ŽIVĚ: Návrat Sojuzu s americkou rekordmankou

Sojuz MS-04 s ruským ostříleným kosmonautem Fjodorem Jurčichinem a dvojicí amerických astronautů – Jackem Fischerem a Peggy Whitson se v nejbližších hodinách vrátí na Zemi. Oba pánové tak zakončí svůj pobyt dlouhý 136 dní, zatímco Peggy Whitson skončí mise dlouhá 289 dní! V tomto článku budete mít možnost sledovat celý návrat v přímém přenosu NASA TV. Dnes večer ve 20:40 našeho času posádka hermeticky uzavře průlez mezi Sojuzem a zbytkem ISS, aby se mohla začít připravovat na odlet.Samotné oddělení je naplánováno na 23:58 našeho času, přičemž Sojuz pak ještě vykoná kolem Země jeden a půl oběhu. V neděli ve 2:29 SELČ se zapálí motor lodi proti směru letu, takže dráha na opačném konci Země klesne do zemské atmosféry. V tu chvíli bude posádka mířit vstříc přistání do brzkého rána. Kazašskou step už budou čechrat jemné paprsky svítání, když se ve 3:22 našeho času dotkne návratová kabina zemského povrchu.

EDIT: Kabina bezpečně přistála ve 3:21 SELČ. Okno s přímým přenosem jsme tedy nahradili záznamem finální fáze přistání.

Zdroje informací:
http://spaceflight101.com/

Zdroje obrázků:
http://spaceflight101.com/…/sites/150/2017/09/ms04-landing-crew.jpg

ŽIVĚ: Návrat Sojuzu s americkou rekordmankou, 5.0 out of 5 based on 14 ratings
Pin It
(Visited 3 030 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (14 votes cast)
(Visited 3 030 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


38 komentářů ke článku “ŽIVĚ: Návrat Sojuzu s americkou rekordmankou”

  1. Jirka Hadač napsal:

    Tak příletem poskočí Peggy na hezké 7 místo v top 10 nejdelších letů. A zůstane tam už jen poslední zástupce z rodiny Saljutů na pozici 9. https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_spaceflight_records#Ten_longest_human_space_flights

    • Kamil napsal:

      Sedmý ovšem bude Jurčichin, ten si taky zlepšil čas. Peggy bude osmá.

      • Jirka Hadač napsal:

        V tomhle seznamu ne, tohle je seznam nejdelších letů, to co myslíš ty je kumulovaný čas v kosmu. Tam máš samozřejmě pravdu.

  2. Hrdina napsal:

    Přeju jim šťastnou cestu a hladké přistání.

  3. David napsal:

    Musím říct, že by se mi líbila online kamera z orbitálního modulu Sojuzu, když si oblékají skafandry. Zajímalo by mně, jestli mají přesně danou proceduru, kdo komu pomáhá,nebo improvizují.

  4. Martina napsal:

    Dobré ráno, kde bych prosím našla video z celého návratu této posádky?
    Také bych mě zajímala problematika adaptace astronautů po návratu na Zemi, jak se vyrovnávají po tak dlouhé době v mikrogravitaci na gravitaci tady na Zemi, co všechno musí ihned po návratu absolvovat, aby se zotavili?
    Děkuji a zdravím všechny příznivce kosmonautiky. Martina

    • Dušan Majer napsal:

      Hezký den,
      video z přistání teď vkládám do článku místo přehrávače NASA TV.

      Co se týče procedur, tak po přistání si astronauti několik hodin jen pasivně zvykají. Rehabilitace začínají až po několika dnech. Ruští kosmonauti často létají do ČR, kde se mohou plně zotavit. Jejich program připomíná procedury, kterými prochází pohybově postižení pacienti – mají rehabilitace pro obnovení svalové hmoty, ale samozřejmě i relaxaci, protože na ISS zažívají značný stres (malé prostory, pevně daný program, neustálý hluk a vědomí, že se může něco pokazit – musí být stále ve střehu).

  5. vonSchmeks napsal:

    Ak sa nemylim, tak kreslo v lodi Sojuz je tvarovane na mieru pre kazdeho astronauta zvlast. Nakolko ale Peggy startovala v MS-02 a vratila sa v MS-04 to znamena, ze uz v MS-04 mala druhe identicke kreslo. Myslim si ze to je tiez jedna zo zaujimavosti do zoznamu „prvych“. Alebo sa podobna situacia uz stala?

    • Ketivab napsal:

      Samotná křesla jsou ve všech Sojuzech stejná. Každý astronaut má však svou vlastní „výplň“ do těchto křesel, kterou lze přemístit.

      • Jirka Hadač napsal:

        Přesně jak říkáš, Deník astronautky na tohle vše odpovídá. Když si vzpomenu, jak vypadala na té fotce při odlévání té výplně, tak si říkám, to je jak kdyby ji tam mučili 🙂

    • Dušan Majer napsal:

      Přesně tak a já jen dodám, že to nebylo poprvé, kdy se tahle vložka měnila – nedávno něco podobného dělali i Kelly a Kornijenko při svém téměř ročním pobytu. Také startovali v jiné lodi, než v jaké se vraceli.

    • android napsal:

      Výměna anatomických vložek je součástí bezpečnostní procedury pro případný nouzový návrat a probíhá (pokud je mi známo) jako jedna z prvních procedur při příletu „nového soujuzu“. Ti kteří budou sestupovat v tom starém si mění vložky na svá křesla. Pro případ evakuace předpokládám mají vždy pevně určený zasedací pořádek dle umístění své anatomické vložky.

  6. hansnasa napsal:

    Všiml jsem si,že když kabina letěla upoutána na padáku,tak ten neustále pravidelně pulzoval.Tedy pravidelně se rozšiřoval a zužoval.Nikdy jsem si toho jinde nevšiml.Nevíte čím by to mohlo být? Optický klam to podle mne nebude.

    • Dušan Majer napsal:

      Mělo by to být normální, pokud se nepletu, tak jednou říkali, že je to ochrana padáku proti rychlému celkovému nafouknutí, které by jej mohlo poškodit.

    • Ondřej Šamárek napsal:

      To je normální chování padáku, říká se tomu, že vrchlík „dýchá“. Více či méně to dělají všechny kulaté padáky.

  7. Rado napsal:

    To je mašina ten Sojuz. Koľko ľudí mu už zverilo život a nedajú naň dopustiť. Keď si predstavím koľko astronautov bolo nešťastných pred štartom raketoplánu lebo dobre vedeli jeho nedostatky, musí byť Sojuz ukľudňujúci.. 🙂

    • Dušan Majer napsal:

      Všechno má své výhody a nevýhody. U raketoplánů šlo o velký prostor, který astronauti měli a o malé přetížení při návratu.

    • Jirka Hadač napsal:

      Ono, ten balistický sestup sojuzem taky žádná sláva, Makarov s Lazarevem a další by mohli povídat. Ale ano, přežili to. A momentálně je sojuz neuveřitelně spolehlivá loď, teď už jsou mouchy vychytané.

      • maro napsal:

        Ten nechteny balisticky sestup si vyzkousela i dnesni hrdinka Peggy. A je jen super, ze neco takoveho pro lod v uzkych existuje. Co by za to v Columbii dali, kdyby si mohli presednout do dvou trimetrovych kouli a nerizene „skocit“ dolu a pak cekat az se otevrou padaky.

        • Jirka Hadač napsal:

          Souhlas Maro, taky jsem četl, že se to prostě stává I v dnešní době,já věděl, že tam byl asiat, teď sem si to dohledal – jihokorejec, ale že tam byla Peggy, to sem si neuvědomil. V tom dokumentu na youtube tvrdí, že tehdy člověk zažívá 9g. Vůbec netvrdím, že je to příjemné a tady by se dalo souhlasit s Vítězslavem, že pohodlí nehraje roli. Ale ten Makarov s Lazarevem zažívali 21g a to není o pohodlí, ale o život. Taky se z toho nikdy pořádně Lazarev neuzdravil a do kosmu už neletěl a píše se, že na následky umřel.

  8. Spolehlivost sojuzů jak směrem nahoru,tak dolů je neuvěřitelná.Tady nějaké pohodlí nehraje roli.Až bude něco lepšího k mání tak prosím.Zatím nebýt sojuzů tak lidstvo sedí doma v obýváku…Uvědomujete si to?

    • Dušan Majer napsal:

      To nikdo nepopírá, jen tu došlo na srovnávání. Tak je fér říct, že každý systém má klady i zápory, včetně Sojuzů. Ano, Sojuz má velké zásluhy, ale nemůžeme o něm říct, že je dokonalý a bez chyby.

    • Spytihněv napsal:

      Jinak. Nebýt Sojuzů, tak létáme do vesmíru prostě něčím jiným. Ale nějaký dopravní prostředek existuje, tak proč ho nevyužít? Jako obvykle chyběl onen blahodárný tlak a motivace. Je to samozřejmě jen spekulace, ale jsem přesvědčen, že kdyby Sojuzy skončily třeba s pádem SSSR, tak bychom dnes rozhodně „v obýváku“ neseděli a nikdo by si nedovolil zastavit raketoplány. Naopak. Byly by zdokonalovány a kdo ví, co by se z nich nakonec vyklubalo.

      • maro napsal:

        No jo. Akorat by uz nezbyly prachy treba na Curiosity na Marsu, kdyby se ta raketoplanova cerna dira na penize jeste porad provozovala.

        • tyčka napsal:

          Po ukončení provozu raketoplánů se snížil rozpočet NASA – takže pokud by zůstal v původní výši – peníze by se našli na obojí.

      • tyčka napsal:

        Oni by zůstali v provozu i nejspíš i tehdy, kdyby Rusko nesouhlasilo s prodejem míst v Sojuzu NASA.

    • vonSchmeks napsal:

      K tejto úvahe by som sa strašne rád vyjadril. Teraz sa mi pustila fantázia na plné obrátky keď si predstavím ako by sa veci v kozmonautike mali nebyť Sojuzu, alebo inak povedané, keby Sojuz nebol taký spoľahlivý, že by po ňom Nasa siahla ako po najlepšom náhradnom riešení predčasného ukončenia služby raketoplánov. Možno by v takom prípade Nasa možno ani nezvažovala predčasné ukončenie programu raketoplánov. Možno by lietali ďalej a v Nasa by dôsledne dolaďovali nedostatky a zvyšovali by bezpečnosť tých pekelných oblúd ktoré som tak strašne rád sledoval na pristátí na Cape. Odhliadnuc od evidentných nespočetných výhod ktoré má Sojuz voči raketoplánu, proces odletu od stanice a pristátia sa nedá porovnať, ten nádherný backflip po oddelení a to dokonalé nežné dosadnutie na dráhe sú veci proti ktorým je vysielanie návratu Sojuzu proste strašná nuda. 🙂 To bola len taká moja úvaha na tému návratu posádky z ISS, v skutočnosti mám samozrejme rád aj Sojuz, tak ma nezabite…

    • tyčka napsal:

      NASA by prostě urychlila práce na pilotované lodi, která by se nasadila na existující raketu. A to tak, že by ji prostě parlament to nařídil na úkor ostatních programů.

  9. Milda napsal:

    Po dlouhé době jsem sledoval návrat v přímém přenosu, a docela jsem se zděsil. Nejprve mě překvapilo, pokud jsem dobře přeložil anglický komentář asi z NASA, že střídají záběry řídicího střediska v Houstonu a v Koroljevu u Moskvy. V Houstonu bylo celkem dost lidí za počítači, ale v potemnělém Koroljevu skoro nikdo. Odkud tedy byl sestup kontrolován?
    Infografika naznačila, že těsně před dopadem kabiny zafungují trysky na zbrždění. Jenže během sestupu na padáku se objevovaly obláčky jako by odpouštění paliva.
    Jak sebou ta kabina praštila, je po nich, říkal jsem si. Kamera stále v pohodě sledovala dopad, pak mračna prachu a nikde nikdo, jen vrtulník se mihnul. Pak hromada teréňáků ke kabině. Čekal bych nějaký speciál, ne to co Rusové ukazovali, že používají na vyhledání.
    A ten zmatek kolem. Na pár minut vypadl signál kamery. Pak dva astronauti jak v nafukovacích křeslech, Pegy nikde. Ten s kytkou lítal kolem a předal ji pak Pegy jako by ji chtěl zahodit. Připadalo mi to děsně amatérské.
    Naposledy jsem v přímém přenosu sledoval poslední přistání raketoplánu, ale to je jiná kapitola.
    Pamatuji si první přistání Američanů na moři: letadlovka Guadalcanal, špičková práce vrtulníku, profický zásah žabích mužů dostat posádku do člunu nebo rovnou do závěsu vrtulníku.
    Připadá mi, že za čtyřicet let přistání ve stepi se nic nezměnilo.

    • Dušan Majer napsal:

      ISS má opravdu dvě řídící střediska – Houston v Texasu a Koroljov u Moskvy. To, že ve druhém jmenovaném bylo méně lidí nic neznamená. 😉
      Ano, trysky se zapalují zhruba metr a půl nad povrchem a jejich úkolem je zpomalit finální fázi přistání. Jedná se o motory na tuhá paliva,proto není možné jejich obsah vypustit. Ty obláčky, které jste viděl patřily s největší pravděpodobností odpouštěnému peroxidu vodíku, což je procedura, která se provádí při každém přistání. Právě ten oblak prachu, který zmiňujete, je důkazem, že se brzdící motorky aktivovaly.
      Rusové používají k zajištění posádky po přistání vrtulníky, terénní auta a pak speciální obojživelné automobily. Je to vybavení, které perfektně odpovídá podmínkám, kam se přistává.
      A co se výpadků signálu týče – je to přecijen pustá step, kde signál moc silný není.
      Astronauti jsou vyjímáni z lodi podle toho, jak jsou umístěna jejich sedadla. Peggy zřejmě seděla na sedačce, která se „evakuuje“ jako poslední.
      Sečteno ap odtrženo při tomhle přistání nebylo nic mimořádného a všechno proběhlo jako obvykle. Dokonce bych řekl, že lidé, kteří zajišťují tyto služby už mají za ty roky tolik zkušeností, že je hned tak něco nerozhází. 😉

    • Rado napsal:

      Milda to čo vám pripadá amatérske je zúčastneným v kazašskej stepy úplne jedno. Oni to majú tak vychytané aby to bolo vždy na dané podmienky na jednotku. A ako to ukazuje história na 99% im to funguje. Samozrejme priestor na zlepšenie je vždy ale asi to na dané podmienky nieje podstatné.

    • maro napsal:

      Vám vůbec nedochází, že ti kosmonauti, kteří přistáli v Sojuzu strávili půl roku nebo dokonce skoro rok ve stavu beztíže. I když cvičili, tak je ta naše gravitace po přistání doslova drtí. To se vůbec nedá srovnat s lidmi, kteří byli týden nebo maximálně čtrnáct dní na výletě v kosmu, tedy Apollo na Měsíci nebo mise raketoplánu. Proto musí úplně všechno dělat pozemní personál. A ten si musí tu základnu umístit tam, kde se přistává. A dělá to hodně rychle. A taky kosmonauti jsou venku na vzduchu hodně rychle a taky jsou rychle přemístěni na lehátka do medicínského stanu, aby si odpočinuli. A těch lidí je tam hodně, protože na tom fleku jsou různé specializace. Technici, kteří musí zajistit kosmickou loď, lidé, kteří vytahují a přenášejí kosmonauty (fakt se to ještě nedělá žádným robotickým přenašečem, a proč taky, že?), lékařský personál zjišťující zdravotní stav, tlumočníci i nějaký ten papaláš z Roscosmosu a z NASA.

  10. hansnasa napsal:

    Porovnávat Raketoplán se Sojuzem je jako srovnávat Velorex s luxusním Mercedesem.Tedy je to nesrovnatelné.Vždy jsem doufal,že se raketoplány budou neustále inovovat co se týče bezpečnosti a podle mne se daly upravit i pro cesty za oběžnou dráhu Země.Je úsměvné,že SLS je vlasně skládačka s dílů po raketoplánech a finančně na tom taky není až tak výhodně dobře.To zmiňuji proto,že se pořád hovořilo o finanční katastrofě jménem Raketoplán.SLS podle mne moc levnější nebude,spíše naopak.

    • Jirka Hadač napsal:

      Jako asi určitě levnější nebude.
      Co se týká shuttlů, tam, kdyby měli začít inovovat pořádně, tak by to asi museli překopat od základů. A pokud NASA chce jít do stanice u měsíce, eventuelně letů na Mars, nic jiného jí nezbývá. Shuttly by to neunesly, leda by to zase skládaly na oběžné dráze, ale bylo by to se stejným rizikem jako u STS-107. Energija by to zvládla, ale STS ne, ten byl navržen tak, aby vlastně hlavně vynesl sám sebe + menší náklad. Energija vynášela pasivní Buran a byla v tomhle daleko variabilnější. Ale to už dost utíkám od původního tématu.

    • Rado napsal:

      Nehnevajte sa ale to je porovnanie päť ročného dieťaťa sediaceho v pieskovisku držiac v jednej ruke maketu raketoplánu a v druhej sojuzu. To nieje ísť autom z BA do BB a tešiť sa že mercedes je priestranný tichý a pohodlný a keď sa pokazí zavoláš odťah. Ako sa furt spomína cesty do vesmíru nikdy nebudú bezpečná rutina a hra o životy je vždy vysoká. Aj kozmonauti sú len ľudia a nieje im jedno do čoho sadnú a či obetujú trochu toho komfortu za vyššie percento prežitia. A ani amíci ani rusáci niesú blbí a preto lieta Sojuz a nie raketoplán…

      • hansnasa napsal:

        Sojuzy lietajů pro to,že Rusové v poslední době nejsou schopni nic lepšího postavit.Viz např.Nauka. A co se týče nebezpečnosti raketoplánů,ono to není zas tak jednoznačné.Hlavně u Chalengeru a částečně i Columbie byly hlavní důvody selhání,lajdáckost,arogance a politické tlaky,to dnes již všichni víme.Dnes sleduji jak se při vývoji SLS vše xkrát zkouší,tak si nedovedu představit situaci,kdy povolí start této rakety i přes to,že se proti němu postaví technici s důkazy,že pravděpodobně vybuchne.

      • tyčka napsal:

        Hlavním důvodem byla ekonomika – příliš drahé lety raketoplánu po dostavbě ISS. A místa v Sojuzu bylo Rusko ochotno NASA prodat.

    • maro napsal:

      To porovnání moc nesedí. V tom raketoplánu se totiž zase motá sedm lidí. Takže je to jako porovnávat škodovku Fábii s mikrobusem, jehož zadní dvě třetiny jsou odděleny přepážkou pro nějaký náklad. Mikrobus, který má sice pohodlná sedadla, ale zase má jen jeden okruh brzd, které občas selžou.

Zanechte komentář