Evropané poletí k Měsíci

Ke stanici DSH přilétá loď Orion.

Nástupce Mezinárodní vesmírné stanice, který vznikne u Měsíce nabírá stále konkrétnější podobu. Kosmické agentury kromě podoby stanice už pomalu začínají navrhovat složení posádek, které k takzvané Deep Space Gateway vyrazí. Michal Václavík z České kosmické kanceláře před chvílí přinesl informaci, která je pro Evropskou kosmickou agenturu velmi pozitivní. V rámci prvního předběžného návrhu složení posádek by ESA měla mít svého kosmonauta na palubě misí EM-4, EM-7 a EM-10.

„Krystalizuje také zapojení ESA při stavbě. Zejména ESPRIT teda bude velká výzva,“ dodává Michal Václavík. ESPRIT je jedním ze tří velkých příspěvků Evropské kosmické agentury k projektu Deep Space Gateway. „Jde o evropskou polovinu modulu PPB, která zajistí zejména přečerpávání paliva pro oba typy pohonu. Logicky také bude obsahovat zásoby tohoto paliva, komunikační systémy, avioniku a malou přechodovou komoru pro vědecké experimenty,“ vysvětlil Michal Václavík. Pravidelným čtenářům našeho webu jen připomenu, že v tomto článku o modulu PPB byl ESPRIT označen jako LCUB.

Zdroje informací:
http://forum.kosmonautix.cz/

Zdroje obrázků:
https://cdn.arstechnica.net/wp-content/uploads/2017/03/Gerst1-1.jpg

Evropané poletí k Měsíci, 5.0 out of 5 based on 22 ratings
Pin It
(Visited 2 881 times, 1 visits today)
Nahlásit chybu

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (22 votes cast)
(Visited 2 881 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


22 komentářů ke článku “Evropané poletí k Měsíci”

  1. Anastaz napsal:

    Bude to parádní, až budeme mít stanici u Měsíce. Další logický krok by měla být stanice na povrchu. Snad se toho dožiju:) A teď si jdu zkusit v KSP.

  2. Jirka Hadač napsal:

    Tomuto se říká mít exkluzivní zdroj informací. Skvělá zpráva.
    Teď si malinko zaspekuluju a počítám, že mi v tom někdo vymáchá nos.
    Sice jsem si myslel, že by to mohlo být víc, v rámci toho, že na každý Orion bude ESA dělat servisní modul, ale když si vzpomenu na přednášku M. Václavíka, tak zmiňoval, že vlastně ATV bylo míň, než mělo být, takže ESA dlužila NASA. A začala to splácet skrz ty moduly. Takže vlastně příspěvek ESA je menší, a asi nemá nárok na sedadlo v každém Orionu.
    Druhý důvod, co mě napadá, je ten, že do toho projektu jdou ještě JAXA a CSA, a taky budou chtít někam posadit své lidi. A že by v Orionu seděl jeden Američan, jeden Kanaďan, jeden Japonec a jeden evropan.. Tak na to asi NASA nepřistoupí.
    Dodatek: Ikdyž, kdyby ten evropan byl Čech, tak už by se na to dali dělat skvělé vtipy, přiznejme si to, nemálo vtipů tak začíná.

  3. Kamil napsal:

    EM 10 poletí kdy? Kdyby to stříleli aspoň 2x ročně, s tou SLS to bude trvat sto let…

    • Dušan Majer napsal:

      Podle plánů z letošního března by k EM-10 mohl dojít v roce 2030. Pochopte prosím, že lety do vesmíru jsou drahé a agentury nemají tolik peněz na rychlejší vývoj.

      • JM napsal:

        Já se domnívám se, že žádné EM-4(5) až EM-10 prostě nebudou, protože s lodí Orion bude stejný problém jako s raketoplánem. Bude rychle zastarávat. Nebude konkurenceschopná a bude příliš nákladná. Během dvou, tří let, možná o rok dva více, se ukáže, že kosmické dopravní systémy na jedno použití jsou mimo hru. Zabránit vývoji v tomto směru může pouze totální neúspěch SpaceX s využíváním ekonomicky recyklovatelných raket a lodí. NASA se vydala sice bezpečnou a jistou cestou, ale nejspíše také slepou uličkou. Budoucnost této organizace vidím v oboru přidělování peněz a kontrolou jejich využití prostřednictvím soukromých technologických společností, které budou schopné za mnohem méně financí splnit stejné úkoly jako plánované jednorázové supernosiče NASA.
        V podstatě už dnes platí, že si na sebe vesmír musí vydělat. Jenže z aplikovaných družic (spoje, sledování pozemských zdrojů apod.) peníze do čisté kosmonautiky netečou. Těmto oborům současné rakety a družice plně vyhovují a nemají potřebu investovat do něčeho spíše romantického, jakým lety za oběžnou dráhu okolo Země jsou. Průmyslová, tudíž zisková, výroba materiálů v podmínkách mikrogravitace zcela selhala a nevydělala dosud ani dolar nebo rubl. Jedinou nadějí je kosmická turistika, třeba i měsíční. Jen stovky a tisíce kosmických turistů za rok pak budou schopni přesunout do kosmoplaveckého byznysu potřebné prostředky na stále atraktivnější lety do hlubokého vesmíru, tak jak mnozí klasičtí autoři sci-fi předpokládali už před více než půl stoletím.

        • Dušan Majer napsal:

          No nechme se překvapit. Ta technika ještě nestačila předvést své možnosti. Suďme po prvních misích.

        • 3,14ranha napsal:

          I když držím Elonovi palce, nemyslím si že by za tři, dokonce ani za pět let disponoval slibovaným planetoletem. On je navíc problém v tom kam se létá – ekonomika budoucího planetoletu bude záviset na výrobě pohonných hmot do metalox systému – na marsu se to snad časem zvládne, u měsíce vám to nepomůže. (když to dobře půjde tak za deset let poletí první loď… ale kyvadlová doprava se z toho stane třeba za 20-30 let až se vybuduje infrastruktura na výrobu paliva. Mimochodem okno k marsu se otvírá jednou za DVA roky a ve zbytku doby šoupete nohama nebo se připravujete na další okno.

          . Jestli jste totiž myslel Falcon Heavy, tak ten je pro pilotované lety mimo LEO příliš slaboučký (jakkoli to bude číslo dvě hned po SLS tak maximum co z něj vydojíte při zahození všech stupňů jsou dvě lidské sardinky na rychlé balistické dráze kolem měsíce).

          Mračíte se nad nákladností SLS, ale druhým dechem mluvíte o plánech v hodnotě mnoha bilionů dolarů které mají záviset na něčem tak pofidérním jako je turismus… (kolik jich bylo doteď ? A kolik turistů se podívalo na Everest – což je o hodně levnější ale podobně fyzicky a psychicky náročné ?)

          To už raději vsadím na Elonovu vizi skutečné kolonizace (kde většina pasažérů zůstane trvale na marsu a bude ho kolonizovat) ale i ta visí ve vzduchu a bude na začátku potřebovat sponzory a celospolečenskou podporu

  4. Adam napsal:

    Při EM-10 poletí někdo v cargu?

    Chtěl bych se zeptat, jestli je někde rozpis financování DSG?

    • Dušan Majer napsal:

      Rozpis financování zatím není (pokud se nepletu), to přijde až v dalších letech. Zatím jsou aktivity rozdělené do větších finančních celků.

      • Adam napsal:

        No taky jsem ten rozpis nenašel.
        Takže abych přešel k věci… tohle „plánování“, že evropané poletí k měsíci je trochu úsměvné, omlouvám se. V souvislosti s tím, že není jasné skoro vůbec nic. Možná by se dalo spíše věřit tomu, že jeden den nevyjde slunce 🙂

        Začněme tím, že se EM-1 posunula o rok!, a tipuji, že nejsme s posunováním u konce, uvidíme. Dále bych připomněl jak dopadla Nauka. Pokračovat můžeme tím, že do roku 2030 mohou být i s Trumpem 4 prezidenti a s tím i jejich rozdílné názory na cokoliv. A pokud američani přestanou sypat $ tak hned vše končí, plány neplány. A skončit můžeme tím, že není jasné, kdo a co bude v jakém rozsahu platit. Těch neznámých je prostě strašně moc.
        A né, že technika ještě nestačila předvést své možnosti – ona ta technika ještě ani zdaleka není hotova. A dalo by se říct, že vlastně vůbec není jasné, jestli tu možnost dostane.

        A teď už se nelze spoléhat na vesmírné závody s Ruskem jako u Apolla (jak se vždy píše kolik se tehdy do kosmonautiky sypalo $ a v dnešní době už je to jinak), nebo na to, co chtěli vojáci s raketoplánem atd. Nic z toho už se opakovat u SLS nebude!

        Sny nejsou špatné, ale bral bych v tomto případě pouze reálné sny. Bohužel.

        • Dušan Majer napsal:

          Dokud budeme plánovat projekty dlouhé jen jako volební období prezidentů, nikdy se neposuneme dál. Věřme, že prezidenti nebudou tak hloupí a nezaříznou program jen proto, že jej rozjel jejich předchůdce. Výhodou stanice u Měsíce je v tomto směru to, že půjde o mezinárodní projekt a z mezinárodních smluv se vyvazuje hůře. O stavbu této stanice stojí všichni zapojení partneři, což je jistě pozitivní a zvyšuje to šance na její realizaci (ale je jasné, že 100% to nebude nikdy).

        • Jirka Hadač napsal:

          Souhlasím s váma, z mezinárodních smluv se sice hůře vyvazuje ale jde všechno, jen si vzpomenu na přednášku T. Přibyla o Rosettě, kdy původně se měla účastnit I NASA, ale musela vycouvat, důvod byl prozaický, peníze.
          Taky budu doufat v prozíravost prezidentů. Ale tady máme naštěstí kliku. SLS je už v slušném stádiu, a než skončí Trump své volební období, měla by už minimálně 1-2 letět s Orionem. Samozřejmě jde zaříznout projekt I pak, ale když už budou rozestavěné moduly, a ono zdůvodňovat, proč neletí, půjde hůř. Ikdyž, vzpomenuli si na ten tunel pro urychlovač za 3 miliardy, a za další miliardu zasypaný aby se ušetřilo…

        • 3,14ranha napsal:

          V něčem máte pravdu, ale pokud američanům zbyde za deset let alespoň trochu smyslu pro prestiž (tohle je světlá strana Trumpa), tak tím potencionálním soupeřem bude rozhodně Čína. Čína sice nepohltí svět (jak jsme se všichni báli před pěti či deseti roky) ale medailové pozice ve spoustě oborů si už vzít nenechá.

          Miliarda a půl lidí (stamiliony v urbanizovaných oblastech), jiné pojetí autorských práv a pozice „továrny světa“ je dost slušný a rozhodně zdravější kapitál než evropská snaha o upečování obyvatel k smrti sociálním inženýrstvím.

        • Jiří Hošek napsal:

          Adame, ve Vašich větách nacházím hodně pravdy, ale osobně se na to dívám víc s nadhledem. Připomenu paralelu s mezinárodní vesmírnou stanicí. Dne 25.1.1984 přikázal prezident Reagan postavit stanici během deseti let, a NASA naplánovala vynesení prvního modulu na rok 1992. Ve skutečnosti se první let uskutečnil v závěru roku 1998 a americký segment byl dostavěn v letech 2010 – 2011. Za tu dobu se v Bílém domě vystřídalo pět prezidentů. Odklad EM-1 proti tomu není nic a Nauka je specifická – ruská.
          Ty kvóty na posádky neznamenají žádné pevné „plánování“. V této počáteční fázi jde jen o to, aby mezinárodní partneři věděli, s čím mohou za svůj příspěvek ke stanici počítat, aby měli čím argumentovat u svých vlád. Zřejmě byla položena na stůl nějaká procenta využívání stanice jednotlivými partnery. U ESA to zřejmě vychází na 1/12 míst, což znamená jedno místo při každém třetím startu.

        • Adam napsal:

          Aby bylo jasno, nejsem naprostý skeptik a nevidím vše jen černě jak by se mohlo zdát 🙂
          Ale taky se snažím vidět věci realisticky.

          No a když vidím jak se v pilotované kosmonautice amerika plácá, v podstatě se dnes už dá říci, rovných 10 let – z čehož mimochodem nemám vůbec radost, naopak – tak mně občas tyhle plány přijdou trochu mimo realitu. Jako kdyby levá ruka nevěděla co dělá pravá.

          Pane Hošku, ta Vaše poznámka s Reaganem je velmi dobrá. Ale mám na to odlišný názor – což mě trochu mrzí, a myslím, že na tom není nic špatného, možná naopak – a to, že dnes už je zkrátka doba jiná. Výčet rozdílností by mohl být velmi dlouhý, Věřím, že Vy, jako člověk s přehledem, to taky trochu cítíte.
          Ten drive, tah na bránu a nadšení a s tím související jasně a hlavně pevně dané cíle – ovšem takové, o kterých je přesvedčena většina – zkrátka dnes nevidím ať dělám co dělám. Je to tak trochu smutné.
          A to zatím vynechávám – názor mám pořád stejný a ještě nějakou dobu to tak zůstane – co se „v nové éře“ používá za technologie. Vždyť je to k pláči (pokud vynechám trapnost).
          Naprosto šílená je také skutečnost, že rozpočet NASA na celý rok je jen o kousek větší než stál 1! (slovy jeden!) měsíc války v Iráku. A jak se nyní můžeme dozvídat, tak Irák rozhodně nezkvétá.

          Se stanicí jste zmínil skluz 6 let u startu. Jenže u aktuálního programu si myslím – vím, že se mnou moc nesouhlasíte – že musí počítat jak čas i $ komplet včetně Constellation. A to už potom vychází všechno krapet v horším světle. Nebo minimálně tak, jak to vidět nechceme.
          Podle mě za $ 23 miliard je toho hotového celkem málo vzhledem k použitým technologiím. Dovolil bych si tvrdit… takové cz dálnice 🙂

          A nakonec mně trochu hraje do karet dnešní krátká zpráva z 19.58 🙂 Já si myslím, že Mars by měla Nasa nechat někomu jinému. A místo toho dát $ na vědu a přístroje, to jí jde lépe. Ale vysvětlete to politikům.

        • Jiří Hošek napsal:

          Abych to nějak uzavřel, navážu na Vaši větu „A pokud američani přestanou sypat $ tak hned vše končí, plány neplány.“

          Američani na stanici u Měsíce stále ještě $ nezačali sypat (pokud odhlédnu od programu NextSTEP-2 zaměřeného na návrhy pozemních prototypů přetlakových modulů, kde bylo pro šest soukromých společností vyčleněno na roky 2016 a 2017 v úhrnu přibližně 65 milionů $). Připravenost PPB pro EM-2 během zbývajících pěti a půl roku, když na vývoj modulu pro příští finanční rok nejsou $ požadovány, a ani Kongres v tomto směru do dneška nevyvinul žádné kroky, vidím s hodně velkým otazníkem.
          V něčem naše názory až tak odlišné nejsou.

    • Jiří Hošek napsal:

      K první větě: samozřejmě, že ne. Tato informace naznačuje změnu v sekvenci startů.

  5. Marek Jech napsal:

    Bude se na stavbě podílet Roskosmos?

Zanechte komentář