Trump zacílil na Měsíc

To, že administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa prosazuje návrat Američanů na Měsíc, není nic nového. Kupříkladu viceprezident Mike Pence tuto myšlenku velmi intenzivně prosazoval po prvním zasedání Trumpem obnovené Národní rady pro kosmonautiku (viz náš článek z července) a na začátku října to opět potvrdil. V pondělí 11. prosince americký prezident podepsal dokument Space Policy Directive 1, který má být prvním krokem k realizaci tohoto projektu. Je tato událost zárukou toho, že se Američané opravdu vrátí na Měsíc, nebo jen o první z řady kroků? A jaký vliv bude mít Trumpův podpis na směřování NASA? Na to se pokusí odpovědět dnešní článek.

V Bílém domě se v pondělí sešli kromě politiků i lidé, kteří mají vztah k NASA – kromě zastupujícího administrátora Roberta Lightfoota zde byly i dvě astronautky – americká rekordmanka Peggy Whitson, která se nedávno vrátila z ISS a Christina Koch, která byla do oddílu astronautů přidána v rámci výběru z roku 2013 (viz náš článek – tehdy ještě jako Christina Hammock) a zatím ještě do vesmíru neletěla. Kosmonautické legendy pak zastupoval Buzz Aldrin a Harrison Hagan „Jack“ Schmitt. Právě druhý jmenovaný měl v celé události značný symbolický význam.

Harrison Schmitt pózuje s americkou vlajkou při výstupu na lunární povrch v rámci mise Apollo 17.

Harrison Schmitt pózuje s americkou vlajkou při výstupu na lunární povrch v rámci mise Apollo 17.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org

Jeho mise Apollo 17 přistála na Měsíci 11. prosince roku 1972 ve 20:54 SEČ – jen se zpožděním pár minut o 45 let později prezident Trump prohlásil, že Schmitt nebude posledním návštěvníkem Měsíce, že Američané opět přistanou na Měsíci a také jinde. Podle prezidentových slov má jít o návrat Američanů na Měsíc a zahájení jeho dlouhodobého využívání. Nemá jít jen o zapíchnutí vlajky, sběr hornin a návrat na Zemi. Na povrchu našeho souputníka má vyrůst základna, která má lidstvo připravit na budoucí let k Marsu a dále.

V úvodní pasáži byly obsaženy všechny důležité informace, protože další věty už se točily spíše jen kolem velkých slov o tom, že Američané opět povedou světový kosmický program, že využijí svého průkopnického ducha, budou snít ve velkém a inspirují budoucí generace. Trochu nemístně však v této vzletné pasáži působila zmínka o tom, že americký rozvoj kosmonautiky se dotkne i oblasti národní bezpečnosti a armády.

11. prosince podepsal Donald Trump dokument Space Policy Directive 1.

11. prosince podepsal Donald Trump dokument Space Policy Directive 1.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Ke slovu se následně dostal viceprezident Pence, který upozornil, že podpis, který za chvíli americký prezident přidá na připravenou směrnici bude znamenat, že se dosavadní návrhy stanou novým oficiálním směrem. Space Policy Directive 1 má navíc kromě jiného zajistit také inovace do vývoje nových technologií a přinést další pracovní pozice.

Prezident následně zasedl ke stolku, podepsal směrnici, za cvakání fotoaparátů ji ukázal novinářům, pogratuloval všem přítomným a odešel do útrob svého sídla. Celé vysílání netrvalo ani deset minut, ale přesto může mít pro další vývoj kosmonautiky značný dopad. Pondělní popis nové směrnice můžeme považovat za první oficiální krok k definování nového směru, kterým se má NASA vydat. Až doposud šlo o doporučení Národní kosmické rady, ale nyní se jejich vize zhmotňuje. Je však potřeba říct, že Trumpovo pondělní prohlášení neobsahuje žádné konkrétní termíny a je relativně volně definované.

Ano, politici tu nejsou k tomu, aby představovali detailní scénáře, to je úkol NASA, ale přesto se nemohu zbavit dojmu, že Trump mohl ve svém projevu zmínit alespoň letmý časový rámec těchto plánů. Je také důležité říct, že podpis na směrnici je sice důležitý a bez podobných kroků by nikdy nic velkého nezačalo, ale nemůžeme se na tento krok dívat jako na něco, co je pevně dané. Pokud prezident postaví před NASA velkou výzvu, bude tomu muset odpovídat i příslušné navýšení rozpočtu pro kosmickou agenturu.

Raketa SLS na mobilní plošině.

Raketa SLS na mobilní plošině.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

Bude proto velmi zajímavé sledovat, jak bude vypadat návrh rozpočtu pro NASA na fiskální rok 2019, který se začne připravovat již velmi brzy. Pokud NASA dostane odpovídající rozpočet, pak měl pondělní podpis význam a opravdu položil základní kámen k nové úžasné cestě. Schovejme si ale ještě šampaňské. Pokud totiž zůstane jen u slov, zařadí se Space Policy Directive 1 do již poměrně dlouhého zástupu velkých komických plánů, kterými nás v minulých letech zásobovali politici na celém světě a ze kterých zůstala nakonec jen pěkná slova.

Jaký tedy bude dopad pondělního podpisu na směřování NASA? Kolega Miroslav Pospíšil na našem fóru zveřejnil tři různé možnosti, které by připadaly v úvahu a které vytipoval portál arstechnica. Která z nich nakonec bude reálná, zatím nikdo neví.

1) Pokračování současného stavu

  • Nejvíce pravděpodobný scénář, protože představuje cestu nejmenšího odporu.
  • NASA bude nadále utrácet cca 3-4 mld USD/rok na vývoj SLS a Orionu a dostane přiměřenou částku na vývoj stanice v blízkosti Měsíce – Deep Space Gateway.
  • DSG bude k dispozici někdy v druhé polovině 20. let.
  • Při tomto scénáři nepřistanou Američané na Měsíci dřív než někdy v polovině 30. let a to pouze za předpokladu, že budou všichni budoucí US prezidenti tento cíl trvale podporovat.
  • Z tohoto scénáře budou profitovat hlavně současní velcí kontraktoři NASA – Lockheed Martin a Boeing.

2) Výrazné zvýšení rozpočtu NASA

  • Pokud Trump opravdu hodně chce přistání lidí na Měsíci, řekněme třeba do 10 let, se současnými prostředky (technickými a finančními) toho NASA nemůže dosáhnout.
  • Trump by musel v Kongresu prosadit navýšení rozpočtu NASA o další cca 3-4 mld USD ročně, aby se mohl začít vyvíjet a testovat přistávací modul a obytné povrchové moduly + technologie pro dlouhodobý pobyt na povrchu Měsíce.
  • Práce na DSG by pravděpodobně musely skončit úplně a nebo být utlumeny ve prospěch Měsíční základny.
  • Z tohoto scénáře by teoreticky mohly profitovat i další komerční firmy jako Bigelow a ULA.

3) PPP – vyšší míra spolupráce s novými komerčními dodavateli

  • Využití způsobu financování s pevnými cenami, jako u COTS a CCP programů.
  • Masivní zapojení firem jako SpaceX, Blue Origin, ULA, Bigelow.
  • Využití těžkých nosičů, kosmických lodí a habitatů od těchto komerčních firem za mnohem nižší ceny, než představují NASA programy SLS a Orion.
  • S tímto přístupem je více pravděpodobné, že by se přistání posádky mohlo uskutečnit do 10 let.
  • Tento scénář je ale nejméně politicky průchozí a pravděpodobný, jelikož mnoho kongresmanů reprezentuje současné dlouholeté dodavatele a takto radikální změna by pro ně znamenala politickou sebevraždu.

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
http://forum.kosmonautix.cz/

Zdroje obrázků:
https://media.vanityfair.com/…trump-short-fingered-vulgarian-fingers-bruce-handy-ss01.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/e1/FullMoon2010.jpg
https://upload.wikimedia.org/…2C_and_Earth_%28Apollo_17_EVA-1%29.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/spdsigning2.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2017/09/2017-09-22-202716-350×241.jpg

Trump zacílil na Měsíc, 5.0 out of 5 based on 29 ratings
Pin It
(Visited 3 870 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (29 votes cast)
(Visited 3 870 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


76 komentářů ke článku “Trump zacílil na Měsíc”

  1. RoCho89 napsal:

    Ta vesmírná stanice DSG poblíž měsíce se mě stejně nezdá jako moc dobrý nápad. Myslím si, že základna na povrchu měsíce by měla věší smysl a taky využití. Stejně ji tam jednou chtěji vybudovat, tak k čemu vlastně bude další stanice, vidím v tom pouze přestupnou stanici.

    • Andrej Vrbenský napsal:

      Možno je DSG hlavne lákadlo pre pokrok (súkromné firmy) pristátie a štart z mesiaca by za 10 rokov zvládla 1-2 ale let k mesiacu viacero firiem. Určite tam je aj ich silná loby (podplácanie) aby NASA zadávala zvládnutelné ciele.

      • Radim napsal:

        Lobbing a korupce jsou dvě rozdílné věci. Jedna totiž vylučuje druhou….

        • Racek napsal:

          No, to bych zrovna neřekl. Lobbing bez korupce ( různé formy, nejen peněžní ale i třeba nátlakový) moc účinný nebude.

  2. Jiří Hošek napsal:

    V čem spočívá nový směr americké vesmírné politiky po právní stránce? Směrnice novelizuje paragraf v Národní vesmírné politice, kterou vydala Obamova administrativa v roce 2010.
    Vymazává paragraf „Nastavit dalekosáhlé průzkumné milníky. Do roku 2025 zahájit pilotované mise za Měsícem, včetně poslání lidí na asteroid. Do poloviny 30. let poslat lidi na oběžnou dráhu Marsu a bezpečně je vrátit na Zemi“.
    Tento paragraf nahrazuje následujícím textem: „Vést inovativní a udržitelný program s komerčními a mezinárodními partnery k umožnění lidské expanze v celé Sluneční soustavě a přinést zpět na Zemi nové poznatky a příležitosti. Počínaje misemi za nízkou oběžnou dráhou Země, budou Spojené státy vést návrat lidí na Měsíc k dlouhodobému průzkumu a využití, následovaný lidskými misemi na Mars a další destinace“.
    Plný text směrnice je tady:
    https://www.whitehouse.gov/the-press-office/2017/12/11/presidential-memorandum-reinvigorating-americas-human-space-exploration

    Dočasný administrátor NASA Robert Lightfoot včera uvedl, že podrobné informace o implementaci nové vesmírné politiky budou uvedeny v prezidentské žádosti o rozpočet na fiskální rok 2019. Podle zákona se žádosti o rozpočet předkládají první pondělí v únoru, i když zpoždění nejsou neobvyklá, zejména když Kongres dokončí pozdě práci na rozpočtu předchozího roku. Lightfoot se v témže rozhovoru vyjádřil i k prvnímu nákladu rakety SLS s horním stupněm EUS. Řekl, že NASA nechce při tomto letu vynést sondu Europa Clipper s odůvodněním, že tato sonda je příliš cenná na to, aby riskovali její ztrátu při tomto prvním letu. Doplnil, že pilotovaný let Orionu je přípustný, protože má schopnost k přerušení (abort) mise, ale nepilotovaná sonda ne.

    • Radim napsal:

      Tento komentář vystihuje to podstatné. Díky za tu práci s jeho vyhledáním!

      Trumpova novelizace vymazala všechny termíny a specifikaci cílů. Nahradila je vágními formulacemi, pod kterými si můžeme představit cokoliv (a nebo taky nic). Odpovědi nebo spíš náznaky nám přinese až příští rozpočet. Nebo alespoň prezidentský návrh.
      Pro mě zatím spíš důvod ke skepsi…

    • Petr Kasan napsal:

      Čtu tuto změnu jako první krok který v budoucnu pomůže zajistit financování DSG. Pokud by se DSG podařilo dostat do rozpočtu NASA (nejdříve 2020), ospravedlní to existenci SLS (v současnosti není jiný nosič, který by dokázal dopravit komponenty DSG k Měsíci). A díky DSG bude mít Orion kam lítat. Miliardy dolarů tečou správným směrem, firmy pevně přisáté k penězovodům NASA mají business na dalších mnoho let, práce v těch správných okrscích zajištěna, senátoři mají splněno ☺

      • Jiří Hošek napsal:

        Proč si myslíte, že DSG nemůže být už v rozpočtu na fiskální rok 2019?

        • Petr Kasan napsal:

          „Proč si myslíte, že DSG nemůže být už v rozpočtu na fiskální rok 2019?“

          Vycházím z této úvahy: DSG nemá smysl bez SLS/Orion. Rozpočet NASA v současnosti neutáhne souběh SLS a DSG. Předběžné studie snad mohou být ufinancovatelné v rámci současného rozpočtového rámce, ale už designová fáze DSG si vyžádá navýšení rozpočtu NASA. K tomu musí vzniknout politická vůle a shoda napříč stranami = běh na dlouhou trať. Proto beru FY 2020 jako nejdříve možný.

        • Jiří Hošek napsal:

          Díky za odpověď!
          Já vycházím z této úvahy: Designová fáze již běží a je financována z položky Advanced Exploration Systems rozpočtu NASA.

          Pěti kontraktorům běží 120denní období na zpracovávání finální studie modulu PPE. Termín pro předložení studií uplyne společnosti Orbital ATK 27.března, Loral SSL 29.března, Sierra Nevada Corp. 30.března, Boeing 3.dubna, Lockheed 4.dubna. Pokud má být PPE vynesen v roce 2023 při EM-2, pak je plné financování modulu od 1.10.2018 nezbytností.

          Kontrakty na pozemní analogy přetlakového modulu stanice taky běží (smlouvy byly podepsány se společnostmi Boeing, Lockheed Martin, NanoRacks, Orbital ATK a Sierra Nevada Corp.; ve hře byl ještě Bigelow Aerospace, ale nevím, jestli došlo k podpisu kontraktu). Tyto společnosti mají v prosinci 2018 představit prototypy habitatů pro testování, tyto testy mají být ukončeny v březnu 2019.

          Mimochodem, japonská vláda včera schválila plán připojení k projektu DSG.

        • Petr Kasan napsal:

          Přesný a detailní, jako obvykle ☺. Ačkoliv se má kapitola Advanced Exploration Systems postupně navyšovat, na další fáze DSG to stačit nebude. Myslím, že jste to vystihl větou „Pokud má být PPE vynesen v roce 2023 při EM-2, pak je plné financování modulu od 1.10.2018 nezbytností.“ A to si myslím nebude pro FY 2019 splněno.

        • Jiří Hošek napsal:

          Uvidíme. Každopádně, zpráva NASA, která je uvedena jako zdroj informací k tomuto článku, obsahuje větu „Práce na nové směrnici se projeví v požadavku na rozpočet NASA na fiskální rok 2019.“

        • Petr Kasan napsal:

          V „notional“ z 2018 vidím pro Advanced Exploration Systems 380 mil. USD, což je výrazné navýšení. Otázka je, zda se v souladu s aktuálním prohlášením Trumpa ještě více zvýší, kolik z toho půjde na DSG a následně na co tato suma vystačí. Že by se v návrhu objevil samostatný chlívek pro DSG – tomu moc nevěřím. Každopádně spousta neznámých. Za pár týdnů budeme chytřejší.

        • Jiří Hošek napsal:

          Ano, v rámci prezidentské žádosti na FY 2018 (PBR 2018) je financování divize AES na FY 2019 výrazně navýšeno na těch 380 mil. USD, jak píšete. Dá se to ale analyzovat i jinak. Podívat se i na starší prezidentské žádosti (PBR 2016, PBR 2017) a zkoumat, jak se vyvíjely úvahy na financování fiskálního roku 2019. A tam to šlo z kopce. Tím chci hlavně říct, že částka 380 mil. USD pro FY 2019 z PBR 2018 není pro PBR 2019 nijak závazná. To, co jsem teď slovy popsal, je druhá tabulka ze čtyř (resp. první ze tří modrobílých) z článku
          http://www.kosmonautix.cz/2017/06/co-prozradil-trumpuv-rozpocet-o-stanici-u-mesice/

      • Radim napsal:

        O oběžné dráze Měsíce tam není ani slovo…

        • Jiří Hošek napsal:

          Z toho bych nic nevyvozoval. Scénář určitě nebude ve stylu Apolla. Evropský servisní modul je slabý na to, aby Orion mohl letět na LLO a zpět. Umím si představit třeba vícenásobně použitelný lunární přistávací modul, který by kotvil u DSG, kde by byl dotankováván komerčními loděmi. Raději vyčkejme, vše bude jasnější za dva měsíce z prezidentské žádosti o rozpočet na FY2019.

    • zargos napsal:

      Díky tomu,jak je ona novelizace neurčitá,může NASA s patřičným obnosem klidně začít plánovat cokoliv inovativního, co přinese poznatky a příležitosti,tedy v rámci Sluneční soustavy nebo bude muset přijít ještě nějaké konkrétní upřesnění,např. v rámci rozpočtu,odkud se dozvíme,co přesně se má dít? Nějak nevím,jak toto prohlášení uchopit,novelizace necílí jen na Měsíc.

      • Jiří Hošek napsal:

        Za osm týdnů by měla být publikována prezidentská žádost o rozpočet NASA na fiskální rok 2019. Tam budou uvedeny konkrétní položky, které budou navrženy k financování.

        • zargos napsal:

          Tak to určitě na web dejte nějaký odpočet,nebo pak alespoň zprávy jako když se chystá start,držím palce a doufám,že to bude velké.

  3. Zdeněk napsal:

    Dosavadní zkušenosti= velké prohlášení které nikam nevedou; peníze také žádné + každý následující prezident zruší to co ten předchozí navrhl ( s tím že je to drahé). Mám pocit že pokud se týká NASA , tak si počkáme možná dalších 45 let. Podle mě zbývá už jen Spacex. Ty snad v současnosti jsou jediný , kteří by to mohly zrealizovat ( palec na horu pro BFR).

    • KarelTv napsal:

      Jenže to by Spacex musela dostat prachy, zakázku od NASA. Je to komerční firma, nebude jen tak lítat do vesmíru či stavět základnu na měsíci. Musí jí to někdo zaplatit, je to tak těžké pochopit ? Zatím se nejlepším případě snad najdou nějací turisté na let v Dragonu. I ten Dragon je za peníze od NASA, kvůli turistům ho nestavěli.

      • Racek napsal:

        Samozřejmě máte pravdu, konec konců realizaci plánů NASA vždy prováděly téměř výhradně ryze komerční firmy. Nasa je samozřejmě nezbytná jako integrátor a tvůrce koncepcí.

  4. Vojta napsal:

    Základna na Měsíci je v současném stavu příliš velký cíl s příliš malými zisky. Například nikdo neřešil dodávky energie na čtrnáct dní bez slunečního světla, tepelnou regulaci za dne i noci. Dá se to částečně řešit postavením základny na pólu (základna v hlubokém kráteru a elektrárna s otočnými panely na jeho hraně), ale to mi přijde jako z nouze ctnost, protože každá EVA bude se sluncem tak nízko nad obzorem hodně obtížná. Nebo jaderný zdroj, ale k tomu se nejspíš nikdo nemá. Na Marsu je přece jen den kratší.
    Pro další rozvoj je třeba především planetolet a pro jeho vývoj je vhodnější buď koncept DSG nebo si počkat, co vyleze z BFR, což je trochu sázka do loterie.
    Dalším problémem jsou v článku zmíněné finance. A to nejen pro vývoj a stavbu ale i pro udržení, protože doprava na Měsíc je o dost náročnější než na lunární orbitu. Aby to pak nedopadlo jako Skylab, kde bylo pár posádek a pak ho nechali svému osudu.

  5. Sam napsal:

    Rozhodnou penize,scenar se zrusenim DSG je nejhorsi, DSG je pri soucasnrm rozpoctu jedina realisticka variana a znamena praci po SLS na nejblizsi roky. Navrat na Mesic je pri soucasnem tempu NASA ve hvezdach, 10 a vice let.

    • Petr Kasan napsal:

      DSG je v rozpočtu NASA? Pro rok 2019 ne. Nebo jsem něco přehlídnul?

      • Jiří Hošek napsal:

        Návrh rozpočtu NASA na fiskální rok 2019 dosud není hotový, a tudíž ani známý.

      • sam napsal:

        Z kontextu meho prispevku je celkem zrejme ze je myslen jako rozpocet NASA nikoliv DSG, jinak by ani nedaval smysl. Obavy ze vam neco uteklo jsou tedy myslim liche.

  6. Tomáš Králik napsal:

    Ja osobne byy som bol za tu politicku samovrazdu, bolo by to najrýchlejšie a prinieslo by to po pohreboch nových politikov do parlamentu.

    • Robert1 napsal:

      Ano, ale tak politika nefunguje, kludne krachne cely nasa rozpocet len na tom ze ludia nechcu opustit svoje teple miestecka.

  7. Ľubomír Mlích napsal:

    Na příští rok jsou naplánované 4 mise Falcon Heavy a poslední z nich je oblet Měsíce s dvěma turisty na palubě. Tak jestli to hoši stihnou a zvládnou (to je docela silný předpoklad 🙂 ), tak můžou říkat NASA – chcete něco poslat k Měsíci? My to umíme, kupte si to od nás za XXX dolarů.

    Když zvládnou první let opravdu v půlce ledna, tak bude 14 dní před odevzdáním žádosti o rozpočet na rok 2019 jasný signál: Hele nám to lítá.

    No a jestli ne, tak je tu pořád SLS.

    • Adam Trhoň napsal:

      Rok 2022, EM-2 parkuje u Měsíce. Americké astronauty vítá čínská delegace. O událost je tak veliký zájem, že SpaceX musí vyslat několik Dragonů, aby se dostalo na všechny novináře.

    • vj napsal:

      První let Falcon Heavy byl plánovaný na rok 2012.
      Dragon ve verzi pro posádku nebyl ani na LEO a pořád jim chybí in-flight abort z CCiCap původně plánovaný na rok 2014. Když vše půjde dobře, tak první let s posádkou bude tak v polovině roku.
      Ale uvidíme, SpaceX umí překvapit…

    • 3,14ranha napsal:

      Fandím firmě SpaceX, ale k Měsíci se Falcony(ani FH varianta) nehodí. Už se to tady párkrát probíralo:

      – Při záchraně stupňů odešlete k měsíci 4+ tuny (20 tun při zahození celého FH), to by sotva stačilo na zásobovací modul, rozhodně ne na nějakou stavbu stanice

      – SpaceX, protože to po ní nikdo nechtěl(nezaplatil), zatím nevyvinula vylepšený druhý stupeň (k měsíci by se to vyloženě hodilo – větší výkon, restartovatelnost)

      – Určitou možností (ale s těžko počitatelnými komplikacemi) by bylo skládání „vláčku“ na LEO a až poté odeslání k měsíci – jenže takovou technologii SpaceX ještě vyvinutou nemá

      Ono se to nezdá, ale ten měsíc je vážně TISÍCKRÁT dál než LEO (a 100x dál než GSO)

      • Ľubomír Mlích napsal:

        Tu píšou http://www.spacex.com/about/capabilities že za 90 M$ dostanou 16,8 tuny k Marsu. Bez záchrany prvních stupňů, ale to je mi jako zákazníkovi jedno, kupuju si, dopravu nákladu někam, podobně jako u České pošty nebo PPL.

        Když mrknu sem https://cs.wikipedia.org/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_vesm%C3%ADrn%C3%A1_stanice tak vidím, že 4 moduly ISS jsou těžší než 16,8 tuny.

        Více by se mi líbilo, kdyby první stupně přistály, ale realita je taková, že americká vláda (NASA) si koupí dopravu, když SpaceX nebo jiná firma dokáže, že to zvládne a cena bude pro NASA přijatelná. Obávám se, že dokud SpaceX jenom slibuje, FH poletí, tak si to americká vláda (jiný rozumný zákazník) hodně rozmyslí, jestli si bude kupovat zajíce v pytli. Přesto už mají tři platící zákazníky na příští rok. Tak snad jim to nebouchne a poletí to.

  8. Adam Trhoň napsal:

    Uděláme to pomalu a draze, protože to tak chtějí kongresmani, kterým záleží hlavně na vlastní kariéře.

    Je pak něco divného na tom, když člověka NASA ve 3. tisíciletí až zas tak moc netankuje?

  9. Tonotime napsal:

    Podľa mňa sú aktivity USA, doslova nevyhnutné v blízkej budúcnosti.Svet sa zrýchľuje, ostatné veľmoci už USA v kde čom dobehujú, alebo aj predstihujú.
    V ktorých oblastiach ešte môžu výrazne dominovať a využívať vyspelé technológie?
    Súkromníkov, ktorý im budú na obežnej dráhy vynášať tovar, alebo hoc aj pre armádu už majú naštartovaných, oproti ostatným vesmírnym veľmociam. Veď už podobne naštartovali aj internetové giganty.
    NASA už nemôže až tak konkurovať súkromníkom ekonomickí. Čo majú zabaliť, zoškrtať príjem NASA? NASA je predvoj ich súkromníkov a technológii. Mala by smerovať kdesi hlbšie do vesmíru a na Mesiac, Mars.
    Netreba zabúdať, že USA sa presadili vo svete vďaka svojím vizionárom. Ako v minulosti Bill Gates a Microsovftm Windows, ako tam vzniklo mnoho Internetových gigantov neskôr. Nakoniec aj Musk zarobil na rozbehnutie SpaceX na internete predajom napríklad PayPal.
    V USA majú aj polovojenskú DARPU. Je to skupina supermozgov v ktorej musia pracovníci rotovať a nepodlieha plne ekonomickým zákonom USA. Aj DARPA podporuje vesmírne aktivity v USA a niečo pomohla aj SpaceX.
    V USA sa rozbiehajú aj vesmírni ťažiari.Ak sa tu zaoberali paragrafmi, tam nech sa niektorí pozrú a viac pochopia.
    Na Mesiaci sa môže nachádzať kde čo. Všetko nám určite na nos nezavesili. Napríklad na Mesiaci je He3 na Zemi ťažko dostupne. Bolo publikované, že 6 kg He3 by pokrylo energetické potreby pre USA a EU na celý rok v termonukleárnych elektrárňach.
    V prípade ťažby s asteroidov bolo publikované, že sa tam nachádza veľa kovov typu platina, a ich ťažba by reštartovala svetovú ekonomiku cez 600 biliónov $. Ja si viem ale rýchlo predstaviť, že dosť takých asteroidov dopadlo na povrch Mesiaca a odtiaľ, ich bude možno oveľa ekonomickejšie ťažiť.
    Dosť sa dnes podceňuje nástup 3D tlače. Pán Vojta písal o problémov, kde postavia mesačnú základňu. Nuž už nastupujú firmy ako BEAM z nafukovacími modulamy. Už to nemusí byť tak nákladne, ako Skylab. Elon Musk sa zaoberá aj razením tunelov omnoho lacnejšie a rýchlejšie. Pod povrchom Mesiaca by mohla vzniknúť oveľa prijateľnejšie podmienky. Spomeňte si na Norad v USA amíci majú s hlbením veľa skúsenosti. Spomeňte si koľko majú vhlbených protiatomǒvých krytov.
    ESA sa zaoberá stavaním mesačnej základne cez 3D tisk. Na Mesiac pôjdu onedlho zase nejaké misie s Číny a Indie. Aj tí tam vetria veľký biznis. Nejaké záujmy môžu mať určite aj armády. Ako povedal geostratég USA G. Friedman základom moci USA sú ovládanie oceánov a blízkeho vesmíru. Často americkí prezidenti vylepšujú klesajúcu popularitu na vesmírnych víziach. Prečo by biznismen Tramp neoprášil svoje klesajúce preferencie cez Mesačné aktivity a NASA.

    • tyčka napsal:

      „e. Bolo publikované, že 6 kg He3 by pokrylo energetické potreby pre USA a EU na celý rok v termonukleárnych elektrárňach.“
      To by je taky někdo předtím musel dovést do fungujícího stavu – což se zatím nedaří.

    • tyčka napsal:

      „Elon Musk sa zaoberá aj razením tunelov omnoho lacnejšie a rýchlejšie.“
      To pouze možná tomu tak bude.

  10. Jaro Pudelka napsal:

    Tento utorok podpísal Donald Trump zákon o navýšení amerického vojenského rozpočtu na 700 miliárd USD. V tomto kontexte sú deklarácie o návrate na Mesiac zatiaľ len deklarácie. Bohužiaľ.

    • Rudolf Šíma napsal:

      Evropa nezbrojí. HDP má větší než USA. Znamená to, že na Měsíc a Mars poleti Evropané dříve než Amíci?

      • Vojta napsal:

        Evropa sype peníze do jiných věcí. Smysluplných (třeba zdravotnictví a školství jsou fajn) i nesmyslných. Primárně jde ale o totéž, protože je jedno, jestli zvednou výdaje na armádu nebo třeba na důchody, jinde to musí vzít.

        • Rudolf Šíma napsal:

          Už odbíháme od tématu, takže krátce. Z amerického výzkumu čerpá zdravotnictví celého světa a nemám pocit, že naše (evropské) školství produkuje ve srovnání s USA nějaké superodborníky.

  11. Kamil napsal:

    Doufám, že NASA pomůže SpaceX s BFR a dopravu na Měsíc si koupí.

  12. KarelTv napsal:

    Bohužel NASA zcela zbytečně utápí peníze za tři(!) pilotované lodě, úplně by stačil Orion a Dragon, Starliner je jen další zbytečný politický kšeft.

    • Jirka Hadač napsal:

      V minulosti jim stačil 1. A když měl problém, byl uzeměn.
      Jasně, kvůli úplně jinému zacílení každého z nich je v současné době rozumější vyvinout dva – Orion + CST nebo Dragon, ale tři?
      Opatrnost manažerů NASA je asi důvodem, ale zase netuším, jestli ty pálky za sedadla v sojuzech jsou už tak vysoké, že to opravdu zaplatí I vývoj dvou dalších lodí. A plus, pokud by ta jedna selhala, tak ta pálka za prodlení z neposílání lidí na ISS by možná taky mohla stát za to. Jen nahlas uvažuju.

      • Android napsal:

        Tak to že Starliner přežil je opravdu jen politika a lobbing. Místo něj měl být DreamChaser to je tak nějak jasné všem. I proto se rozvíjí dál. I když jen pro cargo. TO se ale stejně může kdykoli změnit. DreamChaser je z pohledu cestujího daleko zajímavější prostředek.

        • Jirka Hadač napsal:

          Určitě, bude nabízet něco, co nikdo jiný nebude umět.

        • vj napsal:

          Všem je hlavně jasné, že Dream Chaser byl za Starliner a Dragon ve vývoji strašně pozadu a jeho přednost proti konkurentům – horizontální přistání, neměla u letů s posádkou příliš váhu.
          V CRS2 byl ale zase díky vývoji verze pro posádku před Jupiterem.

      • Jiří Hošek napsal:

        „netuším, jestli ty pálky za sedadla v sojuzech jsou už tak vysoké, že to opravdu zaplatí I vývoj dvou dalších lodí“

        Nezaplatí. Cena za jedno místo v Sojuzu je 81 milionů USD, tj. za rok 486 milionů USD. Hodnota kontraktů v rámci CCtCap je 6,8 miliardy USD (Boeing 4,2, SpaceX 2,6), tj. 14tinásobek ročního využívání Sojuzů. Po zprovoznění nových amerických lodí má být cena za jedno místo ve Starlineru nebo Dragonu pro NASA 58 milionů USD.

  13. B.Boruvka napsal:

    Ja z toho mam spise picit ze pan prezident sbira plusove body kde se da, a nakonec z toho nic nebude…..

  14. Jirka Hadač napsal:

    Měl bych jednu otázku. Ta mě napadla už ráno, při prvním čtení, ale tentokrát se už zeptám.
    V plánu jedna jsou zmiňované firmy LM a Boeing. V plánu 2 je pak zmíněna ULA. Jestli to dobře chápu, tak obě dvě spolupracují s NASA každá zvlášť (návrhy modulů ISS a DSG, družic a sond atd) a potom v rámci ULA při používání raket Atlas a Delta obě dohromady. Čili ULA je jen na vypouštění raket a nekonkurování si, jinak si každá z firem hraje na vlastním písečku.

    • vj napsal:

      ULA je jen na starty raket, navíc jen Delta, Atlas a do budoucna Vulcan. Třeba práce na SLS dělá Boeing sám za sebe.
      Má to historické pozadí, kdy spíš než o NASA šlo letectvo, které mělo nějaké požadavky a firmy je nezvládaly plnit. Boeing tomu navíc nasadil korunu krádeží dat LM.

  15. RYAN napsal:

    … ak by mal niekto záujem pri mimoriadnej príležitosti ,,raz za život,, sledovať LIVE TEST PADÁKOV ORIONU,, prenos na https://www.facebook.com/NASAOrion/ o 09:10 AM CT (16:10, SK&CZ) … https://twitter.com/NASA_Orion/status/940743389841997826

  16. Michael Foltýn napsal:

    rád bych upozornil na chybu v textu „,zacvakání fotoaparátů ji ukázal novinářům,“.

  17. Jožka Somík napsal:

    Jsem skeptický. Před 60lety prostí Američané vyjadřovali zděšení nad počínání SSSR a proto chtěli po politicích, aby na poli kosmu USA také něco dělala. Čili byl tlak veřejnosti, posílat Američany do vesmíru a politici na to samozřejmě slyšeli. Ale dnes? Kolik Američanů bude chtít, natož souhlasit se stavbou lunární základny za miliardy? Pro většinu lidí je to jen „sranda pro pár vyvolených“ za hodně peněz. A tomu se politici také rádi přizpůsobí. Až přiklepnou NASA 30mld dolarů ročně, tak ty plány začnu brát vážně. Doufám, že se to ale časem povede. Chtěl bych za svého života vidět, jaká je to sranda, když se člověk pohybuje v šestinové gravitace bez skafandru. 🙂

    PS: A teď nevím, jestli ta zhruba desetina Američanů, co věří že Apollo byl podvod, bude nový let na Měsíc podporovat v naději, že se ukáže, že mají pravdu, nebo to budou zavrhovat jako vyhozené peníze na další podvod. 😀

  18. Alois napsal:

    Symbolické je, že se aktu účastnili dr. Aldrin z prvé posádky která přistála na Měsíci a dr. Schmidt z poslední. Oba shodou okolností piloti LM a na povrch vystupovali až po veliteli mise a před ním opouštěli povrch.

  19. Spytihněv napsal:

    JFK se musí v hrobě obracet. V jeho době stačila jedna výzva (i když podložená penězmi a soutěží se SSSR) a bylo hotovo. A co se předvádí v posledních asi 13 letech? George W. Bush přišel s programem Constellation. Barack Obama ho ořezal (protože „tam už jsme byli“) a vymyslel let k asteroidu, který následně sám opět ořízl na automatické přitažení balvanu k Měsíci a teprve tam by přišla pilotovaná výprava. I to se nakonec zrušilo a začal projekt DSG. No a co teď Donald Trump? Sice těžko říci, co přesně bude jeho výzva znamenat, ale klidně se může stát, že DSG se odloží k ledu a začne se od nuly vymýšlet stanice na povrchu Měsíce s budoucností opět značně nejistou. Nic proti, líbila by se mi, ale bohužel tu chybí kontinuita, která je u takto náročných projektů naprosto nutná. Myslím, že těch teoretických cvičení a myšlenkových experimentů už bylo dost. Aspoň že Orion a SLS už jsou v podstatě hotové věci.

    Pokud jsem něco hrubě zkreslil, tak se všem výše jmenovaným omlouvám.

    • Alois napsal:

      Kdyby hrozilo, že tam jako za časů JFK bude někdo dříve než Američan, tak by to dostalo fofr, bohužel nic takového nehrozí dalších dvacet let.

    • Jiří Hošek napsal:

      Zkreslení je jen mírné. 🙂
      Myšlenka modifikace letu k asteroidu na pilotovaný let k balvanu z asteroidu, přesměrovanému na dráhu kolem Měsíce, je iniciativou NASA, nikoli Baracka Obamy.
      Základna na povrchu Měsíce není ve směrnici uvedena. Byla zmíněna jen v průvodním Trumpově projevu.

    • Jirka Hadač napsal:

      No, ona je otázka, co z toho byla nostalgie a památka na Kennedyho sen a výzvu, samozřejmě plus snaha o znovuukázání celému světu, my jsme hlavní světová a technologická velmoc. Upřímně to přistáním na Měsíci samozřejmě dokázali a vrchovatě. Protože pokud se nepletu, Rusové začali brat závod o Měsíc vážně hodně pozdě, až v podstatě potom, co Amíci rozjeli naplno Gemini, čili s několikaletým zpožděním.
      A pořád je tu ten obrovsky silný argument, který se tu dokolečka točí a je pravdivý. Na Apollo šly neskutečné peníze. 3-4 procent federálního rozpočtu, to sou prostě nesrovnatelně obrovské peníze. Tohle jít dnes do kosmonautiky, tak sme taky jinde.
      https://en.wikipedia.org/wiki/Budget_of_NASA#/media/File:NASA-Budget-Federal.svg

      • Jožka Somík napsal:

        Ale těch více peněz do NASA nepůjde, dokut američtí daňoví poplatníci nebudou mít zájem. Dnešní pilotované lety jsou už čistě jen o vědě. A vzhledem k tomu, že v americké veřejnosti je určitá nedůvěra k expertům či vědcům, nemyslím si, že veřejnost bude nějak široce pilotované lety k či na Měsíc podporovat. A podle toho se samozřejmě budou chovat i politici, kteří „sedí“ na penězích. Pořád si myslím, že se k Měsíci dřív dostane kosmická pilotovaná loď nějaké soukromé společnosti než loď vládní organizace.

  20. zargos napsal:

    DSG bych nezatracoval, je v porovnání s ISS velmi malá a moduly se svezou s Orionem. Spíše to bude předobraz planetoletu k Marsu,který by se tam nakonec sám mohl vydat.

    Pokud by DSG bylo zrušeno a byla by budována výhradně základna na Měsíci,odkud budou v budoucnu startovat lety dále,tak se NASA na Mars hned tak nepodívá, neboť to bude běh na hodně dlouhou trať.

    Pochopitelně,bez podstatného zvýšení rozpočtu NASA je to jenom řečnění bez jakýchkoliv termínů k tomu.

  21. Racek napsal:

    Tak jsem si říkal, konečně pořádný program pro SLS a po přečtení článku a diskuse jsem opět skeptik. Cíle jsou velkorysé, ale za miliardy dolarů splnit nejdou. Spíše za několik, nebo ještě víc stovek. A ty sežere „huba armády“ jak říkal klasik K.H. Borovský. Navíc Trumpova daňová reforma zase zatne pěknou sekyru do rozpočtu (pokud bude účinná, má svoji logiku, uplyne ještě mnoho vody).

    Já bych viděl raději sondy, ono je ještě tolik neprozkoumaného a sondy jsou čím dál tím dokonalejší a objevy jsou opravdu kolosální.

    No, stejně, program trvalé základy na povrchu měsíce zahrabané někde v regolitu s akčním rádiem výzkumu několik desítek km bude taky poněkud chudý. Navíc velmi drahé zásobování a nutnost vývoje záchranných systémů pro případ havárií (nemožnost záchrany by veřejnost asi nezkousla).

    Takža asi něco jako když Bush vyhlásil let na Mars. Snad se alespoň nějaké aplikace chytnou. Výsledky Apolla byly v tomto velmi přínosné.

    Já vím, starej skeptik. Ale já už zažil tolik smělých plánů … takže se občas snažím být střízlivý.

    • ldx napsal:

      Tak na tom Měsíci by se mohli naučit, jak vyrábět příbytky z hornin (3D tisk například), jak těžit z hornin a jak z toho dostat například vodu. Jako příprava na Mars by to dávalo smysl, i když na tom Marsu té vody bude podstatně více. Těžko na cvicišti, lehko na …

      • Racek napsal:

        No, to se dá nacvičit docela levně i tady. Domy s pomocá 3D tisku už číňané dělají dost dlouho. Dokud nemáme skutečný cíl (jako motorkáři jsme říkali že i cesta je cíl) tak je to jen exhibice (přeháním)- My potřebujeme hlavně levný přepravní prostředek. A koncepci např. těžby surovin nebo nějaký vědecký výzkum. Do té doby to za nás udělají ty málo romantické sondy. Ty navíc nemusí dýchat, jíst a nebojí se ani mrazu či tepla. A za pár let budou mít inteligenci v některých směrech stejnou jako lidé. Z čehož mi ovšem jde mráz po zádech, že.

        No, berte to jako polemiku, nic víc. Vesmír je příliš zajímavý, než ho nezkoumat. Ale taky ho muzsíme využívat. Kolem země už to umíme. Na tom se asi shodneme.

        • Jirka Hadac napsal:

          Plnohodnotne urcite ne, az tu bude vesmirny vytah, Dysonovy sfery, tovarny na orbitu, budu s tebou souhlasit vic.
          Jinak s tim levnym prostredkem urcite souhlas, musime se naucit vynaset na orbit mnohonasobne vic, nez umime ted, tj to musi byt lacine. Jako spousta firem by rada neco na orbitu zkusila podniknout, ale ted se to nevyplati.

        • Racek napsal:

          To už tady nebudu, ale stejně jsem zažil i Sputnik a denně poslouchal v rozhlase pípání, když to pár dní vysílali.. heč!

  22. ldx napsal:

    Dokud tomu nepřidají finance (a to hodně financí), tak to od Trumpa chápu jako další propagandistické velkohubé vyhlášení.

    Na rozdíl od přesunu ambasády z Tel Avivu do Jerulazéma to neznamená přestěhování nábytku a pár úředníků 😀

  23. Karel napsal:

    Ano, souhlasím, Američané se dostanou na Měsíc a dál. Ale to jenom proto, že existuje SpaceX, kteří to myslí doopravdy a něco pro to dělají.

  24. Jiný Honza napsal:

    Překvapuje mě ta velká míra skepse v článku i v komentářích. Trump řekl jasně, co chce. USA na to mají jak po technologické, tak po finanční stránce. Cesta na Měsíc by dnes měla být řádově snazší, levnější a méně riskantní než v dobách Apolla.
    Čína jim už dávno nešlape na paty, ale spíš mizí v další zatáčce, takže motivaci by mít měli stejnou jako v závodech se SSSR.

    Pokud to nezvládnou, je to jenom jejich problém. Za třicet let budou nejspíš na Měsíci čínské a indické základny. A americké „dobytí“ Měsíce se přesune na stránky zaprášených historických knih někam k objevení Ameriky vikingy.

    • Dušan Majer napsal:

      Neříkal bych tomu skepse, spíše opatrnost. Pokud bude podpis podepřen zvýšením rozpočtu, tak věřte, že najedeme na optimističtější notu. 😉

Zanechte komentář