Kosmotýdeník 252 (10.7. – 16.7.)

Další týden uběhl jako voda a léto je v plném proudu. Odložte ale na chvíli grilovací nářadí, osušte mokrou kůži a vyklepejte písek z vlasů. Přichází tradiční Kosmotýdeník, který se pokusí shrnout všechny důležité momenty uplynulých sedmi dní. Čeká nás především výlet do Mexického zálivu, kde probíhá testování nové americké lodi Orion. Ale tematická paleta je jako vždy mnohem pestřejší – podíváme se na novinky kolem Falconu Heavy a nebo na ruský start s více než 70 družicemi.

Jak se dostat z Orionu?

Až nová americká kosmická loď Orion s kosmonauty dokončí svou návštěvu u Měsíce a vrátí se na Zemi, přistane do vod Tichého oceánu. Astronauti se pak budou muset dostat z útrob lodi ven a následně na pevninu – to vše pochopitelně s maximální úrovní bezpečí. Aby se mohlo všechno nacvičit, probíhaly mezi 10. a 14. červencem ostré zkoušky u pobřeží texaského města Galveston. Testů se zúčastnili jako zástupci NASA, tak i lidé z ministerstva obrany, kteří již tradičně svou technikou pomáhají astronautům přistávajícím do vody.

Zkouška opuštění lodi Orion v Mexickém zálivu.

Zkouška opuštění lodi Orion v Mexickém zálivu.
Zdroj: https://www.nasa.gov

Zkoušky opuštění lodi se zaměřily hlavně na různé scénáře, jak se posádka dostane z Orionu jednak s asistencí zvenčí, ale i bez ní. „Astronauti, kteří se v Orionu vrátí na Zemi, budou mít za sebou mnoho dní strávených ve vesmíru. Chceme mít jistotu, že poslední část jejich cesty proběhne hladce bez ohledu na podmínky, do kterých přistanou,“ vysvětluje Tom Walker, vedoucí záchranných prací při Johnson Space Center v Houstonu a dodává: „Současné zkoušky v Mexickém zálivu nám dávají možnost nacvičit si naše plány se skutečným hardwarem, abychom dostali posádku z Orionu tak bezpečně a tak efektivně, jak to jen jde.“

NASA připravila hned několik metod, jak dostat posádku po přistání z lodi, takže záchranáři a letoví řídící mají při svém rozhodování  značnou flexibilitu, aby mohli v reálném čase zohlednit zdraví posádky, počasí v místě přistání a stav záchranného personálu včetně jeho vybavení. Orion je navržen tak, aby po přistání do vody udržel posádku naživu celých 24 hodin. Jeden ze scénářů počítá s tím, že k lodi krátce po dosednutí připlují malé lodě amerického námořnictva. Jejich osazenstvo následně pomůže posádce opustit Orion bočním průlezem. Astronauti pak nasednou do nafukovacích člunů, které je i Orion dopraví k blízkému plavidlu námořnictva.

Na zkouškách se podílí i americké námořnictvo.

Na zkouškách se podílí i americké námořnictvo.
Zdroj: https://www.nasa.gov

Na výstup z lodi se ale musí připravit i samotná posádka – především pokud nejsou podmínky ideální. Když by loď přistála mimo plánovanou oblast, nemohly by záchranné týmy rychle dorazit. Stejně tak za předpokladu, že by do útrob lodi začala zatékat voda ještě před příjezdem záchranářů, musí být astronauti připraveni dostat se ven z Orionu sami.

NASA plánuje, že v případě potřeby by se astronauti dokázali sami dostat ven z lodi do nafukovacího člunu během tří minut. V útrobách lodi se bude při pilotovaných misích nacházet kompaktně složený nafukovací raft i krizové zásoby jako je voda, nářadí, signální zrcátka, které by se hodily ve chvíli, kdy záchranným týmům zabere příjezd delší čas.

Astronauti a inženýři, kteří při zkouškách působili jako testovací subjekty měli na sobě skafandry Orion Crew Survival System, což je lehce upravená verze oranžových obleků ACES (Advanced Crew Escape suit). Ty se stále vyvíjejí a posádka je bude nosit při startu a přistání. I z tohoto hlediska tak mají aktuální testy velký přínos.

Kosmický přehled týdne:

Obří ledovec z šelfu Larsen C se odlomil - snímek ze sondy Sentinel 1B

Obří ledovec z šelfu Larsen C se odlomil – snímek ze sondy Sentinel 1B
Zdroj: http://www.esa.int

O tom, že se z antarktického šelfu Larsen C odtrhl gigantický ledovec o ploše zhruba šest tisíc kilometrů čtverečních (více než Moravskoslezský kraj) a o hmotnosti milion milionů tun, který ukrývá stejné množství vody jako severoamerické jezero Ontario, jste už zřejmě slyšeli. Méně se už ale ví o tom, že odborníci odtržení obrovské masy ledu očekávali už mnoho měsíců. Pomáhali jim v tom snímky a další měření z družic na oběžné dráze. Odlamující se ledovec sledoval třeba Landsat8, ale prim v tomto směru hrály především evropské družice ze systému Sentinel. Ke slovu přišly především Sentinely-1, ale ani Sentinely-2 nebyly zbytečné. Odlomení obřího ledovce je sice extrémní událostí, ale krásně demonstruje to, jak objekty na oběžné dráze pomáhají odborníkům na Zemi sledovat nejrůznější jevy spojené s vývojem podnebí na planetě.

O startu ruské rakety Sojuz 2.1A se 73 družicemi jsme Vás již informovali, ale v Kosmotýdeníku bychom se za tímto zajímavým (a úspěšným) startem rádi otočili. Horní stupeň totiž neměl lehkou práci – vynášený náklad musel doručit na tři různé oběžné dráhy. Podívejte se tedy na několik videí, která s touto misí souvisí. Jde o povedené záběry z pozemní přípravy a poslední z trojice videí se věnuje hlavnímu nákladu – družici Kanopus-V-IK.

Na internetu se objevila informace, že SpaceX už má na floridském kosmodromu všechny „první stupně“ pro premiérový let rakety Falcon Heavy. Elon Musk přitom před měsícem tvrdil, že k tomu má dojít za 2 – 3 měsíce. Premiérový start očekávané rakety je ale stále poměrně daleko. V první řadě jde o dokončení oprav rampy 40, k čemuž by mohlo dojít v srpnu, ale jsou tu i další úkoly. Miroslav Pospíšil na našem fóru vyjmenoval hned několik bodů, které musí být před startem splněny.

  • upravit vypouštěcí stůl na T/E, aby na něj šla upnout a palivem plnit raketa se třemi paralelními boostery
  • FH poprvé upnout na T/E a zkompletovat v HIFu, provést fit check – zkontrolovat, že vše do sebe zapadá a sedí v daných tolerancích
  • vyvézt poprvé nosič na rampu, vztyčit ho a provést fit check se všemi systémy rampy
  • provést WDR, asi včetně hot fire testu
Julie Payette

Julie Payette
Zdroj: https://upload.wikimedia.org

Bývalá kanadská astronautka Julie Payette (letěla na misích STS-96 a STS-127, přičemž strávila 25 dní, 11 hodin a 57 minut ve stavu beztíže) se stala novou generální guvernérkou Kanady. Funkce generálního guvernéra je nejvyšší politickou funkcí, která je v Kanadě dostupná – bez přehánění jde o pravou ruku britské královny.

Vědci zapojení do projektu sondy LRO jednají o prodloužení její mise. Oběžnice kolem Měsíce by mohla s využitím stabilní dráhy fungovat ještě neuvěřitelných jedenáct let. Spotřebovala sice už 96,8% (21 kg) ze svých palivových zásob, ale zbytek by jí mohl vydržet právě zmíněných 11 let.

NASA ústy Billa Gerstenmaiera (šéf pro pilotované lety NASA) přiznala, že za současného stavu financování není možné dostat lidskou posádku na Mars ve třicátých letech, což je termín, který byl v poslední době velmi často skloňován ze strany politiků. Agentura vydává většinu příjmů na na vývoj rakety SLS a lodi Orion, ale už jí nezbývají prostředky na návrhy a stavbu dalších nezbytných systémů, které budou k pilotované výpravě nezbytné. Toto vyjádření může být historicky velmi důležité, jelikož by mohlo vytvořit politický tlak na americké zákonodárce, aby agentuře poskytli více finančních prostředků.

Přehled z Kosmonautixu:

Pokud jste nestíhali číst naše články, které v průběhu týdne vyšly, nabízíme Vám jejich souhrn, abyste si mohli vybrat, co by Vás mohlo zajímat. Nejprve jsme Vás seznámili s plány na japonskou misi MMX, která si klade za cíl dopravit na zemi vzorky marsovského měsíce. Pak jsme se přesunuli na ISS, kde probíhá výzkum, který může pomoci i pozemským lékařům. Kosmonautické dění v červnu si můžete zopakovat díky Vesmírným výzvám a z blízké minulosti do vzdálenější budoucnosti – základní kámen nové mezinárodní stanice – modul PPB prochází změnami plánů. Slovenská družice SkCUBE čelí technickým problémům, ale stále funguje. Součástí výše zmíněného ruského startu se 73 družicemi byl i cubesat Majak, který má na obloze vytvořit blikající jasnou „hvězdu“. Evropanům se otevírá cesta k Měsíci a SpaceX možná oznámí zmenšenou verzi své superrakety. Na start Sojuzu s družicí Kanopus-V-IK jste se mohli podívat v přímém přenosu a pokud byste si chtěli připomenout pět sond, které jakožto velvyslanci lidského pokolení opouští naši soustavu, máme pro Vás článek ze seriálu TOP 5. Podívali jsme se na fotky z přípravy vědecké komunikační družice TDRS-M a ukázali jsme si vývoj smělých plánů na dopravu vzorků z Marsu na Zemi. Příděl článků jsme uzavřeli povedeným videem z evropského laboratorního modulu Columbus na ISS.

Video týdne:

Tenhle týden uplynuly přesně dva roky od chvíle, kdy americká sonda New Horizons prolétla jako první lidmi vyrobený objekt kolem trpasličí planety Pluto. V dalších dnech jsme mohli poprvé spatřit povrch tohoto objektu a ani v dalších týdnech a měsících jsme nevycházeli z úžasu. Pluto se ukázalo jako mimořádně zajímavý svět, který ani v nejmenším nepřipomíná nudnou ledovou kouli. NASA nyní tento historický průlet připomíná velmi povedeným videem, které zachycuje průlet nad povrchem Pluta. Jde sice o počítačovou grafiku, protože sonda letěla po výrazně odlišné dráze, ale všechny animace jsou založené na reálně naměřených údajích.

Snímek týdne:

Zkuste si udělat průzkum mezi svými známými. Zeptejte se jich, co si vybaví, když se řekne Jupiter. Velmi často (možná úplně nejčastěji) dostanete odpověď Velká červená skvrna – byť ji možná Vaši známí nazvou jinak. Tato ikonická bouře, do které by se bez problémů schovala celá naše planeta je totiž nejnápadnější strukturou celého Jupiteru. 11. července prolétla sonda Juno pouhých 9 000 kilometrů nad tímto útvarem a mohla tak pořídit nejdetailnější snímky této gigantické bouře v historii. O tématu vítěze v kategorii Snímek týdne je tedy jasno, ale problém nastává při rozhodování, který snímek vybrat. Nakonec jsme vybrali ten, který zpracovali společně Gerald Eichstädt a Seán Doran, ale na internetu najdete mnoho dalších neméně povedených výtvorů.

Velká rudá skvrna na Jupiteru vyfocená kamerou JunoCam na sondě Juno. O zpracování se postarali Gerald Eichstädt a Seán Doran.

Velká rudá skvrna na Jupiteru vyfocená kamerou JunoCam na sondě Juno. O zpracování se postarali Gerald Eichstädt a Seán Doran.
Zdroj: https://c1.staticflickr.com/

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
http://www.esa.int/
http://abcnews.go.com/
http://forum.kosmonautix.cz/
http://forum.kosmonautix.cz/
http://zpravy.idnes.cz/
https://twitter.com/
https://arstechnica.com/

Zdroje obrázků:
http://a.abcnews.com/…/WireAP_e3f5a86673c64026bbead2358bf6da3e_12x5_1600.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/ksc-20170711-ph-mtd01_0014.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/ksc-20170711-ph-mtd01_0022.jpg
http://www.esa.int/…/larsen_c_breaks/17062057-2-eng-GB/Larsen_C_breaks.jpg
https://upload.wikimedia.org/…/Julie_Payette_-_JSC2009e123567_-_cropped.jpg
https://c1.staticflickr.com/5/4283/35751134121_35eae412f4_o.jpg

Kosmotýdeník 252 (10.7. - 16.7.), 5.0 out of 5 based on 20 ratings
Pin It
(Visited 1 780 times, 1 visits today)
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (20 votes cast)
(Visited 1 780 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


8 komentářů ke článku “Kosmotýdeník 252 (10.7. – 16.7.)”

  1. Tomas napsal:

    Dobré ránko. Máte nejaký chaos v vlanku, pretože hneď za informáciou o astronautke ktorá sa stala guvernerkou je článok o misií lro a odsgavec hneď za tým je o Marse. Neviem ci tam chýbajú nadpisi alebo som len ja debil, alebo vám to nejak popreskakovalo.

    • Dušan Majer napsal:

      Hezký den,
      v Kosmotýdeníku vychází vždy jedna hlavní zpráva (zde nácvik evakuace z Orionu), které je věnováno několik odstavců. Menší zprávy jsou zařazeny do kategorie Kosmický přehled týdne. V tomto díle jde o obří ledovec, start Sojuzu se 73 družicemi, Falconu Heavy, Julie Payette, LRO a Billu Gerstenmaierovi. Každé krátké zprávě je věnován v tomto bloku jeden odstavec, takže je vše v pořádku.

      • Samo napsal:

        Myslím že Tomas naráža na toto „Funkce generálního guvernéra je nejvyšší politickou funkcí, která je v Kanadě dostupná – bez přehánění jde o pravou ruku britské královny.

        Jedná se o prodloužení mise sondy LRO.“
        Jeden odstavec končí a druhý začína ako keby v niečom pokračoval („Jedná se o prodloužení“) ale nič tam nieje. (mobilná verzia)

        • Dušan Majer napsal:

          Jo takhle. mohu tedy začátek věty o LRO přeformulovat.

        • marian napsal:

          Myslím, že tu ide len malé nepochopenie čítaného textu. V tom odstavci je to myslené tak, že prebieha (!) jednanie o predlžení misie LRO. Vy ste to ale asi pochopili v zmysle „jedná sa“ = „ide o“ predlženie misie LRO. Pravdou je že, je takto použité slovné spojenie je trochu mätúce, pravdepodobne rovnako ako v slovenčine, tak aj češtine. Ale v správne pochopenom kontexte je to úplne v poradku. 😉

        • Dušan Majer napsal:

          Raději jsem to přeformuloval.

  2. Jiří Hošek napsal:

    Tady je Orion při zkouškách opuštění lodi i s celou posádkou.
    Zleva Victor Glover, Michael Fincke, Stanley Love, Daniel Burbank
    https://c1.staticflickr.com/5/4208/35776112151_8e0e3563b3_o_d.jpg

Zanechte komentář