Blíží se testy motorů pro druhou SLS

Motor RS-25

Přesněji řečeno, jedna zkouška letového motoru RS-25 určeného pro pilotovanou misi EM-2 se již uskutečnila. Dne 10. března 2016, před sérií testů vývojového motoru č. 0528, byl na stanovišti A-1 ve Stennisově vesmírném středisku při zážehu trvajícím 500 sekund testován letový motor č. 2059. Tento exemplář je přitom jediným motorem použitým v raketoplánech, který zde byl v tomto desetiletí testován. Cílem testu byla kalibrace měřicích přístrojů testovacího stanoviště. Program SLS má v inventáři celkem 16 letových motorů RS-25, které postavil Aerojet Rocketdyne v kalifornském Sacramentu. Tyto motory jsou k dispozici pro první čtyři mise SLS, a další dva vývojové motory jsou k dispozici pro pozemní testy. Motory jsou přizpůsobeny požadavkům na výkon SLS včetně různých vylepšení, jako je například nová izolace trysek a nová řídicí jednotka.

Přiřazení motorů RS-25 v programu SLS.

Přiřazení motorů RS-25 v programu SLS
Zdroj: http://www.spaceflightinsider.com

MotorRok 1. letuPočet letůUskutečněné lety
2047199815STS-91, 96, 99, 106, 98, 104, 109, 112, 115, 118, 123, 126, 128, 132, 135
205920075STS-117, 122, 125, 130, 134
2062-----0
2063-----0
Zážeh motoru č. 2059, 10. března 2016

Zážeh motoru E2059, 10. března 2016
Zdroj: https://pbs.twimg.com

Koncem letošního srpna byla dokončena série zážehových testů vývojového motoru č. 0528, která byla zaměřená na odzkoušení letových řídicích jednotek pro misi EM-1. Po posledním zážehu byl motor odvezen, aby uvolnil místo pro testy nových letových motorů pro misi EM-2, č. 2063 a 2062.

Jde o jediné dva exempláře motorů RS-25 v inventáři pro program SLS, které dosud nebyly použity ani certifikovány. Motor č. 2062 byl vyroben v roce 2010, tedy v době, kdy ještě běžel program raketoplánů.

Motor č. 2063 byl sestaven v roce 2014 z náhradních dílů z důvodu navýšení počtu motorů pro program SLS z patnácti na šestnáct. Jedním z požadavků na certifikaci je demonstrace chodu motoru časově odpovídající době činnosti při skutečném letu. Tato demonstrace je v plánu právě nyní.

Příjezd motoru E2063 k testovacímu stanovišti A-1, 27. září

Příjezd motoru E2063 k testovacímu stanovišti A-1, 27. září
Zdroj: https://www.nasa.gov

Za účelem akceptačního zážehového testu „green run“ byl letový motor č. 2063 dne 27. září dodán a instalován na testovací stanoviště A-1. Zážeh v plné délce 500 sekund je naplánován na 19. října. Po motoru č. 2063 čeká stejný test i motor č. 2062.

Ačkoli nás od druhého startu rakety SLS s kosmickou lodí Orion k Měsíci dělí ještě minimálně pět roků, přichází od počátku letošního roku informace o postupném zahajování prací na tento první pilotovaný let. Dne 1. února bylo oznámeno, že začalo obrábění prvního dílu tlakového modulu Orionu. Od srpna se dokončené díly začaly postupně převážet do výrobního závodu Michoud Assembly Facility u New Orleans a zatím to vypadá, že všech sedm dílů bude v MAF nejpozději na konci října.

Vyzdvižení motoru E2063 na stanoviště A-1, 27. září

Vyzdvižení motoru E2063 na stanoviště A-1, 27. září
Zdroj: https://www.nasa.gov

Dne 16. února byl podepsán kontrakt mezi Evropskou vesmírnou agenturou a společností Airbus Defence and Space na výrobu servisního modulu pro pilotovaný Orion. ESA ještě dokončuje některé designové změny oproti servisnímu modulu pro EM-1, které se týkají snížení hmotnosti nového exempláře, přepracování a rekvalifikace jeho plynových nádrží a úpravy mikrospínače indikujícího správné rozložení panelů solárních baterií.

Orbital ATK dokončila koncem května pro nepilotovanou misi EM-1 plnění posledního segmentu vzletových stupňů SRB palivem, a v červenci zahájila odlévání segmentů pro misi EM-2. Již v srpnu společnost oznámila, že dokončila odlévání druhého z deseti segmentů.

Nejzásadnější změnou oproti prvnímu exempláři SLS bude výkonný horní stupeň Exploration Upper Stage. Ten prošel 19. ledna předběžným přezkumem návrhu Preliminary Design Review. Pro nový horní stupeň bude vyroben větší adaptér než je LVSA pro horní stupeň ICPS z mise EM-1. Výběrové řízení na návrh, vývoj, testy, vyhodnocení, výrobu a dodání nového adaptéru Universal Stage Adapter vyhrála společnost Dynetics, Inc. z Huntsville, která začala 1. srpna plnit své povinnosti vyplývající ze smlouvy s NASA.

Instalace motoru E2063 na stanoviště A-1, 27. září

Instalace motoru E2063 na stanoviště A-1, 27. září
Zdroj: https://www.nasa.gov

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
http://forum.kosmonautix.cz

Zdroje obrázků:
http://www.americaspace.com/wp-content/uploads/2014/07/rs-25_engine_test_2_0.jpg
http://www.spaceflightinsider.com/wp-content/uploads/2015/08/image3.jpg
https://pbs.twimg.com/media/CdOLTBQWwAINnDN.jpg
https://www.nasa.gov/…/s17-071_ssc-20170927-s00837_rs-25_engine_install.jpg
https://www.nasa.gov/…/s17-071_ssc-20170927-s00841_rs-25_engine_install.jpg
https://www.nasa.gov/…/s17-071_ssc-20170927-s00845_rs-25_engine_install.jpg

Blíží se testy motorů pro druhou SLS, 5.0 out of 5 based on 20 ratings
Pin It
(Visited 2 357 times, 4 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (20 votes cast)
(Visited 2 357 times, 4 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


100 komentářů ke článku “Blíží se testy motorů pro druhou SLS”

  1. Android napsal:

    Nevím jestli mám být potěšen tím že se ten HW ještě použije a nebo mám být rozmrzen z toho že po tolika spolehlivých letech bude ten HW zničen.
    Ještě že máme SpX.

    • Jiří Hošek napsal:

      Vždyť je to skvělé, že motory nezůstaly společně s raketoplány v muzeu, ale že ještě pomohou dostat astronauty NASA tam, kde 50 let nebyli!

    • tyčka napsal:

      Podle určitých názorů stála renovace SSME pomalu stejně jako pokaždé vyrábět nové motory s větší sériovostí a tudíž levněji.

      • gg napsal:

        Někde na Internetu je taková pikantní stránka o tom, jakých bot se návrháři SSME/RS-25 dopustili. Třeba že v jednom místě použili nějaký trojitý rozbočovač, protože jim vyšlo, že takhle kapalný vodík poteče daným potrubím lépe, ale až když byl motor hotový, zjistili, že se nejenže nic nezlepšilo, ale že jim ve skutečnosti prostřední dírou ten vodík teče zpátky. Podobně účinek dodatečných „boostovacích“ pump na vstupech. Na opravy nebo zlepšení čehokoli už ale nebyl čas ani peníze a podobné boty v tom motoru zůstaly dodnes. Pokusím se tu stránku časem znovu najít…

  2. spodní voda napsal:

    Takový velká, krásná, komlikovaná a drahá věc jen na to, aby se po jednom letu rozsekala na maděru. A hned čtyřikrát. To opravdu sedí přirovnání, kolik by asi stála letenka, kdyby se dopravní letadlo dalo po přistání rovnou do šrotu či kdybych po každé jízdě do práce zahodil své auto.

    • 3,14ranha napsal:

      Ještě hodně roků to s takovými výkony za hranici LEO jinak nepůjde. Až dojdou motory vybrakované z raketoplánů, je v plánu vyrábět a montovat do SLS jejich zjednodušenou verzi.

      Koneckonců na Měsíci to s výrobou paliva bude možná horší, než na Marsu. Plné uplatnění recyklovatelné rakety najdou jen tam, kde je dostupné palivo, na to se nesmí zapomenout.

      • gg napsal:

        Proč by to na Měsíci mělo být horší? Prakticky stačí najít blok ledu. Dokonce jsou na u jižního pólu (vyvýšená) místa, která jsou trvale osvětlená, takže když tam postavíte elektrárnu, můžete tam z jiných (níže položených, a trvale zastíněných) míst pumpovat hadicí vodu.

        https://www.space.com/957-perfect-spot-moon-base.html

        • Racek napsal:

          Hezká myšlenka, akorád předpokládá létat pořád na jedno místo.

        • gg napsal:

          Případně pak zavést nějakou tu dálkovou povrchovou dopravu? Nebo díky nízké gravitaci a absenci atmosféry by snad dokonce bylo možné po Měsíci „skákat“ celkem efektivně, přinejmenším na větší vzdálenosti.

        • 3,14ranha napsal:

          V principu je možné skoro všechno 😀

          … akorát ten počáteční kapitál se bude počítat na biliony dolarů (ty s 12 nulami) a většina z nás se toho asi ani nedožije.

        • gg napsal:

          Ten bilión je skutečně zbytečný. Možná tak sto miliard, a to v režii „tradičních“ institucí. Totiž za předpokladu, že alespoň nosiče zažijí dnes předpokládaný pokrok, ale to je dnes už docela dost pravděpodobné.

  3. Jiný Honza napsal:

    Díky za pěkný podrobný článek.

    Ale taky mě to použití/zničení 30 let starých olétaných, ale skvělých motorů moc netěší. Je to trochu jako vzít jetý motor z Ferrari udělat z něj kombajn.

    Mohli s ním udělat třeba znovupoužitelné okřídlené boostery (jako Energia II). Nebo „raketoplánový“ druhý stupeň. Nebo se mohli s tím prvním stupněm naučit od Muska přistávat. Nebo je mohli dát aspoň do toho muzea. Ale ne, oni to připojí k zoufalému slepenci zbytků po raketoplánech a po prvním použití to hodí do moře.
    Doufejme, že to aspoň všichni přežijí ve zdraví.

    • Jiří Hošek napsal:

      spodní voda, Jiný Honza:
      Skutečně není nutné, aby zde všichni diskutující opakovali variaci na totéž téma. Vaše názory známe z jiných článků (např. o BFR), kde skutečně měly své místo. Tento článek je ale zaměřen výlučně na popis letošních prací na přípravě mise EM-2, a k jeho napsání mě inspirovala opakovaně vyjádřená podpora od viceprezidenta USA (nejprve 6. července, nyní 5. října). Asi všichni tušíme dočasnost programu SLS, ale přípravy k misi EM-2 pokračují bez ohledu na vaše námitky. Děkuji za pochopení.

    • 3,14ranha napsal:

      Myslím že to není tak jednoduché. On je rozdíl znovupoužitelnost a znovupoužitelnost.

      SSME jsou uzavřené hydroloxy (což je absolutní špička složitosti). Sice se nezanáší sazemi, ale zase jsou tak namáhané, že (znalci mě doplní, či opraví) se stejně po návratu na zem odmontovávaly a rozebíraly při kontrolách.

      Srovnání s o hodně mladším a jednodušším otevřeným keroloxem merlinem by bylo jako ty pověstné jabka a hrušky. (počítačový návrh, moderní obrábění/tisk, méně složitý „design“)

  4. rhronza napsal:

    Když se podíváte na to, kolik toho má motor 2047 za sebou a že ho čeká už jen jeden let s kamikadze zakončením, tak je mi z toho smutno…

    • Jiří Hošek napsal:

      Téměř tři desítky nejhistoričtějších motorů SSME nebyly do programu SLS převedeny.
      Motory 2005, 2006 a 2007, které odlétaly prvních pět misí raketoplánů.
      Motory 2012, 2015 a 2017, které odlétaly mise STS-6 až STS-8.
      Motory 2011, 2018 a 2019, které byly použity při STS-9 a dalších misích. Motor 2019 byl použit ze všech nejčastěji, letěl celkem devatenáctkrát. Motor 2031, který letěl sedmnáctkrát …

      • rhronza napsal:

        Rozumím. To jsou motory opotřebované. Je motor 2047 (nebo jakýkoliv jiný převzatý ze Space Shuttle) opotřebovaný natolik, že by vydržel jen jednu misi? Nebo je jeho (jejich) následující ne-znovupoužitelnost důsledek koncepce? B je (bohužel) správně, že? Jsem si zároveň vědom, že SLS je SKVĚLÁ, ÚŽASNÁ a VELKOLEPÁ raketa.

        • Dušan Majer napsal:

          Jednou z výhod je třeba to, že když motory nebudou znovupoužitelné, mohou se z nich vytáhnout vyšší výkony.

        • Jiří Hošek napsal:

          „Historické“ motory, které byly nahrazeny už v průběhu programu STS „novějšími“, nebyly opotřebované, ale překonané. Odlétaly v průměru 9 misí, a od prvního do posledního použití konkrétního exempláře uplynulo v průměru 6 roků.
          14 „novějších“ motorů, které byly převedeny do programu SLS, odlétaly v průměru 10 misí, a od jejich prvního použití uplynulo v průměru 17 roků.
          „Nový“ motor 2062 byl vyroben před 7 roky a díly pro motor 2063 také.

        • rhronza napsal:

          to Jiří Hošek: Zastaralost motorů je také racionálně-ekonomický důvod k jejich vyřazení. Je jím také raketová koncepce VOJENSKÉHO NUKLEÁRNÍHO NOSIČE?

        • Jiří Hošek napsal:

          Nerozumím, co tím myslíte. Ve 13:42 jste napsal, že motory nejsou opotřebované, v 15:09 píšete, že jsou zastaralé?
          Jakou souvislost má Vaše druhá věta s programem SLS?

        • rhronza napsal:

          to Jiří Hošek: Nejprve jsem uvedl OPOTŘEBOVANOST (jako smysluplný důvod) a po té i Vámi uváděnou zastaralost (překonanost).

        • rhronza napsal:

          Jestli myslíte tou druhou větu narážku na dnes široce rozšířenou koncepci VŠECH raket na světě (včetně SLS, kromě F9), tak jsem tím myslel, že tato koncepce je převzata z vojenské koncepce jednorázově použitelných nukleárních strategických střel. Tato koncepce je pro vojenské účely racionální. Pro mírové vědecké účely však drahá iracionální.

        • Jiří Hošek napsal:

          Pokračovat v této diskusi nemá smysl. Dovedu si představit, kdyby byl internet v roce 1972, jak byste spamoval reportáže o letu Apolla 17 větami o zastaralosti jednorázové koncepce.

        • rhronza napsal:

          Tu podivnou „diskusi“ jste rozvířil Vy. V roce 1972 neexistoval příklad znovupoužitelné rakety, takže bych ji určitě NESPAMOVAl :-). Pěkný den.

        • Jiří Hošek napsal:

          raketoplán

        • rhronza napsal:

          Space Shuttle startoval poprvé až o 9 let později v roce 1981 😉

        • Jiří Hošek napsal:

          No právě. BFR je taky ještě daleko.

        • rhronza napsal:

          A slyšel jste už o Falcon 9? Má za sebou 16 úspěšných přistání (2 x opakované použití). Je to sice „nižší liga“, ale praktický REÁLNÝ

        • rhronza napsal:

          A slyšel jste už o Falcon 9? 😉

        • Jiří Hošek napsal:

          Jak napsal 3,14ranha.
          I hrušky a jablka mají k sobě blíž

        • tyčka napsal:

          Znovu použitelná raketa dnes neexistuje.
          Je použitelný pouze první stupeň rakety Falcon a to ještě s otázkou kolik je tam provedeno vlastně oprav a výměn dílů.

        • rhronza napsal:

          to hošek: pán mě obviňuje ze SPAM-ování (co je významově nesmyl) a pak napíšete takovou pitomost že jablka a hrušky mají k sobě blíže než Falcon 9 a BFR. Pane, snažíte se vystupovat jako znalec, ale jste jen pouhý TROLL. Přeji Vám hodně „zdaru“.

        • Jiří Hošek napsal:

          Diskuse nebyla o porovnání Falcon 9 a BFR.
          Proti jednorázově použitelnému prostředku (SLS) jste postavil reálný vícenásobně použitelný Falcon 9 a jeho 16 úspěšných přistání.
          Moje reakce „I hrušky a jablka mají k sobě blíž“ byla míněna tak, že Falcon 9 není alternativou k SLS. Je to spíš třešeň než hruška v porovnání s jablkem.

        • rhronza napsal:

          Koukám, že jste si vytvořil alternativní téma – což je vlastně podstatou vašeho trollování. Tímto vyjádřením jste jen prokázal že jste úplně mimo. Doporučuji vám začít u kořene pane „experte“…

      • tyčka napsal:

        Podle určitých názorů stála renovace SSME pomalu stejně jako pokaždé vyrábět nové motory s větší sériovostí a tudíž levněji.

        • rhronza napsal:

          A nepochází tyto názory z „dílny“ ULA. Udělali by lépe kdyby spíše přemýšleli o implementaci znovupoužitelnosti než o marketingových frázích (nic ve zlém) 🙂

        • 3,14ranha napsal:

          re: rhronza
          1. opakované použití středně výkonného otevřeného-kerolox nosiče merlin je záležitost teprve pár měsíců (vývoj založený na vědomostech NASA trval víc než 10 let), netuším jaké by to mělo mít důsledky pro super heavy uzavřený hydrolox SLS ? to i hrušky a jablka mají k sobě blíž. Někteří lidé se nechají velmi rychle rozmlsat pokrokem vědy a pak berou věci za samozřejmé…

          2. SpaceX (jakkoli jí držíme všichni palce) je s falconem 9 stále ve fázi podobné raketoplánům (ještě pořád se musí vrácené stupně prohlížet, rozebírat a servisovat… vyjde to levněji než novovýroba, ale pořád to ještě není to sci-fi na kterém zatím Elon teprve pracuje, například opakovaný start během 24 hodin s minimem servisních zásahů)

        • tyčka napsal:

          „nepochází tyto názory z „dílny“ ULA“
          Nepochází – nýbrž z účetnictví NASA, kde byla uvedena smlouva s částkou na renovaci motorů. NASA to zveřejňuje jako veřejná instituce.

        • tyčka napsal:

          „vědecké účely však drahá iracionální.“
          Raketoplán ukázal, že to iracionální není – 20 tun nákladů a 7 členů posádky s pravděpodobností fatální havárie 1%. Start – bez nákladů na vývoj – stál kolem 1 miliardy.

        • rhronza napsal:

          re 3,14…:
          vývoj NASA trval 10 let (na poli znovupoužitelnosti chybná cesta významně ovlivněná zájmy armády ) a soukromé firmě se to podařilo za pár měsíců – no silnější argumenty proč tuto část technologie předat spíše soukromému sektoru jste už uvést nemohl :-))

          tak to jste objevil ameriku pane, stav technologie ještě úplně nesplňuje strategický cíl, ale významně se přibližoval a stále přibližuje

        • rhronza napsal:

          to tyčka:

          „nepochází tyto názory z „dílny“ ULA“: ale pochází

          „vědecké účely však drahá iracionální.“
          a raketoplán má koncepci jednoúčelové vojenské rakety? No to asi ne. Máte v tom zmatek, mícháte jablka a hrušky pane…

        • 3,14ranha napsal:

          re: rhronza
          nečetl jste pozorně – Elonovi vývoj reusable trval 10 let a to měl dveře otevřené do archivů NASA. Zatím mu to funguje u středního nosiče (pozor ! reusable mód poměrně značně snižuje nosnost). A stále to ještě není ve fázi vystřel, přistaň, doplň palivo a vystřel znova. (nekritizuji Elona, naopak mu fandím, jen krotím horké hlavy snílků)

          A vy už tady sníte o reusable super heavy. To může trvat pět let, ale klidně třeba i patnáct ! Nejsem materiálový inženýr, ale namáhaní spodní části rakety, či případné turbulence atd. rostou s výkonem nosiče geometrickou řadou. Ostatně Elon to sám přiznal v debatě o Falconu Heavy.

        • tyčka napsal:

          „a raketoplán má koncepci jednoúčelové vojenské rakety? No to asi ne. “
          Psal jste o koncepci vojenské jednorázové rakety.
          Projekt o opakovaně použitelný nosič tu již byl a to právě raketoplán.
          A byl to ekonomicky neúspěšný projekt oproti jednorázově použitelným raketám.

        • rhronza napsal:

          to 3,14…: :-)) dokážete mě docela pobavit. Opakováním poměrně známých skutečností a tím že mi (zřejmě) vytýkáte, že sním. Ano to máte pravdu. Beze snů by nebylo ani aktuálního stavu znovupoužitelnosti. A také je mi jasný Muskův koeficient (viz třeba FH). Ale to neznamená, že se nebudu zmiňovat o poměrně zřetelné (a pro budoucnost kosmonautiky fatální) otázce znovupoužitelnosti (gigantických) raket. Mějte se 🙂

        • rhronza napsal:

          to tyčka: Pane psal jsem o iracionalitě jednorázově použitelných nukleárních strategických střel pro mírové účely. A o čem píšete Vy? Začínám z této diskuse nepříjemný pocit. Že tu jde jen o to poučit „neználky“ o té správné realitě. A právě „tváří v tvář“ té realitě to budete mít stále těžší. Nadále již nebudu reagovat. Užijte si svých 10 sekund slávy.

        • tyčka napsal:

          “ a soukromé firmě se to podařilo za pár měsíců – no silnější argumenty proč tuto část technologie předat spíše soukromému sektoru jste už uvést nemohl“
          Třeba toto je ukázka vaší neznalosti. Měl i speciální zařízení na kterém v poušti testoval přistání. A pak prováděl testy na vracejícím se 1.stupni – to ještě stále bez jakéhokoliv pokusu o přistání. A stálo to celé 1 miliardu dolarů – to je přímo informace od SpaceX.

        • rhronza napsal:

          to tyčka: vy nemáte ani základní přehled o tom co já vím – ta informace o využívání poznatků NASA je poměrně známý a banální fakt pane „experte“:-))

  5. Rudolf Šíma napsal:

    Kdyby podobně velký nosič dál rozvíjelo Rusko nebo se o něj pokoušela Čína, fascinovaně bych sledoval cvrkot. U Amíků mnozí tuší, že by mohla existovat jiná cesta, tak se leckdo bouří proti „vyhazování“ amerických peněz. Pokud se rozhodli pro SLS, užívejme si to skvělé dobrodružství. Nikde jinde není k mání. Osobně děkuji za každou informaci o postupu prací. Tím neříkám, že nefandím znovupoužitelnosti, u Ariane 6 mne bude zajímat mimořádně.

    • Jiří Hošek napsal:

      Sledoval bych cvrkot i u FH/Dragon pro oblet Měsíce turisty, ale SpaceX už 32 týdnů mlčí.

    • maro napsal:

      Je hezké, jak SpaceX krásně zapracovalo na posunu pohledu na efektivní využívání raketové techniky. Viděno tímhle novým pohledem, by tady dnes, kdyby někdo obnovil starty Space Schuttlu, asi všichni NASA vyčítali, že neskutečně plýtvá prostředky, když je lije do toho sice znovupoužitelného prostředku, ale za cenu neskutečných nákladů na lidskou sílu a technologie.

  6. Jaro Pudelka napsal:

    NASA teda musí mať rozsiahle Know-how o opakovanom používaní raketových motorov. Pevne verím, že aj oni sa raz pohnú tým správnym smerom. SLS považujme radšej za medzi krok a nie chybu.

    • Vojta napsal:

      Já si naopak myslím, že SLS je poslední raketa od NASA. Soukromým raketám nebude moci dlouho konkurovat (i když si myslím, že své si odpracuje). Pro NASA pak bude zajímavější stavba vědeckých sond a teleskopů a třeba i výzkum alternativních druhů pohonu a zdrojů energie. Za vynesení nákladu do vesmíru si už jen jednoduše zaplatí.

      • 3,14ranha napsal:

        Ono je to celé ještě víc relativní, když si uvědomíme, že pro NASA ty rakety vlastně vždycky vyráběly soukromé firmy.

        V podstatě je to vše o sumě prostředků, ekonomice provozu a o platícím zákazníkovi.

  7. rhronza napsal:

    to Dušan Majer (14:24): Ano tento názor jsem též četl. Vím kdo ho uvádí (ULA u Vulcanu) Upřímně řečeno chápu ho jako „temporary“ než se ukáže, že je to chybná cesta.

    Je to jako když říkáte: k cestě mezi Washingtonem a Prahou je výhodnější použít nové jednorázově použitelné letadlo než abychom stavěli letadlo které těch cest vydrží např. 100, protože výroba takového nového letadla je levnější než výroba letadla vícenásobně použitelného. Vnímám to jako výraz levného a rychlého (lobbistického) zdůvodnění NEOCHOTY investovat a inovovat, protože to, co teď děláme je nejlepší možné. S takovou bychom ještě dnes jezdili na páru. A možná ani na tu ne, protože by byla moc nová, neodzkoušená a bez záruky spolehlivosti :-).

    Co se nakonec prosadí, bude záležet na úspěchu (či neúspěchu) toho, co dělá SpaceX. Upřímně řečeno: co EM navrhuje v podobě BFR je ve svých důsledcích nesmírně vzrušující a držím jim všechny palce….

    NASA také přeji ať se jim splní všechny plány a ať některé klíčové technologie ponechá soukromému sektoru.

    • tyčka napsal:

      Jeden více-použitelný a přitom ekonomicky neúspěšný projekt už tu byl a to raketoplán.

      • rhronza napsal:

        Jeho výsledná koncepce byla silně ovlivněna požadavky armády. Těžko říci jak by to dopadlo, kdyby nemuseli být její požadavky splněny. Možná něco jako Dream chaser?

      • tyčka napsal:

        Dle všeho naprosto stejně.

      • Jaro Pudelka napsal:

        Ak si premietneme vedecký prínos raketoplánu – HST a ISS, do ekonomických hodnôt, tak raketoplán mal úspech. Jeho odstavenie a súčasne nepokračovanie vo vývoji bola fatálny chyba, ktorej dôsledky ťažia američanov dodnes – strata vlastných nosičov a lodí pre pilotované lety. V podstate aj EM využíva pri BFR základné koncepčné princípy STS.
        A SLS je defacto zmutovaný klon STS.

    • Racek napsal:

      Milý příteli, uvědom si, a jistě to víš, že užitečný náklad bývá až desetkrát dražší než nosič. Takže nešetříme na letu 10 – 30 procent (zatím jen různé publikované odhady) o které se podělí objednatel a dodavatel, ale pro objednatele pouze procent několik. Ovšem také za cenu podstatného snížení užitečného nákladu. Takže tato výhoda jistě platí, ale ne zcela univerzálně, jak nám ukázal i raketoplán. Nicméně koncepce p. Muska je velmi elegantní a začínám věřit, že bude úspěšná. Samozřejmě, sériovost, jednoduchost a promyšlená koncepce Falconů bude i nadále hlavním nositelem jeho úspěchu.

  8. Duško napsal:

    Ďakujem za skvelý článok!
    Vidím, že sa medzi čitateľmi vytvorili dve skupinky obdivovatelia Space-X a obdivovatelia NASA. Ja fandím kozmickému výskumu!
    Porovnávať Falcon 9 a Falcon Heavy s raketou SLS je ako miešať hrušky a jablká!
    Pre porovnanie:
    Falcon 9 nosnosť na dráhu LEO 22,8 t
    Falcon Heavy na dráhu LEO 54,4 t
    raketa SLS na dráhu LEO 70 – 130 t.
    s toho vychádza že na jednu raketu SLS treba 3 až 5,7 Falconov alebo 1,2 až 2,4 Falconov Heavy!
    Pokiaľ nebudú známe presné ceny za štart a znovupoužitie (doprava na pevninu, kontrola, údržba atď.., baviť sa o tom čo je výhodnejšie alebo lacnejšie je predčasné!

    • Dušan Majer napsal:

      Já jen doplním, že u F9 a FH jde o nosnost bez přistávání, což SpaceX moc nechce.

    • Jiří Hošek napsal:

      Jsem rád, že se Vám článek líbil.
      Nevnímám to jako skupinky obdivovatelů SpaceX a NASA. Nikdo tady nemá nic proti SpaceX. I já si myslím, že SLS je poslední raketa NASA, ale snažím se informovat o technice, která již byla zadána do výroby. Ten článek vůbec nebyl postaven ve smyslu SLS vs BFR či FH.

      • Duško napsal:

        Viem, že sa snažíte informovať objektívne, zato Vám ďakujeme, len odpovede diskutujúcich ma privádzajú k tomu že sú tu dve skupiny obdivovateľov.
        Článok bol napísaný perfektne, ďakujeme.

    • 3,14ranha napsal:

      Myslím že to není o fanouškovství k určité instituci. Spíš mi přijdou někteří lidé spíše kritičtější/pesimističtější a jiní naopak až nekritičtí co se vědeckotechnického pokroku týče. Všichni víme v čem je budoucnost… rozdíl je v očekávání zda se toho ještě my dožijeme (přinejmenším v masovém měřítku).

      Třeba takový tank (resp. obrněné vozidlo) navrhl už Leonardo da Vinci, ovšem reálné možnosti průmyslu jeho rozšíření umožnily až o několik set let později. Stejný případ Babageův počítač – dokonce ho začal vyrábět, jenže mu PRASKALY SOUČÁSTKY, takže skutečně funkční se ho nadšencům do historie povedlo vyrobit teprve před deseti lety !

      Co se nosnosti SLS týče, tak je třeba ještě připočíst možnost že existují náklady, které NIČÍM MENŠÍM nahoru ani nedostanete. (to se týká třeba i Bigelow nafukovaček)

      • Yokotashi napsal:

        Klicova otazka ovsem je, kolik takovych nakladu opravdu existuje.

        Diky ISS uz umime smontovat ruzne veci primo na LEO a pokud to tam FH dokaze dopravit vyrazne levneji rozebrane (a treba pokud tam dokaze dopravit palivo, tak k nemu neni potreba ani motor – da se znovupouzit druhy stupen F9/FH), tak by to melo smysl.

        • 3,14ranha napsal:

          Některé věci smontovat nejdou, u některých by to výrazně zvýšilo hmotnost, nebo omezilo pevnost stanice jako celku. Jak píšu níže Bigelow vyžaduje superheavy nosič, jaderný reaktor též.

          ISS je první skutečně trvale a nepřerušeně obydlená stanice (zatím cca 15 let v kuse), první kde se „téměř“ rutinně provádí výstupy do volného prostoru, fascinuje mě, jak rychle si lidi zvyknou na takový epochální pokrok. její modulární konstrukce přitom vykazuje řadu kompromisů a vnitřní prostor pro posádku je více než spartánský.

          Vnitřní objem SLS se udává 900 m3, stejný objem (pro posádku, zásoby, vědeckou aparaturu…) by šel dosáhnout pouhými dvěma moduly odvozenými od SLS (alá Skylab 2) . Za cenu pouhých dvou startů SH nosiče SLS byste nahoru dostal stanici přinejmenším stejně dobrou jako 15 let budovanou a 150 miliard drahou ISS.

          Ať mě nikdo nechápe špatně – nějak se tyhle věci lidstvo naučit muselo, ale je třeba si uvědomit, že podle odborníků všech šest členů posádky se více než 80% času věnuje údržbě a KONSTRUKCI stanice, proto američané chtějí zvednout počet členů posádky na 7 .

        • Jirka Hadač napsal:

          Když už sme u té ISS a prostornosti. Viděl jsem kdysi video od Sunnity Williams, a zdálo se mi z toho, že je ta ISS obrovská a byl jsem unešený. Nedávno sem to procházel přes streetview a najednou mi spadla brada, jak je vlastně malá. Samozřejmě, že pokud budeme brát Mir (I tam jsem viděl hezké video), tak ten se nedá srovnávat a se Saljuty už vůbec ne (tam jsem viděl jen foto). A přitom to dalo obrovskou práci to postavit. U té DSG to po ISS bude takové mi přijde až klaustrofobní. Ale zase jsem drnohryz (výraz z knih A. Heinleina), co se posuzuje věci jen podle jejich plochy (neumím létat), a ikdyž vím, že v mikrogravitaci opravdu člověk využije celý objem a ne jen podlahu, tak si to psychologicky představit neumím. A to sem už viděl mraky videí z orbtu. Takže I relativně malá DSG bude dostatečně velká a co si pamatuju přednášku jak Dušana Majera, tak Michala Václavíka, tak stejně nebude ani dlouhodobě, ani nepřetržitě obývaná, alespoň tedy ze začátku a jak se věci změní potom se vlastně uvidí. Výhledy jsou co si pamatuju tak do roku cca 2030.

    • Duško napsal:

      Oprava:
      na jednu SLS treba 4,6 až 8,6 F 9 alebo 2,3-4,3 FHW.

  9. sam napsal:

    Clanek pekny,nosice teto tridy vsak uplatneni mimo ad hoc projekty nenajdou. Soukromnici provozuji a budou provozovat lehci nosice ktere najdou uplatndni na trhu. FH je tak maximum, Musk muze o tezsich nosicich klidne basnit dal, realita ho vrati na zem. To misim na Mesic nebrani, jen se lod sestavi cca ze 3 startu FH na orbitu. Porad to vyjde levneji nez udrzba vyrobni a provozni infrastruktura na rakety typu SLS, je jen otazkou casu kdy to nekdo odpiska. Skoda ze se pri projektu DSg neuvazovalo timto smerem.

    • Jiří Hošek napsal:

      Projekt DSG je optimalizován na plné využití kapacity rakety SLS, tj. Orion + cca 10 tunový náklad (např. modul stanice) při jednom startu SLS.

    • 3,14ranha napsal:

      Nikdo vám najisto neřekne, zda se na to najde dostatek kapitálu, samozřejme je rozdíl nějakou věc vymyslet a je rozdíl tu věc i zaplatit a vyrobit.

      Ale spousta myslitelných, nebo už i navržených nákladů potřebuje nosič ALESPOŇ o výkonu srovnatelném se SLS – ať se bavíme o Bigelow modulech, jaderných reaktorech, nebo teleskopech.

    • Samo napsal:

      Nemôžeme tvrdiť že FH je maximum čo potrebujeme dnešné náklady sú závislé viac než dosť na tom ako drahý a silný nosič si môže daná spoločnosť/agentúra ak sa objaví nosič s nosnosťou 150t na LEO a bude stáť 11 miliónov/štart tak bude nákladu ver mi viac než dosť. Ako tu už bolo spomenuté DSG je šité pre SLS nie naopak.

    • gg napsal:

      Proč by SpaceX nadále provozovala Falcony, když Raptor má mnohem lepší provozní parametry, ať už výkonnostní nebo ekonomické (menší opotřebení provozem, například)? I ten nejmenší v současnosti myslitelný dlouhodobý scénář je alespoň stavba „Superfalconu“ s Raptory místo Merlinů. I ten by ovšem měl nosnost větší než FH.

  10. Marian napsal:

    Tenhle projekt je pro kosmonautiku slepá vývojová větev a vyhozené miliardy které mohli být využity mnohem smysluplněji.

    • Jiří Hošek napsal:

      Děkujeme za komentář. Pilotovaná mise EM-2 má nadále silnou politickou podporu a s ohledem na úroveň financování by se mohla uskutečnit během pěti let.

      • Adam napsal:

        Děkujeme, vážený pane Hošku, za výraznou změnu Vaší rétoriky, která byla vynucena průměrnou inteligencí Vašich, doufám stále jestě vážených, čtenářů.
        A dovolte, aby Vám bylo připomenuto, že americký viceprezident Pence rozhodně není ten, který výhradně určuje politické směřování USA jak se nám zde snažíte podsouvat. A, pravděpodobně k Vaší nelibosti, ani není ten, který rozděluje statní prachy.

        Já nevím, tak pod takovými články nespouštějte diskuzi, když Vás tak dráždí to, že čtenáři mají SVOJE názory! Smiřte se konečně s tím, že čtenáři nejsou pouze ovce.
        Nebo ty články nepište tak jednostranně. To už Vás, při vší úctě, mohlo ale napadnout. Občas mám podezření, že na programu SLS jste osobně zainteresovaný 🙂

        Nicméně… je velmi příjemné vidět od Vás v souvislosti s programem SLS napsané: „Asi všichni tušíme dočasnost programu SLS“ a „… mise by se mohla uskutečnit během pěti let“. Zajímavé 🙂
        Rád bych Vám připomněl, že „by se mohla uskutečnit“ není totožné jako „uskuteční se“.

        Závěrem tedy… berte prosím na vědomí, že Vaši čtenáři mají svoje názory. Jestli byste chtěl opak, tak mně dovolte Vám připomenout, že aktuální rok je 2017 a nikoliv např. 1989. A také zachovávejte chladnou hlavu – jak vidno, ne vždy se Vám to daří.
        Děkuji za pochopení.

        • Dušan Majer napsal:

          Tady se už prostě musím ozvat. Jiří Hošek reaguje tak, jak reaguje, protože o celé věci ví více, než diskutující (proto také píše články, aby informace předával dál k lidem, kteří je nemají). Vůbec se mu nedivím, když se pod články stále znovu a znovu objevují ty samé výkřiky jako přes kopírák. Nikdo neříká, že čtenáři musí mít jediný názor. Problém je ale v tom, že když někdo něco takového napíše a Jiří Hošek (nebo kdokoliv jiný) vidí, že daný čtenář při psaní komentáře vycházel z toho, že má špatné informace, tak vysvětlí vše na pravou míru, jak se věci mají. Chápu tedy jeho frustraci z toho, že tato práce (vysvětlování faktických omylů a nedostatku informací v diskusi) má efekt házení hrachu na zeď, protože i když danému čtenáři vysvětlí, že se věci mají jinak, než jak daný čtenář psal, tak ten čtenář zanedlouho u jiného článku napíše zase úplně ten samý výkřik jako předtím. jako kdyby mezitím nedostal žádné informace. To není o tom, že chceme, aby čtenáři mysleli jedním směrem. Současná situace se podobá tomu, že někomu ukážete strom a on bude tvrdit, že vidí motor. Tak mu pracně a důkladně vysvětlíte, že tohle jsou větve, tohle listy a tohle kořeny a to na motoru není. Za týden se s daným člověkem setkáte znovu a on opět tvrdí, že vidí motor i když před ním stojí strom – jasně, vím, že jsem to přirovnání přehnal do extrému, ale snad si rozumíme ohledně základního principu.
          Abych to uzavřel – nechceme omezovat svobodu myšlení našich čtenářů, ale pokud někdo vychází z nepravdivých, zastaralých či jakkoliv neúplných informací a z nich pak sestavuje své logické konstrukce, je potřeba jej na to upozornit a předložit mu fakticky správné údaje, což kolega Hošek dělá nejen ve svých velmi podrobně a kvalitně zpracovaných článcích, ale snaží se o to i v diskusi. Asi sám uznáte, že odkývat všechny názory bez ohledu na jejich pravdivost není správné. Na odlehčení si dovolím jeden tématický vtip:

          Pokud žák v minulosti tvrdil, že krokodýl je ryba, byla to chyba.
          Dnes to pochopitelně není chyba, ale žákův osobitý vlastní názor, který má právo zastávat a je třeba to bez výhrad respektovat. Na učiteli je, aby nezranil žákovu křehkou osobnost či nenarušil jeho sebevědomí. Musí proto vytvořit vstřícnou kreativně edukační atmosféru a pro dané tvrzení najít vhodnou interpretaci.Např.: „Správně, Pepo, krokodýl vskutku patří mezi ryby, patří také ale i mezi obojživelníky. I mezi tropický hmyz, zkrátka mezi všechny obyvatele afrických řek. Patří mezi ně, protože spolu s nimi tvoří jednu velkou šťastnou rodinu, které se říká ekosystém. Ale jinak je to plaz, ty debile!“

        • zargos napsal:

          Článek i ten vtip jsou super.

          Doufám,že Elon nebude škudlit a podobně budeme zásobováni informacemi z vývoje a testování i u BFR.

        • Dušan Majer napsal:

          Věřme tomu, zatím se o pokrocích občas něco objeví a každé takové příležitosti rádi využijeme k tomu, abychom ji přetransformovali do podoby článku. 😉

        • gg napsal:

          „Jiří Hošek reaguje tak, jak reaguje, protože o celé věci ví více, než diskutující“

          Tak to mě opravdu zajímá. Pan Hošek má tedy nějaké informace diskutujícím skryté, které říkají, že SLS nakonec vyjde výrazně levněji a smysluplněji, než jak se donedávna myslelo?

        • Dušan Majer napsal:

          Nechytejte mne, prosím, za slovo – mluvím obecně.

        • gg napsal:

          Nechytám nikoho za slovo; nejbližší komentář pana Hoška mi hned na očích zmiňoval právě toto téma. Nemohu teď posoudit jeho jiné komentáře a nepředpokládal jsem, že je odkaz na ně, když šlo o reakci na reakci na právě tento komentář pana Hoška.

        • Dušan Majer napsal:

          Šlo o obecné konstatování, které se nevztahovalo k jednomu konkrétnímu tématu či komentáři.

        • 3,14ranha napsal:

          re: gg
          ono je to od vás poměrně demagogicky postavené – nikdo neříkal že SLS bude levná. Ono to dost dobře při téhle velikosti nejde. Podstatné je že SLS zatím vůbec nemá reálnou konkurenci.

          Všichni držíme palce Elonovi, ale to přece neznamená že výzkum vesmíru stopneme a počkáme si až co Elon vyrobí. Existuje jedna a tisíc možností že se mu to nemusí povést buď v dohledné době, nebo ekonomicky smysluplně. (ekonomicky se myslí se současnými možnostmi průmyslu a vědy, ne samotný princip reusable, ten je samozřejmě neprůstřelný)

    • Racek napsal:

      Ta mise, milý příteli, je misí zkušební, ověřování schopnosti, spolehlivosti a možností celé koncepce. Prostě z hledisky konstrukčních principů se uskutečnit musí. Dobrým příkladem bylo právě Apollo.
      I tak si myslím, že poslat lidi k Měsíci už při druhém letu sestavy je docela odvaha.

    • 3,14ranha napsal:

      I kdybyste měl pravdu, tak dává větší ekonomický smysl už investované náklady zhodnotit použitím systému, než to celé hloupě a byrokraticky seškrtat.

      Opak je ovšem pravdou, než někdo vyrobí reusable super heavy nosič, tak se prostě SLS používat bude. Kupříkladu k tomu Měsíci se NIČÍM MENŠÍM rozumně nedostanete.

  11. zargos napsal:

    SLS má trochu zpoždění,dané předchozími veletoči a rozpočtem,ale je dobře,že pokračují dále.

    Že by v NASA o znovupoužitelnosti nepřemýšleli se říct nedá,byl to jeden z hlavních směrů při vývoji STS,stejně jako u nástupce X-33. Nakonec to nevyšlo,tak se vlastně vracíme k Saturnu 5 a zachraňovat se nebude nic. Zatím,uvidíme časem. Falcon9 taky první stupně nezachraňoval hned od začátku,druhý zatím ani jednou a SLS jako zcela jiná váhová kategorie k tomu by snad měla od začátku přistávat rovnou do VAB 🙂

    Pokud něco má mít nebo nemá mít smysl,tak to lze s jistotou říct,až řešení budeme moci porovnat,např. SLS ca. BFR. Než tu BFR bude,tak si SLS ještě užijeme.

    První zkouška na BFR se blíží,a to start FH,tedy jak se SpaceX bude dařit kočírovat 27 motorů najednou.

  12. sam napsal:

    Trosku skluz rekl bych, pritom udela podobnou sluzbu jako Saturn 5.

    „Na místo něj si ale kongres přeci jen protlačit vývoj těžkého kosmického nosiče Space Launch System (SLS), který má poprvé startovat už v roce 2016. “

    https://diit.cz/clanek/superrakety-v-dosavadni-historii-kosmonautiky/superraketa-pro-21-stoleti

    Kdyby to bylo nadupane revolucnimi technologiemi jako zruseny Venture star tak clovek odklady chape, tady se jde vyslapanou cestou.

  13. sam napsal:

    Stalo by za uvahu komentare pod clanky zrusit a prevest je do spolecneho fora, kde budou tematicke okruhy SLS DSG atd., ono to muze opravdu vypadat jako polemika s autory clanku, kteri jen skvele a vecne popisuji realitu. A diskujici casto a radi probiraji neustale to same.

    • ptpc napsal:

      Ale také fórum už existuje. V prvom riadku blogu je na neho odkaz. Potom sa stačí len zaregistrovať.

      • sam napsal:

        Existuje, ale je skoro mrtve.

        • ptpc napsal:

          Tak to je vec názoru.
          Ale potom nechápem logiku vašej argumentácie – navrhujete vytvoriť fórum, ktoré je ale podľa vás „skoro mŕtve“.

    • Jiří Hošek napsal:

      Díky za návrh. Dva dny jsem z důvodu nedostatku času nereagoval, ale zítra bych si chtěl znovu projít celou diskusi a ještě odpovědět na otázky, které ke mně byly vzneseny. Chápu, že někteří diskutující chtějí probírat témata jako neekonomičnost SLS, ale já jsem si z toho do budoucna odnesl, že nechci, aby se moje články staly platformou pro tyto diskuse. O to jsem ostatně požádal hned 11.10.2017 (10:25) s tím, že moje články jsou tematicky jinde a jen popisují probíhající přípravu na schválené kosmické lety, a že v minulých dnech byly publikovány vhodnější články jiných autorů, kde diskutující mohli tyto své názory prezentovat. V posledních dvou dnech jsem přešel k přesvědčení, že do budoucna bych na tom měl místo žádosti trvat jako na podmínce. Což bohužel někteří berou jako omezení svobody slova.

  14. ptpc napsal:

    Ako vždy ďakujem za presné a kvalitné informácie. 🙂

  15. Jiří Hošek napsal:

    „Tenhle projekt je pro kosmonautiku slepá vývojová větev a vyhozené miliardy které mohli být využity mnohem smysluplněji.“

    Byl jsem tady kritizován za svoji odpověď ZDÁNLIVĚ nesouvisející s uvedeným výrokem. Odpovím tedy přímo. Představa, že neexistence jednoho projektu NASA automaticky znamená příležitost pro financování jiných programů v téže finanční výši, vychází z nepochopení priorit a procesu tvorby nejen rozpočtu NASA, ale celého federálního rozpočtu. Pokusím se to demonstrovat na tabulce History of NASA’s annual budget (millions of US dollars) na stránce
    https://en.wikipedia.org/wiki/Budget_of_NASA
    Pro porovnání mezi jednotlivými roky je nutno použít sloupec „2014 Constant Dollars“. Vezměme jen roky v pravé části tabulky. Proč byl rozpočet NASA v letech 1989 – 1998 nejvyšší? Kvůli vývoji a stavbě modulů ISS. Jaký by byl rozpočet bez ISS? Samozřejmě nižší. Peníze by nešly do jiných kosmických projektů, nešly by do NASA. Naopak, do NASA šly právě jen díky projektu kosmické stanice. Mimochodem, je to vidět i ve srovnání rozpočtů NASA nejen v reálných, ale dokonce i v nominálních částkách, tedy neočištěných o inflaci.
    Další příklad: Od roku 2011 je propad oproti předchozím rokům. Co se stalo? Byly ukončeny lety raketoplánů a současně byl zrušen program Constellation. Jak tedy byly nově využity miliardy, které šly dříve na tyto programy? Něco sice zůstalo v nových programech SLS/Orion a Commercial Crew, ale v reálných částkách nastal téměř třímiliardový propad rozpočtu NASA. Peníze zůstaly mimo kosmonautiku.

Zanechte komentář