Sonda, která má „šťávu“

Právě v těchto dnech v Evropě vzniká složitá planetární sonda JUICE (šťáva), která by se už na jaře roku 2022 mohla vydat na svou pouť k Jupiteru, kde se zaměří především na tři ledové měsíce Europu, Ganymedes a Callisto. Tyto měsíce lákají některé vědce už opravdu dlouho. Stačí si vzpomenout na americko/evropský projekt EJSM/Laplace (Europa Jupiter System Mission – Laplace) či plánovanou americkou misi JIMO (Jupiter Icy Moons Orbiter). Tyto programy však bohužel doplatily na škrty v rozpočtech. Na sondu JUICE snad čeká lepší osud, protože její realizace je tentokrát mnohem více reálná a je už téměř „za dveřmi“. Proč si však Evropa vybrala zrovna Jupiter za svůj další cíl? A jaké ambice má vlastně tato mise?

Proč zrovna Jupiter?

Jupiter je jednou z nejlépe prozkoumaných planet Sluneční soustavy. Dnes už například víme, že kolem tohoto plynného giganta obíhá nejméně 69 měsíců nebo také to, že má slabé prstence, které jsou ze Země téměř neviditelné. Zkrátka víme toho celkem dost na to, abychom chápali, jak moc důležitý je hloubkový průzkum Jupiterova systému, kde každý nový objev může například pomoci rozluštit největší hádanky lidstva – jak vzniká život nebo existuje vůbec život mimozemský?

Na tyto otázky sice v současnosti nemáme přesvědčivé odpovědi, jednu věc však víme jistě. Život na Zemi by nebyl takový, jaký jej známe dnes, kdybychom ve sluneční soustavě neměli Jupiter.  Jupiter totiž společně se Sluncem přispěl svým gravitačním působením k formování celé sluneční soustavy a za její uspořádání tak částečně vděčíme právě této obří planetě.  Dokonce se spekuluje, že by Jupiter mohl mít na svědomí i tzv. pozdní velké bombardování a teď si na chvilku představme, co všechno například ještě nevíme?

Kolem Jupitera přitom prolétlo již poměrně velké množství vesmírných sond a tento četný zájem o Jupiter není v žádném případě náhodný. Jupiterovu gravitaci lze totiž využít pro gravitační manévry vesmírných sond mířících do vzdálených oblastí Sluneční soustavy a tím výrazně ušetřit množství energie potřebné k dosažení cílových destinací. Tomuto manévru se jinak říká gravitační prak a lze ho samozřejmě využít i u všech ostatních planet.

První automatická sonda, která navštívila Jupiter už v roce 1973, byla sonda Pioneer 10, kterou následoval její „bratr“ Pioneer 11 a dále pak následovaly sondy Voyager1 a 2, sonda Ulysses nebo Cassini a nesmíme samozřejmě zapomenout ani na New Horizons. Je dobře patrné, že Jupiter nám svou přítomností doslova umožňuje prozkoumávat sluneční soustavu v dostupném časovém rozpětí. Jak fantastické to ve skutečnosti je, zjistíme, až když si uvědomíme, že ještě v 17. století trvala jedna objevitelská plavba z Evropy přes širé oceány celé roky. Dnes jsou přibližně za stejnou dobu naši robotičtí vyslanci ze Země schopni dorazit k soustavě Jupitera. Ještě fantastičtější je však fakt, že pokud bychom porovnaly prostředky a možnosti obou společnosti, tak vyslat obří plachetnici na daleký východ stálo víc peněz a úsilí, než v dnešní době stojí vyslat kosmickou sondu k mnohem vzdálenějším planetám.

Vraťme se ale k Jupiteru. Ten totiž, krom již jmenovaných sond, navštívily další dva zajímavé stroje, které se dokonce dočasně „zabydlely“ na jeho oběžné dráze.  První strojem byla sonda Galileo, která obíhala kolem planety Jupiter celých 7 let a to i přesto, že se potýkala s množstvím problémů. Druhou úspěšnou sondou je doposud aktivní sonda Juno, která Jupiter obíhá po polární dráze a zkoumá planetu především v oblasti pólů.

„Rodinný portrét" Galileovských měsíců. Odshora dolů to jsou Io, Europa, Ganymed a Callisto.

„Rodinný portrét“ Galileovských měsíců. Odshora dolů to jsou Io, Europa, Ganymed a Callisto.
Zdroj: http://sci.esa.int Kredit: NASA/JPL/DLR

Všechny tyto výjimečné mise ve skutečnosti nějakým způsobem po odkrývají „Jupiterova tajemství“ a zároveň některá tajemství naopak ještě více prohlubují. A právě na jedno takové velké tajemství bude cílit evropská sonda JUICE. Pokusí se totiž odpovědět na otázku ohledně výskytu potencionálního života mimo naší planetu. Někteří vědci totiž pevně věří, že právě některé ledové měsíce kolem planety Jupiter by mohli mít vhodné podmínky pro život. Na taková tvrzení však potřebujeme pádné důkazy a právě ty se sonda JUICE pokusí najít.

Cíl mise JUICE

Již název sondy JUpiter ICy moons Explorer (JUICE) odkazuje k cíli celé mise, tedy k průzkumu ledových měsíců kolem planety Jupiter. Sonda se zaměří především na tři Galileovy měsíce. Jmenovitě na Europu, Ganymed a Callisto. Jak už bylo řečeno, tyto ledové světy mají pod svým ledovým povrchem nejspíše kapalnou vodu a možná také život, ale kdo ví? Sonda by nám například měla být schopna prozradit hodně o vlastnostech ledové krusty těchto měsíců a v některých případech by mohl radar na palubě proniknout dokonce pod tuto vrstvu.

Program průzkumu ledových světů Jupitera v režii ESA byl přitom v Evropě oficiálně schválen už v roce 2012 a od té doby je právě tato mise vlajkovou lodí budoucího evropského průzkumu v oblasti kosmu (program Cosmic Vision 2015-2025). Přesto až v roce 2015 byl vybrán hlavní kontraktor, kterým se stala společnost Airbus Defence and Space a společnost dostala poměrně těžký úkol. Vždyť navrhnout a postavit planetární sondu na průzkum ledových světu okolo planety Jupiter rozhodně není jen tak, protože Evropa v planetárním průzkumu Sluneční soustavy ve vlastní režii nemá zas tolik zkušeností.

ESA se rozhodla použít pro zajištění elektrické energie na palubě sondy solární panely, což vzhledem ke vzdálenosti od slunce není úplně běžná praxe. Plocha solárních panelů bude opravdu velká. Předpokládá se konstrukce dvou rozložitelných solárních „křídel“. Každé křídlo bude mít pět panelů a celková plocha bude téměř 100 m². Panely budou schopny dodávat až 820 W po celou dobu trvání mise. Mimoto ponese JUICE na palubě deset vědeckých přístrojů včetně kamer a speciálního radaru, který dokáže nahlédnout pod ledovou vrstvu. Jmenovitě jsou to tyto přístroje:

JANUS – Systém kamer  

Systém JANUS bude mít 13 filtrů a prostorové rozlišení až 2,4 m.

MAJIS – Optický a infračervený spektrometr 

Spektrometr MAJIS bude zkoumat troposférickou oblačnost a různé druhy plynů na Jupiteru a také se zaměří na složení ledových a minerálních látek na povrchu ledových měsíců.

UVS – UV  spektrograf 

UVS spektrograf se zaměří na exosféry a možné polární záře, včetně hledání srážek na měsíci Europa a bude také studovat další vrstvy atmosfér ledových Měsíců a zaměří se také na planetu Jupiter.

SWI – Submilimetrový radioteleskop 

Přístroj SWI bude používat anténu o průměru 30 cm a bude pracovat v pásmech 1080-1275 GHz a 530-601 GHz se spektrální rozlišovací schopností ~107. Přístroj bude zkoumat stratosféru a troposféru Jupitera a exosféry a povrchy ledových měsíců.

GALA – Laserový výškoměr 

GALA je laserový výškoměr určený pro studium geomorfologie a topografie ledových měsíců a deformací měsíce Ganymedes s vertikálním rozlišením 0,1 km.

RIME – Podpovrchový radar 

Radar RIME bude klíčovým instrumentem na palubě sondy a měl by být schopen ve velkém rozlišení nahlédnout až devět kilometrů pod povrch ledových měsíců a v nízkém rozlišení dokonce okolo 20 km.

J-MAG – magnetometr 

J-MAG je magnetometr pro zkoumání magnetických polí a jejich vzájemných interakcí. Přístroj použije senzory fluxgates (vstupní a výstupní), které budou namontované na sondě.

Ukázka konfigurace přístroje PEP včetně všech součástí.

Ukázka konfigurace přístroje PEP včetně všech součástí.
Obrázek: úprava autor Kredit: ESA/SNSB

PEP – detektor kosmického záření a nabitých částic 

Přístroj PEP je v podstatě sada šesti senzorů pro studium Jupiterovy magnetosféry a její interakcí s Joviánskými měsíci. PEP bude měřit pozitivní a záporné ionty, elektrony, exosférické plyny, termální plazmu a energeticky neutrální atomy přítomné ve všech oblastech systému Jupitera.

RPWI – Rádioplazmový detektor 

RPWI bude založen na čtyřech experimentech, GANDALF, MIME, FRODO a JENRAGE.

Použije se sada senzorů včetně dvou Langmuirových sond k výzkumu studené plazmy v okolí Jupitera a jeho měsíců. Kolaborace s ostatními přístroji pro hloubkový průzkum těles.

3GM – přístroj ke zkoumání gravitačních polí 

Přístroj 3GM je složený z transpondéru v pásmu Ka a ultrastabilního oscilátoru a měl by pomoci s měřením rozsahu podzemních oceánů a vnitřního složení.

PRIDE – Radiový Interferometr a Dopplerův experiment 

Přístroj PRIDE bude používat standardní telekomunikační zařízení sondy a umožní přesná měření polohy a rychlosti kosmické lodi a umožní měřit gravitační vliv těles na sondu. Přístroj bude využívat pozemské sítě VLBI.

Nedávno se zajímavého testu dočkal hloubkový radar RIME, tedy spíše jeho maketa. Radar bude rozložen krátce po startu v kosmu. Na délku bude měřit 16 metrů, a proto měl tento test za úkol ověřit klíčové charakteristiky antény a ověřit počítačové simulace chování konstrukce. Test byl proveden pomocí vrtulníku a byl úspěšný. Anténa byla namontována na zjednodušeném modelu kosmické sondy a zavěšena 150 metrů pod vrtulníkem. Sestava se pak pohybovala mezi 50 až 320 metry nad zemí.

Test konstrukce radaru RIME, který proběhl tento rok téměř bez povšimnutí. Konstrukce bude dlouhá 16 metrů.

Test konstrukce radaru RIME, který proběhl tento rok téměř bez povšimnutí. Konstrukce bude dlouhá 16 metrů.
Zdroj: http://sci.esa.int

Plán mise

Jak je v textu několikrát uvedeno, start mise JUICE je zatím naplánován na polovinu roku 2022. Sondu bude vynášet evropská nosná raketa Ariane V v konfiguraci ECA. Poté sondu čeká řada gravitačních manévrů. Tři jsou naplánované u Země a po jednom u Venuše a Marsu.  První s těchto manévrů se uskuteční v květnu 2023 u Země a ještě tentýž rok v říjnu sonda prolétne také okolo Venuše. Tady bych si tipl, že v této fázi letu by sonda JUICE mohla odzkoušet funkčnost radaru na palubě, ale to je pouze má spekulace.

Druhý průlet JUICE okolo Země přijde na řadu v druhé polovině roku 2024 a v únoru 2025 ještě sonda krátce navštíví Mars a poté už naposledy zamíří směrem k Zemi, které dá definitivní sbohem v listopadu 2026 a vydá se na svou pouť k planetě Jupiter, u které se dočasně zabydlí v roce 2030 a prakticky ihned zahájí dvou a půl roční průzkum měsíců i horních vrstev atmosféry a magnetosféry planety samotné. Cestu sondy k planetě Jupiter dobře mapuje toto video:

Naplánovány jsou dva „blízké“ průlety okolo Měsíce Europa počátkem roku 2031. Každý proběhne nad různými oblastmi, ale pokud jste čekali detailní průzkum tohoto měsíce, budete asi trochu zklamaní, protože nic takového v plánu není. Přesto nám tyto dva průlety okolo měsíce Europa mohou prozradit mnohé. Očekávají se přesnější výsledky o míře salinity podpovrchového oceánu nebo by se nám mohlo podařit zjistit více informací ohledně geologické aktivity měsíce.

Další záhadou je celková struktura měsíce Callisto. Sonda tento měsíc navštíví 13krát a tak budeme mít dost šancí se o něm mnohé dozvědět. Měsíc Callisto je totiž mnohem zajímavější než se na první pohled zdá. Pod jeho povrchem je také nejspíš oceán slané vody a my budeme mít poprvé možnost zjistit, jaké jsou vlastnosti tamního oceánu a jak může existovat v tomto ne zcela diferencovaném tělese.

Ve skutečnosti sonda JUICE stráví nejvíce času průzkumem měsíce Ganymed, u kterého natrvalo „zakotví“ okolo roku 2033 a stane se tak vůbec první sondou, která se usadí na orbitě jiného než Zemského měsíce. Na orbitu tohoto měsíce pak zůstane nejméně 280 dní a po ukončení mise by se sonda měla „zřítit“ na jeho povrch. Nemusíte se však obávat většího znečištění měsíce. Ledová krusta je totiž natolik silná, že potencionální riziko kontaminace je opravdu velmi malé.

Důležitým faktorem každé vesmírné mise jsou samozřejmě finance. Tak se pojďme podívat, kolik nás průzkum ledových měsíců bude ve skutečnosti stát. Celková částka by se měla pohybovat někde kolem jedné miliardy euro. Asi 200 milionů euro je vyhrazeno na vědecké přístroje z Evropy a NASA přidá dalších 114,4 milionů dolarů. Provoz bude stát asi 10 % z celkové částky. Pokud si uvědomíme, že projekt JUICE bude trvat cca 20 let, tak Evropa zaplatí něco okolo 58 milionů euro za rok a z toho například jen Německo pokryje 15 milionů euro za rok. Což vychází na každého obyvatele Německa okolo 18 centů. Jestli je to ve skutečnosti hodně nebo málo nechám na posouzení každého z Vás. Pokud si ale například pamatujete velkou havárii luxusní výletní lodi Costa Concordia v roce 2012, tak věřte, že jen vyzvednutí vraku a sešrotování stálo okolo 1.6 miliardy euro. Také roční obraty velkých koncernů, jako například automobilek, jsou řádově větší než kolik stojí tato dvacetiletá mise k Jupiteru, která pro nás ve skutečnosti může mít nevyčíslitelnou hodnotu…

Já osobně se na tuto misi opravdu těším. Nejen proto, že mě velice láká představa průzkumu podpovrchových oceánů tak vzdálených od Země, které mohou hostit, třeba jen primitivní život, ale také kvůli české účasti na této (pro Evropu) důležité misi. Nezbývá nám tedy než se těšit a doufat, že vývoj nepřinese výrazná zdržení.

 

Zdroje informací:
http://forum.kosmonautix.cz/
http://sci.esa.int/juice/50074-scenario-operations/
http://sci.esa.int/juice/
https://en.wikipedia.org/wiki/Jupiter_Icy_Moons_Explorer
https://gizmodo.com/
https://www.nasa.gov/feature/
http://www.telegraph.co.uk/news/
S. Barabash, P. C. Brandt, P. Wurz, and PEP Team: „Particle Environment Package (PEP) for the ESA JUICE mission“ (PDF)
ESA/SRE: „Yellow Book“ (PDF)
J. E. S. Bergman, J.-E. Wahlund, O. Witasse, V. Cripps and the RPWI Consortium: „The Radio & Plasma Wave Investigation (RPWI) for JUICE – From Jupiter’s Magnetosphere, through the Ice Shell and
into the Ocean of Ganymede. (PDF)

Zdroje obrázků:
http://sci.esa.int/juice/59342-juice-mission-poster/
http://sci.esa.int/juice/58894-jupiter-s-largest-moons/
http://meybe.rajce.idnes.cz/ruzne/#PEP.jpg
http://sci.esa.int/juice/59613-jupiter-icy-moons-radar-test/

Sonda, která má „šťávu“, 5.0 out of 5 based on 21 ratings
Pin It
(Visited 2 611 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (21 votes cast)
(Visited 2 611 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


34 komentářů ke článku “Sonda, která má „šťávu“”

  1. Alois napsal:

    Jupiter je vskutku obrovské těleso, naše Země by byla jen o něco více větší než dvojnásobek průměru největšího měsíce.
    Na přístrojích se podílí “ kde kdo “ i maličké Dánsko a kde je naše miliarda ? Doufám, že to není obdoba nějakého plechu na rampě.

    • Karel Zvoník napsal:

      Ale kde pak pane Alois. Česko se bude přímo podílet na vědě na palubě sondy :). Dále se podílí například týmy z Rakouska, Belgie, Finska, Francie, Německa, Maďarska, Irska, Itálie, Nizozemska, Polska, Španělska, Švédska, Švýcarska, Velké Británie, USA a Japonska.

    • Spytihněv napsal:

      Co třeba HRDM? Velmi důležité zařízení a jedno z prvních, které bude muset prokázat funkčnost. A to velmi brzy po startu. Při jeho selhání se radar RIME pod povrch ledových měsíců prostě nepodívá. Z mého pohledu důležitější záležitost než některé vědecké přístroje na palubě. Já myslím, že tímto máme splněno.
      https://richardhynek.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=530977

      Další je třeba LFR (nízkofrekvenční analyzátor elektromagnetických vln) z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd.

      • Richard napsal:

        Díky pane Spytihněv, tento mechanismus je pro český průmysl skutečně úspěch. Ale určitě bych netvrdil, že je důležitější, než něco jiného. Všechno musí synergicky fungovat dohromady jako jeden systém 🙂 Proto opravdu obdivuju systémové inženýry JUICE a ostatních misí obecně, kteří musí držet na uzdě a správně směřovat nás inženýry jednotlivých podsystémů. Možná k článku napíšu nějaký drobný update, protože v červnu anténa úspěšně prošla PDR a na podzim také úspěšně vydržela první vibrační testy. Plné testování nás čeká příští léto.

  2. Honza napsal:

    Chápu, že orbitální mechanika je velmi složitá věc a že na přímý let by byla třeba mnohem silnější raketa, ale nebylo by efektivnější použít třeba Falcon Heavy (2020 by už fakt mohl lítat 😀 ) ? Nevím jak to ESA má, jestli musí používat pouze svoje rakety, ale když sonda dorazí k Jupiteru po 8 letech, bude už v podstatě zastaralá a riziko, že se něco pokazí během tak dlouhé cesty roste,nemam pravdu?

    • Karel Zvoník napsal:

      Ten problém je složitější než se na první pohled zdá. Nemůžete jen tak přehazovat sondu z rakety na raketu. Sonda potřebuje adapter, má své parametry a je primárně vyvýjená pro určitý nosič. Navíc FH ještě neletěl, ale sonda už vzniká. Na začátku byl ve hře ještě nosič Proton, ale definitivně se poletí na Ariane V.

      • Jirka Hadač napsal:

        Asi se moc plést nebudu, když napíšu, že prostě co raketa, to jiné vibrace a zrychlení.

      • casso napsal:

        falcon heavy je neotestovany nosic, ariane V ma za sebou mnozstvo uspesnych startov.

        Je pochopitelne, ze na vynesenie nakladu, ktory je najvacsou misiou europy tohoto desatrocia, pouziju overeny nosic. z podobnych dovodov bude na ariane 5 vyneseny webbov teleskop.

    • Richard napsal:

      Pan Zvoník má pravdu a kromě problémů s nosičem, je sonda a všechny její části vyvíjena pro určitý profil mise. Dopředu jsou naplánovány všechny manévry, jak a kdy bude natočená ke Slunci, Venuši… To řídí většinu termálního designu. Takže značně měnit profil mise – alespoň do splnění té nominální části – už nelze.

  3. Rado napsal:

    Pozerám to video s gravitačnými manévrami a klobúk dole pred tými, kto toto vie navigovať tak aby to fungovalo.. Sila. To je neuveriteľné pre mňa. Ale zas je pravda, že ja som v piatej triede nezabral a naučil sa toľko. 🙂

  4. Spytihněv napsal:

    Samozřejmě, že HRDM nelze porovnávat s vědeckými přístroji, to bychom měli ony jabka a hrušky. RIME je pro mě přístrojem, na jehož výsledky jsem zvědav asi nejvíc. A myslím, že nebudu sám. Proto tolik adoruji HRDM, protože ten je tu na tu černou práci 🙂 Navíc ta odpovědnost jeho tvůrců…. a výsledek své práce na rozdíl od většiny ostatních týmů poznají brzy po startu. Pokud dobře čtu, tak z vaší odpovědi tak nějak vyplývá vaše zainteresovanost na misi.

  5. Marek napsal:

    Škoda, že kozmonautika je z ľudského hľadiska taký zdĺhavý odbor. Ak všetko pôjde dobre a dokonale do seba zapadne, nebudú žiadne problémy ani odklady, prvé výsledky od jupiterových mesiacov uvidíme najskôr o 13 rokov…Dúfam, že sa tu potom všetci stretneme pri Dušanovom „Živě a česky“ 🙂

  6. Marek napsal:

    Díky za velmi dobrý clanek o JUICE.
    Drobná poznamka: Rozpočet ESA byl ve skutečnosti něco přes 4 miliardy euro.

  7. Štěpán napsal:

    Jedna nepřesnost: „bude zavěšen 150 m pod vrtulnikem který bude 50-350m nad zemí“. V te výšce bude asi spíš ta sonda, jinak by se dostala až 100m pod zem…

  8. Adam W. napsal:

    Dobrý den,

    děkuji za další ze super článků!

    Jedna věc mi už dlouhodobě vrtá hlavou, a myslím, že toto byla taková poslední kapka v mém dumání, takže bych se dovolil zeptat na dvě otázky:

    1) proč se na sondách toliko duplikují vědecké přístroje?

    Co jsem si udělal krátký přehled ,tak na misi JUNO, Galileo, stejně tak i na JUICE se budou nacházet magnetometr, UV spektrometr, radiový experiment a detektor kosmických částic/záření.

    Rozumím tomu, že každá sonda má malinko jiné zaměření a zkoumá jinou oblast. Ale co jsem se díval, tak Galileo již například měsíce zkoumal, magnetické pole přeměřil, stejně tak byl vybaven detektorem částic, magnetometrem, UV spektrometrem, atp. Také rozumím tomu, že novější přístroje jsou citlivější a mají větší rozsah.
    Co mi však přijde trochu záhadné je, proč se tyto přístroje na sondu osazují i přes to, že informace máme, a bylo by třeba lepší ušetřit cenný náklad na jiné experimenty, které na místě ještě nebyly? Nebyl by jejich přínos větší? Například ušetřit na magnetometru a počítači nabitých částic (btw. pokud je účel sondy zjišťovat podmínky života, tak jak se konkrétně uplatní magnetometr?) a místo toho použít například impaktor, který může vyvrhnout měsíční materiál(led?) pro jeho zkoumání, či jiný přístroj, který v místech ještě nebyl?

    Jenom abych to uvedl na lepší míru, tato otázka mne zajímá delší dobu, například u Marsovských sond je takovéto duplikování přístrojů na jeho oběžné dráze trochu více markantní než v případě Jupitera, kam míří třetí satelit (nepočítám průletové)

    A druhá otázka:

    2) proč se na každou misi vyvíjí nové přístroje/tělo sondy?
    Nebylo by levnější, kdyby se používaly na sondy typové přístroje (například optická soustava kamer pro videtelné/IR spektrum), které by se doplnily o aktuální snímač/software, případně se tyto přístroje vyvíjely ve více kusech pro každou generaci sond zároveň? Opět rozumím pokroku a vylepšování přístrojů. Na druhou stranu pokud by například(!) Švédská univerzita vyvinula magnetometry dva, tak jeden by mohl být použit na evrospké misi JUICE, a druhý napříkald na jiné připravované sondě pro stejné období(nebo z nižší kategorie). Pokud tomu správně rozumím, tak se přístroje vyvíjí ve dvou kusech, jeden letový exemplář a druhý pro pozemní simulování na sondě. Pokud by k tomu přibyl ještě třetí exemplář, tak by se výrazně ušetřilo… jinými slovy ,,sériovost“ výroby značně zlevňuje ten jeden kus…. nebo mi něco podstatného uniká?
    Narážím na podobnou modularitu jako vznikla například na cubesatech, čímž se cena malých satelitů výrazně snížila…

    Děkuji předem za případné odpovědi!

    • Karel Zvoník napsal:

      Děkuji za pochvalu. Odpovím Vám nejdříve k druhému bodu. Není pravda, že se vždy k nové misi vyvíjí nové „tělo“ sondy a přístroje. Například sonda Galileo použila některé části z programu Voyager. Tedy pokud se nemýlím. Myslím také, že i sondy Voyager byly odkazem starších sond Pioneer. Také například víceúčeloví modul MPLM Leonardo nakonec zůstal na ISS nastálo a slouží dnes jinému účelu. Části sondy Rosetta měl také Mars Express a našel bych určitě více příkladů, kdy se použil stejný hardware nebo software. Jak jste psal v úvodu záleží kam sonda letí, protože třeba u Jupiteru je silná radiace a přístroje to nesmí ovlivnit a musí takové dávky samozřejmě hlavně přežít. Na bod jedna v podstatě neexistuje jednoduchá odpověď. Jde v podstatě o to, co v cílové lokaci hledáte a na co se chcete zaměřit a i když se jedná o magnetometry, spektrografy a jiné přístroje, tak i ty mají rozdílné parametry. Doufám, že Vám krom mě odpoví ještě někdo jiný a ještě mě doplní.

    • Na první otázku existuje velice jednoduchá odpověď – čas. Jakákoliv vědecká data jsou vždy nejlepší, máme-li k dispozici dlouhodobá měření. Pokud např. přiletíte na Mars a změříte teplotu, neznamená to přeci, že už tam nikdy nepošlete teploměr. Při prvním měření jste jen zjistil, jaká byla aktuální teplota na jednom místě planety. Z toho o počasí nezjistíte nic. Druhý důvod je kontext. Pošlete-li spolu s teploměrem i měřič vlhkosti, rychlosti a směru větru, barometr a další meteorolgické přístroje, získáte celou škálu hodnot a měření, ze kterých lze získat skutečně hodnotné závěry. Pošlete-li tyto přístroje na každé sondě, budete časem počasí na Marsu opravdu rozumět. Nezměříte jen teplotu.

    • Adam Windsor napsal:

      Opravdu velice děkuji za vysvětlení! Mnohé objasněno!

  9. ptpc napsal:

    Zaujímalo by ma akým spôsobom by Jupiter spôsobil neskoré bombardovanie Slnečnej sústavy, prípadne odkaz na zdroj.
    Inak, vynikajúci článok. 🙂

    • Petr Scheirich napsal:

      Ono se úplně nedá říct, že by ho Jupiter měl na svědomí. Na svědomí ho měla migrace planet v ranné historii Sl. soustavy, v níž Jupiter jakožto nejhmotnější planeta měl velice významnou roli. Migrace vedla k dočasné rezonanci 2:1 mezi oběžnými dobami Jupiteru a Saturnu, což rozkolísalo výstřednost dráhy Saturnu a také velice rychlý přesun Uranu a Neptunu do hustého pásu malých ledových těles za nimi. Tato tělesa byla v důsledku katapultována na nejrůznější dráhy, mimo jiné i na dráhy křížící dráhy terestrických planet.
      Viz heslo Late Heavy Bombardment na wikipedii a odkazy tamtéž.

    • Karel Zvoník napsal:

      Děkuji za pochvalu a jsem rád,že se Vám článek líbí.

    • Jirka Hadač napsal:

      https://www.youtube.com/watch?v=KRUcz6P6sr0
      Přednáška jako odpověd k tvé otázce. M. Brož v přednášce o tom hodně mluví, jsou tam i animace.

Zanechte komentář