Jak Starliner nabírá dech

Společnost Boeing pokračuje v postupném vývoji hned tří exemplářů své pilotované lodi Starliner. Právě v útrobách jedné z nich poletí i astronauti na zkušební misi vstříc Mezinárodní vesmírné stanici. Do té doby je ale potřeba udělat ještě mnoho práce a splnit několik důležitých milníků. Jedním z nich je třeba kontrola certifikace návrhu (DCR – Design Certification Review). Společně s lodí Dragon 2 od SpaceX bude mít Starliner za úkol vrátit Spojeným státům nezávislost z hlediska pilotovaných kosmických letů. O tu Američané na několik let přišli v roce 2011, kdy se z oběžné dráhy vrátil raketoplán Atlantis a mise STS-135 skončila stejně jako tři dekády trvající provoz raketoplánů. Soukromé lodě nyní mají za úkol dostat americké astronauty na ISS a zase zpátky.

Dvě soukromé lodě pro dopravu posádky na ISS - v popředí Dragon 2 (Crew Dragon), v pozadí pak Starliner.

Dvě soukromé lodě pro dopravu posádky na ISS – v popředí Dragon 2 (Crew Dragon), v pozadí pak Starliner.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/

Obě soukromé firmy byly vybrány v rámci výzvy CCP (Commercial Crew Program) od NASA a každá z nich pracuje na svém projektu. Přesně vzato, je ve stájích Boeingu hned několik lodí Starliner – od testovacích kusů, které se používají pro zkoušky padáků až po skutečné kosmické lodě, které ponesou posádku a ověří, že celý program je schopen přejít do provozní fáze, čímž se otevře cesta k pravidelným výměnám posádek.

Prvním důležitým kusem, na kterém se začalo pracovat, byl exemplář označovaný jako STA (Structural Test Article), na kterém Boeing testoval například přistání nebo absolvoval tlakové zkoušky. Krátce po STA přišel čas dokončení horní poloviny přetlakové kabiny pro loď Starliner označovanou jako Spacecraft 1. Jednotlivé díly prošly samostatným sestavováním v hale C3PF (Commercial Crew and Cargo Processing Facility), kde se natahovaly kabely, instalovaly prvky avioniky a další systémy. Zde probíhalo i testování prvků, které se následně postupně přidávaly k samotnému Starlineru.

Starliner Spacecraft-1

Starliner Spacecraft-1
Zdroj: https://pbs.twimg.com

V hale C3PF byl Starliner Spacecraft 1 osazen elektrickými a kapalinovými rozvody, načež technici nainstalovali vnější tepelnou ochrannou vrstvu následovanou spodním tepelným štítem. Ty budou jednou chránit posádku při návratu z oběžné dráhy. Po dokončení těchto prací následovalo elektrické oživení palubních systémů, což je při vývoji každé lodi důležitý milník.

Tento Starliner bude mít za úkol přežít jen krátkou misi – absolvuje totiž zkoušku záchranného systému při aktivaci na rampě. Při tomto testu se ověří, zda by záchranný systém dokázal v případě nebezpečné situace zachránit posádku uvnitř lodi. Tato divácky atraktivní zkouška je momentálně plánována na druhé čtvrtletí příštího roku a dojde k ní na základně White Sands Test Facility v Novém Mexiku, která patří NASA.

Podle informací z uzavřené sekce L2 momentálně Boeing pracuje především na dokončení certifikace modulu pro posádku lodi Spacecraft-1 a pro testování požadavků na ověření návrhu (DVR – Design Verification Requirement). Do této práce se technici mohli pustit poté, co dokončili instalaci potrubí a dalších zařízení v pohonném systému servisního modulu, což byla příprava na zkoušku těsnosti.

Výroba Atlasu V pro první misi lodi Starliner.

Výroba Atlasu V pro první misi lodi Starliner.
Zdroj: http://scienews.com

Boeing však pracuje i na dalších lodích, které mají originální označení Spacecraft-2 a Spacecraft-3 – konkrétně na horních částech jejich přetlakových kabin. Tyto dvě lodě už přitom poletí do vesmíru. Jako první proběhne nepilotovaná mise, která má označení Boe-OFT (Boeing Orbital Flight Test). Při ní bude Starliner posazen na raketu Atlas V, která již vzniká v Alabamě. Ke startu dojde na floridské rampě SLC-41, která již byla upravena pro kompatibilitu se Starlinerem – nejviditelnější součástí byla stavba věže, která umožní posádce nastoupit do lodi a využijí ji pochopitelně i inženýři a technici před startem rakety.

Zatím poslední zpráva o stavu Spacecraft-2 hovoří o tom, že inženýři dokončili zkoušku sestavení a cvičného umístění dílu Air Bag Backing Panels, tedy panely, které kryjí přistávací vaky. Dále se pracovalo na instalaci pohonného systému, konkrétně na instalaci podpěr rozvodů. Tato loď se použije k misi dlouhé zhruba dva týdny, jejíž součástí bude i historické spojení s Mezinárodní vesmírnou stanicí. Následně se loď odpojí, vstoupí do atmosféry a ověří, že je schopna dopravovat posádku i zpátky.

Pokud budou všechny údaje z mise Boe-OFT pozitivní, přistoupí se k první pilotované misi Starlineru, která nese označení Boe-CFT (Boeing Crew Flight Test). Její průběh by měl být stejný jako v případě předchozí nepilotované mise, jediným rozdílem bude přítomnost posádky. Termínově hrozí, že Boe-CFT sklouzne na začátek roku 2019. Pro tuto misi se použije loď Spacecraft-3, o které víme, že probíhá instalace druhotných systémů.

Starliner a Dragon 2 (Crew Dragon) souběžně připojené u ISS - zatím jen jako vizualizace.

Starliner a Dragon 2 (Crew Dragon) souběžně připojené u ISS – zatím jen jako vizualizace.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

Firma Boeing se kromě toho věnuje i dalším milníkům na cestě k certifikaci lodi. Momentálně stojí před bodem DCR (Design Certification Review), což je kontrola certifikace návrhu – plánované dokončení se očekává již na začátku prosince. Po schválení tohoto bodu se Starlineru otevře cesta k prvním dvěma výše zmíněným letům ke stanici. Tyto schvalovací procesy pokrývají mnoho samostatných technických okruhů – namátkou dokovací systém NDS (NASA Docking System) a budou iniciovat úpravy krytu a rozvodů na NDS.

I přesto, že se termíny realizace posouvají doprava, NASA je podle svých slov potěšena pokrokem, který obě firmy předvádí a jak postupují vstříc hlavnímu cíli – zbavení závislosti na ruských lodích Sojuz, s čímž souvisí i odliv financí na neamerický trh. Aktuální posudek říká, že Boeing a SpaceX „splňují smluvní mezníky a jejich návrhy postupují, stejně tak poskytují NASA možnost zvýšeného pohledu do problematiky“.

Zdroje informací:
https://www.nasaspaceflight.com/
http://www.boeing.com/
https://en.wikipedia.org/

Zdroje obrázků:
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2017/11/Z4SAF-350×139.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2015/08/2015-08-11-150714-350×245.jpg
https://pbs.twimg.com/media/DHm5cPGXgAETKqq.jpg
http://scienews.com/images/2017/10/142fa4598d626d49145c358cdfe3db4e.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/…/uploads/2017/11/NSF_20171127_162246-350×235.jpg

Jak Starliner nabírá dech, 4.9 out of 5 based on 30 ratings
Pin It
(Visited 3 475 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 4.9/5 (30 votes cast)
(Visited 3 475 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


17 komentářů ke článku “Jak Starliner nabírá dech”

  1. Alois napsal:

    Ve srovnání s historií jde obecně příprava kosmických projektů hlemýždím tempem. Ani národní zájem je neurychlí. 8 let stavět kosmickou loď pro “ drožkaření “ na LEO je děsné. Jak dlouho by se asi stavěla obdoba Apolla pro let na Měsíc ?
    Potěšující je, že se konečně chystá první let prototypu do kosmu.
    Zdá se, že Dragon prohrává, sázka na motorické přistávání zřejmě nevyšla.

    • Jiří Hošek napsal:

      Žádných 8 let stavby. Kontrakty byly SpaceX a Boeingu uděleny v září 2014.
      Dragon „neprohrává“, naopak si neustále udržuje několikaměsíční náskok.

    • Vojta napsal:

      S tím motorickým přistáváním to možná dopadne stejně jako se znovupoužitím Dragonu a Falconu 9 při zásobování ISS. NASA prostě dělá drahoty a z jejího pohledu je celkem logické v takto klidné době nedělat hurá akce se zkoušením příliš mnoha neověřených systémů najednou. V současnosti je to tabu, pak to NASA povolí u nepilotovaných misí a pokud bude vše úspěšné, dá svolení i k motorickému přistání pilotované mise.

      • Kenny007 napsal:

        Tak motorického přistání je Dragon2 schopen stále. Jen bohužel nemá na co dosednout, protože podvozek prostupující tepelným štítem zavrhlo nakonec samo SpaceX jako složitý, riskantní a nákladný a soustředí se raději na umístění tepelné ochrany na bok lodě a jiný styl motorického přistání (BFS).

        • Vojta napsal:

          To ještě uvidíme. Taky by se daly nožičky vyklopit z boku jako u Falconu. Chtělo by to však dost přepracovat. Jsem v tomto optimista na rozdíl od BFR.

        • Jiný Honza napsal:

          BFS má mít tepelný štít z boku?
          V tom případě bude mít taky aspoň jednu nožičku „skrz“ ten štít, ne?

          Toho přistání BFS s obratem o 180 stupňů bych se fakt chtěl dožít.

      • Jiný Honza napsal:

        Na to bych úplně nesázel. To motorické přistání bude pěkná divočina. Na přistávající první stupeň Falconu bych se dobrovolně neposadil. A to ani s vidinou, že bych se chvíli před tím stal v podstatě astronautem.

        A hydrazin je dneska prakticky sprosté slovo. Budou to mít v dnešní hystericko-mediální době těžké. Stačí jedno blbé přistání s únikem paliva a s Dragonem bude amen.

    • Jiný Honza napsal:

      No kdyby jen 8 let stavění. Minimálně od katastrofy Columbie v roce 2003 bylo jasné, že raketoplány končí. Úplně promrhali 8 let. A nebýt bláznivýho jihoafričana, možná se do vesmíru nevrátí…

  2. Jirka Hadac napsal:

    Pokud jsem to dobre pochopil, tak startem z bilych pisku bude pad abort test koncit na pevnine, coz mi prijde dost neamericke. Mam pocit, ze krome shuttlu na pevnine zadna capsle pro posadku nekoncila. Vybavuju si z dokumentu Mesicni stroje, ze se jim pristani na pevnine nezamlouvalo kvuli moznemu poskozeni. Nu, asi nepujde o zachranu, ale o to, jestli zvladne abort;-).
    Hezky clanek, vcera sem na wiki okukoval starliner a dumal sem, jak to vypada s jeho milniky. Nekdo mi tu cetl myslenky, diky moc pane Majer, pisete to skoro jako na objednavku.

    • Dušan Majer napsal:

      Děkoval bych spíše pánům z webu nasaspaceflight, kteří vytvořili originální článek. Ten pak stačilo jen přeložit. 😉

      • pbpitko napsal:

        Tiež veľké Ď za dobrý článok. Potešil o to viac, že prišiel práve vhod na vylepšenie nálady po ranných udalostiach na Vostočnom.
        pb 🙂

    • Vojta napsal:

      Americké stroje mohly teoreticky přistát i na pevnině, ale kromě opravdu nouzových situací to nemělo opodstatnění. Asi by to bylo hodně tvrdé. Starliner i Dragon 2 budou nejspíš v podobném režimu.

    • Jiří Hošek napsal:

      Pad abort testy z White Sands byly prováděny i v projektech Apollo a Orion.
      https://en.wikipedia.org/wiki/Pad_abort_test

      Zítra a pozítří bude v KSC „Human Exploration and Operations Committee of the NASA Advisory Council“. Možná se tedy brzy dozvíme o milnících komerčních lodí víc.

      • Jirka Hadač napsal:

        Že se na White Sands testuje všechno možné, vím. Mě šlo výhradně o to, že vlastně nikdo neřeší, co se s tou maketou stane po dopadu na pevninu. Ikdyž, to je pro smysl testu nepodstatné 🙂

    • Amper napsal:

      Boeing lod koncipuje pro pristani na zemi od začátku. I proto ma airbagy. Podívejte se na videa z padakovych testu

      • Jirka Hadač napsal:

        Když si to zmínil, tak jsem se díval na články, které o tom mluví. Díky za informaci, to jsem nevěděl.

Zanechte komentář