Ruské molo pro ISS

Rusové před několika týdny zpřesnili své plány na využívání ISS a i když největší rozruch způsobila informace o plánovaném vypuštění modulu Nauka v březnu 2019, za pozornost stojí i další body. Kupříkladu informace o vypuštění uzlového modulu Pričal (též UM) v listopadu roku 2019. Podle údajů z října 2017 by měl tento modul ke stanici dorazit sedm a půl měsíce po připojení laboratorního modulu Nauka, na jehož spodní dokovací port se připojí. Pričal (rusky molo) poskytne stanici pět dokovacích portů a ruskému segmentu by mohl zajistit teoreticky nekonečnou životnost.

V prvních letech nového tisíciletí byla ruská kosmická agentura kvůli finančním problémům přinucena k přepracování návrhu své části ISS. Ve hře bylo mnoho variant, ale nakonec dostal přednost návrh od hlavního ruského výrobce modulů pro ISS – RKK Eněrgija. Ten počítal s přidáním nového prvku, který tehdy dostal označení Uzlovoj Modul, zkráceně UM, případně Node module pro Američany. Právě tento projekt později dostal i lidštější a snáze zapamatovatelné označení Pričal.

Vizualizace modulu Pričal platná na podzim roku 2017.

Vizualizace modulu Pričal platná na podzim roku 2017.
Zdroj: http://russianspaceweb.com

I přesto, že nepůjde o nějak velký modul, bude mít tato čtyři tuny těžká konstrukce kulovitého tvaru důležité úkoly pro budoucí ruské plány. Původním úkolem bylo připojení dvojice vědeckých a energetických modulů NEM, které měly nahradit zrušenou vědeckou a energetickou platformu NEP. Postupem let se plány zpřesňovaly a z modulu Pričal se měl stát jediný trvalý prvek budoucího nástupce ISS, pokud by došlo k jeho realizaci.

Model z roku 2009 ukazuje tehdejší plány na vzhled ruské části ISS.

Model z roku 2009 ukazuje tehdejší plány na vzhled ruské části ISS.
Zdroj: http://russianspaceweb.com

Modul má být vybaven hned šesti dokovacími porty a tak by mohl snadno plnit roli jakéhosi jádra, které by bylo dlouhodobě na oběžné dráze a ke kterému by se připojovaly nové specializované moduly a staré by se odpojovaly. Stanice, která by vycházela z této konstrukce by měla zajištěnou prakticky nekonečnou životnost. Oproti tomu u ISS nic podobného nepřichází v úvahu, protože moduly jsou na ní v drtivé většině napojeny v jedné ose a jejich postupná náhrada není možná.

Pro let k ISS bude modul Pričal připojen k běžné lodi Progress, přičemž celá sestava by startovala z Bajkonuru na raketě Sojuz 2. Progress by pak použil své vlastní pohonné a orientační systémy k doručení modulu k ISS. Tady by se modul Pričal připojil ke spodnímu uzlu modulu Nauka. Během cesty na ISS zároveň bude možné do útrob nového modulu naložit až tunu nákladu, takže poslouží i jako mimořádný bonus pro zásoby. Po připojení se stanice rozšíří o 14 metrů krychlových využitelného prostoru.

Pět dokovacích portů modulu Pričal má být v pasivně hybridní konfiguraci.

Pět dokovacích portů modulu Pričal má být v pasivně hybridní konfiguraci.
Zdroj: http://russianspaceweb.com

Horní dokovací port modulu Pričal bude vybaven aktivním hybridním dokovacím portem, přes který se připojí k modulu Nauka. Tento port bude navržen tak, aby zvládal velkou zátěž, které bude vystaven během připojování příštích kosmických lodí. Zbylých pět portů bude v pasivně hybridní konfiguraci, takže se na ně bude moci připojit jak Progress, nebo Sojuz, tak i nějaké větší moduly.

V roce 2008 se očekávalo, že modul Pričal poletí na stanici nejdříve v roce 2012. Ovšem už o rok později se začaly termíny posouvat – šlo o domino efekt vyvolaný komplikacemi při stavbě modulu Nauka. 15. ledna 2011 vyšla hodnotící zpráva od Vědecké a technické rady NTS, která se věnovala předběžnému návrhu uzlového modulu a hardwaru s ním spojeným. Odborníci kromě jiného například řešili:

  • Speciální verzi lodi Progress s označením Progress U-UM pro doručení modulu ke stanici
  • Kosmickou nákladní sekci KGCh pro Progress U-UM
  • Změny na raketě Sojuz, aby mohla vynášet Progress U-UM
Před několika lety se zvažovala varianta, že by Rusové odpojili svou sekci od ISS a vznikla by tak stanice OPSEK. I ta počítala s modulem Pričal.

Před několika lety se zvažovala varianta, že by Rusové odpojili svou sekci od ISS a vznikla by tak stanice OPSEK. I ta počítala s modulem Pričal.
Zdroj: http://russianspaceweb.com

Radě předsedal zástupce hlavního konstruktéra V. P. Legostajev, přičemž přítomný byl i prezident RKK Eněrgija Vitalij Lopota a další zástupce hlavního konstruktéra Nikolaj Zelenšikov. Podle tehdejší tiskové zprávy mělo ke startu modulů Nauka i Pričal dojít v roce 2012. V květnu roku 2012 byla objednána raketa Sojuz-2.1b, na které měl letět Pričal na oběžnou dráhu. V srpnu téhož roku vydala NASA plán příštích letů, ve kterém bylo vypuštění modulu Pričal plánováno na 15. listopadu 2014. V roce 2013 se však objevilo znečištění palivového systému modulu Nauka, což vystavilo stopku všem dalším plánům.

NASA na konci roku 2013 avizovala, že neočekává start modulu Pričal před květnem roku 2016, ale už v roce 2014 se termín startu posunul na rok 2017. Stejný posun přišel v roce 2015, kdy se start posunul na rok 2018 – podle plánu letů z dubna 2015 byl start Pričalu plánován na třetí čtvrtletí roku 2018.

Připojování modulu Pričal k samostatnému modulu Nauka v případě oddělení od ISS.

Připojování modulu Pričal k samostatnému modulu Nauka v případě oddělení od ISS.
Zdroj: http://russianspaceweb.com/

V říjnu 2017 se podařilo udělat několik důležitých rozhodnutí pro další vývoj celého ruského segmentu na ISS. Odborníci z GKNPTs Chruničev se zřejmě konečně přiblížili k řešení problémů s kontaminací palivového systému modulu Nauka. Podle aktuálního letového plánu by Rusové rádi modul Pričal vypustili z kosmodromu Bajkonur na lodi Progress U-UM 14. listopadu 2019. O dva dny později by se celá sestava měla připojit ke spodnímu uzlu modulu Nauka, což je trvalé stanoviště uzlového modulu Pričal. Zhruba o měsíc později by se měla loď Progress oddělit od modulu Pričal a uvolnit tak jeho spodní port pro další lodě, případně budoucí moduly, které mohou rozšířit možnosti a schopnosti celé stanice ISS.

Startovní hmotnost (s lodí Progress)7290 kilogramů
Hmotnost na oběžné dráze4000 kilogramů
Využitelný objem14 metrů krychlových
Náklad doručený na stanici1000 kilogramů
Počet dokovacích portů6

Zdroje informací:
http://russianspaceweb.com/

Zdroje obrázků:
http://russianspaceweb.com/…/space_stations/iss/node/iss_node_2.jpg
http://russianspaceweb.com/…/space_stations/iss/node/silo_1.jpg
http://russianspaceweb.com/…/space_stations/iss/iss_rs_scale_2009_1.jpg
http://russianspaceweb.com/…/space_stations/iss/node/docking_port_peripheral_1.jpg
http://russianspaceweb.com/images/spacecraft/opsek/opsek_ppts_dock_2.jpg
http://russianspaceweb.com/…/space_stations/vshos/assembly/mlm_um_approach_1.jpg

Ruské molo pro ISS, 5.0 out of 5 based on 23 ratings
Pin It
(Visited 3 003 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (23 votes cast)
(Visited 3 003 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


49 komentářů ke článku “Ruské molo pro ISS”

  1. Jirka Hadač napsal:

    Měl bych vzhledem k článku otázku. Nebude do budoucna problém s tím, že se díky tomu a dalším novým modulům vyosí výrazně těžiště? A tah motorů bude místo navyšování dráhy způsobovat rotaci? Anebo zvezda anebo progressy zvládnou, tj. už je dávno známý a vyřešený problém?
    Jinak hezký článek a jsem rád, že to Rusové nevzdávají a pořád se snaží vylepšovat svou část stanice. Sám jsem si už dlouho kladl otázku, jak to vlastně s tím UM vypadá. Ejhle, tady je hezká a jasná odpověd.

    • Radim napsal:

      Když se podíváte na plánovanou konfiguraci ISS a plány startů z přelomu tisíciletí, kdy výstavba začala, uvidíte, že se od začátku počítalo i s touto částí ruského segmentu. Nejedná se tedy o neplánovanou přístavbu, pouze se dál pracuje na něčem, co mělo být hotovo před 10-15 lety. Na stabilitu celého komplexu tedy Nauka ani případné další moduly nemají vliv.

      • Jirka Hadac napsal:

        Diky moc, jojo, koukal sem na puvodni plany ISS i Freedom, takze vim, o cem mluvis. To vis, cetl sem denik Samanty, a jeji komentar ke Gravitaci, jinak by me otazka nenapadla. Posledne me zase napadlo, jak se resi navadeni na spravnou orbitu u raket na TPL, ale to mi hezky zodpovedel Dusan Majer

  2. Kamil napsal:

    Zajímala by mě velikost ve srovnání s částí stanice Mir, kterou nápadně připomíná. Je větší?

  3. vh napsal:

    2.11.jednal Komarov (Roskosmos) s Solncevem (Energia)o modulu MLM (Nauka).
    Výsledek:
    3.11. uveřejnila Energia nový grafikon pro MLM – bude opraven
    a odeslán na Bajkonur v březnu 2018 (ale zdroje z Energie mluví o květnu).
    7 měsíců by mělo na fous stačit na přípravu MLM ke startu,takže start 20.12.18,spojení s ISS 29.12. Předtím bude odpojen z příslušného portu
    PIRS a Progress MS-09 (jeho start 13.6.18) ho navede do atmosféry, kde
    by měl shořet. To všechno (prý) na nátlak z Kremlu a pokud se nic neočekávaného nestane.

    • Radim napsal:

      K tomuto přehledu mám dvě doplňující poznámky.

      Na zasedání toho 2.11.2018 Solntsev za RKK představil Komarovovi (Roskosmos) plánovaný start Nauky v březnu 2019. Tento plán byl dokončen 20.10.2018 a vycházel z nejčerstvějších dat o stavu probíhající opravy znečištěných nádrží Nauky. Tedy z reálné technické situace.
      Výsledkem jednání 2.listopadu bylo, že během necelých 24 hodin(!) připravila a schválila RKK nový rozvrh, který posunul start na 20.12.2018, tedy o čtvrt roku dříve… Podle zdrojů A.Zaka (russianspaceweb.com) je skutečně reálný termín květen 2019.

      Nauka se tak dostává pod silný tlak. Čistění nádrží má probíhat v třísměnném provozu, sedm dní v týdnu. Stejný režim by měl pokračovat i na Bajkonuru, aby bylo možné připravit Nauku na start během 7 měsíců. Napadá mě otázka, zda-li na to má Rusko vůbec lidské kapacity. A jaká bude kvalita takového dlouhodobého tempa prací…

      V souvislosti s listopadovým posunem termínu startu ještě jeden moment.
      Pohon slunečních panelů Nauky má garantovanou životnost pouze do konce roku 2018. Jeho funkčnost je kritická pro schopnost Nauky připojit s ISS. V souvislosti s možným/ pravděpodobným posunem startu do roku 2019 byl výrobce požádán o vydání nového certifikátu s delší garantovanou životností.
      Řada technických problémů se tedy řeší pouze administrativně, na papíře.

  4. JaGa napsal:

    Tak na tento scénář bych nevsadil ani pět korun. Bohužel

    • Radim napsal:

      Rusové mají i náhradní plán vypuštění Pričalu i v případě, že by se nepodařilo připojit Nauku k ISS. V tom případě by se připojil (po menších úpravách) přímo k FGB. Bohužel by v takovém případě nemohli používat radiální uzly. Ale připojit jej ke stanici rozhodně chtějí.

  5. Alois napsal:

    Podle posledních zpráv z USA dává viceprezident přednost / přímému /letu na Měsíc a lunární základně a na to USA nepotřebují “ mezinárodní spolupráci „.
    ISS se, jak doufám, ocitne na okraji amerického zájmu a její pohrobek u Měsíce bude mít “ odzvoněno“.
    Pokud Američané budou stavět základnu na Měsíci bude ruská obdoba Miru k smíchu. Z ruského hlediska je vysílání dalších modulů k ISS vyhazováním peněz.

    • Vít Výmola napsal:

      K smíchu jsou spíš názory, že je k ničemu kosmická stanice. Spousta vědeckých, materiálových a biologických experimentů vyžaduje mikrogravitaci. A ani ostatní experimenty nepotřebují vždy několikanásobně dražší dopravu a provádění na Měsíci. Zvláště ty od soukromých společností, které nějaký průzkum Měsíce a vesmíru vůbec nezajímá.

      • Spytihněv napsal:

        Sice nesdílím někdy až provokativní radikálnost pana Aloise, ale rozumím mu v tom, že by si přál, abychom se už konečně smysluplně odlepili z LEO a alespoň náznakem se dostavila ona slavná „expanze lidstva“. A na přání soukromých společností, „které nějaký průzkum Měsíce a vesmíru vůbec nezajímá“ (jak uvádíte), bych ohledy nebral. Zkrátka stanice u Měsíce nebo základna na něm je pro mě mnohem zásadnější než další osud ISS.

        • Vít Výmola napsal:

          To chápu a souhlasím. Chtěl jsem poukázat na to, že i stanice na LEO je užitečná a bude užitečná i v budoucnu. A může jich být i víc, ať už se o to postarají kosmické agentury nebo soukromé.

        • Spytihněv napsal:

          Souhlas. Určitě jsem pro orbitální stanice i na LEO v libovolném počtu, ale prosím taky nějakou hezkou DSG a vůbec pilotovanou aktivitu u Měsíce a furt dál až někam do pryč 🙂

      • Jiný Honza napsal:

        Pan Alois nepíše, že stanice je k ničemu. On píše, že je to vyhazování peněz a k smíchu.

        A minimálně v případě toho vyhazování peněz s ním souhlasím. Základna na Měsíci by byla mnohem užitečnější.

        A experimenty ve stavu beztíže se mnohem lépe dělají na samostatné družici, kde pořád neběží čerpadla a poletující lidé nenarážejí do stěn.

        Ostatně soudím, že pojem mikrogravitace musí být zničen.
        🙂

        • Jirka Hadac napsal:

          Jiny Honzo, tohle hezky rozebira Michal Vaclavik ve sve prednasce o nastupci ISS. Ty plusy a minusy druzic versus obydlena stanice. Kdybys to vice specifikoval, dalo by se s tim castecne souhlasit, ale takhle budu oponovat. Zapominas na to, ze vyrazny podil experimentu na ISS zabiraji biologicke a medicinske experimenty, kde objektem vyzkumu jsou tela astro/kosmonautu. A ted to vezmu z jine stranky, to co zatim ujela Opportunity na Marsu by rizeny rover ujel za par dni. Tim chci rict, ze clovek je na stanici i udrzbarsky element, cili praskne zarovka na druzici (potrebujes svitit na experiment) a mas po vyzkumu.

        • Jiný Honza napsal:

          Neřešíme ani tak rozdíly mezi družicí a obydlenou stanicí, jako spíš to, kde ta příští obydlená stanice má být.

          Za těch 45 let provozování obydlených stanic na oběžné dráze Země toho víme dost. Rozhodně víme, že ve stavu beztíže se dlouhodobě žít nedá a že zásobování pouhých šesti lidí znamená vynést na oběžnou dráhu desítky tun materiálu ročně. Bez naděje na nějaké zlepšení.

          Na Měsíce je aspoň nějaká tíže, jsou tam tunely, je tam možná i voda, určitě další užitečné suroviny. Lidé nebudou nejspíš nikdy trvale žít ve volném vesmíru. Ale na Měsíci by to třeba šlo. Nebo na Marsu.

          Dělat medicínské výzkumy na lidech ve stavu beztíže je určitě užitečné. Už se taky docela dlouho provádějí. A už dlouho je jasné, že nějaký dlouhodobý pobyt to není a jen tak nebude. Možná by nebylo od věci začít zkoumat vliv šestinové gravitace…

        • Jirka Hadač napsal:

          Teď už se dá už jen souhlasit, no, dokud nezvládnem ochranu proti radiaci, tak ten pobyt nepůjde dlouhodobě tam ani tam. A s tím výzkumem snížené gravitace opravdu nutno začít, jinak se kolonizace Marsu či Měsíce taky nebude moct naplánovat. Tady je dost škoda toho zrušeného CAM modulu. Myslím, že by stálo za to udělat nějakého jeho nástupce či obdobu a tentokrát i kromě jeho vyrobení ho vynést i na orbitu. Akorát bez shuttlů se bude muset jinak nadimenzovat, to tenkrát dost prováhali, že ho zařízli.

        • maro napsal:

          Jiří Hadač:
          Jo, člověk by mohl vyměnit žárovku.
          Jenže za ty prachy co by stálo jeho vyslání tam a zpět, by k Marsu mohlo letět 8 roverů Curiozity, které by si ty žárovky mohly měnit navzájem.

        • Jirka Hadač napsal:

          Maro,
          samozřejmě, tady není třeba spekulovat, automaty jsou levnější. Jenže to je prostě spor o to, co je lepší, pilotovaná vs nepilotovaná kosmonautika. Vše má své plus a minus. Já si myslím, že nejlepší je kombinace obojího. Zanedbávat jedno či druhé by byl nesmysl.
          Já jen tvrdil, že člověk tutéž práci jako rovery na Marsu vykoná o mnohokrát rychleji. Peníze nemůžou být jediným kritériem. ikdyž je to bod klíčový. Ve své přednášce M. Václavík zmiňoval víc kritérií. Kupříkladu program Apollo byl mhokrát dražší než cokoliv jiného, ale take jeho přínos byl obrovský. Zkrátka nutno vždy brat do úvahy I efektivitu, vědecký přínos atd.

        • S výzkumem volně navazujícím na CAM začne ESA a NASA v příštím roce.

    • JaGa napsal:

      A co ta věda co se nikde jinde a jinak dělat nedá? Výzvy v podobě první tady a první tam jsou super ale musí mít i nějaký další smysl. A nebojím se říct, že ruský vesmírný program jede už několik desetiletí hlavně kvůli ISS. Jinak by se omezili jen na GLONASS a špionáž.

    • Malky napsal:

      USA se planuji na Mesic vratit uz od skonceni Apolla, tedy vzdy s nekolika letou perstavkou kdy je IN Mars, a zatim se neuskutecnil ani naznak toho, ze by k tomu mohlo dojit. Zatimco ruska pilotovana kosmonautika bidne stagnuje, Americka jde rovnou z kopce. Takue v tuto chvili bych se nebal, ze Ruska stanice na LEO bude k smichu, protoze let Americanu na Mesic je minimalne stejne nepravdepodobny – ovsem nejpravdepodobnejsi je, ze se neuskutecni ani jedno.

      • Radim napsal:

        Američané připravují 3 nové pilotované lodě. Všechny jsou ve stádiu praktických testů a zkoušek, ne PPT prezentace. První by měly letět už příští rok. Budou navyšovat počet členů stálých posádek a rozšiřovat působení na LEO. Nespletl jste si směr na tom pomyslném „kopci“? 😉

        • Jiný Honza napsal:

          Američané chystají tři lodě a až budou za rok nebo dva poprvé startovat, budeme tady sedět všichni nalepení na monitory. A přiznejme si, budeme mít stažíno… 🙂 Pokud půjde všechno dobře budou za pár let zase amíci vysoko nad stagnujícím ruskem. Ale momentálně tam rozhodně ještě nejsou.

        • Radim napsal:

          Já tedy do té vaší skupiny, která vás pověřila rolí svého mluvčího, „(my) přiznejme si…“ opravdu nepatřím. Znám historii NASA, Boeingu i SpaceX. A stejně jako jsem beze strachu sledoval první start Orionu, budu si v klidu užívat i panenské lety Crew Dragonu a Starlineru.

          Stejně tak budu držet palec Rusům s Naukou. Jsem k ní velmi skeptický, ale nepromítám si do ní nějaké osobní antipatie. To mi umožňuje udržet si objektivní nadhled.

      • 3,14ranha napsal:

        Neberte to osobně, ale situace je opačná. Na lunární výpravu potřebujete:
        – nosič (téměř hotovo SLS)
        – základní výzkum (hotovo)
        – funkční prototypy moderních landerů, modulů, roverů (hotovo a stále probíhá vývoj dalších)
        – politické rozhodnutí, rozuměj investice kapitálu do takového projektu

        Když Trump řekne že se poletí (a obhájí to před kongresem a před voliči), tak se realisticky může letět v řádu jednotek let. (minimálně stanice na lunární orbitě za cca 5-10 let už ze slov pomalu přechází v činy)

        PS: situace v Rusku je neporovnatelná:
        nemají nosič, nemají výzkum (američané samozřejmě těží z toho, že už TAM byli !), nemají prototypy, nemají kapitál a vůli ani na dostavbu „hloupé“ ISS která létá na dosah ruky…
        Představa že se vydají doslova TISÍCKRÁT dál je velmi odvážná. Je možné že u měsíce se role obrátí a budou to rusové kdo bude v roli turistů.

        • Jiný Honza napsal:

          Ten čtvrtý bod bude celkem problém.

          Je jen jediná velmoc, kde mají jasné politické zadání na cestu na Měsíc, kapitál a už i spoustu praktických zkušeností. A Rusko ani USA to není…

        • 3,14ranha napsal:

          re: Jiný Honza

          tak pokud by se čínské plány blížily skutečně pilotovanému dobytí měsíce (a veřejně to předem vyhlásili), tak se Trumpovi může podařit prosadit hodně věcí… a i hodně drahých

        • Karel_x napsal:

          V kosmických letech, kde se obvykle pohybují objekty setrvačným letem (kromě krátkých motorových impulzů), nemá velký smysl mluvit o vzdálenostech. Geostacionární orbita je energetickou náročností velmi podobná měsíční orbitě i když je 10x blíž.

    • Jiří Hošek napsal:

      Pane Aloisi, prosím o odkaz na informaci, že vicepresident USA dává přednost přímému letu na Měsíc a lunární základně.
      To totiž MOMENTÁLNĚ není pravda.

    • Hawk napsal:

      Mluvit v kosmonautice o vyhazování peněz se moc nedá. Podle mě jsou to nejlépe alokované peníze z rozpočtu. Peníze jdou na projekty. Když nebudou projekty nepůjdou peníze do kosmonautiky,ale prostě jinam. Když by nebylo ISS, znamenalo by to pro NASA prostě nižší rozpočet a ty samé peníze by šly třeba na genderové studie.
      Navíc jdou do kosmonautiky úplně směšné částky a je fuk zda mluvíme o USA ,ESA nebo Rusku. Podfinancované programy znamenají v lepším případě zpoždění v horším případě jejich zrušení(naštěsti i z toho zbudou většinou alepoň nové znalosti či technologie).
      S tímhle rozpočtem co NASA má se o základně na Měsíci uvažovat moc nedá, podle mě na podfinancování dojede časem bohužel SLS i DSG. To by rozpočet čistě jen na novou lunární základnu musel být ročně cca 20-30 mld dolarů.

      Článek z roku 2015:
      „Lunární Apollo stálo 25 miliard dolarů, po inflačním přepočtu by dnes vyšlo skoro na 200 miliard. Ředitel NASA Michael Griffin odhadoval, že první část projektu Constallation přijde na 104 miliard. Ani nový návrat na Měsíc tedy nebude laciný – v příštím desetiletí by se mohl vyšplhat na 200–250 miliard dolarů. Pro srovnání: Pentagon letos utratí takřka 500 miliard.“

      http://www.karelpacner.cz/?str=hom&id=521&n=kdy-se-vrati-clovek-na-mesic

      • Hawk napsal:

        To byla reakce na Aloise.

      • zargos napsal:

        Modernizace jaderného potenciálu USA přijde do roku 2046 na 1200 mld. USD, životní cyklus F-35 do roku 2070 na 1100 – 1200 mld. USD atd. Jen pro srovnání k nákladům na projekty Apollo a Constellation. Holt kosmonautika dnes takovou prioritu nemá. Škoda.

        • Jirka Hadač napsal:

          Navážu na tebe, je to smůla a škoda, protože se uvádí, že každý dolar vložený do programu Apollo se vrátil 8krat. Čili, narozdíl od jiných rozpočtových kapitol (narážím na armádu) se ty investice do Apolla vyplatily a zaplatily.

        • jregent napsal:

          To je věčný spor:-)
          Když přistálo Apollo, rezonovala mezi lidmi částka 5 miliard (tehdejších) dolarů.
          Nepředstavitelná částka.
          Spolužačka, říkala, proč to nedají na chudé.
          Odpověděl jsem jí, že jen za rok se v USA utratí 25 mld jen za kosmetiku.
          Velmi užitečně investované peníze,
          jen s tím mýtem budeme zápolit ještě dlouho 🙂

    • hansnasa napsal:

      To by byla pravda,kdyby rusové nějaké moduly ke stanici posílali.Už mi to u nich připadá jako scifi seriál bez zdárného konce.Je to bohužel hrozná bída,ta ruská kosmonautika,jen sliby na papíře a ve skutečnosti,skutek utek.

  6. Alois napsal:

    Již dávno před érou praktické kosmonautiky bylo jasné, že pobyt v prostředí bez gravitace nebude žádný med. Tehdy si lidé představovali kosmické stanice jako rotující objekty s umělou gravitací. V projektu Gemini se v tomto smyslu konaly experimenty. ISS tedy “ objevuje Ameriku „, zásadní poznatky přinesl již Skylab. Od té doby nic nového nepřinesly ani sovětské Saljuty ani současná ISS. Padesát let se odborníci jen utvrzují v tom, že mikrogravitace je lidskému zdraví škodlivá, navrhují různé prostředky jak nepříznivý dopad zmírnit bohužel s nevalným úspěchem.
    Na ISS měla, jak jsem někde četl, být centrifuga, tam by se dalo zjistit kolik gravitace potřebuje organismu průběžné konzumovat, aby se nerozjely negace.
    Gravitační sprchy by mohly, nebo možná i měly zastavit nepříznivé reakce organismu na absenci gravitace.
    Ovšem mohu se mýlit, na druhé straně je jasné, že rotující součást ISS by výrazně zhoršila už tak nevalnou kvalitu mikrogravitace na ISS, je obecně známo, že některé pokusy právě pro nekvalitní mikrogravitaci nelze na ISS realizovat.

    • Dušan Majer napsal:

      Už, prosímvás přestaňte! Je neskutečné, že neustále pod všemi komentáři neustále do omrzení omíláte své názory, které vychází pouze z vašeho vnímání světa. Nechápu, jak je možné, že v tom pokračujete i přesto, že vám tady už mnoho lidí napsalo stovky argumentů. Ale to je házení hrachu na zeď. Vám nemá smysl oponovat, je to ztráta času. I kdybychom vám důkladně vysvětlili, jaký je význam ISS, k ničemu by to nevedlo, u dalšího komentáře by se zase objevil váš komentář úplně stejný. Víte, asi už dvakrát jste se zařekl, že už k nám psát nebudete. Bohužel jste to nikdy nedodržel a pokaždé jste se vrátil a pokračoval v tom, co jsem kritizoval už tolik – stejně jako dnes. Nechápu, co vás k tomu vede. O diskusi totiž evidentně nestojíte, když se nepoučíte z argumentů, které vám tu ostatní předkládají. Vaše komentáře, ve kterých dáváte neustále na odiv své vlastní názory jsou jen zbytečným balastem. Opravdu byste se měl zamyslet nad tím, zda by nebylo vhodné se vrátit do fáze, kterou jste již dvakrát zahájil a byl jste jen čtenářem. Nevím, jak ostatní čtenáři a diskutující, ale já bych to určitě ocenil. neřeknu, pokud by vaše komentáře měly nějakou genezi, někam se posouvaly, případně by diskusi něčím obohatily. Skutečnost je ale taková, že vaše názory jsou neměnné bez ohledu na předložené argumenty a pro diskusi jsou tak naprosto zbytečné.

      • Jiný Honza napsal:

        Vážený pane Majere.
        Názory pana Aloise jsou často extrémní, provokativní a nepřesné, ale nevšiml jsem si, že by psal vulgárně nebo urážel spoludiskutující. Ať se vám to jeví jakkoli, nemůžete po něm vyžadovat, aby názory měnil podle Vás. Aspoň v naší kultuře ne.

        Vzhledem k tomu, že tenhle server je váš, můžete jeho příspěvky samozřejmě kdykoli smazat nebo zablokovat.

        Nebo mu donekonečna vysvětlovat svůj názor.

        A nebo ho můžete prostě ignorovat.

        Váš předchozí příspěvek není ani jedno z toho.

        • Dušan Majer napsal:

          Samozřejmě, pokud by byly vulgární, smazal bych je. Právě proto, že nejsou, dávám přednost mírnějšímu řešení. Nechci po něm, aby měnil své názory na to, co se shoduje s mými názory. Jen po něm chci, aby když už mu ostatní jasně definují v čem se mýlí a uvedou věci na pravou míru, tak aby se z toho poučil. Pokud to nedokáže, pak jsou jeho komentáře absolutně zbytečné.

          Ano, mohu jej zablokovat, ale to mi přijde jako krajní možnost, ke které opravdu sahat nechci.
          Dlouho, opravdu dlouho jsem se snažil mu vše vysvětlovat, stejně tak i ostatní diskutující. Bylo to k ničemu.
          V poslední době jsem jej ignoroval, ale už to prostě nejde. Jeho frekvence se zvyšuje a proto jsem zareagoval tak, jak jsem zareagoval. Slušně jsem jej požádal, aby se nad sebou zamyslel a zvážil, zda opravdu stojí o diskusi. Usoudil jsme totiž, že nikoliv. Pokud by přestal psát komentáře, bylo by to podle mého názoru nejlepší řešení pro všechny.

        • Štěpán napsal:

          Dušan má pravdu, chtěl bych se zaň postavit. Pan Alois prostě jen rozpoutává nekonečné debaty, které tu už mockrát byly a nemění se. Tudíž to jen ruší debatu o konkrétním článku

      • Rado napsal:

        Ja si myslím, že pán Alois nenapísal nič zlého. Má pravdu, že niektoré veci sa riešia strašne dlho a na ISS sa ani nevyriešia. Ale na druhú stranu je ISS veľmi dôležitá a potrebná. Všetko má svoju postupnosť a čas. Bohužiaľ v kozmonautike to ide všetko pomalšie ako by sme si priali. Môžme byť ešte radi, že sa niečo konečne deje v Amerike. Rusi bohužiaľ stoja niekde a nevedia sa rozhýbať. A niežeby nevedeli ale nemajú peniaze na to. Apollo bolo len vďaka studenej vojne a vesmírnemu boomu. Teraz sa ide triezvejsie a pomalšie.

        • Jiří Hošek napsal:

          Pana Aloise znám z portálu kosmo pod nickem „David“ od roku 2008. Celých devět let kontinuálně tvrdí, že „zásadní poznatky přinesl již Skylab“ a ISS je „černá díra na peníze“. V reakci na jeho příspěvky se nesčíslněkrát ozvaly hlasy na obranu ISS. Svůj všeobecně známý názor dnes v mírných modifikacích zopakoval dvakrát. Vůbec se nedivím Dušanovi, že se jako autor kvalitního článku o dalším modulu ISS po druhém komentáři ohradil, že už toho bylo dost.

      • Mário Kovačič napsal:

        Neviem ci na takuto osobu plati nalepka trol ale kazdopadne ocividne nema zmyslel nieco mu vysvetlovat alebo mrhat nanho energiu. On ma svoj nazor a len ten je spravny za kazdych okolnosti. Ja viem ze nic neviem a ak mi niekto slusne a normalne napise ze sa mylim nemam problem si priznat chybu. Koli takimto ludom su castokrat diskusie nanic pretoze niektori ludia vedia vsetko vsade boli a kde este neboli tam sa chystaju 😀

      • Honza napsal:

        Možná by stálo zato napsat si nějakou prefabrikovanou odpověď, ať to panu Aloisovi můžete vždy jen nakopírovat a neztrácet tak čas…

    • maro napsal:

      Pane Alois, vy to nechápete. Pořád nerozumíte tomu, proč je tak málo snahy poslat lidi na Měsíc, nebo na Mars. Přitom je to jednoduché. Jde o konspiraci firem Google, Facebook společně s americkou armádou. Chtějí přece pozdržet výpravu s lidmi, aby zatím mohli urychleně vyvíjet svou umělou inteligenci a pak tam místo lidí poslat autonomní stroje, roboty. Cítí, že jsou blízko hranice, za kterou už budou mít argumenty pro americké daňové poplatníky, že robotická inteligence je tak daleko, že bude mít za méně peněz více výsledků, než výprava s lidmi.
      P.S. Nepsal jsem to úplně vážně s tou konspirací, ale věřte, že dobytí té hranice se blíží velice rychle.

      • Vítek napsal:

        Už se těším, až to bude. Zatím jsme bohužel stále ve stádiu, kdy by výsledky robotů Opportunity/Curiosity na Marsu zopakovala parta zkušených geologů za pár dnů.

        • maro napsal:

          A to právě nemáte pravdu. Já píšu o ceně zaplacené daňovými poplatníky. A za tu cenu, kterou stály výpravy Opportunity/Curiosity byste na ten Mars nedostal ani jednoho geologa, dokonce ani geologa se sebevražednými úmysly, který by neměl zájem vracet se zpátky na Zem ani nějak zvlášť dlouho přežívat na povrchu Marsu.

      • Racek napsal:

        Nevážně? Na úrovni vedení NATO se vede velmi intenzivní diskuse, jak a jestli zapojit umělou inteligenci do zbraňových systémů. Zatím se všichni bojí. Zatím.

Zanechte komentář