Kosmotýdeník 260 (4.9. – 10.9.)

Kosmonautika je mimořádně dynamický obor, ve kterém se pořád něco děje. Člověku se snadno může stát, že pár dní není u počítače a během té doby se objeví informace, které pak těžko dohání. Nejen pro takové případy je tu náš Kosmotýdeník – seriál, který si klade za cíl rekapitulovat události uplynulého týdne. Čtenáři se tak mohou na jednom místě podívat, jaké články jsme v minulých dnech vydali a vybrat si, které je zajímají. Jako bonus pak nabízíme i jedno téma, které jsme v průběhu týdne nezpracovali a navrch tradiční rubriky jako je snímek a video týdne.

Jupiterovy podivné polární záře

Sonda Juno dokázala u největší planety naší soustavy naměřit údaje, které vědce řádně překvapily. Pozorovala totiž víření velkého množství energie v polárních oblastech, které má co do činění s mocnými polárními zářemi – systém ale zřejmě funguje jinak, než jak se dříve očekávalo.

Snímek z ultrafialového spektrografu doplněný o energii elektronů.

Snímek z ultrafialového spektrografu doplněný o energii elektronů.
Zdroj: https://www.nasa.gov

Odborníci, které vedl Barry Mauk z Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory z města Laurel, stát Maryland, analyzovali data z ultrafialového spektrografu a detektoru nabitých částic a objevili stopy silného elektrického potenciálu, které jsou srovnané s jupiterovým magnetickým polem. Ty pak urychlují elektrony vstříc planetární atmosféře, přičemž dosahují energií až 400 000 elektronvoltů. To je pro lepší představu zhruba 10 – 30× více, než v případě nejsilnějších pozemských polárních září, kde k vytvoření nejjasnějších útvarů postačuje jen několik tisíc elektronvoltů.

Jupiter se může pochlubit vůbec nejsilnějšími polárními zářemi v celé sluneční soustavě, takže odborníky nepřekvapilo, že elektrické potenciály hrají roli při jejich vzniku. Zajímavé je ale to, že ačkoliv jsou tyto potenciály velké, jsou pozorovány jen někdy a hlavně nejsou zdrojem těch nejsilnějších polárních září. „Na Jupiteru jsou nejjasnější záře způsobeny nějakým druhem turbulentního zrychlovacího procesu, kterému zatím příliš nerozumíme,“ přiznal Barry Mauk, který má na starost analýzu dat z přístroje JEDI (Jupiter Energetic Particle Detector Instrument) a dodal: „V posledních údajích jsou jisté náznaky, které ukazují, že jakmile energetická hustota vzniku polárních září stále zesiluje, systém začne být nestabilní a v tu chvíli začne kontrolu přebírat nový urychlovací proces. Budeme muset dál analyzovat všechny údaje.“

Rekonstrukce Jupiterovy polární záře ze snímků ultrafialového spektrografu na sondě Juno 11. prosince 2016.

Rekonstrukce Jupiterovy polární záře ze snímků ultrafialového spektrografu na sondě Juno 11. prosince 2016.
Zdroj: https://www.nasa.gov

Výzkum Jupiteru je zajímavý i proto, že jej vědci považují za jakousi fyzikální laboratoř, která nám může ukázat jevy, které probíhají na jiných světech u cizích hvězd. Kupříkladu schopnost planety urychlovat nabité částice až na extrémní energie může být velmi podobná tomu, jak vzdálené astrofyzikální systémy urychlují své částice. Tím, že zkoumáme procesy, které vytvářejí polární záře na Jupiteru, má i praktické využití pro nejbližší okolí naší planety.

„Nejvyšší energie, které pozorujeme v oblastech Jupiterových polárních září jsou impozantní. Tyto částice, které vytváří záři, jsou součástí velkého příběhu, v rámci kterého můžeme pochopit třeba Jupiterovy radiační pásy. Právě v nich panuje prostředí, které je pro pozemskou elektroniku velmi nepříznivé. Při lepším pochopení těchto principů můžeme příští mise navrhovat mnohem lépe. To, co nás naučila Juno o nabitých částicích, ale i to, co prozradily sondy Van Allen Probes nebo MMS, můžeme do budoucna využít k lepší ochraně elektroniky, ale i astronautů před kosmickou radiací. Možnost porovnat jednotlivé procesy u Země a Jupiteru je pro vývoj našich modelů chování planetární fyziky velmi důležitá.“

Kosmický přehled týdne:

OSIRIS-REx pohledem Large Binocular Telescope Observatory.

OSIRIS-REx pohledem Large Binocular Telescope Observatory.
Zdroj: https://www.nasa.gov

Large Binocular Telescope Observatory na arizonské Mount Graham zaměřila sondu OSIRIS-REx, která se v té době pohybovala zhruba 12 milionů kilometrů od Země. Sonda byla v té době mimořádně slabá – dosahovala sotva 25. magnitudy! Dvojice zrcadel o průměru 8,4 metru dokáže společně poskytnout rozlišení srovnatelné s teleskopem o průměru 22,7 metru. Samotná sonda momentálně míří vstříc Zemi, kolem které prolétne 25. září – tento manévr změní především sklon její dráhy a pošle ji vstříc asteroidu Bennu.

Lovci družic, kteří na obloze hledají záblesky různých satelitů, nemohou objevit nedávno vypuštěný satelit SensorSat. Nejde o to, že by nějak manévroval, nebo byl příliš malý, ale problémy jim dělá jeho mimořádně neobvyklá oběžná dráha. Kolem Země totiž obíhá po nízké oběžné dráze ve výšce zhruba 600 kilometrů, ale sklon vůči rovníku je téměř nulový. Družice určená k monitorování dění na geostacionární dráze je tak vidět jen z poměrně omezené části zemského povrchu. Pozorovatelé, jejichž zeměpisná šířka je vyšší než 20° prakticky nemají šanci. V okolí rovníku však není žádný zkušený lovec družic a SensorSat tak zatím „uniká“.

Hurikánu Irma, který ohrožuje Floridu se věnujeme v aktualizovaném článku, ale zajímavé je, že živel způsobil odklad startu rakety Atlas V z Vandenbergovy základny v Kalifornii. Ta měla 14. září vyrazit na tajnou misi NROL-42, ale firma se rozhodla start odložit, aby důležití zaměstnanci mohli odcestovat za svými rodinami na Floridě a pomoci jim přečkat těžké období.

Na kosmodromu Bajkonur probíhají poslední přípravy před startem kosmické lodi Sojuz MS-06. Alexander Misurkin, Joseph Acabá a Mark Vande Hei vyrazí k ISS už v úterý 12. září ve čtvrt na dvanáct večer našeho času. Na přiloženém videu se můžete podívat na záznam několika rituálů – návštěvy kosmické lodi, muzea i podepisování.

 

Přehled z Kosmonautixu:

I tentokrát jsme udrželi tempo minimálně dvou článků denně a pokud Vám nějaký utekl, můžete využít našeho tradičního přehledu. Ještě v neděli jsme se podívali, jak budou vypadat poslední dny sondy Cassini, se kterou se rozloučíme už příští týden. Naopak do budoucnosti jsme pohlédli v rámci příprav na dopravu vzorků z Marsu. Vesmírné výzvy pro Vás zrekapitulovaly dění v srpnu a podívali jsme se, co bude umět refabrikátor, který dorazí na ISS. Velmi zajímavý byl pokus o start rakety Ariane 5, který byl zrušen po zážehu motoru centrálního stupně. Podívali jsem se na přípravu družice Sentinel-5P a pozvali jsme naše čtenáře na osobní setkání s lidmi, kteří byli ve vesmíru. Zatímco lávka pro přístup do lodi Crew Dragon se bude instalovat až za několik měsíců, urychlovací bloky pro premiéru rakety SLS jsou již téměř hotové. Živě a česky jsme odvysílali mimořádný start Falconu 9 s tajným miniraketoplánem a pak jsme vyrazili do vzdálených částí sluneční soustavy – k objektu 2014 MU69, kolem kterého prolétne sonda New Horizons. Spustili jsme několik dní aktualizovaný článek o cestě hurikánu Irma vstříc Floridě a pak nás čekalo Pluto, jehož povrchové útvary se dočkaly oficiálních jmen. Elon Musk navíc prezentoval fotku kompletně celého skafandru pro astronauty v lodi Crew Dragon.

Snímek týdne:

Všechny krásné fotky vesmírných objektů nebo přípravy vesmírné techniky tento týden zastínilo řádění hurikánu Irma. Jeho přechod přes Kubu, Bahamy a mnoho dalších malých ostrovů sledovali lidé se zatajeným dechem. Hurikán, kterému patřil pátý, tedy nejvyšší stupeň s sebou nesl větry o rychlosti až 300 kilometrů za hodinu. Nezastupitelným pomocníkem, který vytrvale poskytuje cenné informace jsou družice na oběžné dráze. Díky jejich údajům mohou specialisté odhadovat další vývoj živlu a rozhodovat například o evakuaci konkrétních oblastí s dostatečným předstihem.

Snímek z družice Suomi NPP pořízený 9. září ve 2:39 ráno místního času ukazuje ostře ohraničené jádro hurikánu Irma, kolem kterého probíhá konvekce. Nejsilnější bouře jsou v oblastech s nejchladnějšími (černými) mraky. jejich vrcholky mají teplotu pouze -85°C!

Snímek z družice Suomi NPP pořízený 9. září ve 2:39 ráno místního času ukazuje ostře ohraničené jádro hurikánu Irma, kolem kterého probíhá konvekce. Nejsilnější bouře jsou v oblastech s nejchladnějšími (černými) mraky. jejich vrcholky mají teplotu pouze -85°C!
Zdroj: https://www.nasa.gov

Video týdne:

Mimořádnost hurikánu Irma se odráží i ve výběru Videa týdne. Při pohledu na záběry pořízené 7. září z paluby ISS nechají člověka v němém úžasu nad silami přírody. Pro lepší představu – Irma zaujímá plochu, která je +/- srovnatelná s rozlohou Francie.

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://www.nasa.gov/
http://forum.kosmonautix.cz/
http://forum.kosmonautix.cz/
https://www.youtube.com/

Zdroje obrázků:
http://spaceflight101.com/juno/wp-content/uploads/sites/22/2016/07/Juno-Orbit.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia-21937-16.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/aurorar3.gif
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/lbt-orex-1049-loop-gif.gif
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/irma-suominpp3-8817.png

Kosmotýdeník 260 (4.9. – 10.9.), 5.0 out of 5 based on 18 ratings
Pin It
(Visited 1 330 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (18 votes cast)
(Visited 1 330 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


Zanechte komentář