Cesta k Exploration Mission-1 (ohlédnutí za 3. čtvrtletím a výhled na 4. čtvrtletí 2017)

Nová a zřejmě definitivní podoba rakety SLS pro misi EM-1

Zatímco dříve NASA vcelku pravidelně zveřejňovala integrovaný časový plán milníků vedoucích k prvnímu letu kosmické lodi Orion za oběžnou dráhu Země, v důsledku narůstajícího zpoždění ve výrobě centrálního stupně nosné rakety i servisního modulu kosmické lodi se tento souhrn stal neaktuálním. Od loňského července přitom NASA žádnou aktualizaci provázaného koncepčního schématu vedoucího k reálnému termínu startu nevydala. Tato skutečnost se v dubnu stala předmětem kritiky vládního kontrolního úřadu GAO, který upozornil, že Kongresu chybí potřebné podklady k projednání žádosti o rozpočet na fiskální rok 2018, začínající 1. října 2017. V reakci na kritiku slíbil William Gerstenmaier, že NASA připraví do konce září nový harmonogram, zohledňující skutečně probíhající aktivity. Harmonogram je nyní hotový, s novým datem startovní připravenosti nejdříve 15. prosince 2019. Podívejme se tedy na vývoj, kterým program prošel za tři měsíce od předchozího ohlédnutí a připomeňme si další milníky na cestě, která vede k 25dennímu nepilotovanému letu Orionu na vysokou oběžnou dráhu Měsíce a zpět.

Nosná raketa SLS

Spodní Aft segmenty SRB v kójích finální montáže v Promontory, září

Spodní Aft segmenty SRB v kójích finální montáže v Promontory, září
Zdroj: https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/

V zařízeních Orbital ATK v Promontory ve státě Utah jsou dokončovány práce na palivových segmentech vzletových stupňů SRB – nedestruktivní rentgenová inspekce, nátěr bílou barvou a malba černobílých fotogrammetrických šachovnicových pruhů pro zaměření kamer během letu. Tyto značky umožní měřit vzdálenosti během letu, což přispěje například k podrobnějšímu studiu chování vzletových stupňů během oddělení od nosiče. K 5. září bylo dokončeno a uskladněno pět segmentů, a zbývajících pět by mělo být dokončeno nejpozději v listopadu. Jejich dodávka do Kennedyho vesmírného střediska (KSC) však byla odložena o rok. Odklad není způsoben žádným problémem, ale pouze rozhodnutím ponechat je ve skladu a přepravit na KSC teprve, až to bude zapotřebí. Pro další práce v KSC jsou klíčové oba spodní (aft) palivové segmenty a trysky.

Přeprava pátého dokončeného palivového segmentu do skladu v Promontory, 5. září

Přeprava pátého dokončeného palivového segmentu do skladu v Promontory, 5. září
Zdroj: https://pbs.twimg.com

Tyto díly budou naloženy do železničních kontejnerů a vlakem odeslány na KSC tak, aby byly dopraveny do budovy Rotation Processing & Surge Facility (RPSF) nejpozději 26. října 2018. Budova RPSF se nachází severně od haly VAB v prostoru za současným stanovištěm mobilní vypouštěcí plošiny ML.

V budově bude po inspekci povrchu a otočení aft segmentů do vertikální polohy sestavena kompletní spodní část obou vzletových stupňů SRB. Ta zahrnuje kromě aft segmentu a trysky ještě spodní lem aft skirt. Spodní lemy pro oba SRB jsou v současnosti umístěny v budově Booster Fabrication Facility (BFF) na KSC.

Přeprava předního dílu Forward Skirt pro levý SRB do BFF v KSC, 30. srpna

Přeprava předního dílu Forward Skirt pro levý SRB do BFF v KSC, 30. srpna
Zdroj: https://c1.staticflickr.com

Součástí spodní části vzletových stupňů bude i další hardware, jako systém vektorování trysek, vyztužovací prstence, separační motory, tepelné závěsy, systém tepelné ochrany, systémový tunel s kabely, napájecí kabely topení a podobně. Zbývajících osm segmentů SRB má být dopraveno z Promontory do RPSF do 9. listopadu 2018. Po inspekci povrchu budou otočeny do vertikální polohy, zajištěny na paletách a převezeny k uskladnění.

Koncem srpna byla v montážní budově společnosti G & G Steel v Cordově ve státě Alabama dokončena ocelová rozměrová a hmotnostní nefunkční maketa centrálního stupně, nazvaná Pathfinder. Délka Pathfinderu je 65 metrů, průměr 8,4 metru a hmotnost téměř 104 tuny. Maketa má stejné úchyty pro transport jako letový stupeň, upevňovací prvky pro SRB, drátové simulátory trysek motorů RS-25, prvky simulující přívodní potrubí kapalného kyslíku a další výčnělky na vnější straně stupně. Má pouze základní šedý antikorozní nátěr; s pěnovým nástřikem ani s další vrstvou barvy se nepočítá.

Pathfinder, 31. srpna

Pathfinder, 31. srpna
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

Příjezd Pathfinderu do Michoud Assembly Facility, 27. září

Příjezd Pathfinderu do Michoud Assembly Facility, 27. září
Zdroj: https://www.nasa.gov/

V první polovině září byl Pathfinder naložen na komerční loď společnosti Barnhart Crane & Rigging, která jej 27. září dopravila do Michoud Assembly Facility (MAF) v New Orleans. Po přidání dalších simulačních prvků bude Pathfinder počátkem října předán NASA. Plánované testování základních manipulačních operací s Pathfinderem v MAF je součástí procesu snižování rizik při pozdější manipulaci s letovým centrálním stupněm. Manipulace s Pathfinderem bude zahrnovat opakovaný převoz kolovým dopravníkem z oblasti závěrečné montáže centrálního stupně k doku, kde bude člun Pegasus. Po otestování pozemních zařízení MAF bude počátkem příštího roku Pathfinder dopraven člunem Pegasus do Stennisova střediska, přičemž půjde o největší a nejtěžší náklad v dosavadní historii člunu Pegasus.

Výtažný pavouk pro jeřábové uchycení Pathfinderu, 31. srpna

Výtažný pavouk pro jeřábové uchycení Pathfinderu, 31. srpna
Zdroj: https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net

Ve Stennisově středisku budou opakovaně, minimálně dvakrát až třikrát, prováděny zkoušky zvedacích procedur a usazování na testovací stanoviště B-2. Při těchto procedurách bude použito zakončení Pathfinderu určené pro jeřábové uchycení, tzv. výtažný pavouk. Pozice na centrálním stupni, určené pro dodávky vodíku, kyslíku a energie na stanovišti B-2, budou na Pathfinderu vyznačeny samolepkami. Poté bude Pathfinder odeslán ke zkouškám pozemních zařízení v Kennedyho vesmírném středisku. Zde bude z přístaviště přepraven kolovým dopravníkem do haly VAB, a uvnitř budovy bude použit k testování jeřábových operací a usazení na mobilní vypouštěcí plošinu Mobile Launcher. Ačkoli by byl Pathfinder schopen připojení ke vzletovým stupňům SRB, není taková operace v plánu.

Budova 110 MAF - vpravo vpředu kvalifikační nádrž LOX v buňce D, vpravo vzadu kvalifikační nádrž LH2 v buňce E, uprostřed nádrž LH2 původně vyrobená pro EM-1, vlevo vzadu svařování letové nádrže LOX ve VAC, 18. července

Budova 110 MAF – vpravo vpředu kvalifikační nádrž LOX v buňce D, vpravo vzadu kvalifikační nádrž LH2 v buňce E, uprostřed nádrž LH2 původně vyrobená pro EM-1, vlevo vzadu svařování letové nádrže LOX ve VAC, 18. července
Zdroj: https://www.nasa.gov

V Michoud Assembly Facility pokračuje příprava neletových kvalifikačních dílů centrálního stupně rakety SLS, určených k přepravě člunem Pegasus do Marshallova střediska vesmírných letů (MSFC) v Huntsville, kde podstoupí strukturální testování. Již v dubnu byla odeslána motorová sekce, a následovat ji mají kvalifikační vodíková nádrž, intertank a kyslíková nádrž. Ta byla ze svařovacího zařízení Vertical Assembly Center (VAC) vyjmuta na přelomu června a července.

Ve třetím čtvrtletí byly svařeny obě letové nádrže centrálního stupně. Počátkem srpna bylo dokončeno svařování letové nádrže na kapalný kyslík. Nádrž nyní prochází v buňce F budovy 110 hydrostatickým testem pro ověření pevnosti svarů. Dne 15. září byla z VAC vyjmuta svařená letová nádrž na kapalný vodík. Nádrž nyní čeká vyplnění děr po svařování, rentgenová inspekce, nainstalování krytů na otvory na koncích kupolí, připojení senzorů a ověřovací zkouška těsnosti při natlakování plynným dusíkem v budově 451.

Centrální stupeň je nyní nejkritičtější částí v přípravě celé sestavy SLS/Orion, přičemž problémy s výrobou vodíkové nádrže byly hlavním faktorem, představujícím téměř 12 měsíců z celkem 14měsíčního odkladu data startu z původního října 2018 na prosinec 2019. Původní, vadná letová nádrž na kapalný vodík byla vyjmuta z VAC 26. září 2016, a 11,5 měsíce do dokončení nové lze rozklíčovat takto: 4 měsíce si vyžádala analýza zjištěných svarů pod stanovenou konstrukční pevností na původní letové nádrži, identifikace příčin včetně dodatečných zkušebních svarů, určení správného typu profilovaného kolíku svařovacího nástroje a svaření dodatečné ověřovací nádrže, 2 měsíce trvalo odstraňování následků únorového tornáda v Michoud spojené se zastavením výroby, 3 měsíce zabrala výroba kvalifikační kyslíkové nádrže, zahájená v dubnu a přerušená květnovým incidentem s upadlým dnem během příprav na přivaření k nádrži, následným vyšetřováním a rozhodnutím o dalším postupu, 1 měsíc svařování letové kyslíkové nádrže a 1,5 měsíce nové letové vodíkové nádrže.

Svařená letová nádrž na kapalný kyslík v buňce D budovy 110 MAF, 16. srpna

Svařená letová nádrž na kapalný kyslík v buňce D budovy 110 MAF, 16. srpna
Zdroj: https://www.nasa.gov

Utěsňování děr uvnitř letové nádrže na kapalný kyslík, 5. září

Utěsňování děr uvnitř letové nádrže na kapalný kyslík, 5. září
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Nová letová nádrž na kapalný vodík pro EM-1, 15. září

Nová letová nádrž na kapalný vodík pro EM-1, 15. září
Zdroj: https://www.nasa.gov

Výrazného pokroku bylo dosaženo i v přípravě letových motorů pro centrální stupeň. Při březnovém a květnovém zážehu neletového motoru RS-25 č. 0528 na testovacím stanovišti A-1 ve Stennisově středisku byly odzkoušeny letové řídicí jednotky FM2, resp. FM3. Problémy s FM3 však vedly k jejímu vrácení do výrobního závodu firmy Honeywell. FM4 byla vyhodnocena jako problémová už ve výrobním závodě a místo ní dorazila jednotka FM5. Ta byla otestována během 500sekundového zážehu 25. července. Při dalším zážehu téhož motoru dne 9. srpna byla otestována jednotka FM6.

Předposlední srpnový den byl proveden ještě dodatečný zážeh se řídicí jednotkou FM7. Současně byly otestované řídicí jednotky v průběhu srpna a září integrovány do letových motorů – jednotka FM2 do motoru E2045, FM6 do E2056, FM5 do E2058 a FM7 do E2060. Motory zůstávají nadále uskladněny ve Stennisově středisku. Jejich přeprava do Michoud Assembly Facility je naplánována na 15. května 2018.

Díly potřebné pro výrobu centrálního stupně rakety SLS

Díly potřebné pro výrobu centrálního stupně rakety SLS
Zdroj: https://fbcdn-sphotos-b-a.akamaihd.net/

Výroba letového centrálního stupně rakety SLS bude probíhat téměř celý rok 2018. Po aplikaci tepelné ochrany na jednotlivé díly dojde v budově 110 k jejich integraci ve svislé poloze do dvou podsestav. Obě podsestavy budou následně spojeny ve vodorovné poloze v budově 103. Nakonec budou připojeny i poslední prvky, například motory RS-25 a dvě vnější přívodní potrubí o průměru 40 centimetrů pro okysličovadlo. Na 19. prosinec 2018 je plánováno odeslání stupně, naloženého na člun Pegasus, do Stennisova střediska. Tam dorazí následující den, a příštích šest měsíců stráví na testovacím stanovišti B-2. Zde bude provedena celá řada testů, například simulované odpočítávání, demonstrační simulace zážehu včetně softwarových simulací poruch, zkoušky tankování a vypouštění pohonných látek a hydrauliky, a poté bude proveden osmiminutový zážeh všech čtyř motorů RS-25.

Stupeň pak vyčká na stanovišti na dokončení analýzy dat ze zážehu, a mezitím proběhne standardní servis motorů a opravy systému tepelné ochrany. Bude-li rozhodnuto o nutnosti dodatečných dat, uskuteční se ještě druhý zážeh. Poté bude centrální stupeň opět naložen na člun Pegasus a odeslán na týdenní plavbu do Kennedyho vesmírného střediska. Dodání na KSC je v rozvrhu uvedeno s teoretickým datem 6. června 2019, které bude ještě upřesněno. Od tohoto data k datu startovní připravenosti mise EM-1 je vyžadováno přibližně šest měsíců. Shora uvedené termíny jsou oproti původním posunuty o 14 měsíců. Plán platný přesně před rokem zahrnoval dopravu centrálního stupně do Stennisova střediska koncem září 2017, na KSC koncem března 2018 a start v říjnu 2018.

Čištění adaptéru LVSA před aplikací pěnové izolace, září

Čištění adaptéru LVSA před aplikací pěnové izolace, září
Zdroj: https://pbs.twimg.com

Práce probíhají i na letových dílech horní části rakety. V srpnu dokončila společnost Teledyne Brown Engineering v Marshallově středisku svařování adaptéru Launch Vehicle Stage Adapter. LVSA ve tvaru kužele o výšce 8 metrů, spodním průměru 8,4 metru a horním průměru 5 metrů bude spojovat centrální stupeň rakety a horní stupeň ICPS. Jeho úkolem kromě zajištění konstrukční podpory pro ICPS a kosmickou loď Orion je také chránit ICPS včetně jeho motoru a elektrických zařízení během průchodu hustými vrstvami atmosféry. V následujících měsících bude na vyrobený adaptér v budově 4707 MSFC pomocí ručního procesu nanášena pěnová tepelně izolační vrstva.

Tyto práce mají být hotové v prosinci. Samotný horní stupeň ICPS byl v březnu dopraven na Mys Canaveral, a po instalaci nástavce trysky v budově Delta Operations Center byl 26. července přepraven do budovy Space Station Processing Facility (SSPF) v Kennedyho vesmírném středisku k uskladnění. Horní stupeň ICPS a kosmickou loď Orion bude spojovat adaptér Orion Stage Adapter (OSA). Dokončovací práce na adaptéru OSA probíhají, stejně jako v případě LVSA, v Marshallově středisku.

Přesun zabaleného stupně ICPS do budovy SSPF, 26. července

Přesun zabaleného stupně ICPS do budovy SSPF, 26. července
Zdroj: https://c1.staticflickr.com

Kosmická loď Orion

V zařízení společnosti Lockheed Martin ve Waterton Canyon u Denveru pokračují přípravy k sérii kvalifikačních strukturálních testů konstrukce kosmické lodi Orion. Transportní letoun Super Guppy v dubnu dopravil do Denveru testovací exemplář modulu pro posádku (svařený stejnou technikou jako letový Orion), v červnu servisní modul Orionu (exemplář, který v minulém roce podstoupil akustické, vibrační a šokové testy na stanici Plum Brook) spojený s adaptérem Crew Module Adapter, a 11. července i Orion Stage Adapter (exemplář, který byl počátkem letošního roku na zkušebním stanovišti 4699 v MSFC součástí kvalifikační sestavy horní části rakety SLS). Součástí sestavy ve Waterton Canyon bude i inertní záchranná věžička LAS.

Strukturální exemplář servisního modulu Orionu ve Waterton Canyon, září 2017

Strukturální exemplář servisního modulu Orionu ve Waterton Canyon, září
Zdroj: https://pbs.twimg.com

Série strukturálních testů má ověřit stávající modely, charakterizovat dynamickou odezvu konstrukcí a prokázat, že konstrukce lodi a spojů splňuje požadovaný bezpečnostní faktor odolání tlakům a namáháním v podmínkách vzletu na raketě SLS a kosmického letu včetně nezbytné rezervy. Testy budou prováděny v různých konfiguracích, které mohou nastat během mise EM-1. Momentálně se dokončuje kompletní sestava LAS + CM + SM, na které budou prováděny simulace příprav na startovní rampě a během vzletu. Po jejich ukončení bude s pomocí sestavy CM + SM simulován kosmický let, a nakonec na samotném CM návrat.

Strukturální testy zahrnují i testy zátěžové pomocí hydraulických zvedáků, pyrošokové s měřením odezvy pomocí akcelerometrů, akustické, vibrační, dopady na vodní hladinu a simulace úderu blesku na loď připravenou ke startu pro prokázání, že konstrukce lodi dokáže ochránit citlivou palubní elektroniku. Některé testy již probíhají, například odhození dílu forward bay cover z CM. Ukončení testů na podporu mise EM-1 je plánováno na listopad 2018.

Zážeh pomocného motoru 4-RD-11 ze srpna

Zážeh pomocného motoru 4-RD-11, srpen. Za povšimnutí stojí spodní uchycení motorů RCS. Na letovém exempláři budou umístěny bočně.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

Další testovací exemplář servisního modulu je od února umístěn na stanovišti 301 ve White Sands Test Facility v Novém Mexiku. Tento modul, nazvaný Propulsion Qualification Module (PQM), je vybaven funkčními motory pro zážehové testy, které mají prokázat funkčnost integrovaného pohonného systému. Systém je tvořen hlavním motorem AJ10-190 z manévrovací jednotky raketoplánu, osmi pomocnými motory R-4D-11 známými z evropské nákladní lodě ATV a dvanácti malými korekčními motory 200N systému RCS. Na letovém servisním modulu bude 24 těchto korekčních motorů.

Kampaň zážehových testů byla zahájena v polovině srpna úspěšnými zážehy všech typů motorů. Jak však upozornil Michal Václavík z České kosmické kanceláře, došlo 18. srpna k prohoření spalovací komory RCS a k havárii, při které byl poškozen jak testovaný pohonný systém, tak i testovací stav. Tento problém je známý již z ATV, protože RCS jsou navrženy pro provoz ve vakuu a jsou citlivé na testování za tlaku na úrovni hladiny moře. Opravy testovacího stavu a nahrazení zničených částí pohonného systému si vyžádají asi šest týdnů, obnovené testování motorů PQM by mělo být dokončeno do konce roku.

Letový exemplář evropského servisního modulu pro loď Orion - červen.

Letový exemplář evropského servisního modulu pro loď Orion, spodní pohled, červen
Zdroj: https://c1.staticflickr.com/

Michal Václavík poskytl pro tento článek i aktuální informace o stavu prací na letovém servisním modulu Orionu v čisté místnosti společnosti Airbus Defence and Space v německých Brémách. Instalace elektrických rozvodů, jak silových, tak i datových, je dokončena z 50 %, instalace systému řízení teploty ze 60%, přičemž všechny radiátory a žebrování jsou již vyrobeny. Je instalováno 60 % systému skladování kyslíku a dusíku pro zabezpečení životního prostředí v modulu pro posádku. Výroba samotných nádrží na tyto plyny stále probíhá, dosud bylo dokončeno svařování dvou nádrží, z nichž jedna je náhradní. Nádrže na vodu jsou hotové.

Probíhá testování letových ventilů pro plyny i pro vodu. Je dokončována výroba a probíhá přebírání a testování čtyř velkých palivových nádrží. U pohonného subsystému je hotovo 70 % svarů, u sestavy řízení kapalin FCA probíhají předávací testy, u sestavy řízení tlaku PCA je problém u dodavatele s výrobou vysokotlakých ventilů vzhledem k jejich konstrukčním limitům při provozu za vysokého tlaku a nízkých teplot. Dodány by měly být do konce října, existuje však riziko zpoždění s vlivem na celou sestavu PCA.

Rozložený panel na neletovém exempláři servisního modulu v březnu 2016

Rozložený panel na neletovém exempláři servisního modulu na stanici Plum Brook, 29.2.2016
Zdroj: https://airbusdefenceandspace.com/

Dva ze čtyř panelů solárních baterií jsou hotové a probíhá jejich přebírací testování, výroba zbývajících dvou panelů probíhá. Započala výroba elektroniky pohonu solárních panelů. Snad v říjnu by měla být dodána jednotka systému dodávek a distribuce elektrické energie PCDU. Motor AJ10-190, stejně jako řízení vektoru tahu, čekají na integraci. Událost s RCS u PQM nemá dopad na časový harmonogram, protože letecká přeprava servisního modulu na KSC je z jiných důvodů odložena na ne dříve než duben 2018 s převzetím a přijetím NASA o měsíc později.

Současný stav integrace modulu sice momentálně neohrožuje celkový harmonogram mise a znamená několikaměsíční rezervu pro plánovaný start v prosinci 2019, přesto se však vzhledem k výše popsaným problémům pracuje na opatřeních vedoucích ke zrobustnění celého procesu integrace. Přesně před rokem byly v platnosti tyto termíny: doprava na KSC koncem dubna 2017, spojení s modulem pro posádku v létě 2017, návrat z testů ve stanici Plum Brook na přelomu dubna a května 2018, start v říjnu 2018. Dvanáctiměsíční skluz termínu dopravy servisního modulu Orionu je tedy druhý největší hned po centrálním stupni SLS.

Orion pro EM-1, 6. července

Orion pro EM-1, 6. července
Zdroj: https://www.universetoday.com

Letový Orion je vybavován v budově Neil Armstrong Operations and Checkout Building (O&C) v Kennedyho vesmírném středisku. Zatímco jarní měsíce byly věnovány testům těsnosti pohonného systému a systému podpory života v lodi, od května do srpna byly instalovány elektrické systémy – řídicí systémy, komunikační a datové jednotky, elektrické a datové kabely a boxy avioniky. V polovině srpna byl Orion poprvé připojen ke zdroji elektřiny, byly zapnuty jeho řídicí počítače a nahrán letový software. Tím byly zahájeny komunikační testy a testy interpretace příkazů.

Další práce spočívají v postupném připojování 55 komponent avioniky pomocí přibližně 400 svazků. Po připojení každého z těchto systémů jsou prováděny důkladné funkční testy. Předpokládá se, že tyto testy budou ukončeny v říjnu či listopadu, a po nich bude následovat fáze testů vnitřního prostředí Orionu. Souběžně pokračuje instalace tří hlavních padáků a pěti nafukovacích balónů v přední části modulu. Dalším významným milníkem budou práce spočívající v připojování tepelného štítu.

Téměř kompletní jsou práce na záchranné věžičce LAS. Ta bude pro EM-1 inertní, protože při tomto letu se s aktivací záchranného systému v případě selhání nosné rakety nepočítá. Oba neaktivní motory, Abort Motor i Attitude Control Motor, jsou hotové. Pro standardní odhození věžičky je vyráběn funkční Jettison Motor. Ten má být hotový na přelomu třetího a čtvrtého čtvrtletí, a s jeho dodáním na KSC se počítá počátkem příštího roku.

Pozemní vybavení Kennedyho vesmírného střediska

Nedaleko montážní haly VAB byla v srpnu dokončena rekonstrukce přístaviště plavebního kanálu, aby bylo připraveno pro přijetí a ukotvení prodlouženého člunu Pegasus s Pathfinderem centrálního stupně. Vzhledem k hmotnosti centrálního stupně jsou nové betonové základové sloupy zapuštěny do skalního podloží v hloubce 20 metrů pod vodou. Modernizací prošel také systém elektrických zásuvek pro kolový transportér centrálního stupně.

Instalace ramene CSFSU, 30. června

Instalace ramene CSFSU, 30. června
Zdroj: https://c1.staticflickr.com/

Na mobilní vypouštěcí plošinu Mobile Launcher bylo 30. června instalováno přístupové rameno Core Stage Forward Skirt Umbilical (CSFSU), určené pro dodávky chlazeného vzduchu a plynného dusíku do horního dílu Forward Skirt centrálního stupně rakety SLS. V srpnu bylo do blízkosti plošiny převezeno další rameno, Core Stage Intertank Umbilical (CSITU). Primární funkcí tohoto ramene je ventilace odpařeného plynného vodíku z prostoru nad vodíkovou nádrží. Rameno bude poskytovat i další služby – zajištění kontroly obsluhovaného prostoru a dodávky energie a dat pro systémy v intertanku. Počátkem září však bylo před blížícím se hurikánem Irma převezeno do bezpečí uvnitř budovy VAB, kde se k 30. září stále nachází. Po jeho instalaci bude dalším v pořadí rameno Interim Cryogenic Propulsion Stage Umbilical (ICPSU), určené pro obsluhu horního stupně rakety.

Na rampě 39B probíhá instalace nového deflektoru plamenů v příkopu pro odvod spalin. Deflektor bude odchylovat spaliny z centrálního stupně i vzletových motorů SRB jedním směrem příkopu, a to pryč od příjezdové cesty. První velká integrovaná operace na rampě začala 26. září počátečním zkušebním tankováním kulového zásobníku na kapalný kyslík, který je umístěn v severozápadním rohu rampy.

Instalace deflektoru plamenů na rampě 39B, 20. července

Instalace deflektoru plamenů na rampě 39B, 20. července
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov

Zdroje informací:
https://www.nasaspaceflight.com/
https://twitter.com/
https://www.nasaspaceflight.com/
https://www.nasa.gov/
https://www.nasa.gov/
https://www.nasaspaceflight.com/
https://www.nasaspaceflight.com/
https://www.nasa.gov/
https://www.nasaspaceflight.com/
https://www.nasa.gov/
https://www.nasaspaceflight.com/
https://orionesm.airbusdefenceandspace.com/
Michal Václavík (Česká kosmická kancelář)
https://www.nasa.gov/
http://news.lockheedmartin.com/
https://www.nasa.gov/
https://www.nasaspaceflight.com/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/…/sls_block1_noeas_afterburner_engmarkings_sm.jpg

https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/…fe881ea2c8356e70fa6112037181581c&oe=5A57A62C
https://pbs.twimg.com/media/DI_F9uuVwAASjLs.jpg
https://c1.staticflickr.com/5/4426/36899983522_4370f7776d_b.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2017/09/Z2AA.jpg
https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/…c67aa9f2b3bd657c38816aec6c16daa0&oe=5A4991D6
https://www.nasa.gov/…/image/maf_20170927_cs_pathfinder_arrives_at_maf-2.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/maf_20170718_p_4_tanks_in_110_-14.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/maf_20170816_p_lox_in_cell_d_-6.jpg
https://www.nasa.gov/…/thumbnails/image/maf_20170905_p_lox_fusion_plug_weld_-23-edit.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/maf_20170915_p_lh2_flight_tank_lift_-171.jpg
https://fbcdn-sphotos-b-a.akamaihd.net/…660201744095646_3311889731582754999_o.jpg
https://pbs.twimg.com/media/DKQS23mUQAYeukG.jpg
https://c1.staticflickr.com/5/4430/36311512806_769c5e7fa8_b_d.jpg
https://pbs.twimg.com/media/DJJmU2mXcAAhpHJ.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2017/08/2017-08-21-034604-350×267.jpg
https://c1.staticflickr.com/5/4236/34496048843_95b23a842e_b_d.jpg
https://airbusdefenceandspace.com/wp-content/uploads/2016/03/orion_2.jpg
https://www.universetoday.com/…VP-Mike-Pence-at-KSC_Ken-Kremer-1-700×432.jpg
https://c1.staticflickr.com/5/4264/35800440086_78bd922441_b_d.jpg
https://images-assets.nasa.gov/…/KSC-20170721-PH_KLS01_0080~medium.jpg

Cesta k Exploration Mission-1 (ohlédnutí za 3. čtvrtletím a výhled na 4. čtvrtletí 2017), 5.0 out of 5 based on 21 ratings
Pin It
(Visited 2 544 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (21 votes cast)
(Visited 2 544 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


35 komentářů ke článku “Cesta k Exploration Mission-1 (ohlédnutí za 3. čtvrtletím a výhled na 4. čtvrtletí 2017)”

  1. Peter P napsal:

    Velmi kvalitne pripraveny clanok. Skutocne si dal autor namahu. Aj ked som casto kritizoval SLS momentalne im prajem uspech. Tento projekt he uz velmi daleko a zastavivat to nema cenu. Projekt BFR od SpX, alebo projekt od Blue Origin su este roky vzdialene. Do tej doby tu bude SLS. Asi sa nikomu nechce riakovat a vsadit vsetko na sukromne spolocnosti (celkovy vyvoj). No vsetkym drzim palce.

    • Jiří Hošek napsal:

      Děkuji za pochvalu. Jsem rád za možnost informovat o dokončení jedné etapy stavby SLS, kterou bylo svařování nádrží. Máte pravdu, financování letu EM-1 bude Kongresem dotaženo do konce.

  2. Alois napsal:

    Blíží se 60-té výročí startu Sputniku-1. Souvislost s tématem článku vidím v tom, že absence konkurence vede k bohorovnému klidu ve vývoji a neustálým odkladům. Před šedesáti lety na totéž Amerika zaplatila nesmrtelnou ostudou v projektu Vanguard. Potom že se historie neopakuje, natahování vývoje supernosiče silně připomíná nešťastné natahování vývoje Vanguardu.

    • Jiří Hošek napsal:

      Naopak, v důsledku tlaku na dodržení termínů došlo minulý rok k nešťastnému rozhodnutí o svaření zmetku – vadné letové vodíkové nádrže ještě před dokončením analýzy svarů na kvalifikační vodíkové nádrži. Tornádo a lidská chyba s nešťastným pádem dna kvalifikační kyslíkové nádrže také nijak nesouvisí s „bohorovným klidem“. Vzpomeňme na učebnicový incident, který se stal v podmínkách konkurence – požár v lodi Apollo 1 na rampě LC 34 dne 21. února 1967.

    • maro napsal:

      Přesně jak píše pan Hošek. Ten kvalt pod tlakem měl na svědomí tři kosmonauty v Apollu 1. Za normálních okolností by nikdy to toho paskvilu s tisícem závad nevlezli.

  3. Pavel napsal:

    Proč v každém druhém článku je ten Václavík? Kdo to jako je? Na blogu jsem žádný jeho článek nečetl.

    • Dušan Majer napsal:

      Ani jste nemohl, Michal Václavík totiž není autorem v naší redakci. Pracuje v České kosmické kanceláři a osobně se zúčastňuje jednání Evropské kosmické agentury o projektech, které probíhají i o těch, které se připravují. Má tak přístup k důvěryhodným informacím z první ruky, které nám následně předává, za což jsme mu velice vděční.

    • Jak již psal Dušan. Bohužel nemám čas se věnovat napsání plnohodnotného článku pro Kosmonautix, ale jsem připraven pomoci autorům s dodáním relevantních a odborně hodnotných informací.

  4. B.Boruvka napsal:

    Souhlasim s Aloisem-Od Apola kdy sel vyvoj kupredu ohromnou rychlosti se to prudce zpomalilo a je skoda ze se to vse udelalo jen diky politicke soutezi a ne touze po vedeni,coz vysvetluje proc jde na vyzkum vesmiru kazdy rok tak malo penez.A nemyslim si zepozar na Apolu se stal diky konkurenci byla to chyba ktera se mohla stat kdykoliv.

    • Jirka Hadač napsal:

      A jak bys tedy nazval situaci, kdy se někoho snažíš předstihnout za každou cenu, nedostatečně se připravuješ, všechno neděláš pořádně, jen abys byl rychlejší? A nutné a rozumné úpravy odkládáš, protože by tě brzdily?

      • B.Boruvka napsal:

        Nevim jak bych to nazval…Ani nepopiram ze se jelo dal za kazdou cenu a obchazela se bezpecnost… challenger taky odstartovak k osudovimu letu prez to ze jeden enginer(Nevim jak se jmenoval) Byl na poplach ze je neco hodne spatne s SRB a nikdo ho neposlouchal… A to se nikoho nesnazily predstihnout za kazdou cenu.Nekdy se proste zjisti ze se muze stat chyba az ve chvily kdy se stane

        • zargos napsal:

          V té době byl tlak na počet letů STS za rok,byla to jiná kadence letů než později,k tomu to bylo mediálně sledované,což však nikoho neomlouvá.

          Technik předpovídal výbuch hned na rampě, což se nestalo,když se otvor v těsnění mezi segmenty SRB záhy ucpal,žel jen přechodně. Pokud by havárie byla na zemi,šance na přežití by asi velká nebyla,ovšem byla by vyšší, než jak to nakonec dopadlo.

        • maro napsal:

          U toho startu byl obrovský politický tlak z Washingtonu. Bylo to neskutečně sledované kvůli letu prvního civilisty – učitelky a už to mělo snad třetí odklad startu.

    • Jiří Hošek napsal:

      Přesně tak jsem to myslel. Chyba, která má za následek odklad, může nastat v podmínkách absence konkurence i v podmínkách konkurence. Tehdy to znamenalo 20měsíční skluz v prvním pilotovaném letu Apolla.

    • Spytihněv napsal:

      Označit příčinu tragédie Apolla 1 za „chybu“ je značný eufemismus. Šlo o důsledek závodu o Měsíc. Spěch. Stalo se to v lednu 1967. O 21 měsíců později už letělo Apollo 7. A o dalších 9 měsíců později (tedy pouhých 2,5 roku od tragédie) už stálo Apollo 11 na Měsíci. Umíte si to dnes představit? Já ne. Jen ten časový tlak umožnil jinak naprosto úspěšný program Apollo v tak krátkém čase po havárii.

      • Aurelius napsal:

        Hmmm, ja by som to napísal trochu inak, že ten výsledok spôsobil časový tlak a obrovský rozpočet, nakoľko ak by sa pod podobný tlak dostala NASA dnes, tak s tými financiami čo má, by to nedokázala. Totiž rozpočet bol v tej dobe, napr. za rok 1966 vo výške 5.933 miliárd dolárov, čo jest v hodnote dnešných peňazí 44.958, čiže ca. 45 miliárd. Z toho šlo v tom roku na program Apollo 2.967 miliárd dolárov, na dnešné financie 22.483 miliárd (rok). Celkovo raketa Saturn V zjedla 6.871 miliárd, na dnešné 52 miliárd. SLS má mať v priebehu času rozpočet koľko? 18 miliárd?, skoro 3x menej. Samozrejme neplatí premisa, 3x viac peňazí, 3x kratší čas. Ak máte 3x viac financií, zamestnáte omnoho väčší počet ľudí, vyrobíte viac, tým sa zlacní výroba, efektivita sa zvýši, vy kľudne dosiahnete aj 5 násobne lepšie výsledky. Dnes má NASA spolu s kontraktormi niekde medzi 75 až 80 tisíc zamestnancov. V dobe Apolla to bolo 400 tisíc, 5x viac, to sú nepredstaviteľné čísla z dnešného pohľadu, plus dnes NASA vyvíja množstvo iných činností, v danej dobe to bolo hlavne o Apolle, boli roky kedy až 60-70% všetkého čo NASA riešila bolo Apollo… snáď som sa nevyjadril nejak zle

  5. Vláďa V. napsal:

    Pane Hošku, neumím si představit tu spoustu času, který jste strávil s vyhledáváním informací pro tento článek. A pak to všechno poskládat a sepsat do tak přehledné a čtivé formy. Smekám svůj klobouček.
    Když čtu jak se každý díl rakety vyrábí, zkouší, testuje, co to musí dát práce a stát peněz a kolik času to zabere, kolik nejkvalitnějšího materiálu se spotřebuje, tak mi nejde na rozum, že se toho většina po pár minutách jednoduše zahodí a zbytek se odepíše po pár dnech po návratu na Zem. A přitom je možné to všechno zachránit a znovu použít. Jenom to chce trochu jinak počítat a přemýšlet. Proč to u jedné firmy jde a u druhé ne. Soukromník to dokáže a státní agenturu ani nenapadne zadat takový požadavek také soukromým firmám. Jakoby v NASA pracovali lidé, kteří jsou zvyklí jet po stále stejné koleji a cokoli nového by stálo moc přemýšlení. Copak tam nepracují mladí lidé, kteří by chtěli prosadit něco svého, něco, co by sice stálo nějaký ten nápad navíc, co by stálo za to prosadit to, co by je dokázalo posunout dál? Co ti zavedení zaměstnanci vymyslí po SLS až bude konkurence létat za „pár korun“? SLS Heavy? To snad nééé. To už by se na kosmodrom po dopadu tolika stuňů do oceánu valilo tsunami…
    Je na mně vidět, že končí krásné slunečné dny a nastane sychravý podzim. Proto se omlouvám za toto pošmourné psaní. Jdu hledat sluníčko na stránky o BFR. EM koeficient – nekoeficient.
    A stejně se těším na starty všech nových nosičů! V:-)

    • Jiří Hošek napsal:

      Moc děkuji za krásná slova. Ono je to ještě krapet těžší – ve škole jsem se učil jen ruský a německý jazyk. V angličtině jsem samouk – psanému textu rozumím, jde mi to ovšem pomaleji. Ohledně mluvené řeči jen tiše závidím těm, kteří před pár dny psali, že si jdou poslechnout Elona…

      • Vláďa V. napsal:

        Tak to je obdivuhodné. To stojí nejen za smeknutí, ale i za ohnutí hřbetu a naražení si čela o zem! Já měl taky povinnou ruštinu a od páté třídy němčinu. Ale tím, že po škole jsem nepotřeboval ani jedno, tak dnes umím tak leda pozdravit a poděkovat. Proto závidím svým dětem a celé mladé a chytřejší generaci, že se domluví anglicky skoro všude ve světě a dnešní doba je nutí anglinu stále používat. A jsem moc rád, že všechny články, popisky i příspěvky od diskutujících jsou československy.
        Všem Vám v Kosmonautixu přeju: Jen tak dál! V:-)

  6. pbpitko napsal:

    Super článok, snáď najlepší aký som tu čítal. Klobúk dole a hlboký úklon !
    pb 🙂

  7. Jansa Jaroslav napsal:

    Rád bych věděl jak pokračuje projekt orbitálního hotelu.
    Společnost Bigelow Aerospace uzavřela partnerství s United Launch Alliance(ULA). Ráda by někdy kolem roku 2020 vynesla na nižší orbitu Země vesmírný „hotelový komplex“. Bigelow momentálně s NASA testuje na Mezinárodní vesmírné stanici nafukovací modul BEAM. Pokud projde testy, firma s ULA vynese několik spojených modulů a nabídne v nich pobyty vesmírným turistům.
    A jestli se do něho zapojí i SpaceX.

    • Adam Trhoň napsal:

      Rád spekuluju.

      Musk tvrdí, že chce dostat cenu letenky BFR typu Země-Země na úroveň letenky letadlem. Protože chci pesimistický odhad, tak dejme tomu, že to nakonec bude 100 tisíc Kč (tolik snad letenky nestojí). Pak dostane nápad, že ta loď by mohla vyšplhat až na oběžnou dráhu a strávit tam týden. Na kolik se vyšplhá cena? Řekněme dvojnásobek, protože nevezme tolik lidí (je rozdíl když se mám někde mačkat půlhodinu a když týden). A ještě jednou to zdvojnásobím, protože je potřeba víc paliva, personálu, zásoby… Takže 400 tisíc Kč za týden pobytu ve vesmíru. Jak chce tomuhle ULA konkurovat? Že vynesou sedm lidí raketou za miliardu?

  8. Jirka Hadač napsal:

    U vás, pane Hošek, mě tento perfektní článek nepřekvapil. Jestli tu někdo podává relevantní a hodně podrobné informace o SLS celou dobu (při vší úctě k ostatním redaktorům), co jsem na serveru (cca 6 měsíců), jste to vy. A i v každé diskuzi, která směrem SLS zabloudí. Opět díky za skvělé shrnutí. A těším se na obrovskou sondu k Uranu, eventuelně její kopii k Neptunu. Ano, tady silně optimisticky přeháním. Ale fakticky jsou to naprosto detailní informace.

  9. GaGaGa napsal:

    Myslím, že místo „svárů“ by tam mělo být „svarů“. Svár je když se pohádám se sousedem. Svar je svaření.

    • Dušan Majer napsal:

      Teď jsem se na to podíval a všude je krátká verze – svarů.

      • Jiří Hošek napsal:

        Já jsem to mezitím opravil, ale nestihl jsem poděkovat. Vždy jsem používal pojem „svary“, ovšem když jsem viděl na internetu nabídku měrek na sváry, strojů na čištění svárů, odvrtávaček svárů, rentgenovou kontrolu svárů, práce kontrolora kvality svárů atd., tak mě to zmátlo.

  10. ptpc napsal:

    Ako tu už bolo spomenuté, vynikajúci článok plný relevantných informácii. Muselo to stáť kopu času a energie. A ďakujem za to že si to bol ochotný do tohto a ďalších článkov investovať.
    A zároveň by som chcel poďakovať aj M. Václavíkovi, od ktorého máme informácie z prvej ruky a ktoré by sme mať nemuseli. Zdá sa, že niektorí si to neuvedomujú…

  11. Tonotime napsal:

    Iný uhol pohľadu na úvahu pána Aureliusa
    …Samozrejme neplatí premisa, 3x viac peňazí, 3x kratší čas. Ak máte 3x viac financií, zamestnáte omnoho väčší počet ľudí, vyrobíte viac, tým sa zlacní výroba, efektivita sa zvýši, vy kľudne dosiahnete aj 5 násobne lepšie výsledky. Dnes má NASA spolu s kontraktormi niekde medzi 75 až 80 tisíc zamestnancov. V dobe Apolla to bolo 400 tisíc, 5x viac, to sú nepredstaviteľné čísla…

    Pamätám časy, ako sa chválil náš bývaly riaditeľ, keď pre podnik získal prvý počítač. Argumentoval, o koľko to vedeniu podniku zníži práce a dokonca aj administratívy. Nestalo sa tak. K zníženiu administratívy nedošlo ani inde, napríklad na úradov v štátnej správe. A to majú už výpočtovú techniku nespočet krát dokonalejšiu a výkonnejšiu. Kde sa teda stráca ten obrovský potencionál výpočetnej techniky, ak to premeníme na človekohodiny? Na úradoch a v štátnej správe nedošlo k zníženiu administratívy. Došlo k nárastu kontroly manažmentu nad ľudmi, pracovníkmi a podobne.
    Veď ľudstvo najviac energie spotrebuje na kontrolu samotných ľudí. Máme na to políciu, armádu, súdy, úrady, väzenia, politikov,parlament, duchovenstvo, tajné služby a podobne.Koľko ľudí skutočne pracuje a tvorí skutočné hodnoty oproti počtu ľudí podieľajúcich sa na kontrolovaní iných ľudí?
    Ak v prípade NASA došlo k zníženiu pracovníkov z asi 400 tísic na 80 tisíc, je to podľa mňa logické, pre obrovský nárast výkonnosti výpočtovej techniky a nových technológii. Aj tak musím pochváliť NASA, oproti naším štátnym správam a administratívam.
    Aj keď výhrady mám porovnaním pokroku výpočtových technológii s kozmickými technológiami budovanými najmä štátnymi agentúrami.
    O koľko je výkonnejšia a lacnejšie výpočtová technika a technológie v porovnaní s kozmickým priemyslom z čias vývoja a prevadzkovania misií Apola?
    V takom porovnaní dostane kozmický vývoj prepadák. Prečo?
    Do vývoja výpočtových technológii sa zapojili ako súkromníci, tak aj rôzny nadšenci, rôzne opensource projekty, ktoré poskytli softwér takmer zadarmo.
    Dnes teda nelietame po Marse a Mesiaci pilotovanými ľudskými misiami ako predpovedali mnohí autori Sci-fi v čase misii Apola.
    Mnohí autori Sci-fi si vtedy nevedeli ani predstaviť, že dnes nám stačí klepnúť zopár kľučových slov na klávesnici, mobilu, notebooku, PC a sme sú v prepojení kontinentmi v priamom prenose. Môžeme sa napojiť behom sekundy na rôzne databázy a dostať sa k veciam čo nás bavia a podobne. Výpočtová technika nám riadne zefektívnila výrobu. Pomocou nej už nastupuje neúprosne automatizácia výroby a roboty.
    Výpočtová technika teda priamo, nepriamo uberie v blízkej budúcnosti veľa práce. Možno nezamestnanosť vo svete stúpne na 50%. Obyčajným ľuďom ostanú po vzore ideologie Starého Ríma „Chlieb a hry“ [ chlieb = sociálne dávky, gladiátorské hry = internetové hry.]
    Jedine ak by ľudstvo expandovalo do blízkeho vesmíru aj s časti svojou výrobou a ťažbou. Na blízkych asteroidov sa nachádzajú vzácne kovy, ktoré by reštartovali svetovú ekonomiku cez 500 biliónov $. A nemuseli by sme čakať na tretiu hospodársku krízu. Preto fandím kozmickému priemyslu, ale to by sme tie nosiče museli stavať oveľa rýchlejšie a lacnejšie. Nádej dávajú súkromníci a vizionári typu Elon Musk.

    • pbpitko napsal:

      Hospodársky významnou položkou ťažba na asteroidoch celkom určite nebude v tomto storočí, najskôr ani v budúcom. Som si istý že tých 500 T$ čo spomínate nebude na to stačiť ani ako základná investícia. A to už teraz, teda v časoch keď na Zemi hladuje 4Gľudí a ich počet prudko narastá geometrickým radom. Jediné východsko vidím v max. 3-4 Gľudí.
      Zatiaľ populácia rastie na 2-násobok za 50 rokov. O 50 rokov 16Gľudí, o ďalšich 50r. 32Gľudí. ZEM NENAFUKNEME. Jej možnosti sme už prekročili cca pred 50-timi rokmi.

  12. Duško napsal:

    Už sa teším, na prvý štart rakety SLS! Keď pristali Američania na mesiaci, tak som už žil, dúfam, že sa dožijem aj toho, že ľudia budú chodiť po Marse. Tomu bi mala SLS výdatne pomôcť.
    Ak si uvedomíme aká technika bola za éry Apola, až sa čudujem že sa im to podarilo. Moju prvú kalkulačku v našich končinách som videl v siedmej triede a to bola taká opacha so svietivým displejom z „elektrónok“! O tekutom krištáli nechyrovali ani súdruhovia v rádie Jerevan!
    Možno by bolo zaujímavé spracovať článok o hardvére jednotlivých družíc. Napríklad taký Sputnik, aký mal výkonný počítač a vysielač. Traduje sa, že výpočtový výkon bežného „I-fonu“ je vyššia ako používali počítače NASA v ére Apola.

Zanechte komentář