Rosetta měla štěstí na zajímavý výtrysk

Od konce mimořádně úspěšné evropské mise Rosetta už uplynul více než rok, ale data, která tento průzkumník nasbíral během několik let dlouhého obíhání kolem komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko, budou vědci analyzovat ještě mnoho let. Nejnovější publikovaná zpráva se věnuje situaci z loňského roku, kdy evropská sonda sledovala doslova prachovou fontánu. Vědci si už delší dobu kladou otázku, co vyvolalo a pohánělo tento jev? Aktuálně se odborníci přiklání k tomu, že mechanismus byl poháněn v nitra jádra – možná došlo k uvolnění dávných dutin s plynem nebo podpovrchovým ledem. Bylo 3. července roku 2016 a do konce mise Rosetty zbývalo ještě několik měsíců a kometa se již vzdalovala od Slunce, od kterého byla půl miliardy kilometrů daleko.

„Na snímcích jsme spatřili jasný výtrysk prachu odfukovaného z povrchu, vypadalo to skoro jako prachová fontána,“ vzpomíná Jessica Agarwal z Institutu Maxe Plancka pro výzkum sluneční soustavy v německém Göttingenu, která je hlavní autorkou nové studie a dodává: „Celý jev trval zhruba hodinu, přičemž každou sekundu došlo k vyvržení zhruba 18 kilogramů prachu.“

Vlevo nahoře vidíme model komety s vyznačeným regionem Imhotep. Šipka ukazuje oblast, ve které došlo k výtrysku. Vlevo dole vidíme fotku komety, kterou Rosetta pořídila 5. února 2016, kde je celá oblast podrobně vidět. Vpravo nahoře je snímek pořízený 3. července 2016 širokoúhlou kamerou OSIRIS v 9:50 SELČ v době výtrysku. Pod ním jsou přiložené porovnávací snímky pořízené kamerou OSIRIS s úzkým zorným polem. Vlevo je snímek pořízený zhruba deset hodin před výtryskem a vpravo stejná oblast po výtrysku.

Vlevo nahoře vidíme model komety s vyznačeným regionem Imhotep. Šipka ukazuje oblast, ve které došlo k výtrysku. Vlevo dole vidíme fotku komety, kterou Rosetta pořídila 5. února 2016, kde je celá oblast podrobně vidět. Vpravo nahoře je snímek pořízený 3. července 2016 širokoúhlou kamerou OSIRIS v 9:50 SELČ v době výtrysku. Pod ním jsou přiložené porovnávací snímky pořízené kamerou OSIRIS s úzkým zorným polem. Vlevo je snímek pořízený zhruba deset hodin před výtryskem a vpravo stejná oblast po výtrysku.
Zdroj: http://www.esa.int

Společně s výrazným zvýšením množství prachových částic, které plynuly od jádra, zaznamenala Rosetta  i malé krystalky vodního ledu. Pozemní týmy pak mohly na snímcích sledovat i místo, odkud fontána vytryskla – šlo o zhruba deset metrů vysokou stěnu kolem díry s kruhovým půdorysem. V minulosti už jsme viděli výtrysky, destrukci útesů a podobných útvarů na kometě, ale tento konkrétní jev byl mimořádný i z hlediska načasování a dráhy sondy. Kromě toho, že Rosetta mohla pořídit detailní snímky daného místa a navíc mohla provést i analýzu vyvrženého materiálu.

„Šlo o výjimečný výtrysk. Získali jsme o něm informace z pěti různých přístrojů, díky kterým jsme mohli sledovat, jak se změnil povrch komety i jaký byl samotný materiál. Rosetta totiž díky své dráze proletěla skrz oblak vyvržené hmoty a dívala se na to správné místo,“ připomíná Jessica Agarwal a dodává: „Rosetta ještě nikdy dříve nepřinesla takto detailní a obsáhlé pokrytí podobné události.“

Na začátku si vědci mysleli, že výtrysk mohl být způsoben odpařováním povrchového ledu vlivem slunečního záření. Ovšem měření z přístrojů na sondě ukázalo, že původcem jevu muselo být něco mnohem energetičtějšího, aby se do prostoru dostalo takové množství prachu. „Energie, která tuto událost poháněla, musela být uvolněna z oblasti pod povrchem,“ říká Jessica Agarwal a pokračuje: „Určitě je v nitru jádra nějaký proces, který jsme zatím úplně nepochopili.“

Snímek ve falešných barvách z regionu Imhotep zvýrazňuje modrou barvou místa s vyšší koncentrací vodního ledu. Třetího července 2016 zde došlo k silnému výtrysku prachu – jeho epicentrum leželo v ledem zaplněné sníženině blízko velkého kamene u spodní hrany obrázku.

Snímek ve falešných barvách z regionu Imhotep zvýrazňuje modrou barvou místa s vyšší koncentrací vodního ledu. Třetího července 2016 zde došlo k silnému výtrysku prachu – jeho epicentrum leželo v ledem zaplněné sníženině blízko velkého kamene u spodní hrany obrázku.
Zdroj: http://www.esa.int/

Jak přesně mělo dojít k uvolnění takového množství energie však stále není jisté. Nabízí se myšlenka dutiny naplněné natlakovaným plynem, který se skrz praskliny v jádru dostal k povrchu, kde způsobil výtrysk. Stejně tak je možné, že šlo o dávné ledové kapsy, které začaly prudce reagovat poté, co byly vystaveny slunečním paprskům.

„Jedním z hlavních úkolů mise Rosetta bylo pochopení toho, jak kometa funguje, jak se na ní chovají plyny a jak se jejich chování mění v průběhu času,“ uvádí Matt Taylor, který je mediálně asi nejznámější osobností, která se podílí na misi Rosetta a dodává: „Výtrysky jsou velmi zajímavé, protože u nich nedokážeme předem odhadnout, kdy a kde k nim dojde. Pro jejich zachycení musíte mít velké štěstí. Když jsme dostali pokrytí této události a jejích efektů hned z několika přístrojů, je to mimořádně cenné pro pochopení procesů, které výtrysky pohání.“ Odborníci momentálně kombinují nasbírané údaje z palubních přístrojů s počítačovými simulačními modely a s výsledky laboratorních měření. Očekávají, že díky tomu budou schopni lépe pochopit principy, které na kometách způsobují tyto efektní výtrysky.

Zdroje informací:
http://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
http://www.esa.int/…/comet_plume/17220100-1-eng-GB/Comet_plume.png
http://www.esa.int/…/comet_plume_in_context/17220192-1-eng-GB/Comet_plume_in_context.jpg
http://www.esa.int/…/Water_ice_in_Imhotep_region.png

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

13 komentářů ke článku “Rosetta měla štěstí na zajímavý výtrysk”

  1. Pat Risko napsal:

    Podívej, Karle, padá nám sem další lednička, vodfoukni to pryč ….

  2. pbpitko napsal:

    Ale zábery sú nádherné, škoda že nie sú s vyšším rozlíšením.
    Ale nádherný je aj článok D.M.
    Dík !

  3. Tano napsal:

    Připomnělo mě to výtrysky když přistává první stupeň Falkonu 9, takové ty regulační trysky a říkám si, jestli tyto výtrysky na kometách nemůžou taky měnit dráhu těch komet.
    Dráhy komet o kterých víme se nekříží se Zemí, ale proběhne tam nějaký výtrysk a ….. 🙂

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Je potřeba si uvědomit, že podobné výtrysky probíhají na různých místech komety a jejich tah je drobný. Dalo by se tedy říct, že se jejich malé vlivy vyruší.

      • Patrik napsal:

        No jestli je to způsobeno dopadajícími slunečními paprsky, tak ty dopadají stále v jednom směru, tak i výtrysky budu mít gradient v této ose. Hypoteticky 🙂

      • Vlastimil Pospíchal napsal:

        Nesmíme zapomenout, že jádro naší komety rotuje. Vzhledem k omezenému prostupu tepla se ten výtrysk může uvolnit kdykoli. Některé komety však skutečně mívají třetí ohon, který směřuje ke slunci.

        U komety bych pro korekci dráhy uvažoval spíš daleko významnější Jarkovského efekt.

      • pbpitko napsal:

        Taký výtrysk bude mať vplyv na ďalšiu dráhu kométy. Bolo by zaujímavé vedieť akou asi rýchlosťou plyn a prach tryskal, určite dosť veľkou zopár km/s.Bolo to 18kg/s teda za hodinu cca 64 ton. To muselo pohnúť kométou aspoň o zopár mm/s. Jarkovského efekt bude určite omnoho slabší, trvá však nepretržite a tak po dlhej dobe sa prejaví aj ten.

      • pbpitko napsal:

        Napísal som blbosť, strieľal som len tak od boku. Sadol som si a spočítal pri odhadovaných údajoch o hmotnostiach 1.10^13 kg a 6,4.10^4 kg a rýchlosti prachu 1.10^3 zo zákona o zachovaní hybnosti m1.v1=m2.v2 to že kométa zmeni svoju rýchlosť o cca 6,4 µm/s !!!
        pb 🙁

        P.S. Trván však na tom že za tú hodinu to bude viac ako Jarkovského efekt.

      • pbpitko napsal:

        Správne by sa to malo počítať z Ciolkovského rovnice, ale keˇže hmotnosť prachu je nezrovnateľne menšia ako hmostnosť kométy dá sa to spočítať aj takto, jednoduchšie.
        Pri tých odhadoch hmotností a rýchlosti je to vlastne jedno.

      • Vlastimil Pospíchal napsal:

        Odchylka od Ciolkovského rovnic je v daném případě na podobné úrovni, jako odchylka od Einsteinových rovnic 🙂

        Myslím si však, že rychlost výtrysku bude mnohem menší, spíše podzvuková.

    • Petr Scheirich Redakce napsal:

      Kometarni aktivita (vytrysky) tak vyznamne ovlivňuje jejich dráhy, ze je nutne s ni pri vypoctech drah pocitat. Az na vyjimky samozrejme u komet nevidime jednotlive vytrysky, proto se tento vliv urcuje pouze empiricky – k beznym orbitalnim parametrum se pridavaji dalsi (obvykle dva) tzv. negravitacni parametry, ktere tento vliv popisuji. Jsou definovany na zaklade zjednoduseneho modelu, jak vytrysky ovlivnuji drahu, a urcuji se z pozorovani pozic komety. Bez techto negravitacnich parametru by dráhy komet nebylo mozne pouze zapoctenim gravitace znamych teles popsat.

  4. Výtrysk na kometě mohl být mimo jiné způsoben roztáním ledu a následnou reakcí hydridu.

Napište komentář k Pat Risko

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.