SLS a Orion začnou stavět stanici u Měsíce

Dlouhé měsíce se o tom spekulovalo a diskutovalo na internetu, ale v posledních týdnech stále častěji přichází oficiální vyjádření, která fanouškům kosmického výzkumu dávají jistotu, že se nejedná jen o nezávazná slova vypouštěná do větru. Řeč teď není o ničem menším, než o nové americké superraketě SLS, lodi Orion a o nástupci Mezinárodní vesmírné stanice, která má vzniknout u Měsíce. Před několika dny totiž proběhla oficiální jednání kosmických agentur, ze kterých vyšly velmi zajímavé informace, které se týkají nejen rakety a kosmické lodi, ale i kosmické stanice, která nás připraví na let k Marsu.

Raketa SLS na mobilní plošině.

Raketa SLS na mobilní plošině.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

Abychom byli přesní – objevily se informace o obou již dříve plánovaných misích EM-1 a EM-2 a kromě toho se vůbec poprvé objevily oficiální informace o tom, jaký bude úkol mise EM-3. Pokud by někdo o misi EM-1 ještě neslyšel, provedeme rychlou rekapitulaci – půjde o nepilotovanou misi, na které se především otestuje raketa SLS a kosmická loď Orion, která poletí k Měsíci a během téměř měsíc dlouhé mise bude kroužit i po jeho oběžné dráze. Tato mise měla původně přijít v roce 2018, pak sklouzla přibližně za polovinu roku 2019 a podle aktuálních informací ke startu nedojde dříve, než 15. prosince 2019. Tohle datum navíc platí jen v případě, že všechno půjde správně a bez zádrhelů.

Důvody, které vedly k tomuto odkladu však dnes rozebírat nebudeme, protože se tolik netýkají tématu článku. Můžeme Vám ale slíbit, že příští týden vyjde tradiční shrnutí uplynulého čtvrtletí z hlediska příprav na novou americkou éru, ve kterém Jiří Hošek vše důkladně rozebere a vysvětlí.

Raketa SLS za letu

Raketa SLS za letu
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/

Nové informace přišly také k misi EM-2, tedy první misi, při které do lodi Orion usednou lidé. Dříve se hovořilo o tom, že tato mise nastane někdy mezi roky 2021 a 2023, přičemž nyní je jako termín startu stanoven 1. červenec roku 2022. Pozoruhodné je, že v takovém případně by mezi misemi EM-1 a EM-2 byl rozestup dva a půl roku. To se zdá hodně, ale NASA přitom už dříve uváděla, že mezi těmito misemi chce rozestup 33 měsíců, aby bylo možné realizovat všechny potřebné změny, které souvisí s pilotovanou lodí a její podporou.

Důležité je, že na misi EM-2 se má zahájit stavba nástupce mezinárodní vesmírné stanice, který vznikne u Měsíce. Potěšující je, že z dostupných dokumentů vyplývá, že odborná veřejnost pro tento projekt používá jednotné označení, což budeme rádi respektovat i my – stanice u Měsíce nese název Deep Space Gateway (zkráceně DSG), což můžeme přeložit jako Brána do hlubokého vesmíru. Při této misi by měl být vynesen první díl této stanice – modul PPE (Power and Propulsion Element).

Modul PPE (Power and Propulsion Element)

Modul PPE (Power and Propulsion Element)
Zdroj: russianspaceWeb.com
Překlad: Dušan Majer

Pravidelní čtenáři našeho webu si jistě vzpomenou na článek, který jsme vydali před několika měsíci. Byla v něm řeč o modulu PPB (Power and Propulsion Bus), který měl stanici zajišťovat energii a manévrovací schopnosti. Jde o stejný projekt, jen se změnilo jeho jméno – Bus nahradil Element a z PPB se stalo PPE. Jak ale na našem fóru upozornil Michal Václavík z české kosmické kanceláře, jistotu v tomto směru zatím nemáme: „Je vypracovaná i varianta mise EM-2 bez PPE. Stavba DSG by se tak o jednu misi posunula.“

Jak jsme avizovali už na začátku, kromě novinek o již známých misích jsme se dočkali také informací o misi EM-3. U ní zatím chybí termín, ale místo toho víme, že má jít o pilotovanou misi, která vstoupí na oběžnou dráhu kolem Měsíce. Konkrétně půjde o dráhu označovanou jako NRHO (Near-Rectilinear Halo Orbit), což můžeme přeložit jako téměř přímá halo orbita. NRHO je považována za ideální spojnici mezi libračními centry L1 a L2 soustavy Země-Měsíc. Její výhodou jsou vysoce stabilní protáhlé eliptické dráhy jejichž nejnižší body jsou blízko povrchu Měsíce.

Tím, že se stanice DSG postaví na NRHO znamená, že mezinárodní partneři mohou využít této dráhy k relativně jednoduchému (z hlediska potřebné energie) vysazení robotického nebo i pilotovaného landeru na měsíční povrch. Mise EM-3 by měla trvat 16 – 26 dní a její úkoly jsou dva „Prověřit výkon palubních systémů mimo nízkou oběžnou dráhu při pilotovaném letu“ a druhým úkolem má být vynesení obytného modulu Hab, který se u Měsíce připojí k již dříve vypuštěnému modulu PPE (Power and Propulsion Element).

Start rakety SLS Block 1B

Start rakety SLS Block 1B
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/

Pilotovaná loď Orion a modul Hab budou startovat z Floridy na raketě SLS Block 1B. Nosič dopraví vynášenou sestavu na dráhu se sklonem 28,5 stupně, přičemž urychlovací bloky na tuhé palivo a centrální stupeň vynesou horní stupeň a náklad na dráhu s nejnižším bodem ve výšce 41 kilometrů a nejvyšším 1806 km vysoko. Tato na první pohled netypická dráha má sloužit bezpečnosti. Pokud by totiž nedošlo k zážehu horního stupně EUS, zajistila by tato dráha, že loď Orion samovolně vstoupí do atmosféry, takže posádka by byla v bezpečí.

Při běžné misi by pak stupeň EUS provedl zážeh, který by vytáhl nejnižší bod do výšky 185 kilometrů, takže sestava by dosáhla parkovací oběžné dráhy. Následovaly by kontroly palubních systémů a pokud by bylo vše v pořádku, zapálil by EUS své motory znovu a provedl by zážeh TLI (Trans-Lunar Injection), který by poslal náklad vstříc Měsíci.

Orion s modulem Hab

Orion s modulem Hab
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

Během přeletu mezi Zemí a Měsícem by se Orion oddělil od zbytku sestavy, otočí se o 180°, aby se mohl spojit s modulem Hab. Přesné detaily této mise zatím nejsou známy a budou se upřesňovat v dalších měsících a letech podle toho, jak se budou zpřesňovat návrhy samotné stanice DSG. Jisté je, že během 3 – 10 dní dlouhého přeletu použije Orion své korekční motory k nejméně čtyřem zážehům OTC (Outbound Trajectory Correction), které zpřesní příletovou dráhu k Měsíci.

Díky těmto manévrům se Orion a Hab dostanou do ideálního bodu pro vstup na NRHO, zatímco oddělený stupeň EUS provede úhybný manévr, při kterém odletí na heliocentrickou dráhu. Když se Orion a Hab dostanou na NRHO, kosmická loď domanévruje vstříc modulu PPE a jeho čtyřčlenná posádka se postará o spojení obou částí. V tu chvíli začne skutečné kosmické sestavování nové vesmírné stanice.

Úplně vlevo loď Orion - uprostřed modul Hab - vpravo modul PPE provádějící zážeh

Úplně vlevo loď Orion – uprostřed modul Hab – vpravo modul PPE provádějící zážeh
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

Jak jsme psali již o několik odstavců dříve, mise EM-3 zatím nemá stanovený termín startu, ale hovoří se o tom, že by ke startu mohlo dojít rok po EM-2, tedy v polovině roku 2023. To by znamenalo, že k tomu dojde 24 a půl roku po misi STS-88, na které raketoplán Endeavour zahájil sestavování současné ISS. Ale zpátky k DSG – Jakmile budou Hab a PPE úspěšně propojeny, posádka Orionu provede sérii kontrolních činností, přičemž loď zde zůstane připojena 10 – 20 dní.

Následně se Orion oddělí a zanechá zárodek DSG kroužit kolem Měsíce, přičemž pro posádku začne cesta domů. Stejně jako v případě příletové dráhy záleží i v případě dráhy odletové na konkrétně zvoleném profilu – délka návratové dráhy se liší od 3 do 10 dnů. Při cestě k Zemi Orion opět použije své korekční trysky ke korekcím dráhy, aby se loď dostala do ideálního bodu pro vstup do atmosféry. Celá mise EM-3 bude zakončena přistáním na padácích do vln Tichého oceánu nedaleko Kalifornie. V oblasti již budou čekat lodě, které Orion zachytí, postarají se o posádku a dopraví je do přístavu San Diego.

Jízdní řád raket SLS ve Fázi 1 (do roku 2026)

Jízdní řád raket SLS ve Fázi 1 (do roku 2026)
Zdroj: http://images.spaceref.com

Na aktuálních plánech jsou důležité tyto věci – raketa SLS a loď Orion mají zajištěný program, který jim zajistí dlouhodobý a hlavně užitečný provoz. Jelikož stanice vznikne u Měsíce, bude moci SLS plně využít svůj potenciál a zároveň nám otevře nové možnosti výzkumu, které na ISS nejsou možné. Důležité je i to, že stanice DSG začíná nabírat reálné obrysy. Ano, zatím ještě nevznikl letový hardware a leckdo může namítnout, že papír snese všechno, ale objektivně musíme uznat, že za poslední rok se v rámci příprav na tento ambiciózní projekt podařilo uskutečnit značný pokrok. Informace z konce minulého týdne tak potvrzují reálnost harmonogramu, který jsme na našem webu prezentovali v březnu letošního roku – viz obrázek u tohoto odstavce.

Ke stanici DSG přilétá loď Orion.

Ke stanici DSG přilétá loď Orion.
Zdroj: https://cdn.arstechnica.net/

Možná nejdůležitější signál, který k nám aktuální informace vysílají, může na první pohled zapadnout, což by byla škoda. Ať už se podaří vypustit PPE v rámci mise EM-2 v roce 2022, nebo až v rámci EM-3 o rok později, znamená to, že DSG bude vznikat souběžně s provozem ISS. Nenastane tak hluché místo mezi ukončením provozu ISS a zahájením stavby nové stanice. Je pravda, že DSG nebude trvale obydlená jako ISS, ale i tak bude mít pro vědecký pokrok mimořádný význam – třeba už jen proto, že se tu budou testovat technologie pro pilotovaný let k Marsu, v rámci kterého by tato stanice fungovala jako přestupní místo, odkud bude odlétat meziplanetární loď a kam se bude zase vracet.

Pokud by Vás zajímalo, jaké přínosy může mít stanice DSG, co všechno nás může naučit a jak nám pomůže v rámci příprav na let k Marsu, pak Vám doporučím níže přiložený záznam přednášky Michala Václavíka, kde je celé téma důkladně rozebráno.

Zdroje informací:
https://www.nasaspaceflight.com/
http://forum.kosmonautix.cz/

Zdroje obrázků:
https://www.nasaspaceflight.com/…/Screen-Shot-2017-09-22-at-12.05.57-350×198.png
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2017/09/2017-09-22-202716-350×241.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2017/09/Z2AAAAA-350×139.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2017/09/2017-09-22-203119-350×241.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/…/Screen-Shot-2017-09-22-at-12.04.02-350×194.png
https://www.nasaspaceflight.com/…/Screen-Shot-2017-09-22-at-12.03.55-350×213.png
https://cdn.arstechnica.net/wp-content/uploads/2017/03/Gerst1-1.jpg

SLS a Orion začnou stavět stanici u Měsíce, 5.0 out of 5 based on 32 ratings
Pin It
(Visited 4 933 times, 2 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (32 votes cast)
(Visited 4 933 times, 2 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


40 komentářů ke článku “SLS a Orion začnou stavět stanici u Měsíce”

  1. Spytihněv napsal:

    Pokud vše půjde podle plánu, tak už budeme mít za sebou dvě pilotované výpravy Orionu k Měsíci a DSG už dvě spojené části jako svůj základ a teprve pár měsíců poté se vrátí OSIRIS-REx od Bennu. Sice nevěřím, že nebudou odklady, ale i tak se ty dlouhé roky docela scvrkávají a hned vše vypadá lépe :- )

  2. Zdeněk napsal:

    A jak to NASA chce finančně utáhnout, když bude provozovat ISS a také DSG + se chce připravovat na let k Marsu, což podle mě znamená navrhnout a postavit první meziplanetární loď.

    • Jiří Hošek napsal:

      Financování návrhů a stavby meziplanetární lodi není otázkou nejbližších roků, zatímco návrhy rozpočtů NASA obsahují pouze pětiletý výhled. Vaši otázku si tedy dovolím zredukovat na souběžný provoz ISS a DSG.
      Rozpočet NASA pravidelně sledujeme a snažíme se jej analyzovat, naposledy zde:
      http://www.kosmonautix.cz/2017/06/co-prozradil-trumpuv-rozpocet-o-stanici-u-mesice/
      Když tu analýzu stručně shrnu – domnívám se, že pro finanční zajištění záměru stavby PPE s vynesením v roce 2022 a Habu v roce 2023 musí být struktura výhledu rozpočtu, navržená administrativou, přepracována.

  3. ventYl napsal:

    To, ze DSG nebude trvale obyvana ma platit len pocas subehu s ISS, alebo pocas celej jej existencie?

    • Jiří Hošek napsal:

      DSG je v současnosti definována jako minimální obyvatelná stanice určená pro krátkodobé pobyty posádek, jejímž dlouhodobým úkolem je usnadnit vybudování a testy pilotovaného tranzitního systému DST (Deep Space Transport). Podle současné architektury by se dlouhodobé pilotované lety měly uskutečňovat v DST, nikoli v DSG.

      • ventYl napsal:

        Aha ok, cize DSG sa berie skor ako nejaky ekvivalent Skylabu/rannych Saljutov v cislunarnom priestore. To beriem, znamena to, ze rizika hlbokeho vesmiru sa beru fakt seriozne.

  4. Edemski napsal:

    Ten Cislunar Support Flight vypadá jako Falcon 🙂

  5. Jiný Honza napsal:

    První posádku Orionu po příletu k Měsíci oficiálně uvítá čínská delegace. Vzhledem k velkému zájmu diváků a novinářů o tuto událost SpaceX vypraví několik zvláštních Dragonů.

  6. Před EM-3 ještě k DSG přiletí v ideálním případě ESPRIT. Pokud by se to nestihlo, tak může přiletět i později, bude to ale vyžadovat složitější přestavbu DSG pomocí staničního manipulátoru.

  7. vedator napsal:

    Cim viac detailov o DSG je na verejnosti, tym nezmyselnejsia mi pride, dovody:
    – Rusi nebudu mat dostatok financnych a materialnych prostriedkov na tento projekt, Cinania k nej nebudu ani prizvani, ESA a JAXA bude hrat este menej podstatnu rolu ako pri ISS. Tym padom hovorit o nastupcovi ‚medzinarodnej‘ stanici znie ako laxativny oxymoron. Bude to slepa vetva ako raketoplany – minutych kopec financii bez adekvatneho prinosu
    – aj o ISS sa hovorilo, ze bude pestupna stanica na Mesiac a Mars – vieme ako to je. Vyhoda ISS oproti DSG: LEO, dostupnost so svojimi zariadeniami a dopravnikmi k nej maju ESA, NASA, Rusi, Jaxa,..
    – samostna stanica a doprava k nej bude nechutne draha
    – pocet projektov, ktore s nou pocitaju, sa daju spocitat na prstoch jednej ruky
    – vedecky prinos v porovnani s ISS (podla projektov) zatial zanedbatelny

    • Dušan Majer napsal:

      Nesouhlasím ani v jednom bodu. Konkrétně:
      – Rusko by mělo dodat přechodovou komoru, časem sem má létat loď Federace – ok, je to daleko, ale plány tu jsou. Evropa a Japonsko se mají podílet v rámci výroby obytných modulů a jejich astronauti budou na stanici létat. Netuším jak jinak byste si představoval mezinárodní stanici.
      – Ale ISS už teď pomáhá přípravě letů k Měsíci a Marsu. Na stanici probíhají desítky experimentů, které souvisí se sběrem zkušeností ohledně dlouhodobého pobytu ve vesmíru a vlivu na lidský organismus. LEO Je právěže nevýhoda! Stanice je pod van Allenovými pásy, takže podmínky, kterým je vystavena neodpovídají podmínkám v meziplanetárním prostoru.
      – Vidím, že máte k dispozici podrobné ekonomické rozbory, nebo jen vycházíte z domněnek? AŤ tak či tak, on ani let k Marsu nebude nic levného. Dokonce se hovoří o tom, že půjde o nejdražší projekt v dějinách lidstva. Na DSG se budou moci otestovat všechny technologie, aby pak byly bezpečné. Z tohoto hlediska jsou i vysoké investice do stanice opodstatnitelné.
      – Teď si asi děláte legraci, nebo vůbec nevíte o čem mluvíte. Pokud jsem u minulé odrážky položil řečnickou otázku, odkud máte tyto informace, tak v tomto případě jednoznačně říkám, že Váš dojem, ze kterého vycházíte je mylný. Pokud byste si pustil přednášku vloženou na konci článku, poznal byste, co všechno nám může DSG přinést a opravdu to nejsou projekty, které se dají spočítat na prstech jedné ruky. to je vyjádření proti kterému musím hodně hlasitě vystoupit, protože to prostě není pravda.
      – Tohle navazuje na předchozí odrážku. Opět se snažíte svůj ničím neopodstatněný názor prezentovat jako fakt. Na to máte právo, ale v rámci objektivity musím velmi důrazně upozornit, že to není pravda. Opět doporučuji – pusťte si přednášku a uvidíte v ní jasně jmenované okruhy témat výzkumu – ne jednotlivé projekty, ale jen základní okruhy témat. Všechna z nich jsou pro budoucí let k Marsu klíčová.

      Více k tomu třeba řekne sám Michal Václavík.

      • ventYl napsal:

        Este si dovolim doplnit, ze ak je na tejto planete niekto prebornik na vyrobu laboratornych modulov, tak je to prave ESA.

    • Jiří Hošek napsal:

      Ke kritizovanému omezenému nezávislému přístupu mezinárodních partnerů na DSG oproti ISS:
      Zásadní omezení oproti ISS nevidím.
      – JAXA připravuje pro mise k DSG nákladní lodě HTV-X
      – ESA provoz lodí ATV k ISS jž ukončila. ESPRIT má být k DSG (PPE) dopraven tahačem vyrobeným na základě HTV nebo poskytnutým jedním ze soukromých dodavatelů
      – Rusko má kontinuálně nějaké plány letů k Měsíci s nejistým výsledkem, DSG není na těchto plánech závislá
      – Čína není přizvána ani k ISS

      Ke kritice, že jako o přestupné stanici se mluvilo již o ISS:
      – Tyto úvahy se týkaly plánované stanice Freedom na dráze se sklonem 28,5 stupně a byly opuštěny před tím, než byl sklon zvýšen na 51,6 stupně kvůli přístupu na stanici při startu z Bajkonuru.

    • Zdeněk napsal:

      Přesně. Vždy by bylo lepší vše posílat a stavět u ISS. Je to blíž, bude to levnější a rakety vynesou mnohem těžší náklad.

      • Dušan Majer napsal:

        Jenže u Měsíce jsou podmínky, které jsou srovnatelné s meziplanetárním prostorem a proto má smysl stavět stanici tam. To vyváží všechny komplikace, které zmiňujete.

      • Jiří Hošek napsal:

        Prosím o specifikaci, co myslíte slovy „Přesně. Vždy by bylo lepší vše posílat a stavět u ISS“. Reagujete na odrážku č. 2 vědátora „prestupna stanica na Mesiac a Mars“? Pokud ano, tak prosím rozveďte v několika větách, proč si to myslíte.

  8. RiMr napsal:

    …takže reálně kolik… 2040? Nebo spíš tedy 2050? Kde v té době bude SpaceX, Blue Origin a další?
    Fandím výzkumu vesmíru, ale to tempo je… jako když vás nic netlačí, ani touha..

    • Dušan Majer napsal:

      To je přehnané.

    • Aurelius napsal:

      ja osobne očakávam SpaceX pri Marse tak v 40tych rokoch 21. storočia, vzhľadom na ťažkosti s tým spojené, je to len v začiatkoch, prajem mu to, ale nemyslím si, že to bude tak skoro, možno ak by sa hecli tak na konci 30tych rokov? pán Majer by k tomu vedel viac povedať, ja len, že ľudia sú moc optimistický ohľadom SpaceX, a aj ja im strašne moc fandím, nemyslím tým nič zlé voči Muskovi, možno som až moc pesimista, neviem

      • Dušan Majer napsal:

        Vidím to podobně. Ty termíny představené loňský rok se nedají brát vážně. Na té prezentaci šlo o představení konceptu a základní architektury. Termíny byly mimo.

        • Samo napsal:

          2022 a 2024 sú dosť trúfalé ale pri SpaceX by som sa nebál trocha optimizmu poviem 2024 nepilotovaný a 2028 pilotovaný to je 10 rokov a zoberme si že od nuly k prvému letu Falconu 9 prešlo 8 rokov teraz niesu na nule majú zdroje, ľudí a skúsenosti.

        • Dušan Majer napsal:

          Pořád mi to přijde jako moc brzy. Posádku na Marsu bych tipoval nejdříve v roce 2035.

        • Jirka Hadač napsal:

          Škoda, že tam nemával rukou do kamery v roce 1984 můj oblíbenec John Young. Tato fáze mohla být už za náma 🙂 (viz Jihlavská přednáška T. Přibyla)

  9. Vlastimil Pospíchal napsal:

    Jestli jsem to pochopil správně, tak nová stanice nemá být v cislunárním prostoru, ale na protáhlé oběžné dráze kolem Měsíce. Toho se jistě dá využít i k mnoha dalším experimentům souvisejících s měsíčním výzkumem.

    • Dušan Majer napsal:

      Cislunární prostor je velmi široký a hlavně neohraničený pojem, který obsahuje mnoho druhů oběžných drah, kam kromě jiných patří i NRHO.

  10. Adam napsal:

    Teda musím říct, že kosmonautix je super, ale čeho moc toho příliš. Ten optimismus tady úplně stříká ze všech stran – a to už je opravdu trochu přehnané.

    Já trochu postrádám místo slov typu… raketa SLS a loď Orion mají zajištěný program, který jim zajistí dlouhodobý a hlavně užitečný provoz, …bude moci SLS plně využít svůj potenciál atd., a také místo toho, že se tu Dušane, opíráte o diskutujícího tím, že má k dispozici nějaké podrobné ekonomické rozbory, dělá si legraci a neví o čem mluví a doporučujete přednášku pana Vaclavíka, slova… nejdříve pánové nasypali hromadu prachů do SLS, a ješte budou muset sakra přisypat a AŽ POTOM začínají vymýšlet k čemu tu raketu vlastně použít, aby se ta hromada prachů dala vůbec ospravedlnit. To je totiž realita.
    Ten stříkající optimismus totiž vychází z nějakých PLÁNŮ, ppt prezentací atd. Takových plánů a prezentací se dají ‚nasekat‘ tisíce. A že už jsme jich pár viděli, že ano. Dokud nebudou alokované peníze a uzavřené dohody tak bych nadšení trochu více krotil a to, ‚že se objevily informace‘ nevypovídá vůbec o ničem.
    A nezlobte se na mě, ale nějaká přednáška Michala Václavíka… ta neznamená vůbec nic. Nebo máte ty ekonomické rozbory? Nebo pan Václavík? Nebo máte již přímo smlouvy? Jak se říká, neuvěřím, dokud neuvidím!

    Ano, papír opravdu snese všechno, to je známá věc již nějakou dobu – a kdo by tvrdil, že ne, tak prostě, nebojím se to vyslovit, jednoduše lže.

    A potenciál SLS teda rozhodně lítáním k měsíci využit nebude – to hraničí s jistotou.

    A nakonec takové malé opáčko – EM-1 je posunutý za poslední rok o kolik? O 20 měsíců?

    Přijde mně, že ty řádky o kterých jsem psal, tvořil někdo, kdo rozhodně v poslední době netvoří kosmonatix.cz

    • Dušan Majer napsal:

      Jsme fanoušci kosmonautiky, proto přistupujeme k věcem z podstaty nadšeně. Odměřená očekávání míváme jen tam, kde jsme se mnohokrát spálili – například u modulu Nauka.
      Máte pravdu v tom, že SLS zpočátku neměla využití. Ona totiž nevznikla z potřeby NASA, ale šlo spíše o politický projekt. Ale jelikož bylo jasné, že vznikne, začala vědecká obec hledat možnosti, jak to ho využít. Nejprve tu byly plány na misi ARM, ale později se ukázalo, že výhodnější pro rozvoj našich znalostí bude vybudování stanice u Měsíce, kde budeme moci důkladně otestovat technologie nutné pro let k Marsu v prostředí, které je téměř identické s meziplanetárním prostorem.
      Přednášku Michala Václavíka jsem doporučoval hned z několika důvodů. Jednak je to člověk, který ví, co říká, protože se osobně zúčastní jednání Evropské kosmické agentury a tak má informace z první ruky. Danému čtenáři jsem doporučoval jeho přednášku kvůli tomu, že jeho příspěvek byl značně dehonestující – psal, že je zbytečná, že pro ni nebudou vědecké experimenty a tak dále. Tak jsem mu doporučil onu přednášku, ve které Michal Václavík velmi podrobně vysvětluje, k čemu všemu má stanice u Měsíce sloužit, jaké experimenty se tam mají dělat a jak budou přínosné. Přišlo mi totiž, že daný čtenář o tématu mnoho neví, což by mi nevadilo. Problém byl v tom, že on místo znalostí použil své domněnky a spekulace, které nejsou pravdivé. Jinými slovy chtěl jsme jej nasměřovat k informacím, které mu měly ukázat skutečný stav věcí. Víte ono má dnes spousta lidí pocit, že vědí, jak se má dělat kosmický výzkum. Proto slýcháme věci jako: „raketoplány byly černá díra na peníze a byly zbytečné“, „ISS je k ničemu, jen se do ní lijou peníze“, nebo „stanice u Měsíce je k ničemu, je to zbytečná díra na peníze“. A to mne hrozně mrzí. Ti lidé nevnímají celou hloubku tématu a proto jim chci otevřít oči a ukázat jim skutečný stav věcí – třeba tím, že jim doporučím přednášku odborníka, který narozudíl od nich nevychází z emocí, ale ze skutečného stavu věcí, komplexnosti celého oboru a ví, o čem mluví.
      Faktem je, že za poslední rok udělaly přípravy tohoto projektu velký posun vpřed. Ano, zatím se ještě nic nestaví, ale to je u takto velkých projektů běžné. Stavbě vždy musí předcházet několikaleté období plné jednání, návrhů a technických specifikací. Důležitý je ale záměr a cíl. Ten tu je a postupem času se už jen ladí detaily, protože základ je dán jasně. Proto máme radost z každého posunu vpřed.

    • Milos napsal:

      Ale preco ta kritika?
      Tiez ma trochu nahneval ten posun terminov prvych startov a chcel som k tomu nieco viac napisat, ale po Vasej
      kritike som to vzdal.
      Samozrejme mate na svoj nazor plne pravo ale uvedomme si vsetci, kosmonautix.cz je siroko daleko
      to najlepsie co sa v nasich koncinach seriozne venuje kozmonautike. A trochu toho nadsenia nikdy nezaskodi.
      Nakoniec je potrebne aj v samotnom kozmickom vyskume.
      Pekny vecer a drzme kosmonautix.cz palce!

    • Jiří Hošek napsal:

      „Ten stříkající optimismus totiž vychází z nějakých PLÁNŮ, ppt prezentací atd. Takových plánů a prezentací se dají ‚nasekat‘ tisíce. A že už jsme jich pár viděli, že ano. Dokud nebudou alokované peníze a uzavřené dohody tak bych nadšení trochu více krotil a to, ‚že se objevily informace‘ nevypovídá vůbec o ničem.“

      Určitá míra skepse je jistě na místě, ale nejedná se o ledajaké plány a prezentace, jakých jsou tisíce. NASA má povinnost vyvíjet operační mise Orionu počínaje EM-3 a deep space habitat. Tato povinnost je uvedena v sekci 421 (f) autorizačního zákona pro NASA č. S.442, který 21. března podepsal prezident Donald Trump.
      https://www.congress.gov/bill/115th-congress/senate-bill/442/text#toc-idf461691e-04fe-4866-8868-3b4a9121c491
      Jen na základě těchto studií lze zpracovat odhady času a nákladů. DSG sice není plně financován v rozpočtu FY2018 (o kterém se teprve bude hlasovat), ale uvidíme, jaký bude návrh rozpočtu FY2019.

  11. Robinksmi napsal:

    Myslite, ze DSG bude pozorovatelny voľným okom ako ISS ? 😀 ( otazka na odľahčenie )

    • Dušan Majer napsal:

      Pouhým okem ne, ale trochu větší dalekohledy (stále dostupné běžným lidem) by to mohly zvládnout.

    • Vlastimil Pospíchal napsal:

      Myslím si, že vidět bude, protože bude neustále osvícen Sluncem a nejspíš bude mít mnohem vyšší albedo než Měsíc.

      Na druhou stranu vychází poměr vzdáleností cca 1:1000, takže až tak moc velká sláva to nebude.

  12. zargos napsal:

    DSG je správná cesta,zkušenosti z ISS nelze zcela převzít pro meziplanetární lety.

    Výstavba DSG mi jako velké drama nepřijde,není to nic až tak velkého,sveze se to s Orionem a zní to i jako dobrý kšeft pro FH. Je třeba získat poznatky pro stavbu planetoletu,tzn. co bude fungovat na DSG se pak jen ve větším použije tam případně upraví,takže to nebudou zbytečně vynaložené prostředky,čas. Spolu s tím bude pokračovat vývoj SLS.

    Ovšem termíny a zajištění financí NASA,to už bude větší oříšek a prodlení lze žel očekávat. Pokud by NASA měla více prostředků,jistě by to šlo i rychleji.

  13. Kamil napsal:

    Plán na DGS se mi líbí od té doby, co jsem vidět hluboce fundovanou přednášku pana Václavíka. On ví o čem mluví na rozdíl od některých diskutujících.
    Ale ostýcham se komentovat SLS, obzvlášť v předvečer Muskovy prezentace v Austrálii. Možná že tu v roce 2022 bude několik raket, které SLS smetou z nebe a které nebudou startovat jednou za 3 roky ale 3x za pololetí.

Zanechte komentář