Zásobovací loď Progress MS-07 by měla u ISS zakotvit pouhé tři hodiny (dva oběhy) po startu. Časem na tento profil mohou přejít i pilotované lodě. Zdroj
1. září 21:26
Zásobovací loď Progress MS-07 by měla u ISS zakotvit pouhé tři hodiny (dva oběhy) po startu. Časem na tento profil mohou přejít i pilotované lodě. Zdroj
1. září 21:26
PLD Space
Společnost PLD Space 23. dubna oznámila, že k dnešnímu dni získala od svých průmyslových a kvalifikovaných institucionálních akcionářů 78 milionů eur na rozšíření výrobních zařízení pro svou nosnou raketu Miura.
23. dubna 14:00
BlueHalo
Výzkumná laboratoř letectva udělila společnosti BlueHalo kontrakt ve výši 24,4 milionu dolarů na podporu laboratorního Satellite Assessment Center, organizace, která modeluje a analyzuje zranitelnost vesmírných systémů.
21. dubna 15:00
Orbex
Orbex, společnost se sídlem ve Spojeném království vyvíjející malou nosnou raketu, získala 20,8 milionu dolarů. Finance mají posloužit k urychlení prací na jejich nosné raketě Prime, s nosností až 180 Kg na LEO.
21. dubna 13:00
Slovinsko podepsalo Artemis Accords
NASA a slovinská vláda oznámily, že Slovinsko podepsalo Artemis Accords při společném dialogu v Lublani. Slovinsko je 39. zemí , která podepsala dohody.
21. dubna 10:00
Zemřel Muhammed Faris
Zemřel kosmonaut Muhammed Faris, který byl prvním kosmonautem ze Sýrie a druhým Arabem, který letěl do vesmíru, zemřel ve věku 72 let. Faris letěl jako člen posádky Sojuzu TM-3.
Čest jeho památce.
20. dubna 15:00
Starší pořady na Stream.cz (skončily v prosinci 2018)
A člověk by si myslel, že 6 hodin stačí. Že je to dostatečně rychlé. Tohle musí být úplně příšerné na výpočet, provedení a to vše při zachování bezpečnosti pro ISS.
Bude to velká výzva.
Pamatuju si váš komentář pane Majer, z posledního progresu co letěl, že první zážehy prakticky provádí už hned po odpojení od nosiče, že jsou předprogramované. Pořád si to jen představuju, to to tu Zemi musí oblétat při permanentně zapnutém motoru a měnit jen orientaci v prostoru.
To zase ne, ty zážehy trvají jen několik desítek sekund a pak se motor vypne.
Není to až tak velké novum. U Gemini XI třeba proběhlo rendez vous s Agenou během prvního obletu, u prvních misí Sojuzů zase byly lodě při navedení na orbit vzájemně vzdáleny pouhých několik desítek kilometrů.
To současné zrychlování je dáno modernizací hardwaru nosičů i lodí samotných, díky kterému se přesnost navedení zlepšuje (v těch šedesátých letech to byl úctyhodný výkon, ale do spolehlivosti měly tehdejší okolnosti a prostředky daleko).
Tu druhou část lze jen podepsat. Přeci jen, mít v LM počítač, co mám v mobilu, tak nemusí na řízení sáhnout 🙂
Ale co se týká té první, tak se chci zeptat na následující. Je či není rozdíl v tom, zda cílové dokovací těleso (Agena) odstartuje hodinu a půl před Gemini či či tam krouží už roky? Logická odpověd zní, že by to mělo být jedno. Ale odpověď neznám. Při té investici za tolik a tolik miliard se mi nezdá, že by jim to schválili manažeři, letět přímo k ISS, co kdyby se něco stalo, aby lítalo na orbitu ISS mrtvé těleso, to si asi nelajznou, zvlášť, když by se rozpadlo.
Nějak moc nechápu tu otázku. Je jedno, jestli tam Agena kroužila hodinu a půl nebo ISS několik dekád, pokud je na stabilní dráze, budou postupy pro navedení k cílovému tělesu stejné. A i přes superrychlou dráhu bude Sojuz nějaké ty korekce dělat, takže třetí stupeň by ISS ohrozit neměl, pokud máte na mysli tohle…
Přesně to sem měl na mysli.