Jak Orion ochrání své padáky?

Až se Orion bude blížit ke konci své mise EM-1, vletí do zemské atmosféry rychlostí 39 750 km/h a jen díky konstrukci zvané aeroshell, kterou tvoří tepelný štít a obložení vnějších stěn lodi (backshell) nedojde k poškození kabiny Orionu vlivem extrémního horka. Následně loď ve výšce sedm a čtvrt kilometru postupně vystřelí 11 padáků, které zpomalí sestup lodi vstříc přistání ve vodě. Aby se ale mohly vystřelit, bude muset předtím dojít ve správnou chvíli k odpálení části backshellu, čímž dojde k odkrytí stabilizačních a hlavních padáků.

Je jasné, že padáky nejsou stavěné na to, aby odolávaly teplotám až 2760°C, které nastanou při vstupu do atmosféry. Proto budou schované pod krytem forward bay cover, který je bude chránit až do toho správného momentu. Tento díl je pro misi EM-1 velmi důležitý a před pár dny se jeho letový exemplář přesunul z Denveru na Floridu do Operations & Checkout Facility na Kennedyho středisku. Zde bude spojen se zbytkem lodi, která na přelomu let 2019/2020 poletí do vesmíru.

Pro misi EM-1 byl forward bay cover vyroben z titanu, což je kov, který v sobě kombinuje nízkou hmotnost a velkou pevnost. To z něj dělá ideální materiál pro kosmické lodě, na kterých rozhoduje každý kilogram navíc. Forward bay cover bude připojen nad oblastí, kde se v back shell ukrývají padáky. Ke konstrukci bude připojen šrouby, které budou připojeny ke speciálnímu mechanismu. Ten se aktivuje ve chvíli, kdy loď dosáhne správné výšky a oddělí forward bay cover. Při testovací misi EM-1 bude po odpálení krytu následovat vystřelení padáku a Orion se měkce snese do vln Pacifiku.

Na níže přiloženém videu ze zkušebního oddělení padáku můžete vidět, že separační mechanismus pracuje opravdu velmi rychle – síla, kterou odvrhne téměř půltunový forward bay cover odpovídá zhruba 116 kN. Kryt během separace zrychlí během půl sekundy na rychlost více než 50 km/h. Odstřelení krytu a vypuštění padáku je poslední velkou akcí, která proběhne před přistáním. Po dosednutí se ještě nafouknou balóny, které zajistí správnou orientaci na hladině. Všechny tyto části jsou součástí systému Landing and Recovery System.

Zdroje informací:
https://www.lockheedmartin.com/

Zdroje obrázků:
https://www.lockheedmartin.com/…/_jcr_content/center_content/image.img.jpg/1508875240578.jpg

Jak Orion ochrání své padáky?, 5.0 out of 5 based on 24 ratings
Pin It
(Visited 2 448 times, 4 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (24 votes cast)
(Visited 2 448 times, 4 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


26 komentářů ke článku “Jak Orion ochrání své padáky?”

  1. casso napsal:

    pri pohlade na orion si stale spomeniem na to, ze americania sa za 8 rokov s programom apollo dostali na mesiac prakticky z nuly a museli vsetko vymysliet (trojstupnova raketa, servisny modul, lunarny modul…)

    odhad na postavenie oriona je okolo 15 rokov. uznavam ze dnes je ina doba a ine bezpecnostne standardy su ale aj tak mi to pride neskutocne, co sa vtedy podarilo. Neviem ci je to pravda, ale niekde som cital odhad, ze uspesnost apolla 11 bola odhadovana len na 50%, alebo ze na 50% sa astonauti uz nevratia na zem.

    • Dušan Majer napsal:

      Kromě jiných bezpečnostních standardů tehdy a dnes je potřeba si uvědomit, jaký rozpočet měla NASA tehdy a dnes. Tehdy byl let na Měsíc součástí národní prestiže a tomu odpovídal i rozpočet.

      • Racek napsal:

        Na druhou stranu, téměř všechny tehdejší konstrukce byly výsledkem základního výzkumu a bylo v podstatě na zelené louce nutné téměř bez zkušeností postavit zcela unikátní konstrukce. Dnes je k dispozici velmi široká vědecko- technická základna a z té může každý řešitel vycházet. Tehdejší výkony jsou dnes opravdu téměř nepředstavitelné.

    • Jirka Hadač napsal:

      Tak určitě to bylo podobné jako při každém prvním letu. V podstatě každé Gemini mělo několik dalších prvních kroků proti předchozímu, všechny Apolla až do 11 byli těmi prvními kroky doslova nabity, dobře je to popsáno v serialu Ze Země na Měsíc (Apollo 9). Nezmiňuju přitom ani Apollo 8, kdy to co tam předvedli hraničilo částečně s bláznovstvím a bylo to vyvoláno bych řekl skoro touhou predčit Rusy za každou cenu. V dokumentu o Apollu 8 tuším paní Bormanová zmiňovala snad 2:3, že se vrátí. S jediným motorem zakotvit na měsíční orbitě.. A pak je tu I STS-1, bez jakéhokoliv bezpilotního testu let rovnou nahoru (to jsou po Gagarinovi největší odvážlivci všech dob)..

      • Vítek napsal:

        A to si ještě vemte, že hlavní motor Apolla 8 vykazoval cestou k Měsíci menší anomálie, při krátkém zkušebním zápálení dal větší tah, než měl. Letová kontrola to rychle vystopovala k héliu, které zůstalo v potrubí z předstartovních příprav a rozhodla pokračovat v letovém plánu.

      • Alois napsal:

        Mise Apolla 8, stejně jako všechny ostatní mise Apolla se skládala z jednotlivých kroků, když další následoval teprve po úspěšné kontrole. Posádka či pozemní středisko mohlo kdykoli let přerušit a vrátit se s výjimkou startu z Měsíce a jeho orbity. Motor na SM a startovací motor na LM byly konstruována na maximum bezpečnosti. Letový plán A-8 měl několik variant, přičemž oblety Měsíce byly maximem. Do přistání na Měsíci zbývalo půl roku ! kdy jindy mělo Apollo k Měsíci vyrazit ?
        Apollo a Saturn 5 byly konstruovány na stupeň bezpečnosti 1:1000, všechny lety proběhly hladce, A-13 bylo ohroženo v důsledku neuvěřitelného selhání kontroly při výrobě a montáži a to opakovaně, tuším že vadná nádrž měla být nejméně během montáže 3 x vyměněna.
        Apollo 8 mělo původně absolvovat nácvik celého letu na Měsíc na LEO, jelikož se dodávka LM opozdila byl nastolen náhradní plán letu bez LM a jelikož se letělo na Saturnu 5 bylo logické, že k Měsíci.
        Pokud se týče závodů se Sověty tak nechápu proč ti poslali několikrát před A-8 prázdné kabiny.

        • Jiří Hošek napsal:

          „Pokud se týče závodů se Sověty tak nechápu proč ti poslali několikrát před A-8 prázdné kabiny.“

          Nepilotované lodě Zond 4, 5 a 6 poslali ze stejných důvodů, jako Američané nepilotované lodě Apollo 4 a 6 na vysoce eliptickou dráhu. Pro pochopení, proč byly Zondy nepilotované, si stačí si přečíst, jak probíhal jejich návrat na Zemi.

  2. Milos napsal:

    V jednom z predchadzajucich clankov ste pisali ze tam budu tri hlavne padaky, pricom kazdy z nich vazi 130kg.
    Vieme kolko vazi zvysnych osem padakov.? Zaujima ma celkova hmotnost, ktora pripada na padaky. Dakujem.
    Inak opat vynikajuci clanok

  3. Jiří Hošek napsal:

    Jsem zmatený, co to Lockheed Martin vytáhl za informaci. Jejich článek je datován 11. listopadu 2017 (tedy pozítří), ale hlavně – forward bay cover pro EM-1 už dávno v Operations & Checkout Facility na KSC je.

    příspěvek z 7.7.2017 – je vidět na třetí fotografii vlevo (foto je z 6.7.):
    http://forum.kosmonautix.cz/viewtopic.php?f=63&t=1025&start=170#p80229

    příspěvek z 7.7.2017 – vicepresident Pence si tento díl (letový hardware pro EM-1) osahává (foto opět z 6.7.):
    http://forum.kosmonautix.cz/viewtopic.php?f=63&t=1025&start=170#p80230

    Tehdejší vysvětlení, o jaký díl jde:
    http://forum.kosmonautix.cz/viewtopic.php?f=63&t=1025&start=170#p80268

    foto z 3.11.2017 – forward bay cover pro EM-1 před lepením dlaždic tepelné ochrany (umístění děr pro šrouby odpovídá předchozím fotografiím):
    https://www.flickr.com/photos/nasakennedy/37687944906/in/album-72157664052441771/

  4. Andrej Vrbenský napsal:

    Prosím vás čo to tam tá partia montérov na titulnej fotke skladá? Superčistota a ochrana (ako vyrobku tak aj ich) dodržaná ako v ilegalnej dielni na rozrabanie kradnutých áut. Rúška cez bradu ani jeden, na hlave len šilt, sluchátka len jeden. Chránená dielňa? 🙂

    • maro napsal:

      Jakou tam potřebujete superčistotu? To nejsou supercitlivé přístroje uvnitř otevřené družice, to je vnější dekl na padáky, se kterým se nebude zacházet v rukavičkách, a který se navíc bude jen testovat na zemi, nepoletí do vesmíru.

      • Jiří Hošek napsal:

        Fotografie je několik měsíců stará, ale to nic nemění na faktu, že je na ní exemplář, který poletí ve vesmíru a bude tam 25 dnů, než se od Měsíce opět vrátí k Zemi.

  5. Bohumil Boruvka napsal:

    Diky za super clanek! Cloveku krvaci srdce kdyz vidi nadherne vyfrezovane segmenty krytu z jednoho kusu a ono to cele spadne do more…..Te prace a casu….

    • 3,14ranha napsal:

      Zrovna tenhle díl prostě obnovitelně ani vymyslet nejde (s 99% jistotou). A že je nádherně vyfrézován znamená, že je to strojový „průmyslový výrobek“ určený pro spotřebu, nikoli drahá a „umělecká“ rukodělná práce(ještě třeba s ornamenty).

      😛

  6. Hawk napsal:

    No ještě pár odkladů a předhoní je ISRO.

    „Current projections indicate the first journey of Indians onboard an indigenous rocket and from India soil could be in 2020-21.“

    http://www.deccanchronicle.com/science/science/181216/space-age-isros-very-human-test.html

    • Jiří Hošek napsal:

      Nepředhoní. Zapomněl jste zkopírovat „three-ton orbital vehicle (a spaceship) to transport a two-member crew to orbit and return to Earth after a few orbits to two days. The extendable version of the spaceship will allow flights up to seven days, rendezvous and docking capability with space stations.“

  7. pbpitko napsal:

    Tých
    39 750 km/h a pod.
    mi poriadne dvíha adrenalín. Prosím uvádzať regulérne a pre kozmonautiku rozumné jednotky, teda asi takto :

    11,05 km/s (39 750 km/h)

    Je to tiež dobre zrovnateľné s 1. až 3. kozmickou rýchlosťou 7,9 11,2 resp. 12,4 km/s.
    .
    Som presvedčený že tieto hodnoty si pamätá 90-95 fanúšikov kozmonautiky (a myslím že aj takých ktorých to ináč moc nezaujíma), a nepamätá si ich ako 28440, 40320 a 4460 km/hod.
    pb 🙁 🙂

    • pbpitko napsal:

      P.S. Ináč veľké Ď. za pekný článok ! 🙂

    • Dušan Majer napsal:

      Díky za názor, ohledně tohohle se názory čtenářů liší. Někomu vyhovuje jeden systém, jinému druhý. Těžko se zavděčit oběma.

    • Vlastimil Pospíchal napsal:

      Souhlasím, jednotkou rychlosti podle SI je m/s. Jednotka km/h by se měla používat asi jen na zemi a ve vzduchu. Na moři ještě máme uzly…

      V těch jednotkách délky i rychlosti je pořádný guláš, který již způsobil spoustu problémů. Aspoň že se všichni shodli na tom, že univerzální základní jednotkou je sekunda.

Zanechte komentář