Překvapení! „MU69“ má zřejmě sourozence

V době, kdy lidé na Zemi budou oslavovat příchod nového roku 2019, sonda New Horizons navštíví další ledový svět 2014 MU69. Tento objekt Kuiperova pásu je přitom poměrně malý. Odhadovaný průměr tělesa je pouhých 30–45 km a nachází se přibližně miliardu kilometrů od soustavy trpasličí planety Pluto, kterou sonda navštívila 14. července 2015. Kolem trpasličí planety Pluto sonda New Horizons proletěla v minimální vzdálenosti 12 500 km a pokud vše půjde podle plánu kolem objektu 2014 MU69 sonda dokonce prolétne pouze ve vzdálenosti 3,500 km. Vědci nám již teď slibují podrobné snímky povrchu tělesa, které mají mít dokonce ještě lepší kvalitu, než ty, které sonda pořídila u Pluta. Nedávno však výzkumný tým, který má sondu New Horizons na starosti, oznámil další vzrušující informaci. Kolem tělesa 2014 MU69 byl totiž pravděpodobně objeven měsíc a je dost dobře možné, že není ani zdaleka jediný.

„Je to velmi vzrušující,“ uvedl vedoucí vědeckého týmu sondy New Horizons Alan Stern. „Mohla by to být totiž předzvěst, že objekt 2014 MU69 ve skutečnosti obíhá doslova hromada podobných těles“, dodává Stern. Toto zjištění je sice vzrušující, ale na druhou stranu může být tato zpráva pro sondu taky nebezpečná, protože čím více objektů v cílové destinaci najdeme, tím komplikovanější průlet na sondu čeká.

Nový měsíc okolo MU69 se podařilo objevit v datech z letecké observatoře SOFIA a řady teleskopů. Pozorován byl zákryt hvězdy tělesem 2014 MU69 v červnu a z těchto dat se následně podařilo zjistit, že MU69 má nejméně jednoho sourozence. Podle předběžných informací nově objevený měsíc obíhá 200 až 300 km od tělesa 2014 MU69, který oběhne jednou za dva až tři týdny. Přesné rozměry ani tvar nejsou zatím známé, ale tým vědců odhaduje, že by měsíc mohl mít okolo 5 km napříč.

Barevné čáry představují světlo hvězdy viditelné teleskopy a malé mezery na některých řetězcích označují detekovaný objekt a jeho přibližný tvar, který naznačuje, že má těleso 2014 MU69 malý měsíc a nepravidelný tvar.

Barevné čáry představují světlo hvězdy viditelné teleskopy a malé mezery na některých řetězcích označují detekovaný objekt a jeho přibližný tvar, který naznačuje, že má těleso 2014 MU69 malý měsíc a nepravidelný tvar. Kredit: NASA/JHUAPL/SwRI/James Tuttle Keane

Sonda New Horizons by měla přibližně tři týdny před maximálním přiblížením k objektu 2014 MU69  být schopná pozorovat minimálně jeden oblet tohoto měsíce. Alan Stern uvedl, že by se díky tomu mohlo podařit určit hmotnost obou těles. Což by vědcům umožnilo určit hustotu tělesa MU69 a to by nám mohlo prozradit i mnohé o jeho složení. Také bychom například mohli odhadnout poměr ledu vůči hornině, dodává výzkumný tým, který publikoval tyto výsledky 12. prosince na schůzi geofyzikální unie (American Geophysical Union). Navíc je velmi pravděpodobné, že tento nový měsíc nebude v cílové oblasti sám. Vědci se totiž domnívají, že měsíce jsou v Kuiperově pásu zcela běžné a dokonce naznačují, že by zde v podstatě každý objekt mohl mít alespoň jednoho souputníka.

Sonda New Horizons by po průletu okolo tělesa MU69 mohla prozkoumat až 30 dalších podobných těles a může tak tuto teorii snadno vyvrátit nebo naopak podpořit dosavadní výzkum v této oblasti. Sonda je podle Alena Sterna v dobrém stavu, a pokud se podaří zajistit financování, může bez problémů fungovat minimálně do roku 2030.

New Horizons přejde příští týden do režimu hibernace a „probudí se“ až v srpnu 2018. Poté začne sonda pátrat po dalších možných tělesech okolo MU69 a zaměří se i na případné prstence.  Pokud to bude třeba, může sonda z bezpečnostních důvodů provést korekce dráhy od října do konce prosince 2018. Celkem bude mít devět příležitostí k provedení případných změn a právě zde panují menší obavy výzkumníků, protože netuší, jak to okolo 2014 MU69 ve skutečnosti vypadá, a proto jen těžko odhadují, jak velké nebezpečí sondě ve skutečnosti může hrozit. „Jsme však připraveni na nečekané“, dodávají vědci z programu New Horizons.

"Zákryt

Zákryt bezejmenné hvězdy tělesem 2014 MU69. Výsledky z tohoto pozorování naznačují přítomnost malého měsíce. K pozorování došlo 17. července 2017
Zdroj: https://www.space.com

25. prosince 2018 budou na sondu zaslány poslední příkazy a poté se již přejde do režimu setkání. Tak sonda „oslaví“ vánoce v Kuiperově pásu a už 1. ledna 2019 by mělo dojít k nejtěsnějšímu průletu sondy okolo tělesa 2014 MU69. V této vzdálenosti poputuje signál ze sondy na Zemi celých 12 hodin a sonda bude všechna data po průletu posílat v průběhu roku 2019 a část ještě i v roce 2020.

Očekává se, že povrch tělesa je pokryt množstvím kráterů a vědci se nebojí srovnávat vzhled MU69 s povrchem měsíce Marsu – Phobosem. Přesné rozměry nejsou zatím známé, ale tým vědců odhaduje, že by tvar tělesa 2014 MU69 mohl připomínat  obří načervenalou bramboru či burský oříšek. Jak ve skutečnosti ale těleso vypadá a zda má opravdu měsíc či měsíce, nám však definitivně prozradí až sonda New Horizons v roce 2019.

Zdroje informací:
https://www.space.com/39090-moon-spotted-orbiting-new-horizons-mu69.html
https://cs.wikipedia.org/wiki/New_Horizons
https://www.nasa.gov/feature/does-new-horizons-next-target-have-a-moon

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/feature/does-new-horizons-next-target-have-a-moon
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/m_mu69_occultation-3-01.jpg
https://www.space.com/37577-new-horizons-flyby-target-2014-mu69-blocks-star.html

Překvapení! „MU69“ má zřejmě sourozence, 5.0 out of 5 based on 26 ratings
Pin It
(Visited 2 429 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (26 votes cast)
(Visited 2 429 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


28 komentářů ke článku “Překvapení! „MU69“ má zřejmě sourozence”

  1. Spytihněv napsal:

    Máme neuvěřitelnou kliku. Poté, kdy se Pluto ukázalo až překvapivě zajímavým světem, žádnou fádní ledovou koulí, teď přijde další těleso, o jehož existenci, natož o dalších podrobnostech, jsme dřívě nevěděli vůbec nic. A ukazuje se, že to opět nebude nic „obyčejného“. Byla to velmi dobrá volba z několika kandidátů. I když kritériem byla výhradně dosažitelnost, při absenci jakýchkoliv dalších informací. Snad NH proletí úspěšně, riziko je v těchto případech vždy, i když minimální. Ale pominout ho nelze.

    • Jirka Hadač napsal:

      Souhlas, líp než klika to asi nazvat nelze.
      Nastala logická situace, byl vybrán kandidát, nevím z kolika možných, ale byl vybrán. A upřesňují se jak dráhové parametry, tak jakékoliv okolí. Připomíná mi to voyager 2, jak zmiňoval v jednom vystoupení v rozhlase J. Grygar, až jeho průletem se definitivně vyjasnila hmotnost Neptunu a přišlo se na to, proč nesedí jeho dráha. Je dobře, že to těleso bude zajímavější, než jsme čekali.
      A nepřestává mě fascinovat, co všechno jsou schopni astronomové vyhodnotit na základě pár fotonů, jako je přítomnost atmosféry, dokonce její výška, přítomnost měsíců atd.

      • Spytihněv napsal:

        Žhaví kandidáti byli tři: 2014 OS393 (ten byl nakonec odsunut jako těžko dosažitelný nebo vůbec) a mezi 2014 MU69 a 2014 PN70 rozhodla menší nutná změna rychlosti. 2014 PN70 by měl být větší, ale došlo by ke spotřebování většiny zbývajícího paliva.

  2. Petr Scheirich napsal:

    Druhý obrázek v článku by si možná zasloužil podrobnější popisek toho, co je na něm vidět, případně přidání obrázku tohoto:
    https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/m_mu69_occultation-5-01.jpg
    kde je to vidět „beze slov“.

    Existenci zmiňovaného měsíce prozrazuje přerušení linie úplně vpravo dole (stále je zde také možnost, že se jedná o druhý měsíc, a první měsíc je vidět hned u tělesa a při pozorování byl téměř v zákrytu hlavního tělesa).
    Neméně zajímavým je křížek s označením „astrometry derived location“. Ten ukazuje, že hlavní těleso bylo lehce posunuté vůči pozici, kde by se mělo na základě předchozích měření nacházet. Může se jednat o chybnou předpověď, ale může jít také právě o to, že poloha byla předpovězena na základě předpokladu, že jde o jediné těleso, zatímco dvě tělesa pochopitelně obíhají kolem společného těžiště, a právě toto společné těžiště bylo onou předpovězenou polohou.
    Pokud by se při dalších zákrytech ukázalo, že hlavní těleso se vždy nachází na různých místech od předpovězené polohy (tj. obíhá okolo ní), bude situace už jasná.

    • Karel Zvoník napsal:

      Perfektní. Moc děkuji za upřesnění. Máme se na co těšit.

    • Jirka Hadač napsal:

      Já zase musím narovinu přiznat, že sem se těšil prakticky hlavně na Váš komentář, pane Scheirich, hned od té chvíle, kdy jsem shledal článek na téma astronomie. Moc děkuju. Hlavně ta druhá část mi to doobjasnila.
      Mimochodem, očekávají se nějaké další zákryty do příletu NH?

      • Petr Scheirich napsal:

        Abych řekl pravdu, tak netuším, zda jsou nějaké konkrétní předpovědi zákrytů. Ale skoro bych si vsadil, že další předpovědi zákrytů budou následovat s tím, jak se bude zpřesňovat dráha tělesa a zároveň zpřesňovat pozice hvězd na základě měření z GAIA.

      • slappy napsal:

        Dva potenciálně použitelné zákryty mají nastat někdy v létě. Ale údajně nebudou tak příznivé, jako ty tři letošní. A navíc do průletu už bude zbývat jen půl roku, takže zakomponovat výsledky jejich pozorování do plánování průletu bude ‚na těsno‘. viz http://www.boulder.swri.edu/MU69_occ/case.html Je tam o tom jen krátká zmínka ve dvou větách. Nic konkrétního jsem zatím nenašel.

  3. Vlastimil Pospíchal napsal:

    Trochu mě překvapuje, že ta hvězda je „bezejmenná“. To nemá ani žádné provizorní číselné označení?

    • Petr Scheirich napsal:

      Hvězda má označení UCAC4 347-165395 ( http://www.boulder.swri.edu/MU69_occ/case.html ). UCAC4 je zkratka hvězdného katalogu „Fourth U.S. Naval Observatory CCD Astrograph Catalog“ a pak následuje pořadí hvězdy v tomto katalogu. To označení není provizorní, narozdíl od planetek se hvězdy nepojmenovávají (výjimku tvoří historické názvy nejjasnějších hvězd). Vzhledem k tomu, že hvězd podobné jasnosti, jako byla tato zakrývaná hvězda, je na obloze cca 10 milionů, by to ani moc dobře nešlo.
      Výraz „bezejmenná“ se asi chce říct, že zkrátka ta hvězda nemá jméno, jen nějaké katalogové označení.

      • Vlastimil Pospíchal napsal:

        Díky za odkaz i za pojmenování té bezejmenné hvězdy. Takový název sice toho mnoho neřekne, ale dobře se googlí.

  4. Alois napsal:

    Na NASA to bylo zveřejněno už 12.t.m.. Ten křížek je barycentrum soustavy a je 20 km mimo hlavní těleso. Z toho by se dalo usoudit, že měsíc, který dle zákrytu je zřejmě “ jen “ 100 km od barycentra nestačí a možná je tam další hmotnější měsíc tak o 50% dále. Hlavní těleso bude zřejmě dotyková dvojplanetka¨.
    Podle zmíněné zprávy NASA by situační snímky soustavy měly být počátkem září.
    Je třeba být na zemi, jsou to jen malá tělesa, třídy malých měsíců Pluta.

    • Vlastimil Pospíchal napsal:

      Přesto, nebo spíš právě proto, nás jistě čeká zajímavé objevování něčeho, o čem jsme dosud neměli ani tušení. Takové objevy bývají nejcennější.

  5. ldx napsal:

    Neuvěřitelné zprávy, zase se trefili s výběrem na to nejzajímavější těleso. Klobouk dolů!

    • Jirka Hadač napsal:

      Má reakce bude čistě polemická. To je otázka, mohli vybrat jiné a blíže by zkoumali to jiné těleso. A třebas by něco zajímavého zjistili o něm. A mohli by zjistit, že vybrali to nejméně zajímavé.
      Ale, ať už je to jak chce, souhlas, dobrý výběr. A klobouk dolů.

  6. JakubV napsal:

    Napadá mě jedna technická otázka, jak citlivé jsou kamery v porovnání s našimi fotáky a a kolik je tam odraženého světla, tj na jakém ekvivalentu ISO citlivosti ty kamery pracují. Má někdo představu?
    Dík
    jv

    • Vojta napsal:

      Světla je tam překvapivě relativně dost. 2014 MU69 je asi 45 krát dál od Slunce než Země, takže tam bude zhruba 2000 krát slabší intenzita slunečního záření. Možná se to může zdát málo, ale je to podobné jako za Zemi chvíli po západu Slunce nebo za zamračeného dne s deštěm.

      • Jirka Hadač napsal:

        Mě hodně překvapila kdysi informace J. Grygara, že se dají číst na Plutu noviny. A podle toho co píšeš to znamená, že by se daly číst i tak daleko. Hezké a zajímavé.

  7. pbpitko napsal:

    Ďalšie príjemné prekvapenie. Mám skôr pocit že sa možno nejedná o dobrú trefu, ale že aj keby vybrali iné teleso, ani tak by nás prekvapenia neminuli. Možno je to skutočne tak, ýe akákoľvek voľba prinesie niečo nečakané. Telies je tam dosť na to, aby nám vždy priniesli nejaké nové poznatky o ktorých sme doteraz nemali ani tušenie.
    pb : (
    (.S. Ďalší skvelý článok.

    • ptpc napsal:

      „… akákoľvek voľba prinesie niečo nečakané…“

      Presne tak. Táto veta vystihuje podstatu ľudského skúmania a vo Vesmíre to platí dvojnásobne…

  8. Alois napsal:

    Někde jsem četl, že už probíhá hledání dalšího cíle v pásmu KBO.

    • pbpitko napsal:

      Tých ďalších vhodných a zaujímavých cieľov je tam až-až, lenže „paliva” už takmer nieto. 🙁

    • slappy napsal:

      Ano, Alan Stern někde říkal, že rozhodně budou hledat, ale paliva je málo a muselo by se objevit něco skoro přímo v cestě sondy maximálně s naprosto minimální potřebou korekce.

  9. Alois napsal:

    NH je sondou “ chudého muže “ v rámci levných sond, při váze několika set kg toho moc neuveze a její výkony i tak jsou obdivuhodné. NASA musí zkrátka někde šetřit, když sype do ISS 3 miliardy ročně, za to by mohly být každý rok dvě nebo dokonce tři sondy třídy Cassini.
    Pokud by byl býval NH sondou třídy Casini mohl nést spoustu paliva a výsadkové moduly, které nemusely přímo přistávat, ale realizovat velmi blízké průlety u těles která nemusela být přímo ve směru letu.
    Tady šetření zcela jistě nebylo namístě, i když je třeba objektivně uznat, že let NH byl i tak na hraně vyřazení.
    NASA zkrátka vše neutáhne, už by bylo na čase aby nějaký vskutku pionýrský let podnikla jiná agentura a ne jen opakovat americké kroky a ještě desítky let za nimi. Cílů je dost a dost, příkladně Uran a Neptun, nebo trpasličí planety v pásmu KBO, preferoval bych Sednu, ta létá až k Oortovi. Místo toho se servilně poletí k Marsu a Merkuru kterážto tělesa již řádně Američané prozkoumali, to nechápu.

    • Vojta napsal:

      U ostatních agentur je problémem zdroj energie a NASA na tom také není nijak zvlášť dobře. Je ráda, že má na marsovské rovery a občas i něco vyšetří na NH nebo Cassini. Sama si ho bohužel nepoatří, je třeba spolupráce jaderného průmyslu. Rusové asi něco mají, ale sondy moc nestaví a ven to neprodávají.

    • Jirka Hadač napsal:

      Co se týká Marsu, ano byla tam halda sond a další spousta je plánována, na druhou stranu, plánuje se tam přistání člověka, tak se nedivím, že to chtějí mít co nejvíc podchycené.
      Souhlas s tím zdrojem energie, prakticky dál než do pásma asteroidů či k Jupiteru se na solární články letět nedá. A zdroje pro RTG to fakt limitují, ikdyž nedávno sem zaslechl v přednášce Julie Novákové, že se snad plánuje obnovení výroby.
      Jinak zase bych neřekl, že nepomáhají, viz Hayabusa, Rosetta atd. V případě Rosetty jsou to dokonce pionýrské kroky, ale asi by toho pravda mohlo být kapku víc. Ale mě se to od stolu jako fandovi povídá, já bych zkrouhl vojenské rozpočty a nasypal to do kosmonautiky 😀 přiznávám.

    • Vlastimil Pospíchal napsal:

      Se sondou NH byl problém s časem. Než by provedla obvyklé gravitační manévry kolem planet kvůli urychlení, bylo by Pluto v nevýhodné pozici. Sonda NH musela letět přímo, musela tedy ušetřit vlastní hmotnost ve prospěch paliva.

    • ldx napsal:

      To je těžký. V demokracii se každou chvíli nějaký trol zeptá, kolik by za to mohlo být nemocnic, škol nebo domovů pro přestárlé. Aby se do kosmického programu mohly přesunout finance, musí být celonárodní zájem, jako když to kdysi vyhlásil Kennedy nebo Reagan. Ale aby se to stalo, musí být určitá doba, kdy to většina bude brát za své – to se dneska, kdy Trump má 50% podporu stát nemůže. V Rusku by to pochopitelně šlo, ale zase nejsou finance. Takže výsledek je ten, že se to flikuje ber kde ber. Takže, zaplaťpánbůh že tady máme soukromý sektor v čele se SpaceX!

Zanechte komentář