Letový profil prvního Orionu

Dodávku energie zajistí Orionu čtyři solární panely s 15 000 solárními buňkami.

O misi EM-1 (Exploration Mission-1) píšeme na našem webu poměrně často. Není se co divit – půjde o první let nové americké rakety SLS (Space Launch System) a kosmická loď Orion se dočká skutečně důkladné zkoušky. Poletí totiž až k Měsíci! Ale popis dráhy, po které tato loď poletí může být místy složitější na představení. Čínské přísloví říká, že obrázek vydá za tisíc slov. Dnes bychom mohli parafrázovat, že video vydá za tisíc obrázků, takže máme radost, že NASA zveřejnila animaci průběhu mise EM-1, ve kterém je přehledně vidět, kudy Orion poletí a jaká bude jeho dráha.

Zdroje informací:
https://www.youtube.com/

Zdroje obrázků:
https://www.nasaspaceflight.com/…/2015/06/2015-06-20-144149-350×234.jpg

Letový profil prvního Orionu, 4.9 out of 5 based on 27 ratings
Pin It
(Visited 4 213 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 4.9/5 (27 votes cast)
(Visited 4 213 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


49 komentářů ke článku “Letový profil prvního Orionu”

  1. Vlastimil Pospíchal napsal:

    Trochu mi u toho prcka chybí lunární modul nebo aspoň maketa odpovídající hmotnosti, nafukovací modul nebo cokoli jiného, v čem by se dal trávit čas během přeletu.

    • vj napsal:

      Ten prcek má snad víc místa než Sojuz s orbitálním modulem, takže přežít se v tom nějakou dobu dá

      • Vlastimil Pospíchal napsal:

        Jenže Sojuz v tom má i WC, sprchu a šatnu. Musí se tam sice střídat, ale určitě je to pohodlnější.

        • vj napsal:

          Tak docela pochybuju, že by to Američani plánovali celou cestu držet.

        • Jiří Hořák napsal:

          S tou sprchou jste silně vedle. A převlékat se dá v Orionu na střídačku pod sedačkami, tak jako v Apollu.
          Jiří Hořák

    • Jiří Hošek napsal:

      Animace se týká nepilotované mise EM-1. Doufám, že tato odpověď je dostačující.

  2. zvejkal napsal:

    Trochu ako z rychlika …

  3. Jirka Hadac napsal:

    A pak ze NASA jako statni instituce pouziva metricky system. Jinak moc hezke. Diky za to, pane Hošek.;-)

    • lvy napsal:

      Ona ho možná NASA používá, ale toto vide je určeno pro běžné lidi a ti jaksi netuší co je to kilometr a tak se to pro ně musí udělat takto.

      • Libor napsal:

        běžní lidé netuší co je to kilometr? ty budeš asi docela úchyl co?

        • Dušan Majer napsal:

          Tak pozor! Nejsme zvyklí na to, aby někdo urážel ostatní diskutující! Na tohle si opravdu zvykat nehodláme, takže buďto změňte svůj slovník, nebo diskutujte jinde. Evidentně jste vůbec nepochopil, co má diskutující na mysli. Ve videu jsou uváděny míry v imperiálních jednotách, které jsou pro Američany srozumitelné – narozdíl od kilometrů. Takže Běžní lidé v Americe opravdu nemusí vědět, jak velký je kilometr. Stejně tak jako běžní lidé (bavíme se o široké veřejnosti) u nás nevědí, jak dlouhá je míle.

        • Jirka Hadač napsal:

          A to ještě která míle, že? Jestli námořní nebo mezinárodní. Pamatuju si ze startu Challangeru, jak vykládali, že má výšku 4,3 nautical miles.
          Asi určitě budeš mít pravdu, Ivy. Je to prostě pro lidi, co si to platí, tj pro občany USA.

        • Vlastimil Pospíchal napsal:

          To je zajímavé. 100 km je rovno 54 námořním mílím. Proto se nám to tak blbě pamatuje a přepočítává.

        • maro napsal:

          Pane Libore, běžný Američan opravdu neřeší nějaké kilometry. A třeba takovou spotřebu aut udává v „mpg“, tedy „miles per galon“. Kolik mil to auto ujede na galon benzínu. A teď si to přepočtěte na naše litry na 100 kilometrů 🙂
          P.S. Jo, bude tam převrácená hodnota …

      • ldx napsal:

        Žeby byl Američan až tak hloupý? Já teda tuším, kolik měří míle, inch, yard a podobné jednotky z dob dobití Ameriky, ale používání těchto a dalších imperiálních jednotek považuji v 21. století za totální anachronismus kvůli jejich obrovské nepřesnosti (jsou to jednotky založené pouze na fyzických etalonech z běžných materiálů, v každé zemi bývalého Impéria se proto mírně liší).

        • Dušan Majer napsal:

          Není to o hlouposti, ti lidé v tom byli vychováni. Já osobně imperiální míry nesnáším, ale chápu běžné lidi, že metrickým jednotkám nerozumí – k životu to totiž nepotřebují. Méně pochopení mám pro vyšší místa, která s tím nic nedělají.
          P.S. To, že Vy, nebo mnoho jiných inteligentních lidí v metrickém světě má alespoň rámcový přehled o imperiálních mírách chápu. Určitě existuje i mnoho Američanů, kteří stejně tak rozumí metrickému systému. Ale já mám na mysli širokou veřejnost. Nechci sahat ke zkreslujícím stereotypům ,ale zkuste se zeptat například nějakých českých manuálně pracujících dělníků, kolik si myslí, že je třeba jeden galon.

        • Samo napsal:

          Ty možno tušíš také palce sa používajú aj u nás no 90% obyvateľstva ČR a SR netuší na 100% koľko centierov je yard alebo koľko metrov je míľa… 😀

        • Jirka Hadač napsal:

          Pokud jsi byl v americe, víš, že třebas běžná plechovka koly tam má 8 ozů, tj uncí, což je cca 0,35 l. Tj, Fakt s těmito jednotkami fungují, mléko koupíš v galonových či půlgalonových kanistrech. Benzín na galony. Oni opravdu nepotřebují fuc*ing metric system – slovy Vincenta Vegy.

        • Jirka Hadac napsal:

          Pokud jste nikdo nevidel Pulp Fiction, tak se rovnou dopredu omlouvam;-) posledni cast me posledni vety nebyla z kategorie slusnych, ale je to doslovny citat. Takze prominte.

        • Vojta napsal:

          Upřímně, nemusíte ani za Velkou louži. Imperiální jednotky se v běžném životě používají i v Británii. I když oficiálně používají metrický systém, v obchodech nebo na silnicích s ním nepořídíte. Vlastně stačí vyrazit jen do českého obchodu a podívat se na nějaké zboží vyráběné i pro Británii a uvidíte hmotnost uvedenou v uncích. Oproti USA mají ještě jednu vychytávkou ohledně větších hmotností (třeba pro osobní váhy). V USA se udává jen v librách, v Británii v kamenech (14 liber) a librách. I u nás prodávané elektronické váhy umožňují tohle obskurní nastavení.

    • Jiří Hošek napsal:

      To není můj článek. Poděkování patří Dušanu Majerovi 🙂

    • Jirka Hadač napsal:

      Já se vám pánové omlouvám oběma a hodně se stydím. Dušanovi Majerovi za to, že sem to celé popletl, gratulace měla směřovat jemu. Díky za hezké video a krátké shrnutí.
      A Jiřímu Hoškovi se omlouvám, že sem mu to celé přiřkl. Já sem prostě už zvyklý, že vše, co se týká SLS a Orionu máte pod palcem Vy. Promiňte.
      Tluču se tu do hlavy. 🙂

      • Dušan Majer napsal:

        Úplně v pohodě, já nehraju na to, jestli je to můj nebo Jirkův článek, fakt naprosto v pohodě. 😉
        Pokud se článek líbil, pak splnil svůj účel, ale není potřeba se omlouvat za to, že jste si myslel, že je to od někoho jiného. Ale přiznávám se, že mne těší, že můj článek působil dojmem, že je od Jirky Hoška, protože jeho články jsou perfektně nabité informacemi.

  4. Peter P napsal:

    Chapem, ze SpaceX sa chysta na tzv. drahu volneho navratu (Free Return Trajectory) hlavne z dovodu toho ze nema servisny modul s motorom, ktory by umoznil Dragon v2 zachytit na obeznej drahe a potom ho poslal spat. Moja otazka je, ci by teoreticky FH dokazal vyniest Dragon v2 aj s nejakym kvazi modulom, tak aby dragon ma moznost na drahe ostat pripadne sa pripojit ku stanici, ktora sa planuje v blizkosti mesiaca?

    • Vlastimil Pospíchal napsal:

      Tady však nevidím dráhu volného návratu. EM-1 zabrzdí za Měsícem na kruhovou dráhu a pak znovu odstartuje směrem k Zemi.

      • lvy napsal:

        Já si nejsem moc jistý tím co píšete, přijde mi to jako určitý typ dráhy volného návratu, podívejte se na to ještě jednou.

        • Vojta napsal:

          Tohle (jako celek) není dráha volného návratu. Mimo jiné potřebují otestovat hlavní motor a orientační systémy u Měsíce, takže by to ani nedávalo smysl. Jestli to směrem k Měsíci bude probíhat po dráze volného návratu, těžko říct. Klidně by mohlo.

          V každém případě pan Peter myslel jinou loď (Crew Dragon), která nemá takovou zásobu paliva. Podle mě by se do jeho trunku nějaký motor a palivo vešlo, FH by to nejspíš unesl a na správné dráze (vysoko nad měsíčním povrchem) by to snad mohlo stačit i na zakotvení na orbitě a odlet zpět k Zemi. Ale takovou sestavu těžko dají dohromady při prvním letu mimo LEO. To by bylo šílené riziko.

        • Vlastimil Pospíchal napsal:

          Crew Dragon má 8 hlavních motorů, další by nebyly potřebné. Palivo by se jistě do trunku vešlo. Ještě by však bylo nutné zvýšit zásoby na podporu života, což by mohl být problém. Zřejmě proto poletí jen dva lidé.

        • Jiří Hošek napsal:

          Přikládám infografiku ukazující, kde Orion při misi EM-1 zažehne hlavní motor, kde pomocné motory atd. Ukazuje i apogeum v kilometrech.
          http://www.coloradospacenews.com/wp-content/uploads/2015/11/smallorion_infographic.jpg

        • Vojta napsal:

          Ad Vlastimil Pospíchal: Vím, ale nejsem si jistý, jak by dopadly solární panely na trunku, kdyby se kousek nad nimi zapálily motory Superdraco. Na práci v tomto režimu nebyly navržené.

        • Vlastimil Pospíchal napsal:

          Solárním panelům by ty motory neublížily, neboť jsou mimo proud spalin. Pochybuji, že by s tím firma SpaceX nepočítala. Určitě nejsou vyklápěcí právě z tohoto důvodu.

        • Vojta napsal:

          Proud spalin je přímo nezasáhne, ale je dost blízko a minimálně z něj bude sálat nezanedbatelné teplo. Solární panely jsou na to docela citlivé.
          Podle mě nejsou rozkládací především kvůli zjednodušení a aby ty boule aerodynamických krytů (co jsou na nákladním Dragonu) nepřekážely při abortu. Co se stane při abortu s panely, není důležité, když stejně skončí v moři.
          Možná to může fungovat, ale pokud vím, tak se motory Superdraco v této konfiguraci měly zapalovat jen při abortu a dříve plánovaném přistání na pevnině.

        • Vlastimil Pospíchal napsal:

          Ještě při deorbitaci.

        • MilAN napsal:

          Ta infografika je mnohem víc vypovídající, než celé video.

        • Vojta napsal:

          Ad Vlastimil Pospíchal: Také jsem si to původně myslel, ale k deorbitaci se mají používat manévrovací motorky Draco stejně jako u současného nákladního Dragonu. Superdraco jsou na to zbytečně silné (71 kN), jako hlavní motor pro lunární expedici se zaparkováním na orbitě by bohatě stačil jeden a možná by to zvládly i existující manévrovací Draco (400 N) pomocí hodně dlouhých zážehů.

    • yamato napsal:

      Crew Dragon s nejakym habitatom by teoreticky mohol letiet po tzv. Belbruno trajektorii, ktora vyzaduje minimum paliva pre zachytenie na lunarnej orbite. Problem je ze by to trvalo ovela dlhsie nez po klasickej drahe.

      • Jiří Hošek napsal:

        Jen dodávám, že tato přeletová trajektorie od Země na oběžnou dráhu Měsíce trvá cca 100 dnů…

        • Vlastimil Pospíchal napsal:

          Tato trajektorie se již nachází v cislunárním prostoru, výzkum by mohl probíhat už během přeletové fáze.

        • Jiří Hošek napsal:

          Cislunární prostor se nachází pod drahou Měsíce. Tato trajektorie je ovšem za drahou Měsíce. IMHO pro pilotované lety s cílem dosažení oběžné dráhy Měsíce naprosto nevhodná. Např. trajektorie na obrázku trvá 138 dnů.
          http://www.whydomath.org/images/space/previous_hiten.jpg

        • Dan napsal:

          Pane Hošku, děkuji za odkaz. Včera jsem dohledal jen nicneříkající „mazanice“, tenhle obrázek opravdu vydá za tisíc slov 🙂

  5. Zdeněk Čihák napsal:

    Tedy, vypadá to že se opravdu kvalitně proletí. Doufám že na palubě budou kvalitní kamery, protože foto, popř. video bude úžasné. Jinak super článek!

  6. maro napsal:

    🙂 Fakt je to čínské přísloví? „Obrázek za tisíc slov“ je klasika na každé technické škole. Já to četl v knížce staré snad 80 let. Ale jestli je to zrovna z Číny …

Zanechte komentář