SLEDUJEME: Falcon Heavy poprvé na rampě

Vánoce už sice byly před několika dny, ale fandové SpaceX si chvíli počkali a konečně se dočkali. Vůbec poprvé v historii se z montážní haly HIF v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě vydala na startovní rampu LC-39A nejsilnější raketa současnosti – Falcon Heavy od SpaceX. Fotograf portálu Spaceflightnow se o jeho snímek pořízený během vztyčování pochlubil na svém Twitteru. Na rampě je kompletní sestava včetně aerodynamického krytu s nákladem v podobě Tesly Roadster. V tomto článku, najdete podrobnosti a fotografie.

Dnešního dne kolem poledne informoval Chris Bergin z NASASpaceFlight na svém Twitteru, že premiérový vývoz Falconu Heavy na rampu 39A přijde již brzy a mělo by se jednat o kompletní sestavu (tedy i aerodynamický kryt s nákladem). O tom jsme vás ostatně informovali v krátké zprávě.

 

A nyní už máme k dispozici i fotografii Falconu Heavy, který je zvedán na startovní rampě.

Falcon Heavy je zvedán do vertikální polohy na rampě LC-39A.

Falcon Heavy je zvedán do vertikální polohy na rampě LC-39A.
Zdroj: https://twitter.com/SpaceflightNow/

Jen o několik málo minut později k nám dorazila také fotka vztyčené rakety. Nyní probíhá takzvaný „fit-check“.

Falcon Heavy poprvé na startovní rampě.

Falcon Heavy poprvé na startovní rampě.
Zdroj: https://twitter.com/SpaceflightNow/

Přítomnost aerodynamického krytu na raketě nám tedy napovídá, že se raketa nechystá ke statickému zážehu. Ten přijde až začátkem ledna. Nebudou se konat ani zkoušky tankování. Tento vývoz má za cíl zkontrolovat a prověřit veškeré systémy rakety, startovní rampy i transportéru a jejich vzájemnou kompatibilitu.

V širokém okolí startovní rampy jsou momentálně uzavřené silnice. Lepších fotek se tedy zřejmě nedočkáme, dokud je nezveřejní sama SpaceX. Máme nicméně zprávu, že v okolí rampy je velké množství zaměstnanců SpaceX. Dá se očekávat, že krátce po dokončení zkoušek bude raketa sklopena a odvezena zpět do montážní haly HIF. Znovu by se pak raketa mohla vydat na rampu 6. ledna, kdy proběhne nám známý WDR (Wet Dress Rehearsal), tedy nácvik odpočtu před startem včetně plnění nádrží. Vše bude ten den zakončeno statickým zážehem 27 motorů Merlin 1D na prvním stupni. Historický start pak lze očekávat nejdříve 15. ledna.

A zde již máme fotku s velice dobře rozpoznatelnými třemi segmenty prvního stupně. Tato byla pořízena Julií Bergeron z pobřeží. Raketa se nám tedy naskýtá z opačné strany a mnohem lepšího úhlu. Právě se díváme na největší a nejsilnější americkou raketu od dob Saturnu V, který ukončil svou službu v roce 1973.

Falcon Heavy na rampě LC_39A.

Falcon Heavy na rampě LC-39A.
Zdroj: https://twitter.com/julia_bergeron/

 

Falcon Heavy poprvé na historické rampě LC-39A.

Falcon Heavy poprvé na historické rampě LC-39A.
Zdroj: https://i.imgur.com/DWVikwB.jpg

A na závěr se podívejme na časosběrné záznam ze vztyčování Falconu Heavy do vertikální polohy. Video je oproti skutečnosti 34× zrychleno.

Zdroje informací:
https://twitter.com/SpaceflightNow/
https://twitter.com/SpaceflightNow/
https://twitter.com/ExploreSpaceKSC

SLEDUJEME: Falcon Heavy poprvé na rampě, 5.0 out of 5 based on 36 ratings
Pin It
(Visited 5 429 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (36 votes cast)
(Visited 5 429 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.


74 komentářů ke článku “SLEDUJEME: Falcon Heavy poprvé na rampě”

  1. marek napsal:

    náklad bude připojený i během statického zážehu? (nebo než dojde k zážehu tak ještě zajedou do hangáru?) myslel jsem že náklad připojí až po všech zkouškách jako u ostatních misí.

  2. Honza napsal:

    SpaceX by taky mohla zveřejnit nějaké fotky, z těchto nejsou pořádně vidět boční stupně 🙁

  3. Vlastimil Pospíchal napsal:

    Nemyslím si, že by bylo nutné sundávat náklad během statického zážehu.

    • V tomto případě nutné ne, to máte pravdu. Náklad není nijak drahý a nepostradatelný. Vzhledem k zaběhnutým postupům a také možná kvůli většímu množství statických zážehů, se to ale dá s velkou pravděpodobností očekávat.

    • Radim napsal:

      Myslete na Amos. Statický zážeh bez nákladu je teď standardní postup…

      • Jirka Hadac napsal:

        Doslo k nestandartni situaci, kryt je drazsi nez naklad. Fakt to tak nehori.

      • Jiří Kouřil napsal:

        S ohledem na nutnost poznat průběh vibrací během zážehu 27 motorů a jejich vliv na strukturní namáhání konstrukce FH se domnívám, že statické zážehy budou zatím probíhat s připojeným nákladem, dokud nebude shromážděn dostatek dat.

      • Vlastimil Pospíchal napsal:

        Myslete na kolo sýra nebo na kus betonu na špici rakety. Opravdu je nutné to při testech sundávat?

      • Červ napsal:

        Také jsem přesvědčen, že vzhledem k tomu, že se v podstatě jedná o balast, zůstane náklad na raketě i během static fire…

      • Radim napsal:

        Buď předepsaný postup dodržujete nebo začnete mudrovat „dneska vynechám tohle…příště tamto…toto je zbytečně…“ Z odchylky se stane norma a výsledek známé z historie. Jsem zvědav na přístup ŠpačeK.

        • Jirka Hadac napsal:

          Chapu tvuj nazor, jenze i ten staticky zazeh bez nakladu je nestandart. Nedela to tak nikdo krome nich. A rekl bych, ze jednim z hlavnich duvodu je, ze nemaji ukonceny vyvoj rakety. Vlastne ji za pochodu meni. Nedavno P. Melechin na elonx.cz rozebiral, jak je mozno dosahnout vyssi kadence startu, kde jsou limity, a mimo jine zminoval prave toto, staticky zazeh plus jeho provadeni bez nakladu. Dalsi zdlouhava mista jako na kazde strane ameriky jen jedna Asds atd pomijim. Neni to ted dulezite.

        • maro napsal:

          To píšete blbost. Falcon Heavy ještě nemá „předepsaný postup“. Zatím je ve stavu „vyzkoušet všechno co jde“ a co nejdřív. Takže určitě zkusí celou raketu včetně nákladu se zapálenými motory ještě předtím než ji pustí do vzduchu. Třeba kvůli těm vibracím. I tenhle test může totiž ještě odhalit něco nechtěného dřív než bude pozdě.

  4. Jenda napsal:

    Nádhera! už se těším!

  5. sabcomp napsal:

    jezisek existuje

  6. Ledna napsal:

    Dobry den,
    FH bude přímým konkurentem Delta4 Heavy?
    Výkonove na tom bude krapet lip, ale delta 4 patri mezi nejdražší soucasne nosice. Bude FH levnejsi jak delta? Proc by si zakaznici meli dale objednavat lety s Delta?
    Diky

    • Falcon Heavy disponuje více než dvakrát vyšší nosností na nízkou oběžnou dráhu než Delta IV Heavy (63,8 t vs. 28,8 t). Cena přitom bude několikanásobně nižší (90 mil. USD vs. >400 mil. USD). Na druhou stranu je Delta ověřená a spolehlivá raketa, která vynáší zejména utajené vládní družice. Konkurence to tedy bude, avšak Delta IV Heavy bude již brzy nahrazena novým nosičem Vulcan (rovněž od společnosti ULA). Spíše než s Deltou tak bude Falcon Heavy soupeřit o zakázky s Vulcanem nebo s New Glennem od Blue Origin.

      • PetrP napsal:

        Těch 63/28 tun je teoretická nosnost, nebo skutečná? Někde jsem narazil na informaci ohledně F9, že jeho skutečná nosnost je daleko nižší, než udávaná, kvůli strukturálním limitům. Předpokládám, že podobný problém bude asi i u FH.

        • Jiří Hošek napsal:

          Ohledně Delta IV Heavy: Podle press kitu k letu EFT-1 byla vzletová hmotnost Orionu včetně hmotnostního simulátoru servisního modulu a LAS 21 tun, dosažené apogeum bylo 5800 km.

      • Ledna napsal:

        Může se tedy stát, že se arianne přestane být konkurenceschopná?

    • Jiří Hošek napsal:

      Konkurenci lze odvodit z budoucích nákladů FH:
      6/2018 STP-2 (STP-1 vynesl v roce 2007 Atlas-5 401, ovšem to už je 10 roků)
      Q3/2018 Arabsat 6A (Arabsat 6B vynesla v roce 2015 Ariane 5 ECA ve dvojici s GSat-15)
      2020 ViaSat-3 (ViaSat-2 vynesla letos Ariane 5 ECA ve dvojici s Eutelsat 172B; série ViaSat-3 zahrnuje tři družice, z nichž jednu má vynést Ariane 5 ECA, druhou Falcon Heavy a u třetí se má rozhodnout mezi těmito dvěma nosiči)

      • Ondra napsal:

        To zde jde spis o cenoveho konkurenta. Samotna nosnost by stacila i F9. Na FH budou ale levnejsi, rychlejsi a jeste jim zustanou dva prvni stupne F9 Block 5. + centralni, ale ten bude vzdy letat na FH. Max pri pohrbu, kdy posledni mene narocny let je urcite samostatny bez boostrů. Coz mozna je cesta. Starnouci prostredni stupen bude jeste doletavat single mise.

        • Jiří Hošek napsal:

          To je pravda, že Falcon 9 přebírá nosiči Ariane 5 ECA takhle těžké náklady taky, viz Inmarsat-5 F4 či Intelsat 35e. Jen jsem odpovídal na dotaz, jestli Falcon Heavy bude přímým konkurentem rakety Delta IV Heavy.

        • Ondra napsal:

          Hlavni je, ze at si vymyslite dnes cokoliv, co chcete vynest do vesmiru a muzete si ten naklad sam dovolit, tak staci zavolat do SpaceX a jeste usetrite a bude to drive nez u konkurence. I maly naklad se vyplati nechat vynest na F9 pouzite.

  7. John napsal:

    V jakém formátu,je prosím to video ? Nejde mi to přehrát.Děkuji.

  8. CarlJARx napsal:

    Znovu by se pak raketa mohla vydat na rampu 6. ledna, kdy proběhne nám známý WDR (Wet Dress Rehearsal), tedy nácvik odpočtu před startem včetně plnění nádrží. Vše bude ten den zakončeno statickým zážehem 27 motorů Merlin 1D na prvním stupni.

    Odkud je tento termín provedení WDR?
    Děkuji za odpověď.

  9. Jansa Jaroslav napsal:

    UŽ je to tady ale bude to děsný rachot 27 trumpetistů na Merliny.

  10. Tomáš Novák napsal:

    Je nějaký známý důvod pro uzavření silnic? Pro suchý test to moc nedává smysl.

    • Vojta napsal:

      Při posledním statickém zážehu F9 po pobřežní silnici vzdálené asi 500 metrů normálně jezdila auta. Sice to není veřejná komunikace, ale i tak.
      Uzavření by mohlo naznačovat WDR či dokonce statický zážeh (přece jen FH je trochu jiný kalibr), ale třeba jenom nechtějí, aby jim někdo koukal pod ruce příliš zblízka.

  11. John napsal:

    By mě tak zajímalo, zda-li případná havárie Falconu Heavy by měla vliv na starty Falconu 9? … když Falcon Heavy je složeninou 3 Falconů 9.

    • Štěpán napsal:

      O tom silně pochybuji. Má to třeba pro tento účel jinou rampu-aby v případě výbuchu mohli Falkony létat dál bez omezení…

  12. Lukas napsal:

    Predpokladam ze termín startu sa bude neustale po statickom zazehu oddalovat.predsta len ,data ktore budu po tej skuske k dispozicii odhalia vela neznamych o celej zostave.odhalia anomalie ktore mozu byt velmi nebezpecne pre pripadny start.tym chcem len povedat ze netesme sa na start v januari.podla mna to nebude skor ako v marci.

  13. Jansa Jaroslav napsal:

    Nakonec budou na Falconech startovat jak Orion tak CST-100 Starliner.

    • Samo napsal:

      To by bolo asi dosť zložité to asi nie maximálne Dream Chacer a aj ten je medzi Atls V a Ariane 5 aj keď pôvodný plán rátal aj s Falconom 9 tuším ale teraz je o tom ticho.

  14. Alois napsal:

    Představme si vedle siluetu Saturnu 5 v konfiguraci Skylab. Dva stupně v délce 65 m o průměru 10 m a nahoře 20 m dlouhý náklad o průměru 6 m a váze 80 tun a je po velikosti. A to pomíjím že každý motor F-1 Saturnu 5 měl průměr 3 metry a délku 5 metrů, při tomto srovnání působí 27 motorů mrňavě a podezřele.

    • maro napsal:

      Právě naopak. Těch 5 obřích saturnových motorů s těmi obřími šílenými tryskami najednou ještě víc působí vedle Falconu jako slepá ulička vývoje. Zrovna tak jako ta šílená tryska kosmické lodi Apollo.

    • Trabis napsal:

      Dĕkuji-Bez Vás, pane Alois, by asi tento portál nebyl ono… vždy mi svým pohledem připomemete, že jsem z Čech… bohužel z těch malých čech. Po pár produktivních letech v zahraničí Vás tu v čr často potķávám asi všude. Ale aspoň Vám přeji hezké svátky upřímě ( jinde je to jen fráze) .. přál bych Vám To někdy vskutku zažít.
      Trabis

      • maro napsal:

        No jo, ale zrovna pana Aloise chápete špatně. On je absolutním zastáncem všeho amerického až do morku kostí. Kdybyste tu měl najít někoho, kdo bude tu slavnou Havlovu větu „Raději se budu mýlit s Američany, než mít pravdu s Ruskem“ brát za vlastní, bude to právě pan Alois. Jen zrovna toho Muska moc nemusí. Asi ho nějak zklamal svou slibovací odsouvací strategií.

  15. Štěpán napsal:

    „Raketa se nám tedy naskýtá z opačné strany a mnohem lepšího úhlu. Právě se díváme na největší a nejsilnější americkou raketu od dob Saturnu V, který ukončil svou službu v roce 1973.“

    Mno, já nevím. Stále nevím jak se vypořádat s raketoplánem. Ten měl payload na LEO 23 tun, FH bude mít max 63 tun. Ale samotný raketoplán vážil asi 70 tun. Takže dohromady to činí 100 tun na LEO. Ale dá se to takhle počítat? Ale v tom případě by byla slabší i SLS, která má mít na začátku kolem 70 tun… Tak jak to tedy je? Počítá se síla rakety podle vzletového tahu motorů, či dle nosnosti na LEO; jak to je u raketoplánů?

    • David napsal:

      Raketoplánu měl nosnost 23tun sám sebe sice taky vytáhl na orbitu ale zase se vratil. pokud by jste pocital nosnost na LEO i s raketoplanem tak pak můžete u všech ostatních nosičů počítat i horní stupně raket, které skončily také na orbitě. FH má psanou nosnost 63tun na LEO ale pokud se nepletu je to bez záchrany prvních stupňů.

      • Vojta napsal:

        Druhý stupeň není po vyhoření užitečný, takže bych ho nepočítal. Orbiter byl užitečný celý, takže by se počítat asi měl. Počítat by se neměla přídavná nádrž, kterou by teoreticky bylo možné navést na LEO také (ale pokud vím, se to z praktických důvodů nedělalo).
        Ale bral bych to jako pan Voplatka – Raketoplán není raketa.

        • Vlastimil Pospíchal napsal:

          Využití nádrže na orbitě by jistě mohlo být zajímavé. Ani by se nemusela čistit. Kdyby se k ISS připojila třeba jako skladiště nebo tělocvična…

        • Vojta napsal:

          Ono to není tak jednoduché. Sice by se nemusela čistit, tlak by udržela bez problémů, ale stejně jí chybí obrovské množství systémů, které by se musely doplnit na orbitě (ventilace, tepelná ochrana, elektrické rozvody, utěsnění potrubí a ventilů…), nebyla stavěná na léta provozu ve vesmíru… Navíc je to monstrum o objemu 2000 kubických metrů, což je víc, než celá ISS. Kdyby to bylo rozumně proveditelné, asi by se ET použila jako základ stanice. Ten prostor by byl neskutečný (https://en.wikipedia.org/wiki/File:Space_Shuttle_external_tank_assembly_01.jpg)

        • Jirka Hadač napsal:

          Jen na to koukám a nasucho polykám. Mít to tam jako skladiště, tak jsou za vodou. Nic proti BEAMu, ale ten vedle toho vypadá jak krabička od sirek vs šatní skřín. A to je to jen pohled do části pro tekutý vodík, ikdyž je to ta největší část, tak ještě tam je další kus pro kyslík. Fakt mazec.

    • Zbytečně to pitváte. Je tam přeci napsáno “raketa”. Tím se raketoplán vylučuje, protože to raketa není.

      • PKoz napsal:

        Přesně tak. Vyměňme u raketoplánu orbiter za jiný náklad a pak můžeme srovnávat 🙂

        • ventYl napsal:

          To dost dobre nejde, kedze external tank je podla nazvu len nadrz. Motory su na orbiteri, takze po jeho vymene za nieco ine ostane len velka cisterna na vodik a kyslik s boostermi na tuhe palivo a to nikam nepoleti.

          Realizovatelnejsie by to bolo pri zostave Buran – Energia, kde orbiter bol fakt len orbiter a mal len sustavu motorov na manevrovanie na orbite.

  16. Jansa Jaroslav napsal:

    Je to jako u Falconů ty se taky vracejí pro nový náklad a vracel se tedy raketoplán i s jiným nákladem zpět takže celý raketoplán bylo užitečné zatížení.

    • Jirka Hadac napsal:

      Vetsina lidi pocita STS mezi super heavy launch vehicles, maximalne, co nesl, se udava jako cca 120-130tun na LEO, tusim vezl nahoru jednu z velkych astronomickych observatori. A par lidi tvrdi, ze vezl nahoru jen to co mel pod krytem. Vyber si. Ja osobne se priklanim k tomu, ze to co dovezl na LEO bylo to vse, co se tam dostalo, tedy orbiter+naklad.

      • Petr Šída napsal:

        takhle to počítat nelze, do užitečného zatížení se nedají počítat motory a konstrukce stupně, který náklad nahoru vynese, což v případě Shutlu byly všechny tři motory a podstatná část konstrukce

        jinými slovy, jak někdo zde navrhoval, posaďte na raketoplán něco jiného než orbiter a uvidíte – nikam to nedoletí

        takže nosnost byla jistě vyšší, jak 20 tun, ale ne celá hmota orbiteru

        je to stejné, jako když se u Saturnu V operuje s hotou SIVB a soulodí, jako s nosností na LEO (130 tun), také je to špatně

        • Jirka Hadac napsal:

          Tohle se tu nedavno probiralo, takze mi to prijde jako noseni drivi do lesa. Kazdy na to ma svuj nazor, tenhle system takhle byl navrzen, a nic jineho nez orbiter tam posadit neslo. Narozdil od Energie. Ja ten svuj nikomu nebudu vnucovat, porad si myslim totez, dostalo to na orbitu, takze…

  17. Pavel napsal:

    Ahoj vím, že se to tu úplně nehodí, ale snad to omluvíte, protože dobrých filmů o kosmonautice není mnoho a film Vremja pěrvych je určitě jeden s těch lepších. Je to příběh o lodi Voschod 2 a docela hezky natočený. Takže než bude startovat Falcon tak si chvilku můžete zkrátit tímto filmem. Odkaz zde: https://streamango.com/f/ocspaqntcndfdlfe/Vremja_p_rvych_2017_mkv_mp4

  18. Kamil napsal:

    K místním diskusím: start FH bude největší šou současnosti, ale na rampě to bude menší šou než dělali raketoplány. Vyváženo to bude trojitým přistáním

    • Jiří Hošek napsal:

      Trojité přistání měly raketoplány taky (SRB do Atlantiku, orbiter na pevninu).

      • Ondra napsal:

        Pristani Orbiteru byla zajimava jen diky tomu, ze tam sedeli lidi. Zatim ten rozruch u pristavani boostru neuticha, 20 pristani. Je to zvlastni. A SRB nikdo nesledoval. Nasa to neumela prodat. Pristani dvou stupnu synchrone na dohled bude pecka. I kdyby bouchly 😀

  19. kuba napsal:

    Tak už ho vyvezli motory napřed.

  20. Tesla napsal:

    Zeptám se, ta Tesla na orbitě zůstane, shoří, nebo se vrátí? Takové návratové pouzdro asi Elon nemá :)))

  21. Q napsal:

    Člověka jen trochu zamrzí, že se SpX vykašlala na znovupoužitelnost druhého stupně ve prospěch vývoje BFR která se navzdory dosavadním nepopiratelným úspěchům firmy stále jeví spíš jako chiméra… Přitom maximální snížení ceny dopravy na orbit je dle mého názoru nejdůležitější úkol současné kosmonautiky, bez kterého bude celý obor dál jen tak přešlapovat na místě.
    Snad se alespoň časem dočkáme metanového druhého stupně s motorem raptor.

    • Dušan Majer napsal:

      On ten druhý stupeň není moc drahý, takže jeho nová výroba nebude tak hrozná.

      • Q napsal:

        To ano, nakonec proč by se měli snažit snižovat náklady za každou cenu na úplné minimum, když postačí být podstatně levnější než konkurence, která ostatně současný náskok SpX nedožene dřív jak za deset let. Nicméně osobně jsem zlamaný, takovou dobu jsem zvědavý jak to chtějí udělat a teď nic ..:-)

    • Tomáš Novák napsal:

      Ono to nebude tak jednoduché. Aby dokázali vozit těch cca 6t na GTO a současně se vrátit s druhým stupněm, museli by mít silnější raketu něž FH. Takže tak jako tak to znamená vyvyjijet zcela novou raketu.

      • Q napsal:

        Myslel jsem spíš maximální snížení ceny dopravy na LEO. Nosiče pro družice na GEO nejsou podle mého názoru nejpalčivějším problémem dneška.

        Stanice na oběžné dráze měsíce, povrchové základny na něm atp. jsou bez vhodného nosiče čirá fantasmagorie. Jediná raketa aktuálně skutečně vyvíjená je SLS, která vzhledem k ceně za start bude ráda za dva starty ročně, což pro splnění výše zmíněných úkolů rozhodně stačit nebude.

        Myslím si, že naopak bude třeba vyřešit náhradu za ISS na LEO, případně rekonstrukci stanice (zachování příhradové konstrukce, výměna modulů, zvětšení ubytovací kapacity). ISS je totiž mimořádně přínosná a nenahraditelná.
        Na LEO by také bylo možné postavit stejným způsobem mnohonásobně použitelný planetolet.
        K tomu všemu je ale třeba dostatečně silná a zároveň ekonomická raketa. Čím silnější a levnější, tím lepší.

        • zargos napsal:

          Ono už teď za cenu jedné DeltyIV Heavy se s FH na LEO dostane 120 tun nákladu (beru,že 90 mil USD za FH platí při záchraně 1.stupně i boosterů),což je slušné. Záchrana 2.stupně by se podepsala hodně na nosnosti Falconu. Zde je spíš lepší optimalizovat jej pro co nejlevnější a nejrychlejší výrobu anebo vyvíjet něco,co bude se záchranou 2.stupně počítat od začátku,jako BFR.

Napište komentář k Tomáš Novák