Ruské práce na landeru pro ExoMars 2020

Evropsko-ruský projekt ExoMars by se již za dva roky měl dočkat startu své druhé poloviny. V rámci mise ExoMars 2020 by měla k Rudé planetě vyrazit ruská přistávací plošina, která na Marsu měkce přistane a vysadí zde šestikolové vozítko. Jeho úkolem bude pátrat po stopách života a zjišťovat, jak na tom byl Mars z hlediska obyvatelnosti před mnoha lety. Aby však mohl dělat objevy, potřebuje se nejdříve na Mars bezpečně dostat. Právě to je hlavní úkol ruské přistávací plošiny. Kromě toho na ní budou umístěny i drobné vědecké přístroje (včetně českého WAM).

ExoMars 2020 má letět k Marsu v této konfiguraci.

ExoMars 2020 má letět k Marsu v této konfiguraci.
Zdroj: http://russianspaceweb.com
Zdroj: Autor

Na konci ledna 2017 dorazila do konstrukční kanceláře NPO Lavočkina strukturální maketa přeletového modulu (oficiálně carrier module) pro evropsko-ruskou misi Exomars 2020. Maketu postavila společnost RUAG Space pod dohledem ESA a následně byla konstrukce spojena s landerem (descent module) a adaptérem, aby celá sestava podstoupila vibrační a termální zkoušky.

Finální fáze strukturální makety přeletového stupně během výroby ve firmě RUAG Space.

Finální fáze strukturální makety přeletového stupně během výroby ve firmě RUAG Space.
Zdroj: http://russianspaceweb.com

Zástupce ředitele pro výrobu v NPO Lavočkina, A.P. Tjutjunnikov, v průběhu ledna a února loňského roku uvedl, že firma provedla vylepšení na maketě antény pro ExoMars 2020 na základě nejnovějších změn v průvodní dokumentaci. 28. března ESA oznámila, že došlo k výběru dvou přistávacích lokalit. Do finálového výběru se dostaly oblasti Oxia Planum a Mawrth Vallis.

V dubnu NPO Lavočkina, jakožto hlavní kontraktor ruského hardwaru pro tuto misi, oznámil, že technický projekt landeru pro ExoMars 2020 byl předložen k posouzení společnosti CNIIMaš, která je hlavním certifikačním střediskem agentury Roskosmos, ale i Evropské kosmické agentuře a jejímu kontraktorovi pro tuto misi – Thales Alenia Space. Mezi 14. a 17. březnem uspořádali Rusové s Evropany společné setkání, kde provedli kritiku technického projektu. Účastníci definovali plán prací, s jehož pomocí by se měly vyřešit všechny problémy, které se během jednání objevily.

24. března se společná skupina expertů z Roskosmosu a ESA sešla, aby zhodnotila technický projekt landeru a plány na další činnost. Podle vyjádření NPO Lavočkina měl CNIIMaš dodat výsledky svého přezkoumání v polovině dubna. 10. dubna přidělila NPO Lavočkina společnosti Romašina ONPP Technologija (součást státního podniku Rostěch) kontrakt za 250 milionů rublů na výrobu struktury landeru a dílů sestupového modulu z kompozitních materiálů. V rámci objednávky mají být dodány čtyři sady struktur – první poslouží pro technologický vývoj, další dvě pro dynamické a tepelné zkoušky a poslední, která má být doručena v roce 2018 má být finální letová verze. Stejná firma pak zajistí i výrobu panelů tepelné ochrany pro tuto misi.

Maketa přeletového modulu krátce po doručení do NPO Lavočkina v lednu 2017.

Maketa přeletového modulu krátce po doručení do NPO Lavočkina v lednu 2017.
Zdroj: http://russianspaceweb.com

V červnu společnost ISS Rešetněv oznámila, že zahájila vývoj návrhové dokumentace pro testovací verzi jednotky zajišťující stabilizaci a distribuci elektrické energie, která bude zodpovědná za přesun elektrické energie ze solárních panelů k vědeckým přístrojům a starat se má také o nabíjení baterií na ruské přistávací plošině.

Ve stejném měsíci uspořádala NPO Lavočkina setkání, na kterém se posuzoval stav projektu za prvních šest měsíců roku 2017. Vedoucí výroby V.P. Cyganov zde uvedl, že díly pro projekt se již vyrábí a hlavní inženýr A. N. Vyčerov oznámil dokončení frameworku OTG. Nezávisle na tomto setkání oznámil v červnu moskevský Vesmírný výzkumný institut, že dva ruské vědecké přístroje určené k instalaci do roveru budou dodány do ESA ještě v roce 2017. Pro zvýšení kvality vybavení byla zásilka v NPO Lavočkina opatřena armádní certifikací.

Návrh pohonného systému pro lander z mise ExoMars 2020 od KB Chimmaš.

Návrh pohonného systému pro lander z mise ExoMars 2020 od KB Chimmaš.
Zdroj: http://russianspaceweb.com

Mezitím inženýři z OKB MEI, což je součást moskevské korporace RKS pracovali na vylepšení 64metrové antény TNA-1500 ruske přijímací stanice. Kromě nezbytných vylepšení se pracovalo i na propojení antény s evropskou sítí, aby bylo možné zajistit komunikaci s misí ExoMars 2020. Generální ředitel OKB MEI Aleksandr Čebotarev v květnu do médií uvedl, že jeho firma plánuje dokončit nové systémy před koncem roku a do listopadu 2019 dodat testovací vybavení.

Jedním z problémů, které se objevily v první polovině roku 2017 byla otázka, jak se vyrovnat s planetární ochranou, tedy důkladnými měřeními, která mají ověřit, že lander po přistání na Marsu nezpůsobí kontaminaci okolí pozemskými mikroorganismy. Podle ruské akademie věd by zpoždění a odklady ve výběru kontraktorů pro dodržení podmínek planetární ochrany mohlo v konečném důsledku vést k tomu, že ruská strana propásne startovní okno v roce 2020. Akademie věd navíc naléhala na Roskosmos a NPO Lavočkina , aby urychlili proces výběru kontraktorů pro tuto oblast.

Strukturální maketa sestupového modulu pro misi ExoMars 2020

Strukturální maketa sestupového modulu pro misi ExoMars 2020
Zdroj: http://russianspaceweb.com

19. července se nejvyšší ředitel ESA, Johann-Dietrich Wörner vydal na návštěvu NPO Lavočkina. Společně s dalšími zástupci Evropské kosmické agentury si prohlédl vývojové prototypy a maketu antény ruského landeru a navštívil také testovací stanoviště řídícího systému pohonných jednotek landeru. Několik týdnů po návštěvě Wörner agentuře TASS oznámil, že do Ruska dorazilo několik dílů pro zkoušky. Konkrétně by mělo jít o mechanické testy, které ověří, zda je rover schopen sjet z landeru na povrch Marsu, přičemž sjezd by probíhal pod sklonem zhruba 20°. Podle agentury ESA NPO Lavočkina a Thales Alenia Space konsolidovali veškeré sestavování, integraci a testování sestupového modulu pro projekt ExoMars 2020.

Návštěva ředitele ESA v ruském výrobním závodě.

Návštěva ředitele ESA v ruském výrobním závodě.
Zdroj: http://russianspaceweb.com

V říjnu zástupci NPO Lavočkina oznámili, že v montážní hale proběhly první zkoušky strukturální makety sestupového modulu. Komise, která má projekt na starost, se zaměřila především na kvalitu výroby, instalaci vědeckých přístrojů, rozložení potrubí s bezpečnostními rezervami i na umístění kabeláže. Testovací program obnáší čtyři dodatečné fáze, které jsou zaměřené na „kontrolu konstrukčních rozhodnutí, zajištění výrobní proveditelnosti a analýzu rozhraní jeho součástí, nástrojů a dalších prvků“ – jak uvádí ve své zprávě NPO Lavočkina.

15. prosince se zástupci ruské a evropské strany sešli na summitu v technologickém středisku Evropské kosmické agentury v nizozemském ESTECu. Šlo o setkání, na které dorazili i ředitelé obou partnerských agentur – za Roskosmos Igor Komarov a za ESA Johann-Dietrich Wörner. Diskutovalo se o aktuálním stavu projektu a také o výhledu na další společné projekty. Kromě ExoMarsu tak přišla řeč i na výzkum Měsíce, vědu na ISS i na jejím nástupci, stanici DSG u Měsíce.

Zdroje informací:
http://russianspaceweb.com/

Zdroje obrázků:
https://fr.cdn.v5.futura-sciences.com/…2020-atterrisseur-esa-roscosmos-lavochkin.jpg
http://russianspaceweb.com/…/mars/exomars/2018/design/composite_2017_1.jpg
http://russianspaceweb.com/…/mars/exomars/2018/2016/cruise_assembly_2.jpg
http://russianspaceweb.com/…/mars/exomars/2018/2017/platform_mockup_1.jpg
http://russianspaceweb.com/…/mars/exomars/2018/2017/esa_delegation_1.jpg

Ruské práce na landeru pro ExoMars 2020, 4.9 out of 5 based on 22 ratings
Pin It
(Visited 3 072 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 4.9/5 (22 votes cast)
(Visited 3 072 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


26 komentářů ke článku “Ruské práce na landeru pro ExoMars 2020”

  1. RoCho89 napsal:

    Nosičem bude opět raketa Proton-M?

  2. Alois napsal:

    To je dobré, Rusové se „již“ postavili strukturální maketu landeru. Jak je možné že na projektu nic nedělali, vždyť se mělo letět letos, nebo dokonce předloni a dva roky utečou jako voda, je vůbec reálné to stihnout ?
    A co ESA, jak to že Rusko neurgovala.
    Možná, že účastníkům projektu vyhovuje, že se nepoletí, neb obavy o konečný výsledek určitě nejsou liché.

    • Robert1 napsal:

      Je to narodny podnik, tam sa deju veci velmi pomali, cakas na podpis mesiac, na suhls dalsi mesiac, potom maju vsetci dovolenky atd.

    • josr napsal:

      Strukturální maketu postavila společnost RUAG Space ze Švýcarska pod dohledem ESA.

      • Jiří Hošek napsal:

        RUAG Space postavila strukturální maketu přeletového modulu. Strukturální maketa sestupového modulu je ruská.

    • Lada napsal:

      ExoMars 2020 měl letět letět letos, nebo dokonce předloni ? Divné co ?

  3. Spytihněv napsal:

    „Podle ruské akademie věd by zpoždění a odklady ve výběru kontraktorů pro dodržení podmínek planetární ochrany mohlo v konečném důsledku vést k tomu, že ruská strana propásne startovní okno v roce 2020.“

    Tohle má být přesně co? Že je takový problém už jen pouhý úřednický výběr kontraktora? Nebo nejsou k dispozici? Napadá mě, že rover Pasteur musí být sterilizován úplně stejně. Pokud u něj tento problém není, proč nezvolit stejného kontraktora i pro lander? Co na tom, že výrobci roveru i landeru jsou jiní? Jde o jednu misi.

    • Racek napsal:

      No, není to takový problém. Třeba výběr kontraktora podle našich zákonů by pohodlně start stihl … ovšem tak kolem roku 2150.

  4. slappy napsal:

    Nééé! Zase hrozí nestihnutím termínu? Hlavně že mají maketu antény.. :/

  5. yamato napsal:

    komisia poverila komisiu, aby certifikovala komisiu poverenu auditom komisie… aneb ked kolaboruju dva byrokraticke molochy 🙂

    Vzhladom k nedavnym „uspechom“ Protonu mam z toho celkom aj obavy. Dalsie obavy mam z landera, taktiez vzhladom k vedavnym „uspechom“ ruskych planetarnych sond

    Netostava nez dufat…

    • Dušan Majer napsal:

      Protony mají to nejhorší období už snad za sebou.

      • Janda napsal:

        Myslím, že minule nebyl problém v centrálním stupni Proton, ale v horním stupni Briz, pokud se nepletu?

        • Dušan Majer napsal:

          Pokud tím minule myslíte ExoMars 2016, tak tam pracoval i Briz-M bez problémů.

        • Janda napsal:

          Ano, zrovna jsem to našel, byla to neověřená zpráva z jednoho zdroje. Omlouvám se za mystifikaci.

        • Dušan Majer napsal:

          V pořádku, my jsme tehdy tu informaci převzali také a pak jsme to uváděli na pravou míru.

        • Jirka Hadač napsal:

          To byla ta neověřená informace, že Briz-M explodoval po separaci že? A Rusové to popřeli a zveřejnili telemetrii, aby dokázali, že se tak nestalo.

    • maro napsal:

      Tak zrovna Proton by měl být v pohodě. Teď už má 12 úspěšných startů za sebou v řadě. Spíš mám fakt obavy o tu plošinu. Ten čas letí.

    • Spytihněv napsal:

      yamato: „Dalsie obavy mam z landera, taktiez vzhladom k nedavnym „uspechom“ ruskych planetarnych sond.“

      S těmi dvěma nedávnými neúspěchy, které asi máte na mysli (Mars-96 a Fobos-Grunt) neměly landery nic společného. Oba ambiciózní projekty pohřbily už nosné rakety u Země. Přál bych si, aby ruští konstruktéři užitečného nákladu konečně dostali možnost ukázat svou práci a ne jen bezmocně zuřit nad něčím, co už by měla být v podstatě rutina, tj. nad odletem od Země, který tehdy nezvládli jejich kolegové.

      • yamato napsal:

        no, posledne ruske sondy co dokazali aspon odletiet od zeme (fobos 1 a 2, ak sa nemylim) tiez pohoreli, hoci jedna aspon nejake vysledky dodala. Tu nejde o sondy, problem bude zakopany hlbsie a bude systemovy. Na technike sa vyskytuju zavady, ktore by sa pri poriadnom testovani a kontrole kvality vyskytovat nemali. A zda sa ze nekonecny pocet komisii a peciatok na tom nic nemeni.

        • Spytihněv napsal:

          Samozřejmě. Před těmi dvěma zmíněnými s úspěšností nula byly Fobosy, které sice odletěly, ale smysl mise nenaplnily-moduly na Phobos ani nevypustily. Jen mě štve, že u Mars-96 a Fobos-Grunt lze pouze spekulovat. Vyšlo by to nebo ne? A roky práce vědců jsou v háji kvůli záležitosti, kterou by jiní již měli zvládat. Opravdu by mě zajímalo, jak se na sebe potom tyhle dvě party koukaly 🙂

  6. Jaroslav Zelený napsal:

    Opět velmi podrobný a sofistikovaný článek. Trošku mě překvapilo těch 64 kusů metrových antén. Nejsou to náhodou spíše 64metrové antény? Tenhle šotek zřejmě se tu objevuje častěji, ale to se stává ☺

Zanechte komentář