19. srpna 2017
Exemplář evropského servisního modulu pro novou americkou loď Orion určený pro zkoušky pohonného systému se označuje zkratkou PQM (Propulsion Qualification Module) a jedná se o jeden z klíčových dílů pro běžné lety Orionu. V těchto dnech zahájili odborníci z Airbusu, ESA a NASA sérii zkoušek, která probíhá v Novém Mexiku na základně White Sands. Samotný PQM a jeho čtyři nádrže s palivem se sice nikdy do vesmíru nedostanou, ale vydláždí cestu pro novou éru americké pilotované kosmonautiky. Veškerý hardware se díky němu otestuje na Zemi, aby kosmické mise už byly pokud možno bez problémů.
PQM na standu 301 ve WSTF, 22. února
Zdroj: https://c2.staticflickr.com
Při vývoji zkušebních nádrží čelili inženýři řadě výzev, když se snažili vyhovět řadě technických specifikací z hlediska čistoty, palivové kompatibility, vodotěsnosti a zároveň správné funkčnosti se skutečným pohonným systémem. „Jedná se o důležitý milník a ohromný úspěch pro celý tým. Tato událost krásně demonstruje naše technologické možnosti. Gratuluji celému týmu, ale nesmíme zapomínat, že nás čeká ještě mnoho zkoušek,“ uvedl k zahájení zážehových testů Bas Theelen – manažer programu Orion z firmy Airbus.
Letový exemplář bude disponovat 33 tryskami, které zajistí možnost manévrovat lodí ve všech osách. Testovací exemplář je osazen menším množstvím motorů a mezi nimi najdeme i pohonnou jednotku OMS-E, která v roce 2011 absolvovala na raketoplánu Atlantis poslední let raketoplánové éry. „Těší mne, když vidím tyto první úspěšné zážehy,“ podotkl Bas Theelen. Současná série zkoušek by měla trvat do konce letošního roku s možností odkladu na začátek roku příštího.
Animovaný gif složený z fotek dvou zkušebních zážehů jednotky PQM.
Zdroj: https://orionesm.airbusdefenceandspace.com
Zdroje informací:
https://orionesm.airbusdefenceandspace.com/
Zdroje obrázků:
https://orionesm.airbusdefenceandspace.com/…/oms-e-second-firing-1024×923.jpg
https://c2.staticflickr.com/4/3900/33107870696_f5190b6075_b_d.jpg
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
Podle popsaných infos, je koncepce všech částí rakety již odsouhlasená, pokud zkoušky budou pozitivní. Stavebnicový systém je zachován, kapacita nádrží pro pohonné látky by mohla být rovněž upravena pro možné doplňování, nebo s přídavným systémem. Uváděných 33 manévrovacích trysek by bylo možné redukovat natáčecím systémem, pokud mohou být takto upraveny. Pád při návratu do oceánu není dle mého názoru pro zkušební ověřování termické odolnosti korpusu nejvhodnější a vzhledem k velikosti padáků upravit jejich okamžité odpoutání po dosednutí. Přeji zdar všemu náročnému snažení.
Stavba servisního modulu pro misi EM-1 je v tak pokročilé fázi, že popsané návrhy již není možné realizovat. Osm pomocných motorů R-4D-11 (viz zkušební zážeh dvou motorů na animovaném gifu exempláře PQM) je na letovém modulu nainstalováno od června. Tyto motory budou sloužit ke korekcím dráhy a také jako záloha hlavního motoru (Apollo takovou zálohu motoru SPS nemělo). 24 malých postranních korekčních motorků (jejichž úpravu zřejmě navrhujete) má být podle poslední informace instalováno v září. Navíc nevidím důvod k takové úpravě – je to osvědčený systém z lodí Gemini, Apolla, raketoplánu, ESA s ním má zkušenosti z ATV. Úvodní fotografie z článku je z druhého zážehu hlavního motoru exempláře PQM AJ10-190 ze systému OMS-E.
Nevidím ani důvod pro doplňování paliva do servisního modulu, v komentáři to není rozepsáno. Nerozumím ani tomu, proč by návrat Orionu do oceánu při misi EM-1 neměl být vhodný. Je to nejvěrnější způsob simulace přistání následujícího pilotovaného letu EM-2 a ideální způsob, jak identifikovat technická rizika blokové konfigurace tepelného štítu (tepelný štít použitý při EFT-1 byl monolitický).
Trošišku si při těch všech fotkách a testech připadám, jako že je rok 1964-66, a firma NAA zkouší CSM pro Apollo. A je to hezký pocit. Prostě že se ten shon všech předešlých let začíná skládat dohromady a čeká nás nějaký fantastický a úžasný cíl. Pro mě bude úžasné moci sledovat let Orionu k Měsíci. Prostě ten sen pana Antonina Vítka, zažít ještě jednou projekt Apollo, ale v době internetu se začíná naplňovat.
Skvělý komentář!
Tady je zpráva o testech pohonného systému servisního modulu Apolla:
http://www.dtic.mil/dtic/tr/fulltext/u2/369807.pdf