Ruský Federální kosmický program v roce 2018

V rámci Federálního kosmického programu Ruské federace by se v letošním roce mohlo uskutečnit až dvanáct kosmických startů. Toto číslo nezahrnuje všechny ruské kosmické mise, ale pouze ty, které jsou financovány ze státního rozpočtu skrze Státní korporaci pro kosmické aktivity „Roskosmos“. Dnešní článek, stejně jako předchozí, se tedy netýká vojenských satelitů, družic globálního navigačního systému GLONASS či komerčních kosmických startů, ať pro zahraniční zákazníky či ruské, jakým je třeba komunikační operátor Gazprom Space Systems.

Raketa Sojuz 2.1a pro družice Kanopus-V 3 a 4

Raketa Sojuz 2.1a pro družice Kanopus-V 3 a 4
Zdroj: http://www.russian.space

Na letošní rok jsou v plánu tři starty raket Sojuz-2.1 z kosmodromu Vostočnyj – z prosince loňského roku sklouzlo na 1. únor vynesení dvojice družic Kanopus-V 3 a 4, a v říjnu je má následovat dvojice Kanopus-V 5 a 6. V listopadu by mohla být vynesena družice Meteor-M 2-2, jejíž předchůdkyni Meteor-M 2-1 se loni v listopadu při startu z Vostočného nepodařilo vynést na plánovanou dráhu a let skončil havárií.

Již druhým rokem po sobě bylo pro problémy s nosnou raketou Rokot odloženo vynesení tří družic Gonec-M z Plesecku. Aktuálním termínem startu je červen. Další tři družice by měly být ze stejného kosmodromu vyneseny nejdříve v prosinci raketou Sojuz-2.1b. V posledním čtvrtletí by měl nosič Proton-M vynést z kosmodromu Bajkonur geostacionární hydrometeorologickou družici Elektro-L 3.

Geostacionární družice řady Elektro-L (exemplář Elektro-L 1)

Geostacionární družice řady Elektro-L (exemplář Elektro-L 1)
Zdroj: https://www.roscosmos.ru/

Vynesení mezinárodní astrofyzikální observatoře Spektr-Rentgen-Gamma bylo opět odloženo, tentokrát ze října 2018 na jaro 2019. Problémy, které vznikly při práci na zařízení pro přenos vědeckých dat na Zemi, nebyly dosud vyřešeny.

Laboratorní modul Nauka

Laboratorní modul Nauka
Zdroj: https://roskosmos.defence.ru

V rámci Federálního kosmického programu mají být letos k Mezinárodní vesmírné stanici vypraveny dvě pilotované lodě Sojuz MS (celkem čtyři, ovšem polovina křesel je hrazena z rozpočtu NASA) a tři nákladní lodě Progress MS. Nejočekávanějším startem plánovaným na letošní rok je vynesení laboratorního modulu MLM Nauka nosičem Proton-M.

Roskosmos používá pro pilotované lety starší nosnou raketu Sojuz-FG, jejíž provoz by měl být ukončen v roce 2020 ve prospěch nosiče Sojuz-2.1a. Vedení Roskosmosu se ovšem chce varianty FG zbavit co nejdříve s cílem snížit náklady a vyhnout se problémům s ruskými bezpečnostními službami kvůli nákupu avioniky a související technické pomoci z ukrajinského závodu Kommunar. V polovině loňského roku byl schválen převod pilotovaných lodí Sojuz MS-12 a MS-13, plánovaných na rok 2019, z původního nosiče Sojuz-FG na Sojuz-2.1a. Obě pilotované lodě použijí exempláře raket Sojuz-2.1a původně určené pro nákladní lodě Progress MS-9 a 11.

Sojuz-FG

Sojuz-FG
Zdroj: https://upload.wikimedia.org

Tyto nákladní lodě obdržely rošádou nosiče varianty FG, původně určené pro pilotované lety. V souvislosti se zahájením provozu amerických komerčních pilotovaných lodí se v roce 2019 sníží počet startů pilotovaných lodí Sojuz MS ze čtyř na dvě. Podle zdroje se ovšem v roce 2019 sníží i počet nákladních lodí Progress MS, a to ze tří ročně na dvě. Uživatelé portálu Novosti kosmonavtiki tuto zprávu ohledně lodí Progress MS jakožto neověřenou zatím nezakomponovali do harmonogramu startů. Na rok 2020 zbývají poslední dva exempláře nosných raket Sojuz-FG. Roskosmos však uvažuje o další rošádě, po které by alespoň jedna z nich byla použita již v roce 2019.

Kvůli zpoždění s přípravou infrastruktury na kosmodromu Vostočnyj pro práci s lunárními sondami bylo rozhodnuto vypouštět sondy Luna minimálně do roku 2021 z kosmodromu Bajkonur. Zpoždění je dáváno do souvislosti s přesunem volných kapacit na preferovanou stavbu startovního komplexu pro rakety Angara.

První start rakety Angara-A5M s horním stupněm DM-03 ze startovní rampy 1A na kosmodromu Vostočnyj je stále plánován na konec roku 2021, přičemž užitečné zatížení bude ještě upřesněno. Po přesunu prvního startu lodě Federace z nosné rakety Angara-A5 z kosmodromu Vostočnyj na raketu Sojuz-5 z Bajkonuru (rampa 45/1) bylo dodatečně potvrzeno, že se přesun týká i dvou následujících letů této nové kosmické lodě, plánovaných na první polovinu dvacátých let. Angara-A5 přišla i o další užitečné náklady v rámci FKP.

Dosud jediný let rakety Angara-A5

Dosud jediný let rakety Angara-A5
Zdroj: https://upload.wikimedia.org

V první polovině dvacátých let měly tři starty těchto raket zajistit vynesení tří spojových družic Luč-5M. Realizace družic této řady však byla odložena až na období po roce 2025. Místo nich budou postaveny další dvě družice řady Luč-5V, č. 12L a 13L, které mají být vyneseny raketami Proton-M z Bajkonuru. Nosičům Angara-A5 byl přisouzen náhradní program.

Každá raketa by po roce 2021 měla nově vynášet dvojici družic GLONASS série K2. V rámci FKP do roku 2025 zůstaly pro nosič Angara-A5M dva náklady – Elektro-M 1-1 a sonda Luna-28 (Luna-Grunt), obě s realizací v roce 2024 s novým výkonným horním stupněm KVTK.

Na období po roce 2025 byla odložena realizace dalšího nákladu pro raketu Angara-A5M, meziplanetární sondy k Marsu Expedice-M. Z Federálního kosmického programu do roku 2025 sklouzlo i vynesení dalších kosmických komplexů – Rezonans-MKA a Rezonans 1 až 4, které měly být vyneseny raketami Sojuz-2.1a a Sojuz-2.1b.

Plán ruských startů v rámci Federálního kosmického programu platný na začátku roku 2018.

Plán ruských startů v rámci Federálního kosmického programu platný na začátku roku 2018.

Drobná poznámka k číslování družic Gonec-M, Gonec-M1 a Luč-5V. Pořadová čísla byla převzata z diskusního fóra Novosti kosmonavtiki a zřejmě mají nějaké opodstatnění, ale skutečné pořadí družic je vždy o 10 nižší. Názorně je to vidět v tabulce na této stránce.

Zdroje informací:
Diskusní fórum portálu novosti-kosmonavtiki.ru
http://m.interfax.ru/
http://space.skyrocket.de/

Zdroje obrázků:
https://cdn3.tass.ru/…/tass/m2/uploads/i/20171127/4606962.jpg
http://www.russian.space/media/img/paket.raketi.2.jpg
https://www.roscosmos.ru/media/img/site/IMG_9384.JPG
https://roskosmos.defence.ru/…/13450834-1755644258023587-3518342227582878554-n.jpg
https://upload.wikimedia.org/…/Soyuz_TMA-5_launch.jpg/270px-Soyuz_TMA-5_launch.jpg
https://upload.wikimedia.org/…D0%B3%D0%B0%D1%80%D0%B0-%D0%905%C2%BB_09.jpg

Ruský Federální kosmický program v roce 2018, 5.0 out of 5 based on 22 ratings
Pin It
(Visited 4 459 times, 2 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (22 votes cast)
(Visited 4 459 times, 2 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


54 komentářů ke článku “Ruský Federální kosmický program v roce 2018”

  1. Jirka Hadac napsal:

    Presun na Sojuz 2.1, jo, dobry napad, ma to sve dobre duvody. Jen te angary je vecna skoda. Chapu, ze jsou duvody politicke, ale to neznamena, ze me to nemrzi.
    Otazka. 4/2 pilotovane lety Sojuzu FG, 2 bude platit NASA, komu se bude pocitat start? Platim li neco, je to moje.

    • nedvidky napsal:

      v úvodu článku je uvedeno, že se zaobírá o Federální kosmické starty. Pro nás čtenáře kosmonautixu budou všechny ruské nosiče, ať je platí kdo chce, přiřazovány Rusku.

    • Jiří Hošek napsal:

      Takhle to bylo uvedeno před dvěma roky přímo v dokumentu FKP, viz
      http://forum.kosmonautix.cz/viewtopic.php?f=16&t=215&start=190#p63534
      Ve své tabulce to respektuji a pouze aktualizuji dle stavu k 1.1.2018.

      V článku jsem to popsal slovy „polovina křesel je hrazena z rozpočtu NASA“. NASA tedy neplatí „za raketu“, ale „za vynesení nákladu“.

      • Jirka Hadac napsal:

        Tak to je muj omyl a nepochopeni. Beru zpet. Tuto poznamku sem prehlidl.;-) diky za vysvetleni.

    • Radim napsal:

      Politické určitě ne. Anagara je prostě drahá…

      • Rudolf Šíma napsal:

        Opravdu by mne upřímně zajímalo, čím je drahá. Pokud je to nesériovostí výroby, potom nezbývá než ji vyrábět. Je to jejich technicky nejvyspělejší raketa (při její výrobě používají např. frikční svařování). Možná zjistili, že ji nelze naučit přistávat a je pro ně neperspektivní (ve stylu – nevyrábějme polovodiče, počkejme si na celovodiče). 🙂 Ale vážně, dělá to na mne dojem, že zavedení do sériové výroby je v současném Rusku problém s jakýmkoliv větším projektem. Prostě malý trh a málo obyvatel na tak velké ambice. Málo subdodavatelů na příliš velká technologická sousta. A subdodavatelé z ostatních zemí býv. SSSR ze známých důvodů ubývají.

        • Jirka Hadac napsal:

          Rudolfe, predbehl si me. Zkusim to jinak tedy. Vyvoj trval 20 let, dokoncili ho, raketa leta, cili zariznout ji v tehle fazi mi prijde trosku nerozumne, pokud by slo jen o penize, udelali by to davno. A rozjet seriovou vyrobu to muze jen zlevnit.

        • gg napsal:

          „Opravdu by mne upřímně zajímalo, čím je drahá. Pokud je to nesériovostí výroby, potom nezbývá než ji vyrábět.“

          Není to spíš tím, že je minimálně z šesti kusů? Zřejmě se ukazuje, že to nebude nejlepší přístup, obzvlášť když ta modularita nakonec padla. Vypouštět jedinou vícedílnou konfiguraci nějak nedává smysl. To už mnohem víc smysl dává třeba Sojuz-5.

          „Je to jejich technicky nejvyspělejší raketa (při její výrobě používají např. frikční svařování).“

          A přitom je pořád až příliš těžká…

  2. RoCho89 napsal:

    V tomto roce měl proběhnout druhý start Angary 5, to už tedy neplatí?

    • Jiří Hošek napsal:

      Druhý start rakety Angara-A5/Briz-M z rampy 35/1 v Plesecku má být pro ministerstvo obrany. Proto není v článku uveden.
      Na fóru Novosti kosmonavtiki bylo dřív uvedeno „nejdříve 2. čtvrtletí 2018“.
      Dne 19.12.2017 to bylo bez udání zdroje změněno na „2019 – bude určeno“.

  3. ptpc napsal:

    Budem sa opakovať, ale super článok a perfektné informácie.

  4. jozef napsal:

    Ruský Federální kosmický program v roce 2018 sa zameriava hlavne na roky 2019 až 2025.

    • Jiří Hošek napsal:

      Federální kosmický program je desetiletka na roky 2016-2025. Nyní jsme vstoupili do roku 2018, takže článek sumarizuje aktuální stav jednotlivých projektů tohoto programu z dnešního pohledu.

  5. Alois napsal:

    To že Amerika platí za křesla v Sojuzech se mi nezdá férové. Amerika zaplatila min. 8O% nákladů na stavbu ISS kde je Rusko hlavním partnerem a mělo by nést polovinu, tj. 40%, zaplatilo s bídou 10%, příkladně hlavní ruský modul celý financovala Amerika. Z logiky věci by měli Rusové vozit Američany zdarma nejméně dvacet let.
    “ Mezinárodnost“ by měla fungovat na principu půl/půl, pokud by tomu tak bylo asi by se nikdo do “ mezinárodnosti “ nehrnul.

    • zargos napsal:

      Tak byl tam i značný přesun know-how stavby modulů z Ruska do USA. Přece jen měli za sebou Saljut/Almaz,čerstvě Mir a v plánu Mir2.

      • Radim napsal:

        Pokud porovnáte ruské a americké/ostatní moduly, je na první pohled zřejmé, že se jedná o zcela odlišné koncepce a technologie. Američané ruské know-how (pokud jim vůbec bylo nabídnuto, či o ně projevili zájem) nevyužili.
        Koneckonců o stavbě tlakových nádob a zejména ochraně před prostředím kosmu toho věděli dost.

        • zargos napsal:

          To si nemyslím,zcela odlišné koncepce to být nemohou,když musí fungovat spolu v jednom celku,ISS.

        • Radim napsal:

          To přece nijak nesouvisí. V rámci ISS spolu fungují tak rozdílné věci jako jsou soláry, manipulátory, moduly… Logicky tak spolupracují i rúzné typy modulů.

          Koncepce znamená např. že ruské moduly přilétaly(jí) samostatně, mají pevně zabudované vybavení, mají jiné systémy pro připojení, atd.atd.
          Koncepce neznamená, že by měly jinou atmosféru, parametry elektro-, datových a dalších rozvodů.

          Pokud se ale podíváte na ISS, je opravdu na první pohled zřejmé, že se jedná o rozdílné věci, že Američané ruské know-how pro své vlastní moduly (Zarja je specifický případ, viz výše) nevyužívají.

        • zargos napsal:

          Zjevně na to každý nahlížíme z jiné strany,já to beru zevnitř, např. na systému recyklace vody,kdy upa je jen přebrandovaný elektron.

      • profeus napsal:

        Skylab. Slyšel jsi o něm někdy?

        • zargos napsal:

          Jo slyšel,i o tom,že v té době to byla již dvacet let stará technologie. Stejně tak o plánované stanici Freedom,ohlášené již v roce 84,kterou samotné USA nerealizovaly.

    • Jiří Hošek napsal:

      Co je to „férové“? Vzájemné vztahy mezi partnery programu ISS se řídí podepsanými smluvními dohodami. Původní dohoda byla, že americký člen posádky ISS bude dopravován raketoplánem. Po havárii Columbie ruská strana vozila Američany zdarma. S blížícím se dobrovolným ukončením provozu raketoplánů bez náhrady ale Rusové s dostatečným časovým předstihem upozornili NASA, že žádný právní nárok na lety zdarma není.
      Americký segment stanice je větší a byl vynesen dražším nosičem. To se logicky odrazilo ve vyšších nákladech.

      • profeus napsal:

        Mohu poprosit o link na informace o letech amíků na sojuzech zadarmo? Děkuji.

        • Jiří Hošek napsal:

          Expedice 1 byla na ISS dopravena lodí Sojuz TM-31. Expedice 2 až 6 byly dopraveny pomocí raketoplánů. Expedice 7 (duben 2003, první nová posádka po Columbii) a další byly dopravovány bezúplatně loděmi Sojuz na základě původní dohody z 90. let o zajišťování „záchranného člunu“ pro ISS, která měla platnost do roku 2006. Při jejím podpisu se totiž předpokládalo, že tou dobou již NASA bude mít vlastní záchranný člun Crew Return Vehicle (CRV). První Američan, jehož dopravu na ISS a zpět NASA zaplatila, byl na jaře 2006 Jeffrey Williams. Diskutovali jsme to tehdy na portálu kosmo v tématu Provoz ISS. Téma tam stále najdete, bohužel tamní odkazy na zdroje jsou již většinou nefunkční. Jediný funkční odkaz je http://www.spacedaily.com/news/iss-05zzzp.html

        • profeus napsal:

          Děkuji za odkaz, ale v článku se nepíše nic o letech zadarmo, pouze o dohodě. Nechci otevírat historicky překonané milníky ale dohody jsou vždycky „něco za něco“. Tolik můj názor ke slovu „bezůplatně“.

        • Jiří Hošek napsal:

          To je právě problém toho jediného funkčního odkazu. Archiv článků na Novosti kosmonavtiki před rokem 2012 je nedostupný.
          Dohoda byla, že Rusko poskytne Sojuz jako záchranný člun pro stálé posádky stanice, ale tyto posádky bude dopravovat raketoplán. Díky tomu v těch Sojuzech létaly ruské krátkodobé posádky, v nichž byli kosmičtí turisti a astronauti ESA, za jejichž let dostala ruská strana zaplaceno. Návštěvnické posádky se vždy vracely v předchozím, vysloužilém Sojuzu, přičemž nový zůstal připojený k ISS. Po havárii Columbie se situace změnila, což Rusové brali tak, že najednou místo toho vozí zadarmo astronauty NASA. Generální ředitel Roskosmosu tehdy použil směrem k NASA přibližně tato slova: „Upozorňuji, že od roku 2006 vás zadarmo vozit nebudeme“.

    • vj napsal:

      Ono s tím přepočtem na peníze je to těžké, Rusové mají nižší mzdy, takže NASA platí svým občanům a firmám za stejnou práci víc. Podobně lety raketoplánu byly dražší než lety Sojuzu a Protonu, ale to přece není vina Rusů.
      I proto mezi agenturami probíhá spíš směnný obchod.

    • Jirka Hadac napsal:

      Pane Alois, doporucim vam prednasku T. Pribyla na stream.cz Kotrmelce vesmirne spoluprace. Je nutno vedet pozadi stavby ISS a podminky, za kterych vznikala. Nejde jednoduse prohlasit, ze to tahli Americani, ikdyz rozumim vasemu nazoru.

  6. Marw napsal:

    Mam otazocku, na anglickej Wiki je uvedene ze modul Zarya patri USA. Je vseobecne zname ze ju USA prakticky zaplatili, ale zaujimalo by ma, ci je teda povazovana za majetok NASA aj prakticky.

    Nie ze by to realne hralo az taku velku rolu, ale v kontexte obcasneho bluznenia ozyvajuceho sa z Ruska ako si odpoja svoj segment mi to pride celkom zaujimave.

  7. Andrej Vrbenský napsal:

    Nedalo by sa spracovať harmonogram aj pre vojenské projekty a glonas?

    • Jiří Hošek napsal:

      Podle diskusního fóra Novosti kosmonavtiki asi takto:

      VOJENSKÉ STARTY 2018
      nejdříve leden – Sojuz-2.1v, EMKA, Pleseck
      březen – Proton-M/Briz-M, Blagovest 12L, Bajkonur
      červen – Rokot/Briz-KM, Geo-IK-2 13L, Pleseck
      červenec – Sojuz-2.1a, Bars-M 3, Pleseck
      konec roku – Sojuz-2.1a/Fregat-M, Meridian-M 18L, Pleseck

      GLONASS 2018
      květen – Sojuz-2.1b/Fregat-M, GLONASS-M 59, Pleseck
      červenec-srpen – Sojuz-2.1b/Fregat-M, GLONASS-M 60, Pleseck
      srpen-říjen – Sojuz-2.1b/Fregat-M, GLONASS-M 61, Pleseck
      konec – Sojuz-2.1b/Fregat-M, GLONASS-K1 15, Pleseck
      Pak tam diskutují i další starty, někdo tvrdí, že až 2019:
      Sojuz-2.1b, GLONASS-K 16, Pleseck
      Sojuz-2.1b, GLONASS-K2, Pleseck
      Sojuz-2.1b, GLONASS-K, Pleseck

      V diskusi se píše o ještě jednom startu z kosmodromu Vostočnyj v roce 2018:
      srpen – Sojuz-2.1b/Fregat-M, Eněrgija-100 (geostacionární spojová družice pro dceřinou společnost RKK Eněrgija, kterou je Eněrgija-Telekom)

  8. JakubV napsal:

    Díky za pěkný souhrnný článek, vidím tam dva nepěkné trendy
    – Vostočnyj se jim rozjíždí daleko pomaleji, než by si zjevně přáli, aktuálně tam stále může startovat jen Sojuz
    – a zavedení jakékoliv nové rakety se jim také nedaří, Angara je prakticky odepsaná, Sajuz 5 je hodně daleko, Zenit je politicky nepruchozí a nemít osvědčený Sajuz 2/FG, a Proton, tak toho moc nevypustí
    Ono to bude souviset určitě s financema, kde i když politické vedení to chce jinak je reálně pro Rusko nejlepší pokračovat ve využívání Bajkonuru a osvědčených raket Sojuz/Proton…

    • Jiří Hošek napsal:

      Letos na jaře, jen co jim rozmrzne zem, chtějí ve Vostočném začít kopat v místě budoucí rampy pro Angaru. Tak uvidíme …

    • Radim napsal:

      Zaznamenal jsem, že Putin už nemluví nezávislosti na Kazachstánu, ale o komplexu Bajkonur-Vostočnyj.
      Pilotovaný program zůstane na Bajkonuru i po zahájeni letů Federace.
      Minimálně první starty nových Lun byly také přesunuty na Bajkonur.
      Význam Vostočného tedy opravdu upadá.
      Jsem zvědavý na tu rampu pro Angary. Časově bude soupeřit s výstavbou rampy pro Sojuz 5/ Superraketu odvozenou z S-5.

    • maro napsal:

      „Nebýt Protonu a Sojuzu“ tak „nic nevypustí“. To je asi tak stejně „inteligentní“ závěr jako psát o SpaceX, že nebýt Falconu 9, tak SpaceX prakticky nelítá do vesmíru. Kolik byste těch strojů chtěl? Proton je dnes jediný, který cenou za vynesený kilogram dokáže konkurovat znovupoužívanému Falconu. Jestli nic, tak Proton prostě bude lítat furt. A Angara s Vostočným je jen trošku dražší páka na Kazachstán při vyjednávání nájmu za Bajkonur. Kdyby se moc zvedl, tak prostě Rusové radši dobudují rampu pro ekologickou Angaru na Vostočném. A Kazachstán to ví.

      • Radim napsal:

        Rusové platí za Bajkonur 100mil USD ročně. Pro Kazachstán jako 9.největšího producenta ropy jsou to drobné.
        Naproti tomu Rusové by bez Bajkonuru přišli o životně důležité rampy a infrasktrukturu.
        Provoz Bajkonuru je výhodný pro obě strany, ale Rusové tahají za výrazně kratší konec.

        • Radim napsal:

          přesně 115mil USD ročně podle smlouvy platné do roku 2050.

        • kopapaka napsal:

          Radim: jenže s tím souvisí, že při odchodu Rusů by i Kazachstán přišel o kosmodrom…
          Nebo si snad někdo myslí, že by jim tam Rusové všechno nechali a prostě jen odešli? 🙂

        • vj napsal:

          A k čemu je Kazachům kosmodrom krom plateb od Ruska?

        • Radim napsal:

          Přesně tak. Kazaši kosmodrom nepotřebují. Za vynášení vlastních družic platí, vlastní program nemají. Bajkonur sice přináší práci lidem v okolí,ale to není nic zásadního (pro ty lidi samozřejmě ano).

          Ale samozřejmě neexistuje důvod proč by Rusy vyháněli. Drží Rusy za citlivé místo, to už je sám o sobě velmi příjemný pocit. Bajkonur podporuje to turistiku, zaměstnává místní, znamená obrovskou prestiž a mezinárodní publicitu…. To všechno nejen zadarmo, ale ještě jim za to Rusové platí.

        • maro napsal:

          A píšu snad něco jiného? Právě proto, že Rusové tahají za kratší konec, je pro ně dost podstatné, jak moc krátký bude. A proto mají Angaru a Vostočnyj. Kazachstán tak ví, že v případě nejvyšší nutnosti jsou schopni i odejít jinam,

        • Radim napsal:

          Kazachstán ví, že Rusové nikam jít nemohou.
          Angara, přinejmenším, nedokáže nahradit Protony, které mohou startovat jen Bajkonuru.
          Vostočnyj – to je jediná rampa pouze pro Sojuzy a to jen pro nepilotované mise.
          V tuto chvíli a nejbližších 5-8 letech (od okamžiku, kdy by se snad rozhodli odejít) se Rusové bez Bajkonuru neobejdou. Ne v pilotovaném programu a meziplanetárních misích.

          Ale myšlenka, že by Kazaši Rusům Bajkonur zavřeli je naprostý nesmysl. Nemají k tomu jediný důvod a naopak úspěšně prohlubují ruskou závislost (Sojuz 5, Federace, Luna….) a ví proč.

        • maro napsal:

          Angara samozřejmě může nahradit Proton. Vždyť má v maximální konfiguraci nosnost na LEO 24,5 tuny. A na Vostočném se s rampou pro Angaru počítalo. Pokud by to bylo nutné, tak by ji dostavěli.
          A že to jednání s Kazachstánem není vždy jednoduché se už Rusové přesvědčili v roce 2004:
          https://www.novinky.cz/zahranicni/23187-kazachstan-pozaduje-provizi-za-kosmicke-lety-z-bajkonuru.html

        • Radim napsal:

          Rover není o nosnosti, ale o provozuschopnosti.

        • maro napsal:

          A ty diskuze o ceně za pronájem nekončí, takže Angara a Vostočnyj jsou docela fungující kladivo na Kazachy:
          https://jamsedlacek.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=348518

        • gg napsal:

          To je tedy pěkně drahé kladivo. Kolik tím mnohamiliardovým kladivem ročně ušetří, že se jim to vyplatí?

  9. Kamil napsal:

    Proč jsou v tabulce jen 2 pilotované lety, když se poletí 4x?

Zanechte komentář