Vývoj gravitační observatoře pokračuje

Obor astronomie gravitačních vln je nové, teprve nedávno otevřené okno do vesmíru. Po úspěšném otestování konceptu pozorování těchto vln přímo ve vesmíru prostřednictvím sondy LISA Pathfinder, chystá Evropská kosmická agentura plnohodnotnou misi LISA sestávající ze tří družic. „Laserová interferometrická kosmická anténa“ (Laser Interferometer Space Antenna) sice má startovat až v roce 2034, nicméně už nyní probíhají pilné přípravy.

Před tím, než se vůbec začne stavět nějaký hardware, prochází koncept mise různými schvalovacími procedurami, dolaďováním designu a podobně. LISA má nyní za sebou přezkoumání Mission Definition Review (MDR), při němž se posuzovala vhodnost a proveditelnost konstrukce sond, jestli koncept mise celkově vyhovuje vědeckým požadavkům, zda současná úroveň vývoje odpovídá časovým plánům a také kompatibilita družic s pozemním vybavením a nosnou raketou.

Vedoucí projektu LISA profesor Karsten Danzmann říká: „Jsem velmi potěšen, že LISA prošla posouzením tak dobře. Nyní míříme do další fáze. Rok 2018 bude naplněn dalším posuzováním, výzkumem a technologickým vývojem. Je skvělé vidět, jak velký pokrok LISA dělá.“

Zdroje informací:
http://www.aei.mpg.de/

Zdroje obrázků:
http://www.aei.mpg.de/800957/eLISA_2arms_gws_3-1381932911.jpg

Vývoj gravitační observatoře pokračuje, 5.0 out of 5 based on 21 ratings
Pin It
(Visited 2 045 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (21 votes cast)
(Visited 2 045 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


16 komentářů ke článku “Vývoj gravitační observatoře pokračuje”

  1. Tonotime napsal:

    Môže rýchlo nastať, že pozemské detektory gravitačných vĺn budú v roku 2034 v čase vypustenia LISA Pathfinder dokonalejšie ako samotná LISA.
    Kto potom ospravedlní takýto drahý a časovo cez príliš dlhy projekt?

    • Štěpán napsal:

      Myslím že toto nenastane.

    • Jan Dryák napsal:

      LISA se vypustí do vesmíru, protože družice od sebe mohou být hodně vzdáleny. Konkrétně by to mělo 2,5 miliónu km, což značně přesahuje rozměry naší planety. Pozemské detektory budou citlivé na jiné frekvence gravitačních vln a budou tedy pozorovat i jiné jevy. Pochybuji, že toto půjde nějak obelstít. Jistě se postupem času bude zvyšovat přesnost a citlivost detektorů, ale dlouhé vlny prostě zachytíte jen s dostatečně dlouhým interferometrem. Spíš bych očekával, že v budoucnu se vybudují soustavy spolupracujících družic třeba i miliardy kilometrů od sebe.

      • ptpc napsal:

        Presne tak.
        Aby sme boli schopný detekovať gravitačné vlny o určitej fekvencii (a tým pádom aj z toho definované objekty) je nutné to robiť vo vesmíre lebo na Zemi nám to podmienky nedovoľujú.

  2. Štěpán napsal:

    Myslíte že to budou 3 starty raket-pro každou sondu jeden, či to vynese jedna raketa?

    • Dušan Majer napsal:

      Na to je ještě hodně brzy.

    • Android napsal:

      BFR vynese všechno najednou. I Chucka Norrise.

    • Jan Dryák napsal:

      Tipuju to na společný start na nějaké variantě Ariane 6. Ale v roce 2034 mohou být k dispozici i rakety, které dnes nejsou ještě ani na papíře, takže to je naprostá střela od boku.

      Je fakt, že součástí MDR bylo i posouzení kompatibility družic s nosičem, takže předpokládám, že byly probrány různé možnosti, a ty relevantní jsou ve hře.. Jaké konkrétní rakety se zvažují jsem ale nedohledal.

    • Dušan Majer napsal:

      Zeptal jsem se přímo Michala Václavíka z České kosmické kanceláře. Jeho odpověď je následující: „Počítá se v ideálním případě s vypuštěním všech tří při jednom startu Ariane 6.4, který zajistí dostatečnou zásobu delta-v. Varianta s využitím Ariane 6.2 je taky reálná, ale hrozí že by vedla k zvýšenému tlaku na hmotnost při návrhu a realizaci. Aktuální návrh zahrnuje 20% hmotnostní rezervu, což by při jejím plném využití neumožnilo použít Ariane 6.2 nebo vedlo ke změně dopravy družic na správné dráhy. Třetí možnost je vypustit je po jedné jako piggybag při startech Ariane 6.4, ale tady by byla komplikace s vyvedením z GTO a zajištění prostoru při třech relativně krátce po sobě následujících startech. Zvyšuje se také riziko neúspěchu mise z důvodu selhání nosné rakety.“

  3. Spytihněv napsal:

    Původní plán byl dokonce šest sond, pak přišla redukce na tři. Měly být rovnocenné do trojúhelníka a měřit vzájemné polohy ve všech třech ramenech. Později příšla další úprava – z trojúhelníka je véčko. V jeho vrcholu „mateřská“ sonda, která bude měřit polohu zbývajících dvou na konci ramen. Tyto dvě ale mezi sebou již měřit nebudou. Platí to stále?

Zanechte komentář