Na Vandenbergově základně se ke startu chystá raketa Atlas V v konfiguraci 541. Jde tedy o druhou nejsilnější verzi této rakety, jaká je k dispozici! Zítra ráno v 7:38 našeho času by mělo dojít ke startu tohoto nosiče na tajnou misi NROL-42. V dalších dnech se můžete těšit na podrobný článek věnovaný rozboru nákladu, ale už nyní Vám můžeme prozradit, že se pod aerodynamickým krytem s největší pravděpodobností ukrývá družice ze systému Trumpet. Ty obíhají kolem Země po eliptické dráze skloněné vůči rovníku o desítky stupňů a zachytávají zde slabé pozemní signály. K tomu jim slouží obří anténa – některé zdroje hovoří až o průměru 150 metrů!
Jelikož jde o tajný start, bude vysílání ukončeno tradičně při odhození aerodynamického krytu, ale i přesto se můžete podívat na animaci toho, jak by měl let probíhat.
Celkově zítra půjde o:
- 655. start rakety z rodiny Atlas od roku 1957
- 298. start Atlasu z Vandenbergovy základny od roku 1959
- 244. misi s horním stupněm Centaur
- 221. použití stupně Centaur na raketě Atlas
- 482. let exempláře motoru z rodiny RL10
- 21. start motoru RL10C-1
- 79. start hlavního motoru RD-180
- 90., 91., 92. a 93. použitých urychlovací blok na tuhé palivo
- 73. start rakety Atlas V od roku 2002
- 15. start, na kterém úřad NRO použije Atlas V
- 5. start Atlasu V v letošním roce
- 108. start rakety typu EELV (Evolved Expendable Launch Vehicle)
- 25. start rakety EELV pro úřad NRO
- 121. start rakety pod hlavičkou firmy United Launch Alliance
- 65. start Atlasu V pod hlavičkou ULA
- 34. start pro NRO z Vandenbergovy základny
- 25. start rakety od ULA pro NRO
- 23. start Atlasu V v konfiguraci 5XX
- 5. start Atlasu V v konfiguraci 541
- 47. start Atlasu V z rampy SLC-3
- 14. start Atlasu V z Vandenbergovy základny od roku 2008
- 48. start NRO od potvrzení startů v roce 1996
- 25. potvrzený start pro NRO z Vandenbergovy základny
- 3. start pro NRO v letošním roce
EDIT: Start byl odložen kvůli vadné baterii na raketě Atlas. Náhradní termín zatím neznáme.
Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/
https://spaceflightnow.com/
https://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
http://spaceflight101.com/…/2017/09/av_nrol42_m49162017123815AM631.jpg
150m ?!
Tak to je macek, je ešte niečo väčšie ?
Tučím že nie !
pb
„Ty obíhají kolem Země po eliptické dráze skloněné vůči rovníku o desítky procent“
Nemalo byť o desiatky stupňov ?
Mělo, opraveno, díky!
S největší pravděpodobností se jedná o jedny z největších kosmických samostatných umělých objektů – konkurovat jim mohou jen satelity Mentor/Orion (např. NROL-37 startující vloni na Deltě IV Heavy). U nich se také odhaduje průměr antény nad sto metrů. Účel mají podobný – sběr signálů, liší se však oběžnou drahou. V případě družic Trumpet se uvádí rozměr antény 100 – 150 metrů, přičemž ověřit se to moc nedá.
Lunar Explorer 49 měl na oběžné dráze kolem Měsíce ve výšce asi 1000 km anténu s rozpětím 228 metrů. Sice byla jen tyčová, ale i tak je to solidní zařízení. Poslední kontakt byl v srpnu 1977.
Takže Molnya. Od té doby, co to bylo tak hezky vysvětleno při startu NROL-76, tak se mi ta dráha nevím proč moc líbí, je chytře vymyšlená 😉
Přesně tak.
Tak tenhle vycet kolikat, start je to v cem… To je naprosty mazec!
Zaujalo mne to na webu spaceflightnow a řekl jsem si, že by to mohlo být zajímavé i pro naše čtenáře. 😉
Souhlas, ty statistiky jsou bomba, ale taky me zaujal ten počet tech bloků na tuhé palivo, pro mě dost malý počet, hádal bych toho víc, ale s čísly se hádat nechci. Jako, tohle se hodí vždy, u každého startu. Ikdyž u sojuzu, to by se to poslouchalo, 1855 start (to číslo teď tahám z hlavy, ikdyž plus minus se moc nepletu:-D. Prostě, Amíci jsou milovníci statistik, ale fakt to má něco do sebe.
Pokud si vezmeme, že zatím letělo 72 Atlasů V, tak statistiky nám řeknou, že rozložení verzí je následující:
401: 37
411: 4
421: 6
431: 3
501: 6
521: 2
531: 3
541: 4
551: 7
To znamená, že startů s
0 bloky bylo 43 (401: 37 + 501: 6)
1 blokem byly 4 (411: 4)
2 bloky bylo 8 (421: 6 + 521: 2)
3 bloky bylo 6 (431: 3 + 531: 3)
4 bloky byly 4 (541: 4)
5 bloky bylo 7 (551: 7)
To znamená (43×0) + (4×1) + (8×2) + (6×3) + (4×4) + (5×7) = 89 dosud použitých urychlovacích bloků.
Zdrojem počtu startů jednotlivých verzí je wiki
Pane šéfredaktore, velmi si vážím vaší práce a vím že tu nedáváte nic, co nelze alespoň minimálně ověřit, nebo ozdrojovat. Na vteřinu sem nepochyboval, že je to pravda. Jen sem se taky juknul, na stejnou stránku jako vy, a taky sem jen koukal, 72 startů, 89 bloků, takže povětšinou to musí létat v základní verzi. Doufám, že můj předchozí příspěvek nezněl pochybovačně, to sem rozhodně neměl v úmyslu a mrzelo by mě to.
Rozhodně jsem to nebral ve špatném, spíše mne napadlo, že by bylo zajímavé sem dát nějaká konkrétní čísla, aby si to každý mohl lépe představit. 😉
Tá štatistika je super. Len mi tam chýbajú aj nehody. Či nemala?
Atlas V opravdu žádnou nehodu neměl. Jen v roce 2007 se předčasně vypnul druhý stupeň a satelity se na cílovou dráhu musely dostat na vlastní pěst.