Kosmotýdeník 279 (15.1. – 21.1.)

Po více než čtyřech letech se Spojené státy dostaly do fáze, kdy nemají schválený rozpočet a federální agentury musí omezovat svůj provoz na nezbytné minimum. V plánovaných posádkách pro ISS na letošní rok došlo k náhradě Jeanette Epps a Čína vypustila raketu Dlouhý pochod 11. Tak by se daly stručně shrnout události minulého týdne, které jsme pro Vás podrobně nerozebrali v našich článcích. Ale nyní přichází Kosmotýdeník, který kromě těchto informací přináší i tradiční shrnutí vydaných článků.

Amerika nemá rozpočet – provoz omezí i NASA

Logo agentury NASA

Logo agentury NASA
Zdroj: http://ste.india.com

Spojené státy po několika letech zažívají takzvaný Shutdown, tedy situaci, při které země nemá schválený rozpočet. Senátoři se sice do poslední chvíle snažili vyjednávat dočasný rozpočet, ale marně. Federální vláda vyčerpala finance alokované na minulý rok a od půlnoci z pátku na sobotu washingtonského času nemá z čeho financovat další provoz. Všechny federální agentury tak musí omezit svůj provoz na nezbytné minimum. To se bohužel týká i NASA, která se bohužel neřadí mezi nezbytné agentury, kam patří třeba armáda, FBI, zdravotnictví nebo sociální systém.

Mezinárodní vesmírná stanice

Mezinárodní vesmírná stanice
Zdroj: http://ospherica.es/

Zatím je ještě víkend, takže provoz stejně neběží naplno, ale pokud se politici nedohodnou během dneška, propukne v pondělí shutdown naplno. NASA tak bude muset poslat tisíce svých zaměstnanců na nucenou neplacenou dovolenou. Není však důvod bát se o astronauty na ISS – komunikace se stanicí patří mezi vyhrazené služby, které mají zajištěné fungování i za této mimořádné situace. Zatím nevíme, jak se rozpočtová krize dotkne provozu sond ve vesmíru. Pravděpodobné je dočasné omezení jejich provozu.

Otevřená je i otázka, jak se aktuální problémy odrazí u SpaceX. Ta totiž ke startům svých raket, ale i ke statickým zážehům potřebuje spolupracovat s obsluhou kosmodromu, která spadá pod federální vládu. Dosavadní nepotvrzené informace však naznačují, že by to nemusel být až takový problém. Na druhou stranu je vhodné připomenout, že se při posledním shutdownu v říjnu 2013 (který trval 16 dní) dokonce deaktivovaly webové stránky NASA nebo její sociální sítě (viz níže přiložený tweet z roku 2013). Detailněji o shutdownu pojednává třeba web České televize.

Kosmický přehled týdne:

Jeanette Epps během tiskové konference ve Hvězdném městečku v listopadu 2016.

Jeanette Epps během tiskové konference ve Hvězdném městečku v listopadu 2016.
Zdroj: https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com

18. ledna se objevila zpráva o změně složení posádky 56. a 57. dlouhodobé expedice na ISS. Americká astronautka Jeanette Epps, která se měla stát první afroameričankou na palubě Mezinárodní vesmírné stanice, byla z mise vyškrtnuta a její místo v Sojuzu MS-09 nahradila Serena Auñón-Chancellor. Ta měla na stanici letět později v letošním roce na Sojuzu MS-11 a proto figurovala v záložní posádce dřívější mise. Její volné místo v Sojuzu MS-11 by měla zřejmě nahradit Anne McClain, která se stane druhou astronautkou z výběru amerických astronautů z roku 2013, která poletí do vesmíru – prvním bude Tyler „Nick“ Hague, který má letět v Sojuzu MS-10. Důvod výměny astronautů jen půl roku před startem není příliš obvyklý a jeho důvod neznáme.

Oficiální logo mise EM-1 (Exploration Mission-1)

Oficiální logo mise EM-1 (Exploration Mission-1)
Zdroj: https://www.nasa.gov

Mise EM-1 (Exploration Mission-1), při které poprvé vyrazí na skutečný let nová americká raketa Space Launch System, aby k Měsíci vynesla nepilotovanou loď Orion, se dočkala svého oficiálního loga.

19. ledna v 5:12 našeho času startovala do vesmíru na svou třetí misi čínská raketa Dlouhý pochod 11, která jako hlavní náklad vynášela snímkovací družice Jilin 7 a 8. Ty zvládnou z polární oběžné dráhy (sklon 98°) ve výšce 656 kilometrů pořizovat fotky Země s rozlišením až 0,78 metru. Celý systém Jilin je aktuálně ve fázi budování a Čína v této etapě počítá do roku 2020 celkem s šedesáti družicemi. Za dalších deset let má přijít závěrečná fáze, která počítá se 138 družicemi. Díky takovému počtu by mělo být možné nasnímat místo na zemi s frekvencí pouhých deset minut.

Firma SES se přidává na stranu zákazníků, kteří věří, že SpaceX při vynášení tajné mise Zuma nepochybila. Zástupci společnosti měli možnost seznámit se s dostupnými údaji a vypuštění družice SES-16/GovSat1 plánované na přelom ledna a února tak není v ohrožení.

Novozélandsko-americká raketa Electron se v noci na neděli 21. ledna vydala na svou druhou misi. První let v loňském roce skončil neúspěchem, ale tentokrát již nosič dosáhl oběžné dráhy, kam vypustil cubesaty pro sledování Země. Raketa poháněná motory s elektrickými čerpadly se tak zařadila do skupiny fungujících orbitálních raket.

Přehled z Kosmonautixu:

Ani v tomhle týdnu se fandové kosmonautiky nenudili a naši redaktoři měli o práci postaráno – už v neděli jsme se podívali, kdo vyhrál autory podepsanou knihu Vesmírné osudy, v pondělí pak přišel rozbor odkladů prvních letů lodi Crew Dragon od SpaceX a podívali jsme se na to, jak evropská sonda snímkovala v loňském roce Slunce a připomněli jsme si další střípky z dějin programu Gemini. Statický zážeh Falconu Heavy se v úterý neuskutečnil, ale další den jsme se věnovali družici AngoSat-1, která má větší problémy. Podívali jsme se na start rakety Epsilonpředstavili jsme si misi SBIRS GEO-4, abychom následně mohli sledovat její první pokus o start. Sonda Parker Solar Probe, která se téměř dotkne Slunce, zahájila testy ve vakuové komoře. Živě a česky jsme chtěli komentovat druhý start rakety Electron, ale ten byl nakonec odložený. Nahlédli jsme pod pokličku příprav evropsko-ruské mise, která má přistát na Měsíci a nakonec jsme se podívali, jak vypadá optická sestava Webbova teleskopu ze všech stran.

Snímek týdne:

Dnes jsme do této rubriky zařadili fotku, kterou má na svědomí americká sonda Juno. Té se při desátém těsném přiblížení podařilo vyfotit vířící atmosféru v okolí jižního pólu Jupiteru. Snímek vznikl 16. prosince 2017 v 8:07 našeho času, když byla sonda vzdálená 104 446 kilometrů od vrcholků Jupiterovy oblačnosti nad 83,9° jižní šířky, tedy téměř přesně nad pólem. Rozlišení snímku je 70,2 km/pixel. Odeslání dat a jejich zpracování chvíli trvalo, takže se NASA tímto snímkem pochlubila až 18. ledna.

Jižní pól Jupiteru vyfocený 16. prosince 2017 v 8:07 našeho času.

Jižní pól Jupiteru vyfocený 16. prosince 2017 v 8:07 našeho času.
Zdroj: https://www.nasa.gov

Video týdne:

O tom, že umí rakety a hlavně spaliny jejich motorů vykreslit na obloze čarokrásné útvary, víme už dlouho. Ostatně stačí si vzpomenout na prosincový start Falconu 9 z Kalifornie. 18. ledna startovala z japonského kosmodromu Učinoura raketa Epsilon a i ona dokázala proměnit nebe v malířskou paletu, na které vytvořila přenádherné kresby. Časosběrné video, které zachycuje jejich vývoj se právem stává videem týdne. Jen málokdy se stane, že by se čistá technika potkala s ryzí estetikou.

Zdroje informací:
http://www.ceskatelevize.cz/
http://www.collectspace.com/
https://spaceflightnow.com/
http://forum.kosmonautix.cz/

Zdroje obrázků:
http://www.theshillongtimes.com/wp-content/uploads/2017/06/NASA-750×430.jpg
http://ste.india.com/sites/default/files/2015/05/28/362588-nasa.jpg
http://ospherica.es/wp-content/uploads/2013/05/iss-linux-690×394.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…6d4700d60b_b-678×452.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/em1_patch_final.png
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia21975-opt.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

13 komentářů ke článku “Kosmotýdeník 279 (15.1. – 21.1.)”

  1. František Souček napsal:

    Nechci zbytečně kritizovat, leč všichni tu Japonskou raketu píšou jako ‚epsilon‘, ale v popisku videa foneticky uvádějí ‚i-pu-ši-ro-n-ro-ke-tto‘, tedy ypsilon.

  2. Tomáš napsal:

    Jsem mislel když má NASA na tento rok odsouhlasenej rozpočet tak nějaký shutdown nemuže agenturu ovlivnit

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Týká se to všech vládních agentur bez rozdílu.

      • Tomáš napsal:

        No není přece možný aby NASA vyčerpala tich 19 miliard Co ma připravený na provoz na tento rok ne?

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Ono to funguje trochu složitěji. Ta rozpočtová období nejsou srovnána úplně přesně.

      • Jiří Hošek Redakce napsal:

        Problém je v tom, že NASA ty peníze dosud nemá přidělené. Stejně jako ostatní vládní agentury totiž zatím nemá schválený rozpočet na fiskální rok 2018 (tj. na období 1.10.2017 – 30.9.2018). Dosavadní zálohy vzniklé od 1.10.2017 se po schválení rozpočtu Kongresem a po podpisu prezidenta zúčtují do rozpočtových položek dodatečně.

  3. Tovy napsal:

    Jen škoda toho Electronu, ale nevadí, Živě a Česky bude jindy :-). I tak – klobouk dolů před Dušanem a jeho dvěma maratóny.
    Třeba to All Blacks dají příště v lepší čas.

    • Racek napsal:

      No, jsou to protinožci, takže nám to asi mockrát nevyjde. Ale doufám, že starty Electronu budou brzy rutinou. Vždyť i ten první pokus byl vlastně úsěpšný, chyba byla v telemetrii.

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Taky mne to mrzí. Ale tak nějak jsem tušil, že to odpálí v první termín, kdy to nebudeme pokrývat.

      • Racek napsal:

        No, někdy se holt člověk nadře a ono nic. Oni ti kluci kolem Elektronu za to nemohou. Přece jen jsou to skromné podmínky proti gigantům a ty nás nechávají čekat i častěji. Ovšem jak se říká, spěchej pomalu.
        Ale mě to nijak nevadí, protože Vaše komentáře i stojí zato. Úroveň přednesu je už profesionální a odborně odjakživa též. A pro laiky naprosto srozumitelné. Ale abych nepřechválil, vše jde snadno pokazit. Stačí jen … však víte co. :-)) Držím palce.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Díky moc za pochvalu, třeba to klapne někdy příště. A samozřejmě vím, že nikdy není nic dokonalé a snažím se neustále zlepšovat.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.