Ledové a přesto horké Měsíce

Enceladus

Krátce před velkým finále sonda Cassini naposledy navštívila velmi zajímavý Saturnův měsíc Enceladus a pokusila se ještě jednou „přičichnout“ ke gejzírům, které tryskají z jeho povrchu. Všechna získaná data jsou velmi zajímavá a vlastně nám i tak trochu napovídají, kdeže bychom mohli pokračovat v robotickém pátrání po možných známkách života mimo Zemi v příštích dekádách.

Na legendární fotografii z roku 2006 se sondě Cassini podařilo zachytit jak z měsíce Enceladus vysoko do prostoru tryskají ledové gejzíry. Vědci se domnívají, že by tento jev mohl naznačovat podpovrchový oceán a to dokonce slaný. Nejnovější výsledky ze sondy dokonce potvrdily, že se v mračnech z těchto výtrysků nacházejí také molekuly vodíku. Pokud je tomu opravdu tak, Enceladus by mohl mít velmi vhodné podmínky pro vznik života. Nejspíše pod jeho ledovou krustou nenajdeme majestátní dravce lovící obří olihně, ale i druh života v té nejprimitivnější možné formě by byl skutečně mimořádný.

Pokud bychom se tedy chtěli držet hesla „Následuj vodu a najdeš život“, musíme uznat, že Encaladus je více než vhodným cílem, kam se v budoucnu vydat hledat. Ještě lepší zprávou však je, že podobně zajímavých míst je ve Sluneční soustavě mnohem víc. Existují totiž i jiné ledové měsíce velkých planet, které mají zajímavou aktivitu, jež naznačuje přítomnost podpovrchové vody. Proto není divu, že v posledních letech o tyto světy ve vědeckých kruzích rapidně stoupá zájem.

Umělecká představa výtrysků vody na Europě

Umělecká představa výtrysků vody na Europě
Zdroj: http://www.astronomy.com/

Například i v okolí plynné planety Jupiter je celkem „živo“ a i tady platí jedno staré pravidlo: „Za vším hledej ženu“. Ano, protože zde za vším stojí jedna z milenek Dia, tedy Europa. Respektive měsíc Europa, který nese jméno této mýtické milenky. Jeho povrch je na první pohled hladký jako kulečníková koule, ale díky detailním snímkům víme, že je dalším potenciálním místem, kde by se mohl vyskytovat život. Důvodem je oceán vody pod ledovou krustou. List vhodných kandidátů tím ale zdaleka nekončí. Zajímavé jsou také měsíce Ganymed a Kallisto. Oba bychom našli v systému Jupitera.

U planety Saturn tu pak ještě máme, krom již zmiňovaného Encelada, téměř legendární měsíc Titan a zajímavé jsou z tohoto hlediska minimálně další dva měsíce Saturnu, Dione a Mimas. Také planetu Uran však obíhají pozoruhodné měsíce Titania a Oberon a planeta Neptun má zase měsíc Triton, který má slabou atmosféru.

Každý takový neprozkoumaný a tajemný svět by mohl mít vhodné podmínky pro vznik života, a proto jsou tyto měsíce více než eventuální cíle budoucích robotických výprav poslaných ze Země. Nesmíme však zapomenout, že pouze voda nestačí k samotnému vzniku života. Zajisté hraje důležitou roli, ale sám její výskyt prostě nestačí, a proto velmi záleží na tom, k jakým procesům dochází pod povrchem těchto světů. Některé získané výsledky z měření planetárních sond v tomto ohledu jsou více než pozitivní, a dokonce i pozemské studie naznačují, že i v nehostinných podmínkách může nejen vzniknout život, ale také přežít a prosperovat.

Je ale důležité mít stále na paměti, že doposud provedená měření planetárních sond o procesech pod povrchy měsíců, jsou získaná nepřímým způsobem a lepší data jsou tedy více než potřebná, protože zatím máme bohužel „pouze“ nepřímá fakta. To by brzy mohly změnit plánované mise evropské kosmické agentury ESA a americké agentury NASA. ESA plánuje vyslat na průzkum ledových měsíců už v roce 2020 sondu JUICE, o které připravujeme podrobnější článek a již brzy by mohl vyjít na našem blogu. A pozadu nechce pochopitelně zůstat ani NASA, která by se naopak ráda vydala přímo na povrch měsíce Europa se svým sestupovým modulem.

Řekl bych, že se dostáváme do nové éry průzkumu Sluneční soustavy a půjde opravdu o hodně, protože se ukazuje, že ledové měsíce jsou tím nejlepším místem, kde hledat život mimo Zemi. Objev byť třeba jen mikrobů za „hranicí“ Země by byl přitom obrovským úspěchem a přesto, že je tu stále spousta neznámých, právě nové poznatky ze sondy Cassini se zdají být oním prvním důležitým krokem.

Složení výtrysků Encelada podle přístroje Ion and Neutral Mass Spectrometer na Cassini. Zdroj: NASA/JPL/SwRI

Složení výtrysků Encelada podle přístroje Ion and Neutral Mass Spectrometer na Cassini. Zdroj: NASA/JPL/SwRI

Hmotnostní spektrometr iontů a neutrálních častic (INMS) na palubě sondy objevil molekuly vodíku v blízkosti měsíce Encaladus. Což fakticky znamená, že pod povrchem dochází k chemickým procesům. Tyto výsledky byly uveřejněny v dubnu letošního roku a hned způsobily menší senzaci. Přítomnost molekul vodíku totiž může také znamenat, že potenciální život pod povrchem měsíce by mohl tyto molekuly využívat jako zdroj své energie.

Víme také, že molekula vodíku nevznikne jen tak sama od sebe, ale že vzniká jen díky omezenému množství procesů, které dobře známe. Provedené studie už dokonce naznačují, že tou nejpravděpodobnější reakcí by mohl být kontakt železitých silikátů s vodou. Tyto zajímavé informace lákají dnes především astrobiology po celém světě, ale i pro nás mohou být například krásnou ukázkou toho, jak důmyslné stroje ve skutečnosti stavíme.

Jak se v poslední době ukazuje, některé ledové měsíce ve Sluneční soustavě mohou mít podle našich kriterií všechny potřebné složky pro vznik života a je možná jen otázkou času kdy přijde ona bájná odpověď na mýtickou otázku: „Jsme ve vesmíru sami?“ K tomu však bude potřeba postavit a poté vyslat nové a ještě o něco důmyslnější stroje na dobrodružné výpravy za hranice naší Země. Nám nezbývá než doufat, že se takové výpravy opravdu podaří uskutečnit.

Zdroje informací:
https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Enceladus_(měsíc)
http://www.astro.cz/
https://saturn.jpl.nasa.gov/
https://saturn.jpl.nasa.gov/science/enceladus/

Zdroje obrázků:
https://photojournal.jpl.nasa.gov/jpeg/PIA10356.jpg
http://www.spaceflightinsider.com/wp-content/uploads/2015/09/Enceladus.jpg
http://www.astronomy.com/-/media/Images/News%20and%20Observing/News/2013/12/Europavaporplumes.jpg

Ledové a přesto horké Měsíce, 4.9 out of 5 based on 22 ratings
Pin It
(Visited 2 311 times, 2 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 4.9/5 (22 votes cast)
(Visited 2 311 times, 2 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.


11 komentářů ke článku “Ledové a přesto horké Měsíce”

  1. Tom napsal:

    Dobrý článek. Nevíte, jaké se podnikají kroky k tomu, aby naše sondy „nezanesly“ na prozkoumává tělesa zemský biologický materiál, což by mohlo případný tamní život poznamenat? A je to vůbec možné nějak rozumně zajistit?

  2. pbpitko napsal:

    Škoda. Ešte sa načakáme kým budeme mať možnosť dozvedieť sa viac s lepším vybavením. Čakajme a tešme sa !
    pb 🙂

  3. Spytihněv napsal:

    Také bych si přál, aby se na vnější planety více soustředila pozornost. A to nejen v debatách a vědeckých článcích, ale i pokud jde o přímý výzkum na místě. Jen o Jupiter je hmatatelný zájem. Dva orbitery planety a asi i lander na Europu. Ale ty přeletové doby jsou bohužel takové, jaké jsou. Ovšem pokud se stále ještě uvažuje o použití SLS, tak by Clipper mohl kroužit kolem Jupitera už někdy v roce 2024.

    • 3,14ranha napsal:

      Kéž by se kongress pochlapil, pustil chlup a využil tak (z vědeckého hlediska) velmi příznivých okolností že máme (brzy budeme mít) opět výkonný nosič , máme zvládnutou technologii dálkových sond a máme hned dva málo prozkoumané cíle – pak by totiž k Uranu a Neptunu mohly letět sesterské mise (ušetřila by se část vývojových a personálních nákladů a případná ztráta jedné sondy by méně bolela).

    • Karel Zvoník napsal:

      Věřím, že se dočkame. Ty světy jsou totiž tak zajímavé, že vědce jistě přitahují jako můry světlo. 🙂

  4. Viktor Potucek napsal:

    ..clanek byl super,ale molekula vodiku je nesmysl..vodik je preci prvek cili samostatny atom..stalo by to za opravu..

  5. Zakor napsal:

    Nejen Enceladus a Europa, ale v posledních několika dnech proběhla zahraničními médii zpráva, že hypotetický podzemní oceán na Ganimedu je zřejmě potvrzený a ten by měl obsahovat více vody, než všechna moře na Zemi. Byl bych ohledně toho opatrný, ale mohlo by to být velmi zajímavé. I když u Jupiteru je tak velká radiace, že kdo ví jakou tam má život šanci. Na druhou stranu, je podzemní, že ano.

Zanechte komentář