Rok ve víru změn

V dubnu 2017 provedl Roskosmos historicky již druhou, tentokrát však dost překvapivou, změnu v nosiči pro plánovanou novou kosmickou loď Federaci. Angaru-5P, která po dvou dekádách trvajícím vývoji v roce 2014 konečně absolvovala ostré testovací lety a jejíž regulérní výroba se rozjížděla v novém výrobním závodě PO Poljot v Omsku, nahradil Sojuz 5. Změna o to překvapivější, že se jednalo o zcela nový nosič, který zatím existoval pouze v plánech a představách konstruktérů. Kam dospělo toto rozhodnutí v závěru letošního roku? Jaké jsou jeho možné dopady na ruský pilotovaný program? Základní informace vám nabídnou následující řádky.

Impuls

Varianty Sojuzu-5

Varianty Sojuzu-5
Zdroj: http://rusvesna.su

Rozhodnutí vyvinout nový, dvoustupňový, nosič střední třídy (nosnost cca 18/2,5 t na LEO/GEO) je jedním z důsledků okupace Krymu a následného zhoršení rusko-ukrajinských vztahů. Tato situace vyvolala na ruské straně potřebu nahradit ukrajinské rakety Zenit čistě ruským nosičem. Kromě toho má být Sojuz-5 zároveň nejen ruskou odpovědí na výrazný a úspěšný vstup Falconů americké SpaceX na trh komerčních raket, ale v budoucnu se má stát také součástí plánované ruské super-rakety. V tomto případě by byl použit jak v prvním (postranní boostery) tak ve druhém (centrálním) stupni. Má se tedy jednat o nosič s velkou možností modulovat varianty s nosnostmi od 18-108 tun.

Zrychlení

Zprávy o plánech na Sojuz 5 se objevují už od roku 2013. Letos však, alespoň na první pohled, nabral tento projekt podstatně rychlejší tempo. Už v březnu 2017 Roskosmos ohlásil termín zadání prvních kontraktů na tento projekt na červen. Financování Sojuzu-5 formálně spadá pod rozpočet na vývoj zmiňované super-rakety pod položku Prvky STK. Díky tomu odpadá nelehký boj o přidělení peněz na nový projekt. Ještě významnější zprávou z pohledu financování je to, že se na tomto projektu spolupodílí ropná velmoc Kazachstán. Právě spolupráce s Kazachstánem, spíš finančním než technickým partnerem, se zdá být oním novým zdrojem energie projektu a klíčovým momentem v jeho případné realizaci. Do konce dubna pak Roskosmos připravil technické zadání a následně, bez formálního výběrového řízení, přímo určil RKK Eněrgija za hlavního dodavatele. I z tohoto postupu je zřejmé, že Sojuz-5 má nejen vysokou prioritu, ale i v Rusku nezbytnou politickou podporu.

V souladu se svým vyhlášením tak mohla RKK Eněrgija skutečně 30. června zadat první kontrakty na nezbytnou úpravu infrastruktury na Bajkonuru. Nový Sojuz má mít větší průměr než Zenit (4,1 v. 3,9m), což znamená úpravy na rampě i na železničních dopravnících pro převoz raket ke startu. Posledně jmenované jsou navíc ukrajinským majetkem, a proto byla zadána výroba zcela nových, ruských. Do vývoje tak byli zapojeni také výrobce nosičů Sojuz RKTs Progress a TsENKI, výrobce startovací infrastruktury.

„Obětování“ Angary i Vostočného

22. května prezident Vladimir Putin oficiálně podpořil přesun Federace z Vostočného na Bajkonur. Kromě faktu, že se jedná o zcela zásadní rozhodnutí z pohledu budoucnosti nového kosmodromu, tak byl oficiálně potvrzen výše zmíněný přesun Federace z Angary na Sojuz-5. Pro ten totiž bude, na rozdíl od Angary, v Kazachstánu k dispozici startovací rampa. Jen připomenu, že Vostočný měl původně Rusko především zbavit strategické závislosti na kazašském Bajkonuru právě přesunutím pilotovaných letů na území Ruska. Spolu s tím mělo přijít také odstavení Protonů M a jejich náhrada Angarami startujícími z Plesetsku a Vostočného. Na ruské straně však došlo k obratu o 180 stupňů a dnes již nejen Rogozin, ale i Putin mluví o Vostočném a Bajkonuru ne jako o alternativách, ale jako o jednom systému.

Tento krok může být jedním z důsledků obnovení rusko-kazašského projektu Bajterek. Výměnou za financování z kazašské strany Rusové nebudou utlumovat svou činnost na Bajkonuru, ale naopak ji posílí na úkor svého vlastního kosmodromu. Je-li tato cena, kterou Rusové za kazašské financování hodlají zaplatit výhodná či alespoň přiměřená, ukáže až budoucnost.

Vládním usnesením z 28. července byla RKK Eněrgija formálně potvrzena jako výhradní dodavatel nového nosiče a o měsíc později udělil Roskosmos RKK kontrakt na předběžnou studii nového nosiče střední třídy s termínem dokončení 31. března 2018. RKK Eněrgija tak mohla oficiálně kontrahovat subdodavatele jednotlivých subsystémů.

Poměrně nezvykle si Roskosmos ve svém kontraktu vymínil dozor schvalovací komise ruského ministerstva obrany, proslulé už z éry Sovětského Svazu svým nesmlouvavým přístupem. Krok vyvolaný pošramocenou reputací dodavatelských firem vyvolal kritiku ze strany výrobců, poukazujících na riziko zdržení v důsledků přísných kontrol. Roskosmos však tuto podmínku odmítl z kontraktu vypustit.

Do půlky listopadu, respektive prosince, mají být hotovy předběžné studie nosiče a startovací rampy a postoupeny k certifikaci. Na 23. únor 2018 je plánována formální obhajoba projektu před komisí NTS, Výboru pro vědu a techniku.

Zatím posledním krokem bylo koordinační zasedání představitelů klíčových institucí, které v Samaře 20. listopadu hostil ředitel RKTs Progress Alexandr Kirilin za účasti prvního náměstka Roskosmu Alexandra Ivanova, ředitele RKK Vladimira Solnceva a zástupců NPO Eněrgomaš, TsNIIMaš a dalších firem.

Jak se zdá, Sojuz-5 se stal skutečným favoritem ruského kosmického programu. Jeho prvního startu z Bajkonuru máme být svědky už za necelých pět let, podle ruského TASSu a vyjádření ředitele RKK Vladimira Solnceva už dokonce v roce 2021! První let s bezpilotní Federací má následovat o rok později.

Širší souvislosti

Je Angara mrtvě narozené dítě?

Je Angara mrtvě narozené dítě?
Zdroj: http://images.spaceref.com

Napadá mě v této souvislosti otázka, proč naopak „upadla v nemilost“ Angara? I v jejím případě se jedná o modulární nosič, který pokrývá nosnost v rozmezí 2-35/1-4,5t na LEO/GEO. Má umožnit lety jak na oběžnou dráhu Země, tak k Měsíci. I když pravda, představené scénáře pro pilotovanou výpravu k tomuto cíli byly s ohledem na její nedostatečnou nosnost dost krkolomné. Její vývoj spolykal během 20(!) let nemalé prostředky, ale nakonec se jej podařilo dokončit. Problémy s kvalitou výroby po jejím přesunu z moskevského Chruničeva do závodu PO Poljot v Omsku (výrobce raket Kosmos-3M) sice vedly k odkladu druhého startu Angary 5 o minimálně dva roky. V tuto chvíle se ale zdá, že sériové výrobě Angar by už nemělo nic stát v cestě. A plánovaná kapacita Omsku je až 100 raketových stupňů ročně!

Přesto Angara přišla o pilotovaný program, možná i o startovací rampu ve Vostočném, a přednost dostal Sojuz-5, nacházející se na samotném startu své případné realizace.

Je pro mě těžko představitelné, že by za současné situace Roskosmos měl zdroje a kapacity na budování zázemí pro Sojuz-5 a Federaci na Bajkonuru a zároveň stavbu ramp pro Angaru a souběžně, přinejmenším v určité fázi, pro Sojuz-5/super-raketu tamtéž. První start verze se dvěma postranními motory by měl na Vostočném proběhnout v roce 2027 a o rok později by odtud měla dokonce nejsilnější verze se šesti postranními motory konečně zamířit s ruskými kosmonauty k Měsíci! A to nemluvím o Federaci, NEMu pro ISS a nějaké formě účasti Ruska na DSG u Měsíce.

Je možné, že pokračující příprava americké SLS vyprovokovala na ruské straně nové kosmické závody, tentokrát o super-raketu. Napovídala by tomu rychlost a důraz v administrativní části projektu. Z dopadu na realizační fázi mám v tuto chvíli obavy. Na mysli mi vytanuly sovětské pokusy přistát na Měsíci, či srovnat krok s americkými raketoplány.

Důvod však bude spíš praktičtější, ležící v ne tak vzdálené budoucnosti. Díky americkým soukromým společnostem Rusku reálně hrozí ztráty na poli komerčních letů pro platící zákazníky. Přerušení, možná ukončení turistických letů a zejména blížící se nástup amerických pilotovaných lodí výrazně snižují schopnost ruské kosmonautiky přinášet tolik nedostatkové devizy.

Sojuz-5 by měl být levnější než Falcony od SpaceX. Účetně by to snad bylo možné vykouzlit, ale reálně je to čirá utopie. Výrazné snížení nákladů měla opět přinést díky sériovosti a univerzalitě Angara, ale právě její vysoká cena je dnes předmětem kritiky. Představa, že to co se nepodařilo za 20 let vývoje dosáhnout u Angary, se podaří zvládnout během necelých pěti let u jednorázově použitelného Sojuzu-5, mi přijde nereálná.

Přelom let 2015/2016 znamenal drastické padesátiprocentní škrty v ruském kosmickém rozpočtu. Letos na podzim se v souvislosti s úsporami objevily zprávy, které mohu být neblahou předzvěstí jeho dalšího vývoje. Rozpočet na modernizaci jediné ruské letadlové lodi adm. Kuzněcov byl snížen ze 40 mld na polovinu a Rusko do konce roku omezí svou vojenskou přítomnost v Sýrii. Přestože se jedná o vysoce prestižní vojenské projekty, ani všemocná armáda už prostě nemá kde brát. Jak se v této těžké situaci dokáže prosadit taková „zbytná“ Popelka, jakou bezesporu v současném Rusku pilotovaná kosmonautika je (s vlastními opravdu nákladnými programy modernizace), je pro mě otázkou.

Spolupráce se zahraničními partnery je bezesporu možným řešením. Tlumení vlastního kosmodromu a nového nosiče se mi však v tuto chvíli zdá jako příliš velká oběť.

Zdroje informací:
http://www.russianspaceweb.com
http://http://tass.ru
https://lenta.ru
http://www.interfax.ru

Zdroje obrázků:
https://cdn1.tass.ru/width/744_b12f2926/tass/m2/en/uploads/i/20170613/1170667.jpg
http://rusvesna.su/sites/default/files/soyuz-5.jpg
http://images.spaceref.com/news/2014/roscosmos_angara_rocket_family_625.jpg

Rok ve víru změn, 4.8 out of 5 based on 27 ratings
Pin It
(Visited 3 664 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 4.8/5 (27 votes cast)
(Visited 3 664 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


40 komentářů ke článku “Rok ve víru změn”

  1. Vojta napsal:

    Hmm, ruské rakety částečně financované Kazachstánem a startující z Bajkonuru. To skoro vypadá, jako kdyby Kazachstánu dali nabídku, která se nedá odmítnout.

    • Jiří Hošek napsal:

      Společný projekt a plnohodnotná účast Kazachstánu na projektu spočívá v tom, že Kazachstán zafinancuje přestavbu startovní rampy 45/1 (rampa, ze které má letos 26. prosince startovat Zenit s družicí AngoSat) a Rusko dodá nosnou raketu Sojuz-5.

    • Rudolf Šíma napsal:

      Jo, tak se to opravdu jeví. Až z toho mrazí. Co tak může být motivací pro Kazachstán? Však se to v příštích letech dozvíme.

      • Radim napsal:

        Pro Kazachstán může jít o prestižní záležitost. Zařadil by se tak mezi kosmické velmoci.

        • Jiří Hošek napsal:

          Ano, představitelé Kazachstánu velmi stáli o to, aby Rusko neodešlo z Bajkonuru úplně.

        • Rudolf Šíma napsal:

          Pokud je to tak (nemám důvod nevěřit panu Hoškovi), potom jsem opravdu rád, ale nerozumím tomu složitému postupu (stojím o nájemníka, snížím mu nájem). Tak snad hraje hlavní roli ta prestiž. Jestliže výsledkem bude souboj znovupoužitelnosti se sériovostí a výrobní jednoduchostí, budu nadšen.

      • Varan napsal:

        Rusové nebudou muset vytáhnout peníze na přestavbu ramp – ty dá Kazachstán. Tím z toho bude mít následně víc peněz, protože nebude pronajímat step, ale step z infrastrukturou pro start raket. Peníze se mu (asi) vrátí a ještě bude prestiž a kdov í, možná to pak budou pronajímat i někomu jinému. Ale to by asi rusové vyskočili hrůzou z kůže (a nebo z tanku).

        • Jirka Hadač napsal:

          Jako asi jo, asi máš pravdu. Jedna věc je investovat do výstavby celé infrastruktury a druhá je platit pronájem – byť zařízené struktury, to prostě bude jiná částka. Dle diskuze z minulého článku cena za celý project měla být 1,5 biliónu rublu, mínus cca 700 milliard za raketu (komentář J. Hoška 22.11.2017 (16:05)). Čili, pokud Kazachstán vlastně zaplatí půlku hmmm, tak bych se s nima taky kamarádil a hodně.

        • Jiří Hošek napsal:

          Uvedené částky se týkaly supertěžké rakety a nové startovní rampy ve Vostočném, zatímco projekt Bajtěrek (přestavba rampy 45/1 na Bajkonuru) je pro raketu Sojuz-5 o nosnosti 18 tun na LEO. Rusové se rozhodli spojit Sojuz-5 s projektem Bajtěrek kvůli urychlení letových zkoušek prvků budoucí supertěžké rakety.
          Dmitrij Rogozin bude mít zítra po startu rakety Sojuz-2.1b ve Vostočném schůzku s vedoucími stavebních firem ohledně koordinace stavby rampy 1A pro Angaru. Zemní práce mají začít po zimě, až rozmrzne zem. Dnes na zasedání vicepremiérů s Dmitrijem Medvěděvem potvrdil Rogozin plán prvního startu rakety Angara-5M z Vostočného v roce 2021. Poté by měly být z rampy 1A vynášeny družice systému GLONASS a geostacionární družice. Současně byl na vládě potvrzen záměr stavby rampy pro supertěžkou raketu po roce 2021 s dokončením v roce 2028.

  2. Jaroslav Šmíd napsal:

    Zvláštní plánování . Snad bude časem víc informací proč se tak rozhodli.

  3. Jiří Hošek napsal:

    K datu prvního startu rakety Sojuz-5 bez lodi Federace:
    Rok 2021 je jen v článku TASSu z 29. května s odkazem na „zdroj v raketo-kosmickém odvětví“. Igor Komarov mluvil 1. června o roce 2022 http://tass.ru/pmef-2017/articles/4299507 . Totéž opakoval Dmitrij Rogozin 13. června http://tass.com/science/951046 . V červenci ten „zdroj TASSu v raketo-kosmickém odvětví“ hovořil o polovině roku 2022 http://tass.ru/kosmos/4424923 .

  4. tonda napsal:

    Díky za pěkný shrnující článek.Evokuje další otázky.Dobrá,kazaši investují do přestavby rampy po Zenitu,ale Sojuz 5 bude základ pro supertěžkou raketu Energia,to znamená jinou rampu.A je otázka,zda opět kazaši upraví,nebo postaví rampu na ploščadce pro starou Energii,nebo varianta(zdá se logická,ale asi z finančního hlediska nepravděpodobná),stavby universální rampy na Vostočném,místo rampy pro upozaděnou Angaru,která má rampu na Plesecku.To ale zkomplikuje program návratu stupňů Bajterek,s nímž se počítá jen na Bajkonuru(je společný s Kazachstánem).Takže musíme čekat a doufat,že rakety opravdu reálně poletí a to brzy,ale ten termín by zřejmě měl být vynásoben muskovým koeficientem(a větším,než 2!)

    • Robert1 napsal:

      Necudoval by som sa keby postavili novu rampu, myslim ze miestom obmedzeny niesu a burat nieco pripadne kompletne prerabat vyjde drahsie.

    • Jiří Hošek napsal:

      Roskosmos zpracoval na základě příkazu Vladimira Putina dokument, který má sloužit jako podklad pro přípravu prezidentského výnosu o vytvoření supertěžké rakety. V dokumentu je jako destinace budoucího raketového komplexu pro tuto raketu uveden kosmodrom Vostočnyj.

  5. Rudolf Šíma napsal:

    Zajímavý pohled na stav ruské kosmonautiky. Myslím, že je správné zasazovat vývoj v oblasti ruských nosičů do širšího rámce. Odhad reálnosti projektů je možné korigovat podle úspěchů (či neúspěchů) při modernizaci armády. Díky za článek.

  6. Roman Chodura napsal:

    Pěkný článek. Vůbec rusům v tomhle ale nerozumím, jestli-že mají hotovou raketu Angara u které v podstatě chybí jen dostavět rampu na Vostočném, proč cpou peníze do další rakety Sojuz-5. Vždyť i Angary by mohli plně nahradit rakety Zenit. A jestli jim jde o Bajkonur, tak se přece počítalo i s přestavbou rampy 250 pro Angary. To už taky neplatí?

    • Marw napsal:

      Osobne by som hadal ze dovodom pre utlm Anagary je nesplnenie jedneho z hlavnych kriterii – ceny. Od Angary sa ocakavalo ze bude vdaka modularite a velkej seriovoste lacna a bude sa vyrabat v sirokej palete verzii.

      Aktualne sa ale vsetko okrem A1.2 a A5 zrusilo a pri cene skoro 100 M$ za start je Angara pri velmi podobnych schopnostiach drahsia ako Proton a zrejme ani zvysenim kadencie letov by nedoslo k takej uspore, aby to cenou pohlo vyrazne nadol.

      A paradoxne jednou z pricin mozu byt aj spickove motory co to pochovavaju. RD-191 su sice spickove ale aj adekvatne drahe a ta raketa proste nie je schopna vyuzit ich potencial tak aby ta cena bola opodstatnena.

      • Roman Chodura (RoCho89) napsal:

        Jo to by dávalo smysl. Přestavěním rampy pro Sojuz-5 již ale zřejmě nedovolí znovupoužiti raket Zenit. Znamená to tedy že Zenity už mají odpískáno?

        • tonda napsal:

          Ano Zenit má teď v prosinci poslední start s družicí pro Angolu a zkončil.Definitivně,protože měl 1.st.ukrajinský.

        • Jiří Hošek napsal:

          Na Ukrajině je v závodě Južmaš ještě jeden rozpracovaný Zenit pro ukrajinskou družici Lybiď. Tuto telekomunikační družici chtějí vynést ve druhém pololetí roku 2018, ale kvůli finanční krizi a vztahům s Ruskem stále nejsou schopni Zenit dokončit. Situace je dost nejasná, vznikl nápad na vynesení Protonem, ale poslední informace hovoří o myšlence vynést družici nějakou západní raketou. Cena za vynesení je pro Ukrajinu vysoká, a proto nyní úvahy směřují k nabídce na částečné poskytnutí kapacity družice západním zemím výměnou za její vynesení.

      • Matouš Klugar napsal:

        To je velmi zajímavý názor

    • gg napsal:

      „Vůbec rusům v tomhle ale nerozumím, jestli-že mají hotovou raketu Angara u které v podstatě chybí jen dostavět rampu na Vostočném, proč cpou peníze do další rakety Sojuz-5.“

      Protože se ukázalo, že Angara bude zřejmě nekonkurenceschopná?

      • Roman Chodura napsal:

        Asi ano. Jenže rusové stále mění své plány a to za pochodu. Pak člověk neví co je vlastně správně. Vždycky načnou nějaký projekt a když už se zdá že je vše připraveno tak najednou otočí a je všechno jinak. Rok 2021 je ještě daleko, takže nějaké vize, že se toho roku dočkáme startu Sojuzu 5, tomu moc nevěřím.

  7. Cateye napsal:

    Už jsem to tu psal jednou a zřejmě reagoval i na stejného pisatele.
    Oprava letadlového křižníku Kuzněcov byla plánována už na rok 2014, ale kvůli zhoršení mezinárodní situace byla posunuta na neurčito. Následně MO svoje požadavky na generální opravu drasticky seškrtalo, protože takový projekt by si vyžádal odstávku na nejméně šest let, což si MO nechtělo dovolit a proto bylo vypsáno nové výběrové řízení za poloviční částku ale tím pádem i poloviční dobu návratu do služby!

    To samé platí pro nasazení v Sýrii. Stačí se podívat na pozice povstalců a vládních sil, před rokem a dnes a hned je jasné proč se snižuje angažovanost, potažmo financování ruských expedičních ozbrojených sil.

    Pokud autor, v jinak dobrém a informativním článku, nemá o vojenské problematice povědomí, proč se pouští do spekulací, které nesouvisí s tématem a nemají žádnou vypovídající hodnotu…

    • Radim napsal:

      Vycházel jsem, mimo jiné, z tohoto článku http://www.interfax.ru/russia/582205 ze 7.října.
      Zde je uvedeno, že už původní rozpočet 50 lmd rublů počítal s minimálním objemem modernizace (tedy situace, kterou popisujete). Snižení na polovinu je, podle tohoto článku, rozhodnutí z letošního října.

  8. maro napsal:

    Tak a je to komplet. Je to úplně stejné jako když chcete od mobilního operátora lepší nabídku. Do poslední chvíle vám bude tvrdit, že to nejde. A až když opravdu uvidí, že jste si již za něj našli náhradu a opravdu už jdete nahlásit jen výpověď a přepsání čísla, začne se situace lámat a daleko lepší „záchranná“ nabídka se objevuje.
    Rusové prostě museli postavit ekologickou Angaru, kterou je možné vypouštět i nad poloobydleným územím a taky kosmodrom, kde by časem mohla startovat, aby Kazachstán opravdu nabyl přesvědčení, že teď už jsou opravdu na jasné cestě jim z té střelnice odejít. Najednou se vyjednávací pozice dost změnila, nová nabídka zřejmě přišla, takže Protony na vynášení nákladů zůstávají v provozu (ty by ani odjinud než z Bajkonuru kvůli ekologii lítat nemohly) a navíc se objevuje možnost na společný podnik na superraketu k pilotovaným letům k cislunární základně.
    Jo, a jestli dokážou Sojuzy 5 cenově konkurovat Falconům dnes moc jasné není. Protony mu však normálně konkurují. Cena za vynesený kilogram je u Protonu ještě o něco menší než u Falconu.

    • Jirka Hadač napsal:

      Zajímavý názor, ale dost s ním souhlasím.
      Jen sem chtěl dodat k poslednímu odstavci, že to je současná situace, pokud začne létat F9 B5, tak ty čísla půjdou dolů ve prospěch F9, a možná že o dost. Pokud budu moct poslat stejnou raketu ne 2x ale 10x, tak můžu jít s cenou na půlku klidně, jasně, budu si chtít zaplatit náklady na vývoj, ale I tak, můžu jít dolů a o dost.

    • Radim napsal:

      Mám pochybnosti jestli jde u Protonu objektivně vyčíslit náklady na vypuštění. Dovedu si představit, že start v rublech je (skrytě) dotován, protože přinese příjem v devizách.
      Ale ve finále půjde samozřejmě o „prodejní cenu“ pro zákazníka. Jsem ale přesvědčen, že pokud dnes Protony nabízejí nižší cenu za vynesený kg, při stále rostoucí frekvenci startů SpaceX a narůstající znovupoužitelnosti to není dlouhodobě udržitelné ani pro Rusy.

    • Yokotashi napsal:

      F9 Block 5 ma byt schopen deseti startu, takze naklady na vyneseny kilogram mohou jit teoreticky na desetinu. Myslim, ze jsem na kosmonautix.cz, nebo elonx.cz cetl, ze prvni stupen stoji asi 70% ceny. Neco stoji samotne zabezpeceni startu, takze rekneme, ze start s deseti pouzitimi 1. stupne bez zachrany aerodynamickych krytu muze stat odhadem 35-40% dnesni ceny plus 70/10=7% dnesni ceny za prvni stupen. Tim jsme na 42-47% dnesni ceny.

      Aerodynamicke kryty stoji cca 10% ceny startu ($6M – pokud si to dobre pamatuju) a pokud by vydrzely take 10 startu (nemam zadnou predstavu, jestli to je realne), tak se i s naklady na jejich vyloveni z more a znovupouziti da usetrit rekneme dalsich 8% dnesni ceny startu. Tedy vysledna cena 34-39% dnesni ceny.

      Na kolik vyjde vyneseni 1kg na LEO Protonem?

  9. Alois napsal:

    35 tun Angary na LEO je při současném boomu supernosičů zatraceně málo a to bude zřejmě důvod proč Sojuz 5, ten dá 108 tun !

  10. zargos napsal:

    Uvedená maximální nosnost 108 tun na LEO,tím je myšlena ona ruská superraketa co je v článku Trnitá cesta… s nosností 50/88/108 tun?

    Jde mi jen o to,zda se ví,jaká je max. nosnost Sojuzu 5,resp. nosnost verzí s boostery,co jsou na obrázku.

    • Jiří Hošek napsal:

      Ten obrázek pochází z roku 2014 a ukazuje tehdejší varianty rakety. Nosnost verzí zleva tehdy byla 25, 16 a 8,5 tuny na LEO. Po dalších změnách v roce 2015 již byla nosnost vyšší. Bližší popis je tady: http://www.russianspaceweb.com/soyuz5.html
      Nyní je jako Sojuz-5 označována pouze verze bez postranních boosterů. Její nosnost byla zvýšena na 18, resp. 17 tun. Má létat z Bajkonuru a její bližší popis je v článku „Nová“ raketa pro loď Federace z 15.8.2017.
      Superraketa z článku Trnitá cesta… se má zjednodušeně řečeno sestavovat bočním spojováním několika Sojuzů-5. Současným záměrem je vypouštět ji z Vostočného.

Zanechte komentář