Dnes ve 22:37 našeho času by měla z Vandenbergovy základny v Kalifornii odstartovat raketa Minotaur-C, která zhruba 12 minut po startu vypustí na heliosynchronní dráhu ve výšce 500 kilometrů hned několik družic. Jedná se o čtyři družice Dove a šest družic SkySat, které jsou sice malé, ale zato velmi výkonné. Úkolem družic Dove bude pořizovat snímky Země ve vysokém rozlišení a různých spektrech. V minulých letech se jich dostalo do vesmíru už 271 a dnes nasbírají každý den více snímků, než kterýkoliv jiný komerční poskytovatel těchto služeb. SkySat zase sází na sestavu sedmi družic, která se již brzy rozšíří na třináct. I jejich úkolem je pořizovat snímky Země ve vysokém rozlišení. Raketa Minotaur C je určena pro vládní i komerční zákazníky, přičemž využívá čtyři stupně na tuhé palivo vyrobené firmou Orbital ATK. Tyto motory ale slouží a sloužily i na jiných raketách jako je Pegasus, Taurus, nebo Minotaur, ale i na vojenských střelách, které mají sestřelovat nepřátelské rakety.
https://www.youtube.com/watch?v=ppE0uqKBB6w
Zdroj: https://www.orbitalatk.com
Zdroje informací:
https://www.orbitalatk.com/
https://en.wikipedia.org/
Zdroje obrázků:
https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/…bcb77275a19b4cee6de6f25ac694043e&oe=5A691311
https://www.orbitalatk.com/…/Minotaurc_skysat_mission-page/Images/MinotaurC_Trajectory.jpg
0.stupeň? Co to je? 😀 ona teda celá vypadá výstředně…
Nultý stupeň je podle Orbital ATK to, co bychom normálně nazvali prvním stupněm. 🙂
On je to v podstatě Pegasus, jenom místo letadla má ten 0. stupeň 🙂
Když rakety místo fortranistů začnou navrhovat céčkaři… 🙂
Zajímalo by mě, čím je dána výška odhození aerodynamického krytu. Třeba teď při posledním startu Falcon 9 odhodil kryt ve výšce 107km, tady je uváděno odhození až ve 160km. Jsou to docela velké rozdíly. Sojuz a Progres taky myslím odhazují kryt ve větší výšce, než naposledy Falcon.
Vždy to závisí na mnoha faktorech – dráze na jakou se letí, typu rakety, nákladu a tak podobně.
KarelTv: Pri poslednom štarte neodhadzovali kryt pri výške 107km, telemetria ukazovala údaje Stage 1 😉
Tak, tak… 🙂
Máte pravdu, měl jsem zafixováno že ho odhodili hodně brzo pod oddělění 1.st a jen jsem v rychlosti skoukl video a nepřemýšlel že ukazují 1. st.
Druhý byl chvilku práce 2.st. o něco výš ale i tak to vypadá že měl maximálně 120-130km.
Ejhle, další možnost jak „regulovat“ tah motoru na TPL. Viz můj dotaz na FB, jak navádět raketu na TPL na správnou orbitu.
Prosím vás,
aké palivo používajú tieto rakety? Viem, že pevné, ale čo konkrétne?
Ďakujem.
Jak který stupeň:
0. stupeň: TP-H1246, HTPB a 19% hliníku
1., 2. a 3. stupeň: QDL-1, HTPB a 19% hliníku
4. stupeň: TP-H-3340
A jako „okysličovadlo“ chloristan amonný. Toho je většina. A asi ještě trocha nějakého vytvrzovače aby to drželo pohromadě, možná nějaký přídavek regulující prostup tepelného záření.
Tak to je na mňa zložitá chémia. Nie je výroba takéhoto paliva ekonomicky náročná? Letecký petrolej a vodík sa zrejme vyrába ďaleko jednoduchšie. Nehovoriac o metáne, resp. zemnom plyne.
Každé palivo má své výhody. Mezi výhody tuhého paliva patří třeba to, že vydrží v natankovaném startu velmi dlouho a jsou konstrukčně jednodušší – nepotřebují spalovací komoru, přívod paliva, čerpadla atd.
A hlavně používání civilních raket na TPH zlevňuje vojenské aplikace a usnadňuje udržení výrobních kapacit…
Ze stejného důvodu jsou pro Rusko výhodné protony.
Tfujtajxl, ty ztráty telemetrie byly napínavé 😀
No pořád ještě jsou. I vypouštění družic je bez telemetrie. Samé „expected“…
Možná by stálo za to do článku napsat, že poslední úspěšný start téhle rakety proběhl v roce 2004. Pak měli v letech 2009 a 2011 dva velké průšvihy. Proto byl tenhle start možná trochu nervóznější…
Je pravda, že tahle raketa má tu historii poměrně divokou. Možná to tam zítra dáme.
Sice jenom animační, ale velmi zajímavé vypouštění satelitů !
Vypouštění satelitů bylo sice hezké, ale nelíbilo se mi odhazování disku, na kterém byly první 4 satelity. Bude to tam létat ještě dlouho, než to z těch 700 km doputuje do atmosféry. Přitom to mohlo zůstat u motoru, který by mohl udělat kompletní deorbitaci, aby na té dráze bylo co nejméně smetí.
Nikoliv 700, ale „jen“ 500 kilometrů. Ono se to nezdá, ale ten rozdíl 200 km udělá z životnosti +/- 25 let jen zhruba šest let. 😉
S tím diskem plně souhlasím .
Tak ona se deorbitace u rakety na TPH řeší dost blbě 🙂
Na co byl ten takový žlutý kryt na rakeťe Minotaur 1?
Těžko říct.