Europa Clipper se možná zpozdí kvůli SLS

Americká kosmická agentura dokončila třídenní setkání Technical Interchange Meeting věnované blížící se misi Europa Clipper, která se řadí mezi vlajkové lodě vědeckého výzkumu. Sonda má startovat jako první vědecký náklad na raketě Space Launch System (SLS) ne dříve než 4. června 2022. Datum je však s velkým otazníkem, protože závisí na dokončení úprav mobilní odpalovací plošiny. Na první pohled spolu obě věci nemusí souviset, proto se článek na webu nasaspaceflight pokusil přinést kompletní průřez minulými i nadcházejícími roky, aby mohli čtenáři důkladněji proniknout do tématu.

Plánovaný vývoj rakety SLS.

Plánovaný vývoj rakety SLS.
Zdroj: https://www.nasa.gov

Hlavním důvodem je, že pro misi EM-1 se použije raketa SLS v konfiguraci Block 1, zatímco další starty mají být v konfiguraci Block 1B. Obě verze se však od sebe poměrně liší. Rozdíl je v horním stupni EUS (Exploration Upper Stage), který se má používat jako hlavní horní stupeň rakety SLS. Bohužel už před mnoha lety bylo jasné, že nebude hotový v době, kdy poletí SLS poprvé (na misi EM-1), ale svou premiéru si odbude později.

S vědomím toho a s přihlédnutím ke snaze vynést misi EM-1 co nejdříve se NASA už před několika lety rozhodla, že vytvoří variantu SLS Block 1, která jako horní stupeň nepoužije EUS, ale využije jednotku ICPS (Interim Cryogenic Propulsion Stage). Jedná se o lehce upravený horní stupeň, který používají rakety Delta IV od United Launch Alliance. Bohužel je však kratší, než budoucí EUS.

Porovnání stupně ICPS a EUS

Porovnání stupně ICPS a EUS

To ale není jediný problém. NASA před lety vyvíjela program Constellation, v jehož rámci počítala i s raketou Ares I. Právě na míru této raketě byla upravena odpalovací plošina. Některé její prvky jako jsou třeba elektrické rozvodny a podobně se umístily tak, jak to vyhovovalo plánům na Ares I. Program Constellation se však zrušil a s ním i Ares I. Rozpracovaná plošina měla být využita pro raketu SLS, ale technici se museli vypořádat s tím, že některá potrubí a kabely nemohou vést, kudy by chtěli, protože jim překáží některé nosné prvky konstruované na míru Ares I.

SLS Block 1 na mobilní odpalovací plošině.

SLS Block 1 na mobilní odpalovací plošině.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

Momentálně se tedy mobilní odpalovací plošina připravuje tak, aby byla schopná obsloužit raketu o výšce SLS Block 1 s horním stupněm ICPS. Pro něj však bude EM-1 jedinou misí, protože pak přijde verze Block 1B s horním stupněm EUS. Po misi EM-1 tedy bude potřeba přistoupit k přestavbě mobilní odpalovací plošiny, aby byla kompatibilní s raketou SLS Block 1B.

Tato přestavba bude nejen drahá, ale i dlouhá – trvat má mezi třemi a čtyřmi roky! NASA oficiálně očekává, že půjde o 33 měsíců, přičemž práce začnou po startu mise EM-1. Podle informací z uzavřené sekce L2 by tato mise mohla v ideálním případě odstartovat nejdříve v prosinci 2019, ale pravděpodobnější a po „zvážení rizik“ preferovaným termínem bude zřejmě druhé čtvrtletí roku 2020. A aby toho nebylo málo, jsou tu další problémy.

Plány na přestavbu plošiny po misi EM-1 totiž podle komise Aerospace Safety Advisory Panel (ASAP) spojené s takovou pauzou povedou ke zvýšeným bezpečnostním rizikům pro SLS vzhledem k době, která uplyne mezi prvním a druhým letem rakety. Jak ale zjistil web nasaspaceflight, obavy se netýkají jen délky pauzy mezi dvěma starty, ale i něčeho závažnějšího.

Pásový přepravník, který bude vozit plošinu i s raketou SLS na startovní rampu.

Pásový přepravník, který bude vozit plošinu i s raketou SLS na startovní rampu.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

V současné době bude mít mobilní odpalovací plošina pro SLS Block 1 nadváhu zhruba sto tun. Pásový přepravník, který má plošinu i s raketou vozit z haly VAB na startovní rampu byl modernizován, aby si poradil s břemenem o hmotnosti 9250 tun, ovšem SLS Block 1 bude mít při vývozu 9350 tun. To by ještě samo o sobě nebylo nic hrozného, protože NASA chce mít u svých projektů vysokou bezpečnost a proto mají všechny parametry vysokou naddimenzovanost – konkrétně čtyřnásobnou. V případě SLS Block 1 tedy dojde jen k drobnému snížení rezervy.

Problémy ovšem mohou nastat po přestavbě mobilní plošiny pro SLS Block 1B. Tam už se z nadváhy 100 tun stane nadváha 500 – 600 tun – celková hmotnost rakety a plošiny při vývozu by se měla pohybovat mezi 9 750 a 9 850 tunami. Rezerva bude pořád vysoká, ale už nebude čtyřnásobná, ale jen 3,78 – 3,74. Původ tohoto problému se dá zpětně vysledovat až do rozhodnutí přestavět plošinu určenou pro Ares I na plošinu pro SLS místo toho, aby se postavila plošina nová.

Vizualizace rakety Ares I na mobilní odpalovací plošině.

Vizualizace rakety Ares I na mobilní odpalovací plošině.
Zdroj: https://www.nasa.gov

Inženýři totiž museli pracovat s tím, co mají k dispozici, tedy s tím, co zbylo po systémech pro Ares I. Je to podobné, jako když stavíte nový dům, nebo když rekonstruujete stávající. Ve druhém případě jsou vaše možnosti omezené, protože s některými částmi se prostě hýbat nedá a ve výsledku musíte mnoho věcí řešit komplikovaněji. Stejné to bylo i u této plošiny, takže je na ní momentálně mnoho dílů, které by tam být nemusely, pokud by pracovníkům nepřekážely neodstranitelné díly pro Ares I. Je pochopitelně jasné, že tyto díly zbytečně navyšují hmotnost plošiny.

NASA samozřejmě o problému ví a chce ho řešit tím, že pro misi EM-2 (a snad i další) postaví zbrusu novou mobilní odpalovací plošinu, která bude šitá na míru SLS Block 1B. Tato nová plošina (ML-2) by však sloužila pouze pro pilotované starty, zatímco současná plošina (ML-1) by se po misi EM-1 přestavěla pro raketu SLS v nákladní verzi.

Po startu mise EM-1 (roky 2019/2020) bude ML-1 převezena na plochu, která se nachází severně od montážní haly VAB, kde dojde k její přestavbě pro potřeby nákladních letů SLS Block 1B. Tato přestavba bude obnášet odstranění všech prvků, které souvisí s přítomností posádky. Nejviditelnější je rameno Crew Access Arm pro přístup posádky do Orionu, ale patří sem i ramena spojující plošinu s lodí Orion.

Systémy propojující loď Orion s plošinou.

Systémy propojující loď Orion s plošinou.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

Jelikož dojde k trvalé demontáži těchto dílů z ML-1, dojde k poměrně značné úspoře hmotnosti a plošina se dostane zpět do bezpečných úrovní předpisových rezerv. Snad ještě před startem EM-1 začne stavba nové plošiny ML-2, která bude od začátku projektována pro potřeby SLS Block 1B a Block 2 (pokud se této verze někdy dočkáme). Opět se vracíme k analogii se stavbou a rekonstrukcí domu – v tomto případě nebudou potřeba žádné kompromisy a novostavba bude ušitá přesně na míru. Nově navržená ML-2 optimálně využije všech prvků pro tuto verzi, takže při vývozu bude i s raketou vážit 9250 tun – bude tedy o 100 tun lehčí, než ML-1 se SLS Block 1! Hmotnost tak bude přesně odpovídat tomu, na co je pásový přepravník certifikován.

Zatím se však jedná jen o plán bez finančního zajištění. Aby mohlo dojít k jeho realizaci, bude muset Kongres schválit dodatečné výdaje ke stavbě nové ML-2. Je přitom hodně nepravděpodobné, že by tyto peníze byly k dispozici před začátkem fiskálního roku 2019, tedy před 1. říjnem 2018. A tady už se oklikou začínáme dostávat zpět k začátku článku.

Zobrazení změn mezi plošinou pro Block 1 a Block 1B.

Zobrazení změn mezi plošinou pro Block 1 a Block 1B.
Zdroj: https://pbs.twimg.com

Termín startu mise Europa Clipper totiž bude záviset na tom, kdy bude hotová přestavba plošiny ML-1. Technical Interchange Meeting (TIM) pracoval s tím, že 21 dní dlouhé startovní okno se otevírá 4. června 2022 a zavírá se 25. června. Záložní startovní okno se otevírá v roce 2023. Mělo by se jednat o historicky první let rakety SLS v nákladní konfiguraci, což také stojí za pozornost. Někdo možná namítne, že mise EM-1 bude bez posádky, ale situace je komplikovanější. Při misi EM-1 skutečně nepoletí do vesmíru žádní lidé, ale na špičce SLS bude loď Orion – sice prázdná, ale bude tam. U Europa Clipperu však půjde o nákladní start, který potřebuje aerodynamický kryt, který si tu odbude premiéru. Velmi pravděpodobně navíc půjde o premiéru rakety SLS Block 1B.

Europa Clipper

Europa Clipper
Zdroj: https://upload.wikimedia.org

TIM během tří dnů hodnotil nejrůznější aspekty mise i požadavků pro její start, takže se na paškál dostala i otázka, jak se tato mise vklíní do programu startů rakety SLS. Záleží totiž na tom, zda Europa Clipper odstartuje před nebo po misi EM-2, nebo jak bude probíhat plánovaná stavba ML-2. Tyto faktory ve výsledku ovlivní přípravu mise ke startu.

Odborníci zároveň diskutovali o nutnosti zařadit do přípravy dodatečné zkoušky, protože, jak jsme již uvedli výše, Europa Clipper bude pravděpodobně prvním letem rakety SLS Block 1B a navíc půjde o první let SLS s aerodynamickým krytem. S těmito dodatečnými zkouškami je potřeba počítat při plánování celé mise a jejích termínů.

Z širšího certifikačního pohledu je více než žádoucí, aby Europa Clipper letěl před EM-2, která již bude disponovat posádkou v lodi Orion. Komise Aerospace Safety Advisory Panel (ASAP), která funguje jako poradní sbor agentury a úřadu astronautů uvedla, že právě úřad astronautů má v tomto směru významnou připomínku. Úřad astronautů nechce, aby posádka letěla na SLS (obecně na jakékoliv raketě), která předtím neabsolvovala alespoň jednu misi ve stejné konfiguraci.

Exploration Upper Stage

Exploration Upper Stage
Zdroj: http://www.nasaspaceflight.com/

Jelikož EM-1 použije raketu Block 1 s horním stupněm IPCS a EM-2 má mít Block 1B se stupněm EUS, je nutné, aby tato varianta letěla před EM-2, aby mohla NASA dostát svým vlastním bezpečnostním předpisům. Jedinou misí, která by mohla na SLS Block 1B letět před misí EM-2 je Europa Clipper, ale její start je závislý na startovním okně a plošině. Jelikož EM-2 má zahájit stavbu stanice DSG (Deep Space Gateway) u Měsíce, dostáváme se k zajímavému chumlu. Začátek stavby nástupce ISS svým způsobem závisí na tom, kdy skončí přestavba plošiny ML-1 pro Europa Clippper a tato přestavba nemůže začít dříve, než odstartuje EM-1.

Pokud tedy Europa Clipper poletí na SLS, která odstartuje z ML-1, tak realisticky téměř není šance stihnout plánovaný termín startu. Pokud si vezmeme, že přestavba této plošiny má trvat minimálně 33 měsíců a pokud je pravděpodobné, že ke startu EM-1 dojde ve druhém čtvrtletí roku 2020, měla by plošina být připravena v prvním čtvrtletí roku 2023.

SLS Block 1B

SLS Block 1B
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

Existuje ale i možnost, že doba bude kratší, protože doba trvání 33 měsíců nepočítá s novou variantou, že ML-1 bude sloužit pouze nákladním startům. V takovém případě by se mohla přestavba zkrátit na 24 – 28 měsíců, takže plošina by mohla být připravena mezi květnem a říjnem roku 2022, což je pro potřeby Europa Clipperu stále málo – pokud tedy řešíme start v červnu 2022.

Je potřeba počítat i s možností, že EM-1 odstartuje v prosinci 2019. V takovém případě by při přestavbě dlouhé 33 měsíců byla plošina hotová v září 2022, což je také několik týdnů po zavření startovního okna. To by se dalo stihnout pouze v jediném případě – EM-1 odstartuje v prosinci 2019 a přestavba plošiny zabere 24 – 28 měsíců. Pak by mohlo být hotovo mezi únorem a dubnem/květnem 2022. I v tomto případě by však rezerva pro start byla jen několik týdnů, během kterých by se muselo stihnout sestavení rakety, její otestování a start.

Zdroje informací:
https://www.nasaspaceflight.com/
https://www.nasaspaceflight.com/
https://www.nasaspaceflight.com/
https://www.nasaspaceflight.com/
https://www.nasaspaceflight.com/

Zdroje obrázků:
http://spacenews.com/wp-content/uploads/2016/05/sls-on-the-pad-rendering.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/sls_vehicle_evolution_doc_0.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/…/2017/10/NSF_20171024_195047-350×313.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2014/01/Z85.jpg
https://www.nasa.gov/centers/kennedy/images/content/190716main_AresI_pad.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2012/11/Z8.jpg
https://pbs.twimg.com/media/Cv20tjHWAAA8aRd.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/64/Europa_Clipper_transparent.png
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2014/06/Z31.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/…/11/Screen-Shot-2017-11-03-at-12.11.18-350×274.png

Europa Clipper se možná zpozdí kvůli SLS, 5.0 out of 5 based on 22 ratings
Pin It
(Visited 2 771 times, 2 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (22 votes cast)
(Visited 2 771 times, 2 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


53 komentářů ke článku “Europa Clipper se možná zpozdí kvůli SLS”

  1. Ondra napsal:

    Jak je těžký Europa Clipper? FH to možná jistí ne ? 😀

    • Jiří Hošek napsal:

      Projektovaná hmotnost sondy Europa Clipper je 6 tun. „Jistí“ to nejen Falcon Heavy, ale i Delta IV Heavy a Vulcan. Ani jeden z těchto tří nosičů ovšem podle dosavadních prezentací nebude schopen urychlit sondu EC na trajektorii s přímým letem k Jupiteru. Šlo by tedy o 7,4roční let s urychlením pomocí gravitační asistence vnitřních planet, což při startu v červnu 2022 znamená přílet k Jupiteru koncem roku 2030. Pouze SLS Block 1B Cargo dokáže EC urychlit na 2,5roční přímý let k Jupiteru, což při startu v červnu 2022 znamená přílet koncem roku 2025. Navíc, nosič SLS pro EC je uveden v autorizačním zákonu pro NASA. Přesun na jiný nosič by vyžadoval změnu legislativy.

      • BlackSheepOI2 napsal:

        Nie je teoreticky možné dosiahnuť podobného efektu ďalším stupňom Falconu?

        • Jiří Hošek napsal:

          Myslíte přidat další urychlovací stupeň? Obávám se, že například Star-48 (sondy New Horizons, Parker Solar Probe) není určen pro sondy třídy Europa Clipper.

  2. Branislav Pecho napsal:

    Nechcem byť negativista, ale som vcelku zvedavý, koľko bude tento zázrak nakoniec stáť a hlavne, koľkokrát poletí.
    Za predpokladu, že súkromný sektor dodrží, čo si naplánoval, bude to mať NASA asi ťažké. Štátom podporované sondy a najmä s medzinárodnou účasťou, bude iste rozumné vyvážať ekonomicky prijateľnými nosičmi.
    Koľko kusov SLS je vlastne rozostavaných (letový hardware)? Jedna?

    • Jiří Hošek napsal:

      Na základě podepsaných kontraktů se v současnosti vyrábí díly i pro druhou SLS.

    • 3,14ranha napsal:

      U tohohle typu sond paradoxně na ceně nosiče až tak moc nezáleží (nechápat doslova). Velké vědecké sondy jsou několikanásobně dražší než je cena jakéhokoli uvažovaného nosiče.

      Jak si také můžete přečíst výše v diskuzi, zde konkrétně se bavíme o možnostech:
      – „levně“ honit sondu skoro deset let po sluneční soustavě než dorazí k cíli
      – „draze“ ji tam dostat za 3 roky přímým letem

      Na celém projektu SLS se dá kritizovat hodně věcí… kromě hrubého výkonu.

      Zkrácená doba letu se téměř nedá vyčíslit penězi – při splnění mise stejně jako u havárie máte realistickou možnost reagovat, poučit se, udělat další krok. Tým který stojí za projektem je relativně „čerstvý“, netrpí odchodem lidí do důchodu, může připravovat pokročilejší sondu, nebo náhradní sondu v případě havárie…

      • Dušan Majer napsal:

        Píšete to velmi správně. Navíc tím dalším krokem po Europa Clipperu by měl být lander pro Europu, což je projekt k popisu jehož významu mi chybí slova.

      • tyčka napsal:

        A taky za těch 10 let je větší riziko poruchy – než při letu trvajícím jen 3 roky. Tedy za těch 10 let by tam mohla přiletět sonda jen částečně schopná plnit své úkoly.

      • gg napsal:

        „U tohohle typu sond paradoxně na ceně nosiče až tak moc nezáleží (nechápat doslova). Velké vědecké sondy jsou několikanásobně dražší než je cena jakéhokoli uvažovaného nosiče.“

        Nejsem zcela přesvědčen, že (výrazně!) levnější nosič by neumožnil zlevnit technické řešení samotné sondy. Minimálně občas by se takový efekt mohl dostavit a přispět ke snížení celkových nákladů.

  3. Alois napsal:

    A co FH, ten by EC neuvezl ? Navíc by se mohlo letět již v roce 2021 !

    • Jiří Hošek napsal:

      Na první otázku jsem odpověděl výše. Odpověď na druhu otázku zní „ne“, protože rok 2022 je dán připraveností sondy Europa Clipper.

  4. PeterK napsal:

    Dufam, ze BFR sa postavi v slubenom termine a NASA zrusi tuto ciernu dieru na peniaze SLS, a bude si objednavat lety u SpaceX.
    Za tie vyhodene peniaze sme mohli mat dalsi vesmirny dalekohlad alebo sondu na Europu, diely kolonie na Mars atd. To je to co ma NASA robit, skumat vesmir a nie davat obrovske peniaze na rakety, ktore nikto nepotrebuje a poletia iba vynimocne.

    • Amper napsal:

      SLS je proste politicky projekt. Podobnych projektu ktere vzniknou jen proto aby se zamestnali lidi ve spravnem okrsku nebo spravne koncerny mame dost i u nas. Jenom USA jsou vetsi tak maji i politicke cerne diry vetsi 🙂

    • Jiří Hošek napsal:

      „Za tie vyhodene peniaze sme mohli mat dalsi vesmirny dalekohlad alebo sondu na Europu“

      Anebo by rozpočet NASA nemusel být tak velký. On totiž není plochý, ale je vcelku závislý na pilotovaných projektech (60. léta vývoj Apolla, 1988 – 1995 vývoj ISS, 2007 – 2010 vývoj Constellation). Poté jde vždy dolů.
      https://upload.wikimedia.org/wikipedia/en/1/1a/NASA_budget_linegraph_BH.PNG
      (červená křivka – Constant Dollars)

    • tyčka napsal:

      A nebo se taky nepostaví a SLS bude jediným nosičem, který bude k dispozici.

  5. Kamil napsal:

    Tohle mi připadá tak efektivní, jakoby se je každému letu před Atlantik používalo nejen jednorázové letadlo, ale pokaždé se stavělo i nové letiště.
    SLS prostě nemůže přežít

    • tyčka napsal:

      Raketoplán ekonomicky dojel na náročnou údržbu. Můžeme jen doufat, že BFR nedopadne stejně.

      • Samo napsal:

        O to by som sa moc nebál z chýb sa učí skôr sa bojím optimistických dátumov.

        • tyčka napsal:

          To já samozřejmě taky – tedy ty termíny jsou podle mne bez jakékoliv časové rezervy pro případ potíží během vývoje.

  6. Alois napsal:

    Supernosič je třeba, sondy jako Galileo, či Cassini by nebyly limitovány co do váhy, nemusely by léta nabírat rychlost gravitačními praky nehledě na to že by mohly nést více výsadkových modulů.
    Pokud by se použil supernosič při stavbě ISS, mohly být moduly rozměrnější a hmotnější, postačilo by několik letů.
    Krom toho je na čase pokusit se o nějakou vyšší rychlost jak do vzdálených končin Sluneční soustavy, tak dále. 14 km/s je zatraceně málo. Supernosič v kombinaci s pokročilými elektro motory by jistě to dokázal někam ke 100km/s . Udělat příkladně Sednu za 5 let, nebo Neptun za dva, tři roky, to by bylo něco.

    • Hawk napsal:

      K tomu netreba supernosic, na podobnou misi staci treba Delta IV. Je to o vhodnem pohonu sondy, jeji hmotnosti a samozrejme finanich.

      „Skupina vědců, podporovaná NASA, provedla potřebné výpočty a dospěla k závěru, že současné technologie již umožňují vypustit mimořádně rychlou kosmickou sondu až do vzdálenosti 30 miliard km od Země a z těchto končin přijímat její informace o charakteru mezihvězdného prostředí.“
      http://www.astro.cz/clanky/kosmonautika/superrychla-kosmicka-sonda-za-hranice-slunecni-soustavy.html

    • Spytihněv napsal:

      Nevím sice, kde se momentálně nachází Sedna, ale vzhledem k oběžné době 10 000 let se za života několika generací z našeho pohledu v podstatě „nepohne“. Myslím, že její dráha ve vzdálenosti 11-130 miliard km od Slunce z ní nedělá reálný cíl ani s nasazením pokročilejších pohonných systémů. Tedy pokud není někde velmi blízko perihelu, i když i ten má daleko za afelem Pluta. Ale tolik štěstí asi mít nebudeme. Jinak by se mi taková mise samozřejmě také líbila.

      • MilAN napsal:

        Pluto je momentálně ve vzdálenosti 33AU, Sedna 84AU

      • Alois napsal:

        Sedna je nyní cca 80 AU, ale zajímavý cíl z ní dělá fakt, že máme možnost “ zadarmo“ zkoumat těleso, které se převážně zdržuje v Oortové oblaku ve vzdálenosti kolem 900 AU a tam zatím nejsme schopni sondu poslat.

        • Alois napsal:

          Ještě doplním : Afel má 6x dále od Slunce než doletěl za 40 let Voyager 1. !

        • Spytihněv napsal:

          V tom případě se nacházíme v téměř ideální dějinné epoše. Sedna má perihel 76 AU. Takže má momentálně skvělou polohu.

        • MilAN napsal:

          Sedna je nyní ve vzdálenosti 84 AU. Perigeem projde v roce 2075, kdy bude skoro o 9 AU blíže. Takže naopak, času máme dost

        • Spytihněv napsal:

          Rok 2075 je velmi, ale opravdu velmi nezajímavý 🙂 Prosím ještě za mého života… takže ne, nemáme čas. A 9 AU už nehraje roli.

  7. Spytihněv napsal:

    Každopádně i pokud by mělo dojít k odložení startu na rok 2023, nemá smysl uvažovat o stíhání starovního okna 2022 třeba s Falconem Heavy. Přílet k Jupiteru pomocí SLS vychází i se zpožděním startu pořád naprosto bezkonkurenčně nejlépe.

    • Vít Výmola napsal:

      Jistě bych byl raději, kdyby mise startovala dřív (a nejlíp hned zítra), ale jinak snad nejde o žádný velký problém. SLS má poslat sondu na přímou dráhu, není tedy třeba dodržet nějaké okno, které by se opakovalo jednou za několik let. Reálné zdržení by tam mělo být opravdu jenom řekněme rok a to v oblasti kosmických misí nic neznamená.
      Nebo je to jinak?

    • Jiří Hošek napsal:

      V tuhle chvíli bych rok 2022 ještě úplně neodepisoval. Robert Lightfoot by měl termín startu EM-1 zveřejnit brzy, například ředitel MSFC Todd May si stále myslí, že dokážou připravit centrální stupeň SLS pro termín startu EM-1 v roce 2019. Rizika skluzu na rok 2020 jsou teď spíš v připravenosti pozemního softwaru na KSC, ale zatím je to jen ve stadiu rizik, jejichž reálný vliv na datum startovní připravenosti se může projevit až později (jde o skluz v aplikačním softwaru pro MPPF, v pozemním softwaru pro přenos dat, očekávají se změny aplikačního programu kryogenních operací na základě dat z testování centrálního stupně ve Stennisově středisku, dále rizika spočívající v tom, že se neprovádí komplexní modelování integrovaného dynamického zatížení SLS a místo toho jsou testovány komponenty samostatně a jsou vyvíjeny modely založené na těchto samostatných testováních, skluz ve verifikaci a validaci v KSC atd.).

      Ohledně možného odkladu sondy Europa Clipper se již vyjádřil náměstek NASA pro ESD (vývoj průzkumných systémů) Bill Hill, že hrozí skluz, ale Kongres by mohl přidat peníze, aby ho opět posunul na původní termín.

  8. Hawk napsal:

    Diky za skvely clanek, pekne doplnuje clanky pana Hoska.
    Smutny pribeh podfinancovaneho SLS plny odkladu a komplikaci bohuzel pokracuje.
    Kdyz clovek stavi dum a nema na to, tak si casto vezme pujcku(v tomto pripade statni rozpocet,NASA si pravd. pujcovat nesmi), protoze uroky z pujcky jsou vetsinou nizsi, nez naklady plynouci z protahovani stavby. Navic zpozdeni SLS vyvolava naklady u projektu, ktere na zprovozneni SLS spolehaji.
    Nepredpokladam ze nestatni sektor nakonec pres cetne vize zrealizuje podobne silny nosic pokud pro nej nebude mit odbytiste. Hodne zavisi na tom, jak zrealizuje SpaceX slibovane oblety Mesice(na zacatku roku slibovali prvni oblet pristi rok), pak si dovedu predstavit uplatneni podobne silnych nosicu za 10-20 let pri konstrukci orbitalniho lunarniho hotelu a pozdeji hotelu na Mesici.

  9. jakubv napsal:

    Celkem mě děsí ty uváděné termíny na přestavbu, 33 měsíců, to je šílené, za tu dobu byla postavená celá VAB, přijde mi, že buď je to šíleně podfinancované nebo někde jinde udělali soudruzi chybu…

    • Jiří Hošek napsal:

      V 60. letech šlo ročně na program Apollo víc peněz než s čím teď hospodaří celá NASA.

    • 3,14ranha napsal:

      A je správně… ovšem je to relativní tvrzení – musí se srovnat s érou Apollo kdy do NASA teklo přes 10% státního rozpočtu USA !!! (dnes to není ani procento)

  10. Rado napsal:

    Tá SLS je celá zvláštna. Tie peniaze ktoré do toho dajú budú fakt obrovské. A nerozumiem prečo sa tak tvrdošijne držia kyslíkovodíkových motoroch na „prvom“ stupni a na neekologických boostroch. Tá raketa je obrovská a drahá. Už von Braun kedysi povedal, že na prvý stupeň nie je vhodný hydrolox ale skôr kerolox..

    • Jiří Hošek napsal:

      Využití nosiče odvozeného z STS bylo vyhodnoceno jako výhodnější (levnější, bezpečnější, spolehlivější) než z EELV. Odvození z STS umožnilo i snadnější přechod lidí a vybavení k novým misím.

    • 3,14ranha napsal:

      DNES to vypadá že budoucnost patří metaloxu (slušný výkon, čisté spalování, méně choulostivý na teplo). Ale REÁLNÁ raketa zatím žádná, teprve se testují motory. Ten tedy před 5 – 10 lety nepřipadal v úvahu.

      Míchat různá paliva na různých stupních také nedělá dobrotu. Na pořádný horní stupeň je dobrý hydrolox (nebo nově metalox), takže je jednodušší udělat podle toho celou raketu.

      No a vypadne vám z toho hydrolox. Tadá. Oni navazovali na nějakou osvědčenou historii – raketoplánů startovalo nějakých 135 kousků a ať si o nich myslíte cokoli tak jejich hydrolox část šlapala několik dekád jak hodinky. Je pravda že to není levné, ale předražené drahé taky ne (pro srovnání kerolox Delta mi rozhodně levná nepřipadá a to má jen zlomek výkonu)

      • Roman L. napsal:

        Tady záleží, jestli myslíte Deltu II nebo Deltu IV, protože Delta IV není kerolox. ale hydrolox ve všech stupních mimo návěsné urychlovací bloky na TPL.

      • gg napsal:

        „DNES to vypadá že budoucnost patří metaloxu (slušný výkon, čisté spalování, méně choulostivý na teplo). Ale REÁLNÁ raketa zatím žádná, teprve se testují motory.“

        Dnes nejsou ani (silné, pro první stupeň) motory na hydrolox, kromě muzejních (RS-25) a podřadných (Vulcain, RS-68). Z tohoto pohledu je třeba Raptor již teď mnohem dále než RS-25E/F.

  11. zargos napsal:

    S postupem času se zdá, že Block1 a ICPS měla NASA rovnou přeskočit na Block 1B s EUS v okamžiku,kdy bylo jasné,že poletí jen jednou. To přemýšlení o EM-1 na EUS, co bylo letos s novou administrativou už přišlo pozdě,když výroba jede.

    Dost možná by to urychlilo příchod Blocku 1B a ubralo na takovýchto komplikacích. ML-1 se už mohla přestavovat nyní rovnou pro 1B. Takto se budeme muset obrnit trpělivostí a doufat,že vše půjde bez zádrhelů.

    Jinak díky za podrobný článek.

    • Jiří Hošek napsal:

      NASA nikdy neměla svolení použít EUS pro EM-1. To, že EUS poletí při EM-2, je jasné teprve od 18. února 2016, kdy NASA na základě požadavku Kongresu instruovala týmy, aby přestaly pracovat na certifikaci ICPS pro pilotované lety. Přitom ještě 9. února to finanční ředitel NASA David Radzanowski odmítal s tím, že schválené financování EUS Kongresem (85 mil. USD na fiskální rok 2016) je nedostatečné a znamenalo by odklad EM-2 z roku 2021 na rok 2023.

      Letošní úvahy o přidání posádky do EM-1 neobsahovaly změnu horního stupně. Letělo by se s ICPS bez ohledu na to, že nemá certifikaci pro let s lidmi. Podle studie žádný problém s necertifikovaným ICPS nebyl; studie identifikovala jiná technická rizika (hlavně první použití blokového tepelného štítu).

      EUS ještě nemá ani hotový podrobný přezkum CDR (předběžným přezkumem PDR prošel 19. ledna 2017), zatímco ICPS pro EM-1 je již vyrobený a uskladněný na KSC.

      • zargos napsal:

        Proč nevyvíjí rovnou od počátku 1B,nebo ICPS plánují někdy v budoucnu používat vedle EUS?

        Vývoj EUS by šel jistě rychleji,pokud by nezměnili motory od J-2X,které byly testovány už v roce 2011.

        • Jiří Hošek napsal:

          Horní stupeň ICPS je v EM-1 (a původně i v EM-2) z časových důvodů (kvůli co nejdřívější realizaci mise).
          V současnosti není plánováno souběžné používání ICPS a EUS.
          Použití motorů RL-10 neznamená časový skluz ve vývoji EUS.

        • zargos napsal:

          Podle všeho EUS není,protože nemusí být připraven. Technicky by to ovšem v daném čase zvládnout mohli, kdyby to bylo v plánu a schváleno, když motory mají. Spíše je to otázka plánování a rozpočtu.

          Situace je nyní taková,že je jedno jak rychle postaví ML-2,bude se čekat na start EM-1, dále na přestavbu ML-1, poté na start Europa Clipperu a pokud v té době bude ML-2 hotova, pak teprve může letět EM-2, což na termíny vytváří nemalý tlak.

        • Jiří Hošek napsal:

          EUS je teprve ve fázi vývoje. Zatímco SLS prošla přezkumem CDR v říjnu 2015, EUS ho zatím nemá. Na rozdíl od ICPS, který byl vyroben v Decatur, se má EUS stavět v Michoud (jeho vodíková nádrž o průměru 8,4 m se má svařovat v tamním svařovacím zařízení VAC, ve kterém se letos svařovaly nádrže centrálního stupně SLS pro EM-1). Poté by měl být proveden zkušební zážeh EUS ve Stennisově středisku, stejně jako se to plánuje na příští rok s centrálním stupněm pro EM-1. Pochybuji, že by to technicky mohli zvládnout během cca dvou (+ něco) roků, které zbývají do startu EM-1.

          Stavba ML-2 není jistá. Ještě nedávno bylo v plánu používat ML-1 pro všechny mise SLS. Jenže při zpracovávání plánu přestavby ML-1 zřejmě narazili na v článku uvedené potíže s hmotností. Takže NASA nyní chce zapracovat peníze na stavbu ML-2 do požadavku o rozpočet FY2018. Pokud Kongres peníze nedá, tak nezbyde nic jiného, než snížit bezpečnostní faktor ML z 4,0 na 3,75. Holt by se struktura pásového přepravníku a vypouštěcí plošiny opotřebovávala rychleji, beztak nebude tolik výjezdů a startů jako s raketoplánem. Pro porovnání, druhý stupeň Saturnu V byl navržen na bezpečnostní faktor 1,5 a když se při integrovaném zatěžovém testu zhroutil, NASA prostě snížila bezpečnostní faktor pro kosmické rakety na 1,4 a vše bylo OK. Jinak by se nedostali na Měsíc do konce desetiletí.

          Dosud nebylo rozhodnuto, že EC poletí na druhé SLS a EM-2 na třetí. Obě mise mají svůj vlastní lobbing, a proto mají obě shodný předběžný termín červen 2022. V článku je pěkně odůvodněno, proč by měla EC letět dříve než EM-2.

  12. Lukas napsal:

    Pocita sa aj s motorom j2x ktory pochadza zo saturnuV?myslim v neskorsich fazach?

    • Jiří Hošek napsal:

      J-2X je momentálně odložen a v současnosti neexistuje pevný plán, který by s ním na raketě SLS počítal. Zkušenosti nám však říkají, že co platí dnes, nemusí platit zítra…

      • Lukas napsal:

        Smutne je ze modernizacia stala 1,3mld.dolarov.

        • Jiří Hošek napsal:

          Tohle se musí brát v širších souvislostech. Večer snad budu mít čas na reakci.

        • Jiří Hošek napsal:

          Motor J-2X byl vyvíjen od roku 2006 pro horní stupeň Ares I v rámci programu Constellation (CxP). Po zrušení CxP bylo politicky rozhodnuto, že bude vyvinuta a zprovozněna nosná raketa SLS, využívající hardware raketoplánu a CxP. NASA dala najevo, že všechny požadavky na mise k Měsíci dokáže zvládnout s verzí SLS Block IB s kapacitou 105 tun na LEO a s motory RL-10 v horním stupni. Pouze v nejambicióznějším scénáři mise k asteroidu v jeho přirozené dráze a pro mise k Marsu by vznikla potřeba rakety SLS Block II nosností 130 tun na LEO a s motory J-2X v horním stupni. Mise k asteroidu měla být podle příkazu prezidenta B. Obamy realizována v polovině 20. let, mise k Marsu byly uvažovány až na 30. léta. Kongres přes aktuální nepotřebnost rozhodl, že NASA musí najít řešení pro J-2X, a v autorizačním zákonu pro NASA z roku 2010 přikázal vyvinout nosič o nosnosti 130 tun na LEO. Tím byl J-2X zachráněn a mohlo se přistoupit k výrobě a k testům vývojových motorů č. 10001 a 10002. Zkrátka – Kongres objednal a dal na to peníze.

  13. Lukas napsal:

    Dakujem za odpoved.takze ak som dobre pochopil ,tak s j2x sa teda pocita.

Zanechte komentář