MMX zná americký podíl

Konfigurace po rozložení ve vesmíru

Americká agentura NASA oznámila výběr vědeckého přístroje, kterým přispěje k chystané mezinárodní misi MMX (Mars Moons eXploration), v jejímž čele stojí Japonsko. Ke startu tohoto projektu by mohlo dojít v roce 2024 a Američané budou mít na palubě sofistikovaný neutronový a gamma spektrometr. Jeho úkolem bude přinést odpověď na otázku, která vrtá vědcům už desítky let hlavou – jak a kdy přesně vznikly malé měsíce, které krouží kolem Marsu. Kromě toho pomůže zasadit výsledky měření do širších souvislostí.

Sonda v rámci mise MMX navštíví dva marsovské měsíce – Phobos a Deimos, přičemž na povrchu většího z nich – Phobosu – sonda přistane a odebere vzorky z jeho povrchu. Tím ale plán na odvážnou misi nekončí – v roce 2029 by se tyto vědecky cenné vzorky měly vrátit na Zemi! Celkem bude na palubě sondy sedm vědeckých přístrojů, přičemž NASA měla možnost postarat se o jeden z nich.

Vizualizace sondy Mars Moons eXploration (MMX)

Vizualizace sondy Mars Moons eXploration (MMX)
Zdroj: https://www.nasa.gov

„Řešení otázky, jak vznikly měsíce Marsu, nás posune blíže k pochopení toho, jak se kolem našeho Slunce formovaly planety a stejně tak jak se mohou tvořit u cizích hvězd,“ popisuje Thomas Zurbuchen, přidružený administrátor Vědeckého ředitelství NASA ve Washingtonu a dodává: „Projekty s mezinárodní spoluprací, jako je tento, zajišťují přísun vysoce kvalitních vědeckých údajů.“

NASA nakonec vybrala přístroj pojmenovaný MEGANE (podle webu NASA se název čte [meh-gah-nay], což prý v japonštině znamená brýle). Vývoj povede tým v jehož čele stojí David Lawrence z Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory v Laurel, stát Maryland. Přístroj MEGANE má umožnit nahlédnout do chemického složení látek na Phobosu. Jeho úkolem bude měřit energie neutronů a gamma záření, které vydává tento malý měsíc.

Tyto subatomární částice a vysokoenergetické záření jsou přirozeným produktem, který vzniká při nárazu vysokoenergetické částice kosmického záření nebo ze Slunce zasáhnou povrch Phobosu. Jejich náraz rozehraje doslova subatomární biliár a jeho výsledkem jsou právě neutrony a gamma záření. Každý prvek přitom na dopady záření reaguje jinak a proto můžeme při sledování produktů určit, jaké prvky se nachází na povrchu měsíce.

MMX při zkoumání Phobosu - ve výřezu je vidět MEGANE

MMX při zkoumání Phobosu – ve výřezu je vidět MEGANE
Zdroj: https://api.hub.jhu.edu

„Mise MMX nám může pomoci pochopit původ marsovských měsíců,“ doufá Masaki Fujimoto, ředitel oddělení planetární vědy v Institutu kosmických a leteckých věd, který spadá pod Japonskou kosmickou agenturu JAXA a dodává: „Mohly vzniknout jako důsledek velkého nárazu, který zasáhl Mars, ale může se jednat i o asteroidy, které vznikly někde jinde a Mars je svou gravitací jen zachytil. Tímto způsobem se mohla na zemi i na Mars dostat voda.“

Přístroj MEGANE vznikne v rámci programu Discovery, který umožňuje realizovat relativně nízkonákladové projekty. S pomocí tohoto přístroje budou moci vědci sledovat složení lokalit, odkud se odeberou vzorky. Díky tomu bude možné zasadit výsledky laboratorních měření do širších souvislostí ve vztahu odběrné lokality k okolí.

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
http://mmx.isas.jaxa.jp/en/img/img002.png
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/mmxspacecraft_0.jpg
https://api.hub.jhu.edu/…/hub_medium/public/craft111717.jpg?itok=rLOzSVOt

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

7 komentářů ke článku “MMX zná americký podíl”

  1. pbpitko napsal:

    Super článok píše o super misii.
    Je to ešte ďaleko, ale už teraz sa teším.
    pb 🙂

  2. Spytihněv napsal:

    Japonci si návraty vzorků na Zemi vyloženě oblíbili. Doufejme, že jim to vyjde a prolomí to prokletí, které na Phobosu leží, jak by se mohlo zdát.

    • Alois napsal:

      “ Prokletí “ u Phobosu, resp. u  Marsu je mýtus daný neúspěchy Ruska, kterému se ani jeden z četných pokusů nepovedl, tak jak měl. Jiným agenturám to u Marsu zpravidla jde hladce, důkazem z poslední doby je Indie. Japonci sice též jedenkrát u Marsu neuspěli, ale od té doby výrazně pokročili.

      • Spytihněv napsal:

        O jakém mýtu to mluvíte? 🙂 Já osobně o žádném nevím. Pokud jsem psal o „prokletí“, tak jde samozřejmě o NADSÁZKU na základě jediných tří misí v historiI, které byly zaměřeny na Phobos a ani jedna neuspěla (všechny z Ruska). Co takhle se občas uvolnit a nebýt pořád takový suchar? 🙂

  3. Štěpán napsal:

    Moc hezky napsaný článek, hlavně ten „subatomární biliár“ mě rozesmál 🙂

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.