiky se zase stává věc zajímavá i pro mnoho lidí mimo okruh zaprděného sálu planetária a to je přece dobře 🙂

      • MH napsal:

        Proboha, já se nestačím divit. Takže přenos, kde není z vlastní události v podstatě nic slyšet, je „divácky atraktivní?“
        Těch několik desetiletí dostalo lidstvo na oběžnou dráhu, na Měsíc, k orbitálním stanicím a k první verzi mnohonásobně použitelného kosmického dopravního prostředku. Rampa, ze které Falcon startoval „na ramenou obrů“ asi také nevznikla z ničeho.
        V sálech pochopitelně všichni jásali, v přenosech v TV nebo na Internetu jsme ale viděli krásnou technickou realitu.
        Takovéto „obhájce“ si Elon Musk myslím nezaslouží… a ani o ně nestojí.

        V té debatě už raději nebudu pokračovat. Nechci se připravit o iluze.

        • Dušan Majer napsal:

          Díváte se na to ze špatného pohledu. Nás, fandy kosmonautiky, pochopitelně osloví jakýkoliv přenos. Ale berte v úvahu, že díky SpaceX se daří divácky nadchnout nejširší veřejnost, která se o kosmonautiku dříve nezajímala. Aby starty raket sledovalo opravdu široké publikum, je potřeba upustit striktní svět bílých límečků. Ale odměna za to bude velká – pro kosmonautiku se nadchnou i lidé z široké veřejnosti. A asi je jasné, že právě zaujetí široké veřejnosti je klíčové pro politiky, kteří pak budou raději přiklepávat peníze právě na vědu a pokrok.

    • Dušan Majer napsal:

      Díky za odkaz, ale je fakt, že právě tento prvek vnáší do přenosu nadšení, díky kterému jsou pak přenosy atraktivnější pro širší spektrum diváků. Dříve SpaceX dělala ke každému startu dva přenosy – technicky a komentovaný. Cca. před rokem koncept technických přenosů opustila.

    • maro napsal:

      Parádní odkaz. Konečně pořádný stereo záznam. Škoda že takové parádní stereo audio nedělá přímo SpaceX ze svých kamer, které má blíž.

    • Yokotashi napsal:

      Rozumim tomu, co vam na tom vadi. Me osobne to v zasade nevadi, i kdyz bych si nektere casti mozna rad poslechl i bez toho.

      Prijde mi skoda, ze je rok 2018 a v zaznamech je jenom jeden mono, nebo stereo zvuk, misto oddelenych kanalu, ktere by si mohl kazdy namixovat, jak mu vyhovuje. Ale asi by to bylo pro podprumerneho uzivatele prilis slozite, a tak to je lepsi neumoznit nikomu (to NENI kritika SpaceX, ale Youtube a s nim i stavu dnesniho IT , ze ktereho technologie na Youtube primo vychazi).

      Na druhou stranu budme radi, ze se poprve od Apolla neco v kosmonautice deje. Budme radi, ze se Elon snazi a cim vic pro to nadchne lidi, tim lepe. Vzdyt co zasadniho jsme dokazali od pristani Apolla 11 do pristani prvniho stupne Falconu 9?
      – smontovat neco ve vesmiru slozitejsim zpusobem, nez jenom spojenim stykovacich uzlu
      – opravit neco ve vesmiru (Hubble, ISS, Ruske stanice)
      – pristat na komete
      – snad uz konecne vyzkouset solarni plachtu pote, co se to asi 2-3x vubec nepovedlo
      – zmensit druzice
      – zkonstruovat iontove motory
      Na 40 let to neni mnoho. Naopak jsme zvladli zazdit projekty, jako NTR/NERVA, Orion, zakladna na Mesici, ziskani vody z asteroidu, raketoplan (STS byl moc velky a neefektivni, Buran byl mozna efektivnejsi, ale letel jenom jednou, takze tezko rict), lidi porad vozi na orbit desitky let stara semjorka, iontove motory skoro pouzivaji jenom komercni druzice na dopravu na GEO a s velkou slavou se podarilo vypestovat na ISS salat, zatimco se hnojivo vyprodukovane in situ nechava shoret v atmosfere.

      Doufam, ze ty zakladny v Mesicnich lava-tubes (ma to vubec cesky nazev?) a na Marsu jeste uvidime.

      • tyčka napsal:

        A zajistit dlouhodobě a relativně spolehlivě systém zajištění životních podmínek posádky včetně velké recyklace vody (získání odpadní vody i z moči a následná výroba kyslíku elektrolýzou z této vody). A též podstatně zlepšit kvalitu solárních panelů tak i nezbytných akumulátorů.
        A též i kvalitu spojení se sondami na Marsu + tam poslat dlouhodobě spolehlivá vozítka.
        A též otestovat dlouhodobý pobyt člověka ve stavu beztíže po dobu delší než je doba potřebná pro let k Marsu.

  10. Spytihněv napsal:

    Bylo potvrzeno, že Tesla, adaptér a druhý stupeň zůstali na heliocentrické dráze pohromadě a nerozdělili se?

    • Dušan Majer napsal:

      Zatím to tak vypadá.

      • Spytihněv napsal:

        To asi napovídají i selfie tyče zabudované do adaptéru a tyčící se nad autem. Bylo by to riskantní. A samotný adaptér se od druhého stupně (hádám) oddělovat nebude. No a v neposlední řadě by to bylo z praktického hlediska zbytečné. I když pěkné 🙂

  11. Slávek napsal:

    Sondování situace při průletu radiačního pásu kolem Země je velmi nutnou záležitostí. Živé organismy snad na palubě Tesla-káry taky jsou. Až V.A. pásy proletí astonauti, neměli by se divit že je radiační pozadí tak nehorázně vysoké.

    • Miroslav Pospíšil napsal:

      O žádném vědeckém experimentu na palubě Roadsteru, ani ve formě studia radiace na živé organismy, nejsou k dispozici žádné informace a myslím, že je můžeme téměř s jistotou vyloučit. SpaceX testovala nový nosič, odolnost a spolehlivost jeho konstrukce a řídicího SW & HW, ne vliv radiace na člověka.

      Radiační prostředí Van Allenových pásů je už poměrně dobře zmapované.
      Pokud jimi budou prolétat astronauté, bude tak provedeno v co nejkratším čase, jako u výprav Apollo, kdy to zvládli za 2,5 hodiny k Měsíci a o pár dní později za 2,5 hod zpět k Zemi. Zároveň lze zvolit takovou dráhu, kdy prolétáte relativně řídkou vrstvou na okraji VA pásů, viz video https://youtu.be/lNiscigIgBc
      U letu FH Demo musel nosič, respektive jeho horní stupeň, demonstrovat jiný profil letu – vynesení satelitu přímo na geostacionární dráhu nad rovníkem a proto bylo nutné dodržet 6-ti hodinovou přeletovou fázi mezi zážehy a VA pásy proletět relativně pomalu.

  12. Jožka Somík napsal:

    Nevím, jestli to tu už nezaznělo, opravdu nemám čas číst celou diskusi, ale chtěl jsem se zeptat, proč je v článku obrázek dráhy Tesly s Aféliem 2,61AU a s Perihéliem 0,98AU, když astronomové podle pozorování vypočetli dráhu s Aféliem 1,69AU a Perihéliem 0,98AU.
    Kde se stala chyba?

    • Miroslav Pospíšil napsal:

      Nepřesný obrázek s odhadovanou oběžnou dráhou je v článku z toho důvodu, že byl psán 7.2., jen několik málo hodin po startu, tj. v době, kdy přesnější údaje ještě nebyly k dispozici.

      • Jožka Somík napsal:

        No samozřejmě. Ale už uplynulo pár dní a na kosmonautixu jsem neviděl, že by tato informace byla uvedena na pravou míru. Takže čtenáři teď berou mylnou informaci za pravdivou. No ale přeci je to web o kosmonautice a ne astronomii, tak to asi není tak důležité. 🙂

        • Miroslav Pospíšil napsal:

          V diskusním vláknu o misi FH Demo máme všechna postupná upřesnění oběžné dráhy. První se objevilo už 8.2., zde: http://forum.kosmonautix.cz/viewtopic.php?f=87&t=2138&start=620#p86833

        • Spytihněv napsal:

          Dráha umělých těles určitě do kosmonauiky patří velmi. A je škoda, že asi nelze zasáhnout do článku a celé to uvést na pravou míru. Na druhou stranu je pravda, že informací, které jsou vyloženě nesprávné, což se zjistilo až po vydání, by se na každém webu našlo mnoho.

  13. Jožka Somík napsal:

    Děkuji pane Pospíšil za odkaz. Ale na pročítání diskusního fóra kvůli hledání upřesněných informací už nemám tolik času.

    Pro Spytihněv: Ano, mnoho webů publikuje v souvislosti s FH nepřesné informace. Ale Kosmonautix se presentuje jako web o kosmonautice, takže bych čekal, že zrovna zde bude snaha uvádět, popřípadě doplnit informace správné.

    Ještě bych rád upřesnil, že můj první příspěvek nebyl myšlen tak, proč je chybný obrázek v článku, ale jak se stalo, že ten chybný obrázek, respektive chybné údaje vůbec vznikly.

  14. wily napsal:

    ŠPATNÁ ZPRÁVA PRO ELONA MUSKA:

  15. Adhara napsal:

    Pekný súhrnný článok. Len z toho, akým spôsobom táto misia tak zaujala širokú verejnosť, nie som nadšená. Dôsledky badať všade. Som porotkyňa okresného kola súťaže vesmír očami detí a tam sa tento rok objavili až dva výkresy s Falcon Heavy a Tesla. Kým napríklad snímky z New Horizons takúto odozvu nemali. Asi som stará suchárka, no náklad Falcon Heavy mi pripadá skrátka trápny. A je smutné, že verejnosť sa skôr nadchne takýmito blbinami než skutočnými vedeckými výsledkami.

    • Dušan Majer napsal:

      Já si myslím, že i taková „blbina“ může být dobrým odrazovým můstkem pro nováčky. Když je to nadchne, začnou hledat další informace. Jasně, nebude jich třeba moc, ale i kdyby jich bylo jen pár, takto má význam. I ve svém okolí vidím, že se lidé díky SpaceX celvvoě začínají víc zajímat o kosmonautiku.

    • Spytihněv napsal:

      Alternativou byl třeba betonový blok. Myslíte, že by Falcon Heavy samotný u širší veřejnosti nějak extra zabodoval? Další raketa, no… Ale neuvěřitelná selfie z několika stran, kde vidíme Starmana za volantem na pozadí Země, to muselo zaujmout snad každého. Vám jde asi o to, že u dětí v konkurenci s Teslou prohrály skutečné sondy přinášející výsledky. Tomu rozumím, ale toto přece nemůže být důvod k odmítnutí Muskova vtipného počinu.

    • Pospíšil napsal:

      Taky jsem měl z tohoto demo-nákladu rozporuplné pocity, hlavně kvůli kosmickému smetí a planetární ochraně, nicméně svůj účel splnil naprosto dokonale:

      1) nový nosič vynesl zátěž >1 tuna na meziplanetární dráhu
      2) náklad poskytl vynikající propagační snímky a videa pro SpaceX i Teslu
      3) jako humorný prvek ze sci-fi komedie odlehčil vysoce technický obor a přiblížil ho širokým masám obyvatel
      4) Muskovi, který to „celé divadlo“ financoval, jeho starý kabriolet posloužil jako další reálný krůček k cestě na Mars

  16. Adhara napsal:

    Áno, keď tak nad tým uvažujem, ja som tiež nemala úplne ideálny odrazový mostík. Bola ním havária Columbie, nad čím si tiež niekto môže povzdychnúť – prečo nie radšej nejaký úspech?

    • Miroslav Pospíšil napsal:

      Přesně! Spoustu dětí i dospělých laiků to nadchlo a možná to ovlivní jejich další postoj ke kosmonautice a oklikou i k vědě. Každý takový pozitivní tahák se počítá. 🙂

    • Dušan Majer napsal:

      Ať se nám to líbí nebo ne, emoce táhnou. Když se s čímkoliv spojí emoce, má to mnohem větší šanci zasáhnout a zaujmout veřejnost. Někteří pak u oboru zůstanou.

Zanechte komentář