Miniraketoplán Dream Chaser od společnosti Sierra Nevada Corporation procházel v minulých týdnech na Armstrongově středisku v Kalifornii zkouškami podvozku a celkově procesů, které přijdou ke slovu po dosednutí na ranvej. Nyní je čas přistoupit k další úrovni, která se anglicky označuje jako „Captive carry test“. V podstatě jde o první letovou zkoušku stroje, který však neletí sám, ale je zavěšen pod jiným letounem, nejčastěji vrtulníkem. Dnes odpoledne našeho času by měl takový test přijít a část by se měla vysílat živě na Facebooku firmy Sierra Nevada Corporation.
Společnost již včera avizovala, že vysílání by mělo začít v 15:30 našeho času, jeho součástí bude živý přenos části zkoušky a zbytek přenosu má být vyplněn odpovídáním na otázky diváků. Rozhodli jsme se tedy, že Vás na přenos upozorníme, protože by mohl obsahovat zajímavé záběry a informace.
Zdroje informací:
https://www.facebook.com/
https://twitter.com/
Zdroje obrázků.
https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/…7efd4496dda3000201da20b31afcea4c&oe=5A203F3C
Tušíme k čemu je tento test dobrý?
K uvolnění a přistání zřejně nedojde.
Takže co se NEtestuje:
– aerodynamika
– konstrukce (zatížení je na závěsech)
– přistání (vrtulní asi těžko poletí v tandemu s povoleným lanem a v případě problému zasáhne. Kdo by riskoval život pilota?)
Děkuji za případné doplnění
Rozhodně se nebude uvolňovat – k tomu dojde až na konci roku. Při této zkoušce se budou prověřovat navigační a ovládací systémy. helikoptéra bude prolétávat v různých výškách a v různých rychlostech. Detaily v angličtině najdete v tomto článku.
Nutnou (nikoliv postačující) podmínkou k tomu, aby takový stroj vůbec zvládl autonomně přistát, jsou vstupní informace pro řídící počítač, které musí nasbírat řada senzorů a počítač je správně vyhodnotit: poloha, rychlost, výška, orientace. Při těchto letech jsou tyto údaje známé a testuje se, zda řídící počítač dojde ke stejným výsledkům.
Lacinější model by řadu zkoušek možná urychlil. Padákové vybavení korpusu může napomoci zabezpečení letových zkoušek.
Ale vzdyt uz s tim jednou leteli, jenom se jim nevysunula leva podvozkova noha s kolem. Nikdy ale neukazali jak ten exemplar dopadl na konci drahy.
Tohle je novy kus a vsechno se testuje znovu?
Nový kus s novým systémem podvozku.
Podstatné na tomto testu je, že let v závěsu trval jednu a půl hodiny (ano, přenos pro lid usekli po minutě). Nesbíraných dat je tedy co do času 100 x víc, než při shozu (což je jedna minuta volného letu).
Dále byl použitý rychlejší vrtulník, než dříve – nasbíraná data tedy více odpovídají rychlostem, při kterých se bude přistávat, a kdy je třeba řídit stroj co nejpřesněji.
Dále píší, že testovali řídící jednotku a ostrý řídící software. To znamená, že šlo mimo jiné o zkoušky pro upřesnění funkce autopilota. Manévrování, při kterém se přesně měří, jak stroj reaguje na pohyby klapek, na boční vítr apod.
Aby byl stroj opravdu bezpečný, musí umět přistát za nejrůznějších podmínek – třeba když ho nenadálý poryv bočního větru rozhodí těsně nad ranvejí – autopilot musí umět rychle a přesně zareagovat. Asi jako zkušený řidič, který trhne bleskově volatnem a vyhne se rigolu, ale nesjede přitom z cesty. Řidič musí mít něco najeto, aby reagoval „akorát“, a autopilot k tomu potřebuje právě ty data, co se teď sbírají. Že s tím už jednou přistáli za bezvětří „na lajnu“, je asi totéž, jako když žák autoškoly prvně objede parkoviště.
Výborně napsáno! Já jen dodám, že ono první přistání bylo navíc s jiným podvozkem.