ŽIVĚ: Ariane 5 vynáší řeckou a indickou družici

Nejsilnější evropská raketa Ariane 5 by měla dnes ve 22:59 odstartovat na další misi. Při ní dopraví na dráhu přechodovou ke geostacionární jako obvykle dvě družice. První z nich je Hellas-Sat 3/Inmarsat S EAN postavená firmou Thales Alenia, která bude umístěna na horní pozici pod švýcarským aerodynamickým krytem. Spolucestujícím bude indická družice GSAT-17, která zajistí telekomunikační služby pro Indii. Startovní okno trvá 77 minut a v níže přiloženém okně můžete sledovat celý start.

EDIT: Nový termín startu: 23:10 SELČ.

Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/
http://www.arianespace.com/

Zdroje obrázků:
https://assets.cdn.spaceflightnow.com/…/28003350/6-27-2017-VA238_rollout.jpg

ŽIVĚ: Ariane 5 vynáší řeckou a indickou družici, 5.0 out of 5 based on 17 ratings
Pin It
(Visited 2 455 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (17 votes cast)
(Visited 2 455 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


17 komentářů ke článku “ŽIVĚ: Ariane 5 vynáší řeckou a indickou družici”

  1. Cateye napsal:

    Nerad brblám, protože všichni na kosmonautix odvádíte výbornou práci, ale Flash je už opravdu pasé…

  2. android napsal:

    tak úspěch! jsem rád že evropa má tak spolehlivou raketu.

  3. android napsal:

    Zajímavý průběh dráhy při vzletu. Druhý stupeň vynesl raketu cca 180km vysoko a třetí stupeň snížil dráhu až k 150km při neustálém zrychlování.
    Teda může mi to někdo vysvětlit? V KSP podobnou dráhu považuju za chybnou a používám jí když něco předtim seslonim.
    Dyť to není ekonomická dráha. Nebo snad je?
    Na youtube streamu bylo cca 6000 lidí.

    • Dušan Majer napsal:

      Horní stupeň je relativně slabý a náklad je těžký. Hlavní úkol centrálního stupně a bočních bloků je vyhnat raketu vysoko a dostat ji do horizontální fáze letu. Horní stupeň pak jen nabírá boční rychlost a to i za cenu toho, že už projde apogeem a začne klesat. Ale je to přesně vypočítáno, aby to vyšlo a asi ani ty ztráty výkonu nebudou výrazné.

      • android napsal:

        aha.. to mne taky teda mohlo napadnout 🙂 Zas na druhou stranu považuji ariane 5 za silnou raketu. Celkem se divim že to dotáhla jen na těch 180km. Kolik váží ty dvě družice dokupy? To to opravdu líže ten 10000kg limit na GTO?

        • Dušan Majer napsal:

          5 780 kg pro Inmarsat-S/HellasSat-3 a 3 477 kg GSAT-17, do toho adaptér SYLDA, který může mít kolem 500 kg a jsme na 9757 kg.

        • Robert1 napsal:

          Nemyslim ze je to neefektivne, vo vakuu nemas trenie a zakon zachovania energie plati, takze premenis vysku na rychlost.

    • Solmyr napsal:

      Osobne si myslim ze v KSP preboostovavame 2.stupne (ty co pracuji ve vacuu). Prece jenom koho by bavilo cekat treba 10 minut, nez malej motor drahu zakulati byt nesezere tolik paliva.

      • Dan napsal:

        Přesně tak. V KSP máme zaprvé malou první kosmickou, za druhé horní stupně obecně předimenzované. Navíc tento profil dráhy je pro Ariane 5 typický, alespoň co jsem sledoval jiné její starty.

  4. evzenj napsal:

    Mohu se zeptat proc indicka druzice leti na evropske rakete? Dik

    • Dušan Majer napsal:

      Ze stejného důvodu, jako nedávno letěl americký Echostar na ruském Protonu, nebo evropské SES na americkém Falconu. Každý zákazník si může vybrat z globálního trhu poskytovatelů nosič, který mu nejvíce vyhovuje. Někdy je potřeba upřednostnit nízké náklady, roli hraje mnoho faktorů – od ceny, přes časovou flexibilitu až po zákulisní vztahy (čímž pochopitelně nemyslím nic pokoutného, nebo dokonce nezákonného).

      • evzenj napsal:

        Vyberu Echostar a SES bych rozumel, ze maji lepsi cenu. I kdyz polovina ceny Ariane muze byt zajimava. Je fakt, ze jsem nikde nezaznamenal cenu za indickou raketu.
        Spise se klonim k dostupnosti rakety, indove je zatim nesekaji tak rychle.

        • Dan napsal:

          Ona ta cena není polovina. Horní slot je za 90, dolní za 60 milionů dolarů. Navíc indický satelit má téměř poloviční hmotnost oproti řeckému.

        • Dušan Majer napsal:

          Indické rakety jsou hodně levné, ale je možné, že Arianespace potřebovala párový satelit, která by hmotností sednul k těžšímu nákladu. Možná to bylo doprovázeno i nějakou slevou, těžko říct. Je ale pravda, že párování družic kvůli velké nosnosti (a ceně) Ariane 5 je jeden z největších problémů – proto by její nástupce Ariane 6 měla vynášet vždy jen jednu družici.

Zanechte komentář