Na co se těšit v roce 2018?

Jako když se dítě dostane do hračkářství, nebo do cukrárny – tak nějak se cítí fanoušci kosmonautiky na prahu roku 2018. Dlouhé roky jsme se na tento rok těšili a i když některé události původně plánované na rok 2018 sklouzly na pozdější termíny (například premiéra rakety SLS), stále by mělo jít o mimořádně nabitý rok. V dnešním článku se pokusíme shrnout všechny atraktivní momenty, které nás zřejmě čekají. Jejich počet je ve srovnání s minulými roky nadstandardní. Je jasné, že některé z nich potkají odklady, ale jejich výčet vypadá jednoduše fantasticky a my, jakožto fandové letů do vesmíru, se máme na co těšit.

Parker Solar Probe před akustickými zkouškami.

Parker Solar Probe před akustickými zkouškami.
Zdroj: http://parkersolarprobe.jhuapl.edu

V roce 2017 byl počet startů mimo zemské gravitační pole nulový, ale rok 2018 to napraví měrou vrchovatou. K Měsíci by měla vyrazit indická sonda Chandrayaan-2 – projekt skládající se z orbiteru, landeru a roveru, vstříc Marsu se vydá americká sonda InSight, která po přistání poprvé historii začne provádět seismologický výzkum rudé planety. Evropa a Japonsko vypustí na podzim společnou misi BepiColombo pro výzkum Merkuru a Američané zase na nosiči Delta IV Heavy odpálí do meziplanetárního prostoru sondu Parker Solar Probe, která bude určena k extrémně blízkým setkáním se Sluncem a pomůže nám pochopit procesy, které probíhají v koróně, tedy jakési sluneční atmosféře.

MEV-1 se blíží k cílové družici

MEV-1 se blíží k cílové družici
Zdroj: https://www.alternative-learning.org

Připadá Vám výčet v předchozím odstavci stručný? Však také ještě ani zdaleka nekončíme. Na vypuštění na Falconu 9 čeká teleskop TESS určený k výzkumu planet, které obíhají kolem cizích hvězd, na oběžnou dráhu Země poletí i americká sonda ICON k výzkumu ionosféry, nebo evropské Sentinel 3B a Aeolus pro sledování Země. Mohli bychom se dočkat i mise MEV-1, která jako první v historii vyzkouší servisování již existujících družic. Evropa by měla dokončit budování svého navigačního systému Galileo a k ISS se s trochou štěstí konečně dostane modul Nauka.

Crew Dragon a Starliner.

Crew Dragon a Starliner. Zdroj: spacenews.com

Zapomínat nesmíme ani na Google Lunar X-Prize, v rámci které by k Měsíci mohlo vyrazit několik zajímavých projektů. K ISS by mohly letos letět obě soukromé lodě určené pro posádku – jak Crew Dragon od SpaceX, tak Starliner od Boeingu – nejprve v nepilotované variantě a později pilotované. Uvidíme však, zda se letos pilotované mise stihnou. Na výsledku letu pilotovaného Crew Dragonu bude záviset i to, zda se SpaceX podaří realizovat vloni avizovaný turistický oblet Měsíce.

Družice GRACE-FO na oběžné dráze

Družice GRACE-FO na oběžné dráze
Zdroj: https://www.nasa.gov

Už máte pocit, že je toho na 12 měsíců hodně? Ale vždyť jsme ještě nezmínili vypuštění čínské mise Chang’e 4, která vysadí na odvrácené straně Měsíce vozítko a která bude potřebovat vlastní retranslační družici. Vypuštění se dočká i americko-německý projekt GRACE-FO určený k přesnému měření zemské gravitace a americké letectvo chce na Falconu Heavy vypustit misi STP-2 tvořenou velkým množstvím malých družic včetně solární plachetnice LightSail.

Premiéry by si v letošním roce měly odbýt rakety LauncherOne od Virgin Galactics a mimořádnou pozornost samozřejmě přitahuje první start nejsilnější rakety současnosti – Falconu Heavy. Zapomínat bychom neměli ani na blížící se nasazení finální verze rakety Falcon 9, která se označuje jako Block 5. Jejím přínosem má být snadná a hlavně skutečně opakovaná znovupoužitelnost. SpaceX na této verzi využije vše, co se naučila při provozování, přistávání a opakovaném používání dosavadních Falconů. Letos bychom se mohli dočkat i efektního představení – v plánu je zkouška záchranného systému lodi Crew Dragon za letu.

Projekt LauncherOne

Projekt LauncherOne
Zdroj: http://www.giantfreakinrobot.com/

A pokud stále ještě nemáte dost, pak stačí říct, že bychom v roce 2018 měli poprvé zblízka spatřit tři nové světy – v červnu dorazí k asteroidu (162173) Ryugu japonská sonda Hayabusa 2, v srpnu pak něco podobného čeká americkou sondu OSIRIS-REx, která míří k asteroidu (101955) Bennu. Třetí objekt se nachází nejdále – až za oběžnou drahou Pluta krouží 2014 MU69, ke kterému míří americká sonda New Horizons. Nejbližší průlet sice přijde až 1. ledna 2019 (hrozný termín mimochodem), ale už o několik týdnů dříve (ještě v roce 2018) uvidíme fotky z přibližovací fáze. Hned třikrát si tak letos vychutnáme ten opojný pocit, kdy se s každým novým dnem dočkáme detailnějších fotek objektů, které ještě nikdo dříve neviděl.

Dragon čeká na odpojení nad namibijskými dunami.

Dragon čeká na odpojení nad namibijskými dunami.
Zdroj: https://www.flickr.com/photos/thom_astro/33143704260/

Docela slušný výčet, že? A k tomu si ještě přidejte, že všechny sondy, které již jsou u svých cílů, budou průběžně přinášet nové objevy a to samé se dá říct o dění na ISS. K té by měly v roce 2018 vyrazit tři lodě Progress (MS-08 v únoru, MS-09 v červnu a MS-10 v říjnu), zatím jsou plánované dva Dragony (CRS-14 v březnu a CRS-15 v červnu), ale dá se očekávat, že se do konce roku stihne ještě jedna mise. Kromě toho poletí ke stanici také dvě lodě Cygnus (OA-9E v květnu a OA-10E v říjnu), v srpnu by měla ke stanici vyrazit i japonská loď HTV-7.

Z pilotovaných misí zatím pro jistotu nechme stranou lodě soukromé a soustřeďme se na Sojuzy, jejichž pravděpodobnosti startů jsou o poznání vyšší. Už v březnu by k ISS měla vyrazit loď Sojuz MS-08 s Olegem Artěmjevem, Richardem Arnoldem a hlavně Andrew Feustelem. Tento americký astronaut, který má k Česku velmi kladný vztah, by s sebou na půlroční pobyt měl vzít našeho Krtečka, takže o popularizační materiály nebude nouze.

Andrew Feustel vzal Krtečka do vesmíru už jednou - na misi STS-134-. Ta ale trvala jen pár dní - na palubě Sojuzu MS-08 začne půlroční pobyt.

Andrew Feustel vzal Krtečka do vesmíru už jednou – na misi STS-134-. Ta ale trvala jen pár dní – na palubě Sojuzu MS-08 začne půlroční pobyt.
Zdroj: https://s3.amazonaws.com

V dubnu pak zemský povrch opustí Sojuz MS-09, jehož posádku by měli tvořit Rus Sergej Prokopjev, Američanka Jeanette Epps a Němec Alexander Gerst. Září přinese start Sojuzu MS-10 a v jeho křeslech budou ležet Alexej Ovčinin, Nikolaj Tichonov a Nick Hague. Posledním pilotovaným startem tohoto roku se stane Sojuz MS-11 plánovaný na listopad. Jeho posádku bude tvořit Rus Oleg Kononěnko, Američanka Serena Auñón a Kanaďan David Saint-Jacques.

Čtyři motory RS-25 určené pro SLS na misi EM-1

Čtyři motory RS-25 určené pro SLS na misi EM-1
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Do toho všeho bude pokračovat stavba hardwaru pro novou americkou raketu SLS a loď Orion, ale i pro evropskou Ariane 6, nebo soukromou New Glenn. Webbův teleskop bude sestaven, otestován a připraven ke startu a SpaceX by mohla díky dvěma floridským rampám dosáhnout až na třicet startů ročně! Točí se Vám z toho výčtu hlava? Pokud ano, nedivíme se Vám, zažíváme úplně stejné pocity. Rok 2018 před nás klade velké výzvy, abychom všechny tyto úžasné události (plus navíc mnoho dalších, o kterých zatím nemáme ani tušení) převedli do formy článků. Ale výzvy jsou od toho, aby se jim člověk postavil čelem. Proto se i naše redakce již teď těší na všechny úžasné momenty, které nám rok 2018 chystá. Budeme rádi, když je budeme moci sdílet i s Vámi.

Na závěr ještě přiložíme video od NASA, které ukazuje plány této agentury na tento rok. Video jsme pro Vás opatřili českými titulky. Ano, i tímto směrem do budoucna pokukujeme a časem možná podobných česky otitulkovaných videí bude více.

Zdroje informací:
https://en.wikipedia.org/
https://www.youtube.com/

Zdroje obrázků:
https://www.kenyahomesexpo.com/…/Foreign-Earned-Income-Exclusion-for-2018.jpg
http://parkersolarprobe.jhuapl.edu/…/images/articles/acoustics-1429.jpg
https://www.alternative-learning.org/…/2016/04/OrbitalATK_ViviSat_3_high.jpg
http://spacenews.com/…/DragonCST_SpaceXBoeingSNLanceMarburger.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/graceart.jpg
http://www.giantfreakinrobot.com/wp-content/uploads/2012/07/LauncherOne.jpg
https://s3.amazonaws.com/gs-geo-images/11c06989-2fcc-4969-a421-6b6fc5d076b0.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/em1_4engines3.jpg

Na co se těšit v roce 2018?, 5.0 out of 5 based on 36 ratings
Pin It
(Visited 3 381 times, 7 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (36 votes cast)
(Visited 3 381 times, 7 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


42 komentářů ke článku “Na co se těšit v roce 2018?”

  1. Jirka Hadač napsal:

    Dobrý den.
    Zaujal mě ten velmi malý rozestup mezi Sojuzem MS-08 a 09. Sem se na to díval na net, a fakt. To je ještě pořád kvůli těm problémům s loděmi Sojuz, jak ste se o nich zmiňoval loni? Že to ještě pořád musí takhle upravovat? Nebo je to už příprava na připojení Nauky?
    Protože mi přijde dost neobvyklé, že se posádka ISS během měsíce a něco kompletně vymění. Díky moc.

  2. Perfektním způsobem sepsáno! Tohle teda budou žně 🙂

  3. Alois napsal:

    Indická sonda k Měsíci by měla startovat březen/duben. Jako první z ankety, pomineme-li FH, který se do ankety nedostal, bude první senzací roku. Pokud se pokus povede a totéž bude platit později i pro Čínu, bude na Měsíci zajímavý “ souboj “ vozítek.
    Pochybuji, že by dosud letem, či lety Dragonu pro pilotovanou verzi nepodložená budoucí certifikace pro S-X pro let lidí na LEO stačila i pro oblet Měsíce a navíc s “ turisty“. Jelikož S-X zatím nemá zdaleka ani tu první, zdá se nereálné získat letos tu druhou, natož uskutečnit oblet Měsíce s posádkou turistů, zejména když nosič má stále před sebou jen první, neustále odkládaný zkušební let.

    • Vojta napsal:

      Souhlasím, oblet Měsíce s lidmi SpaceX nestihne, bude ráda za pilotovaný let na ISS.
      Škoda, že nepilotovaný Crew Dragon neposadili na FH s dráhou kolem Měsíce. Mohli by tak udělat dva testy naráz. Ale chápu, že i osekaná kapsle je moc cenná na to, aby se riskovala při prvním letu tak velké rakety.

    • KarelTv napsal:

      Také jsem stejného názoru, je extrémně nepravděpodobné že by stihli pilotovaný oblet měsíce letos, zdá se mi to nepravdědobné i příští rok. Určitě některé systémy Dragonu pro let do hlubokého kosmu budou trošku jiné než k ISS a budou vše muset v těchto podmínkách vyzkoušet, než poletí lidi. A to bude stát prachy, je otázka kolik bude stát letenka, takže to zkrátka nemusí být pro SPACEX priorita. Zatím ani nevozí turisty na LEO a to by mohli snáze.

  4. Spytihněv napsal:

    Opravdu neskutečný rok. Především z pohledu letů mimo gravitační pole Země. Jak už jsem někde psal, vypadá to na dvouciferné skóre a to bylo naposledy v roce 1971. A tehdy navíc ještě jen s odřenýma ušima po započítání dvou nepodařených startů a jednoho subsatelitu z Apolla.

  5. Spytihněv napsal:

    Na hraně 18/19 je ještě třeba Chang’e 5, ale pokud sklouzne do 2019, tak to při této úrodě ani vadit nebude.

    Co Spektr-RG? Myslím, že s ním Rusko tak nějak letos stále počítá. Sice se už hodně let odkládá…

  6. Tonotime napsal:

    Niektoré aktivity sú zreteľné. Iné sa budú neúprosne prejavovať v pozadí a časom.
    Počet štartov do vesmíru v roku 2018 bude asi rekordný. Najmä kvôli tomu, že vo vesmíre sa začnú čoraz viac presadzovať aj súkromníci, ako SpaceX, Electron a podobne. Počet štartov bude zvyšovať asi aj vesmírny nováčik India.
    Irán, Severná Kórea, či Izrael sa uspokoja iba s vynášaním vojenských, špionážnych družíc? Poprípade zbraní EMP?
    Dlho o projektoch vývoja rakiet OSN pre menej vyvolené štáty.
    Fandím aj dostavbe nových kozmodrómov. Hoc aj ruských ako Vostočnyj. Vkladám veľké nádeje do projektov s plávajúcimi kozmodrónmi ako Sea Launch. Nech sa začnú presadzovať aj európski ukrajinci so Zenitmi. Ich ekonomiku by to len oživilo.
    Možno také plávajúce kozmodrómy naštartujú aj Európskych súkromníkov, lebo Európa je husto osídlená a má obmedzené možnosti stavať kozmodrómy. To je tiež alternatíva.
    EU má síce inovativnú ESA, ktorá sa snaží zlacňovať vynášanie tovaru do vesmíru. Pracuje na projektoch Ariane 6, vývoji metánových motorov a 3D tisku, spolupodieľa sa na vývoji raketových motorov SABRE s Britmi.
    Ale to je možne povedať aj o NASA a v USA neváhali naštartovať a rôzne pomôcť v začiatkoch aj súkromníkov.
    Aspoň sa v EU postupne začne neúprosne časom presadzovať vesmírna navigácia Galileo.
    Tie nástupy bezpilotných aut a rôznych robotov sú vo svete. Neúprosne nastupuje aj umelá inteligencia. Aj tie Europské armády potrebujú navigáciu a nedalo sa stále spoliehať len na GPS z USA, alebo ruský GLONASS, čínsku navigáciu BeiDou.
    Galileo sa má stať po vyriešení detských nemoci asi najlepšou a najpresnejšou navigáciou a prinesie nielen veľké ekonomické prínosy EU. Ďalšie spresnenia a zlepšenia sa dajú očakávať prepojením, kombináciou GPS, Galileo, Glonass, Beidou.
    Aj tie nekončiace hádky čo spôsobuje znečisťovanie atmosféry a otepľovanie postupne časom vyrieši flotila enviromentálnych misii typu Sentinel.
    Trochu ma prekvapuje, že po toľkých embargách na Rusko stále neupadá spolupráca Západu a Ruska vo vesmíre. Počíta sa s účasťou Ruska aj na stavbe novej vesmírnej stanice.
    Naopak Západ oficiálne nezaviedol embarga na Čínu, ale vylúčili ju s projektov medzinárodnej ISS a nepočítajú s ňou ani pri stavbe novej vesmírnej stanice.
    Číne to ani veľmi nevadí a stavajú si svoju vlastnú vesmírnu stanicu.
    Za pravdu im dávajú aj projekty súkromníkov. Napríklad v projektoch nafukovacích vesmírnych moduloch ako BEAM. Tá stavba vesmírnych staníc by mala byť oveľa pestrejšia.
    Na asteroidoch sa úspešne presadili zatiaľ len NASA, ESA, japonska JAXA. Onedlho asi aj súkromníci. Kedy tam zameria misie krajín BRICS? Ruska, Číny, Indie?
    Tí sa podľa prezentácii a misii asi chcú viacej angažovať na Mesiaci.
    Jednoducho povedané Zem sa stáva pre ľudstvo malá. Hrozí nám preľudnenie,rôzne konflikty, vojny, pády ekosystémov, tretia hospodárska kríza, výbuch supersopky, dopad kométy a podobne. Tých hrozieb je príliš veľa a časom sa neúprosne naplnia. Otázka je len kedy.
    Môžeme čeliť týmto hrozbám najúčinnejšie, ak ľudstvo expanduje do blízkeho vesmíru aspoň svojou výrobou a ťažbou. Tam nech idú pretekať naše veľmoci a armády.
    Roboty, automatizácia a čoraz lepšie PC a umelá inteligencia zoberú vo svete mnoho práce. Možno nezamestnanosť vo svete stúpne až cez 50%. Vo vesmíre si ide predstaviť vytvorenie veľa pracovných miest a dokonca aj naštartovanie vesmírneho obchodu a biznisu. Ťažba z blízkych asteroidov a Mesiaca by údajne reštartovala svetovú ekonomiku cez 600 biliónov $. A nemuseli by sme nečinne čakať na ďalšiu svetovú hospodársku krízu, či vojny.

    • Karel Zvoník napsal:

      Indie rozhodně není žádným nováčkem.Pozor na to. Kořeny indického vesmírného programu sahají na počátek 60. let 20. století, tedy někam kolem roku 1962.

      • Taky jsem se chtěl ozvat. Indická kosmická agentura je formálně o nějakých 6 let starší než Evropská kosmická agentura. A už jen to, co Indie v kosmonautice dokázala jí rozhodně neřadí k nováčkům.

    • „Kedy tam zameria misie krajín BRICS? Ruska, Číny, Indie?“

      Čína se chystá k planetce Apophis v březnu 2022 (přílet březen 2023). Sonda by kolem Apophise měla obíhat 7 měsíců a poté se vydat k planetce 2002EX11, kolem které proletí v roce 2025 a bude pokračovat k 1996FG3, kde se v roce 2027 usadí na oběžné dráze.

      Ruské aktivity mimo oběžnou dráhu Země prakticky neexistují a ani v jejich rozsáhlých plánech se sondy k planetkám neobjevují.

      Indie se prozatím soustředí na Měsíc a Mars.

    • „Roboty, automatizácia a čoraz lepšie PC a umelá inteligencia zoberú vo svete mnoho práce. Možno nezamestnanosť vo svete stúpne až cez 50%.“

      Toho bych se nebál. Technologie už nahradila člověka v mnoha odvětvích a výsledek byl vždy takový, že si člověk našel jinou práci.

    • tyčka napsal:

      Těžba čehokoliv ve vesmíru a s následným přivážením na Zem by vyšla za kilogram takto získané suroviny více než na cenu zlata. To podle všech dostupných odhadů. Něco jiného je použít přímo ve vesmíru například jako zdroj paliva nebo kyslíku. Je to podobné jako články o zisku z lithia, kde novináři vůbec nevzali v úvahu náklady na vlastní těžbu.
      Dokud podstatně neklesne cena za 1 kg vyneseného nákladu tak aktivity pro komerční subjekty kromě provozování družic nebudou rentabilní.
      Jinak co se týče toho úbytku práce. Třeba dosud neexistuje mechanický ekvivalent lidské ruky, jejíž schopnosti jsou nezbytné pro jemnou práci. Hodil by se ten mechanický ekvivalent lidské ruky – třeba podmořských robotů a samozřejmě i planetárních sond.
      A pokrok umělé inteligence je spíše pomalý než rychlý.

    • tyčka napsal:

      „Trochu ma prekvapuje, že po toľkých embargách na Rusko stále neupadá spolupráca Západu a Ruska vo vesmíre. Počíta sa s účasťou Ruska aj na stavbe novej vesmírnej stanice.“
      Důvodem je rozdílná úroveň kosmického výzkumu Ruska a Číny, která je na úrovni Saljutu ze 70. let.

  7. Alois napsal:

    Letošní vskutku mimořádná úroda aktivit mimo gravitační pole Země vygraduje v prosinci u MU 69, navíc je možné že se letos podaří najít další cílové těleso pro NH.

  8. tonda napsal:

    Díky za článek,máme se opravdu na co těšit!Trochu zapadl Elektron,bude to jeho rok 1.Termín na G.Lunar X prize končí myslím v březnu a Elektron má v ní také účinkovat.Na to jsem zvědavý,jak si soukromé firmy poradí.Budeme držet palce, aby se dařilo, nebyly žádné“anomálie!“ nebo RUD!

  9. Spytihněv napsal:

    Čínská systematičnost s Měsícem se mi fakt moc líbí. Náročnost od jedničky do trojky pěkně stoupá a dokonce se jim podařilo pomocí „taktického“ odkladu pětky srovnat zmatenou chronologii. Pořadek musi byt, protože tak je to spravne 🙂 Ani 5-T1 to neruší, protože šlo o přípravu na pětku.

    Návratová mise je opravdu výzva. Spojení na měsíčním orbitu zatím zvládli jen lidé. No a čtyřka s premiérovým přistáním na dark side, navíc s nutností další sondy do libračního bodu? Mně program Chang’e připadá dokonalý. Navíc se zatím vše daří.

  10. Kamil napsal:

    Zdá se, že zlatý věk kosmonautiky je ta dveřmi. 20.leta budou hučák. Jsem zvědavý, kdy se podaří překonat rekordy roku 1985 s deseti pilotovanými misemi a 65 lidmi ve vesmíru.

  11. Mário Kovačič napsal:

    Takže je sa na čo tešiť a budem sa sem stale častejšie vracať. Nie že rok minulý by som tu bol zriedka. Neviem kedy presne som vás objavil ale ste moja jednička a stranka ktorú najčastejšie navštevujem a skoro vždy najdem niečo nové zaujímavé alebo niečo čo som ešte nevedel. Dufam že otitulkovane videá budú len pribúdať a ja budem stále premýšľať kedy to všetko stihnem pozrieť 🙂 Dakujem za vašu skvelú prácu a dufam že kvalita pôjde len a len hore. Ešte raz dakujem každému kto sa na fungovaní tohto skveleho vebu podieľa!

  12. JanHonnza napsal:

    Muzu se zeptat,nemate,prosim, zpravy o VASIMR? Je realne, ze se neco udeje 2018?

  13. Honza napsal:

    Neměla by mezi starty mimo gravitační pole země být i Tesla? 🙂

    • Dušan Majer napsal:

      Bezesporu měla, ale do toho výčtu vědeckých sond se trochu nehodila. 🙂

    • Spytihněv napsal:

      Ale statisticky podchytit se každopádně jako sonda na HD musí. Není to jen tak nějaký kus rakety, ale „normální užitečný náklad“ (nebo tak něco 🙂 ). Prosáklo, že ponese vysílač, píseň Space Oddity, Stopařova průvodce a ručník. Chtělo by to třeba nějaký jednoduchý vědecký přístroj, aby se mohla zařadit ještě někam jinam než jen mezi kuriozitky.

Napište komentář k Spytihněv