Projekty evropských lunárních cubesatů

Prakticky v každém článku, ve kterém se věnujeme cubesatům, píšeme, že tyto malé družice zažívají v posledních letech velký boom, který se hned tak nezastaví. Dnešní článek budiž důkazem. Evropská kosmická agentura vloni vyzvala evropské týmy, aby navrhly cubesat pro výzkum Měsíce. ESA všechny návrhy zhodnotila a nyní představila vítěze. Oba vybrané projekty sice nemají zajištěné vynesení k Měsíci, ale můžeme je chápat jako ideální odrazné body do budoucna. Pokud se otevře možnost poslat k Měsíci cubesaty, bude mít Evropa v rukávu hned dva trumfy.

První se jmenuje Lumio, což je zkratka z názvu Lunar Meteoroid Impact Orbiter a jeho úkolem má být sledovat odvrácenou stranu Měsíce a hledat na ní během lunárních nocí jasné záblesky, které značí dopady meteoritů. Druhý návrh představil cubesat VMMO (Volatile and Mineralogy Mapping Orbiter), který by měl svou pozornost zaměřit na trvale zastíněné krátery u jižního pólu Měsíce. Právě v nich by měl hledat ložiska vodního ledu a dalších látek, které by mohly být důležité pro budoucí kolonisty. Kromě toho bude navíc měřit i radiaci v okolí Měsíce.

„Proces výběru finalistů byl velmi složitý, protože všechny návrhové studie, které jsme obdrželi, byly velmi kvalitní a to platí především o čtveřici semifinalistů,“ popsal Roger Walker, který má v ESA funkci manažera pro cubesaty. Do výzvy se mohly přihlásit jak nově vzniklé evropské týmy, tak i univerzity nebo výzkumná centra. Jejich úkol byl „jednoduchý“ – navrhnout výzkumnou lunární misi, která by se vešla do limitů cubesatů, tedy malých družic, které se skládají z krychliček o stěně dlouhé 10 centimetrů.

„Samotný nápad této lunární soutěže cubesatů byl velmi náročný. Až doposud všechny cubesaty pracovaly pouze na oběžné dráze Země. Postupně se ale otevírají možnosti, díky kterým by se v příštím desetiletí tyto malé družice mohly k Měsíci svézt jakožto spolucestující. Jde třeba o lety americko-evropské lodi Orion k Měsíci, ale i o nejrůznější komerční mise,“ dodal Roger. Zástupci obou vybraných týmů nyní dostanou možnost pracovat během února a března s odborníky z ESA, kteří jim pomohou dále dopilovat vývoj svých misí.

Logo projektu Lumio

Logo projektu Lumio
Zdroj: https://pbs.twimg.com

Prvním návrhem, který si představíme, je Lumio. Jedná se o poměrně velký cubesat – jeho velikost je 12U, což znamená, že je tvořen dvanácti základními krychlemi, které jsou uspořádány ve formaci 3×2×2. Jeho projekt vedlo konsorcium, ve kterém bylo zastoupeno několik firem (Politecnico di Milano, TU Delft, EPFL, S[&]T Norway a Leonardo-Finnmeccanica) a University of Arizona.

Lumio nemá kroužit kolem Měsíce, ale obíhat kolem libračního centra L2 soustavy Země-Měsíc, odkud bude mít jeho kamera v optické části spektra dobrý výhled na odvrácenou stranu. Na přivrácené straně astronomové s pomocí dalekohledů mapují podobné záblesky po dopadech cizích těles na temný povrch Měsíce, ale odvrácenou stranu ze Země nikdy nespatříme.

Tato polokoule je díky tomu zbavena parazitního světla ze Země a díky tomu by mělo být možné spatřit i velmi slabé záblesky. Jejich sledování nám pomůže zlepšit naše chápání dřívějších i současných množství meteoroidů ve sluneční soustavě. Podobné údaje by mohly posloužit jako základy pro budoucí případný systém včasného varování pro kolonisty.

Princip hledání ledu v lunárním kráteru.

Princip hledání ledu v lunárním kráteru.
Zdroj: http://www.esa.int/

Za druhým vybraným návrhem stojí konsorcium firem MPB Communications Inc, Surrey Space Centre a Lens R&D, ke kterým se přidala University of Winnipeg. I v tomto případě se jedná o cubesat s velikostí 12U, který ponese především sofistikovaný miniaturní laser, jehož cílem bude kráter Shackleton u jižního pólu, kde bude hledat přítomnost vody. Tato oblast je trvale zastíněná, takže molekuly vody mohou ve zdejších mrazivých podmínkách snadno zkondenzovat a ztuhnout.

Cubesat VVMO bude skenovat oblast širokou pouze 10 metrů, takže mu zabere 260 dní, než vytvoří mapu rozložení vodního ledu s vysokým rozlišením v kráteru o průměru 20 kilometrů. Laser by však sloužil také k odesílání nasbíraných dat na Zemi – není potřeba zdůrazňovat, že přenos v rámci tohoto komunikačního experimentu by mohl dosahovat zajímavých rychlostí a objemů dat.

Tento návrh navíc předpokládá, že by cubesat mohl kromě vody v zastíněných kráterech mapovat také rozložení minerálů na povrchu Měsíce v osvětlených částech. Cubesat by měl nést i sekundární přístroj pro detekci radiace, díky kterému by měli vědci vytvořit detailní model radiačního prostředí, z čehož by mohly těžit budoucí mise včetně plánovaných pilotovaných výprav.

„Tato výzva, která proběhla v rámci SysNova Challenge, pomohla spojit odborníky na Měsíc a specialisty na cubesaty,“ chválí Ian Carnelli z ESA a dodává: „Díky výsledkům víme, že evropský sektor výzkumu vesmíru by měl být schopen lépe využívat příležitostí k vypouštění podobných projektů, které se v budoucnu objeví.“

Zdroje informací:
http://www.esa.int/
https://gsp.esa.int/

Zdroje informací:
http://www.esa.int/…/detecting_lunar_impacts/17342227-1-eng-GB/Detecting_lunar_impacts.jpg
https://pbs.twimg.com/media/DQzAlTHXkAAWIpm.jpg
http://www.esa.int/…/2018/01/hunting_for_ice/17341328-5-eng-GB/Hunting_for_ice.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

10 komentářů ke článku “Projekty evropských lunárních cubesatů”

  1. Spytihněv napsal:

    Nejsou uvedeny žádné termíny obou zajímavých projektů. Ale asi se zkrátka bude čekat na tu správnou drožku. Cubesaty bych posílal jako přídavek k planetárním, lunárním nebo i k misím do meziplanetárního prostoru tak nějak samozřejmě. Je škoda tyto příležitosti nevyužít. Proto je dobré mít stále připravenu nějakou tu šikovnou soustavu krychliček. Už se těším na ty dva k Marsu.

    • Vlastimil Pospíchal napsal:

      Správnou drožkou by mohla být i raketa Electron.

      • Spytihněv napsal:

        V tomto případě jsem měl spíše na mysli systém typu „když už tam letíme, tak něco přidáme“. Podobně jako bude brzy InSight a nebo možná s odřenýma ušima na konci příštího roku EM-1. Navíc v obou případech nebudou mít nic fyzicky společného se sondou nebo lodí, ale poletí po oddělení samostatně, takže nemůže dojít k žádné komplikaci u důležitějšího zařízení.

      • HnD napsal:

        Myslím, že na lunární mise Electron stačit nebude 🙁

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Měl posloužit k vynesení jednoho soutěžícího v rámci výzvy Google Lunar X-prize. Ale tam se předpokládalo, že sonda se o hodně postará sama.

      • Rostislav Hučka napsal:

        Zaujal mě třetí (kick) stupeň Electronu. Ví se o něm vůbec něco? Připadá mě, že pokud uvažovali Electron jako lunární nosič pro Moon Express, tak ten třetí stupeň je přesně to, co by mohlo poslat 12U cubestat k Měsíci. Nebo se mýlím?

      • ventYl napsal:

        Mne napadlo to iste. Mozno by slo ten kickstage naskalovat tak, ze by dostal naklad nie na obeznu drahu zeme, ale do cislunarneho priestoru. V takom pripade by asi bolo jedno, ze by tam dostal radovo len jednotky kg.

      • Kenny007 napsal:

        Myslím že bude stačit s přehledem, má dostat 10 kg lander na Měsíc , tak cubesat asi nebude problém.

      • Kenny007 napsal:

        Aha, tak 12U může vážit až 24kg, to jsem netušil.

        https://directory.eoportal.org/web/eoportal/satellite-missions/c-missions/cubesat-deployer

    • Yamato napsal:

      Mozno by sa dalo zviest aj na GTO misiach. Energeticky uz je to dost blizko, staci este maly kopanec a cubesat leti k planetam…

Napište komentář k Yamato

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.