Poslední Thomasův fotokoutek

Proxima

Francouzský astronaut Thomas Pesquet i se svým kolegou Olegem Novickým ve zdraví přistáli v návratovém modulu ruské lodi Sojuz MS-03 v rozlehlé kazašské stepi. Dva vesmírní průzkumníci se na Zemi vrátili 2. června a náš fotografický seriál Thomasův fotokoutek tak skončil už minulý týden. Jak jsme Vám ale slíbili, přinášíme Vám dnes bonusový díl, který si klade za cíl rozloučit se s Thomasem a trochu sumarizovat. V článku najdete popis návratu ze stanice na Zemi, krátké shrnutí Thomasovy mise Proxima, fotografie z přistání, rozhovor po návratu do Evropského střediska astronautů a na závěr vás čeká malé překvapení v podobě videa, které Francouz natočil krátce před svým odletem z ISS.

Vše začalo už ve čtvrtek 1. června. Během tradiční ceremonie v přímém přenosu z amerického laboratorního modulu Destiny předala Američanka Peggy Whitson velení nad Mezinárodní vesmírnou stanicí svému ruskému kolegovi Fjodoru Jurčichinovi. Ten sice na stanici přilétl o poznání později než Peggy, zpátky však poletí společně. O této zajímavé změně v obsazení posádek Sojuzů jsme vás již informovali.  Na konci celé události se ke slovu dostal také Thomas Pesquet. Vyjádřil svůj smutek nad tím, že opouští stanici, ale na druhou stranu potěchu nad návratem domů k rodině. Především ale děkoval Peggy, se kterou strávil celý výcvik, cestu ke stanici i celou svou misi. Nyní ji však nechává za sebou. Jak jste si mohli všimnout v mnoha dílech tohoto seriálu, Thomas Peggy velice obdivuje a váží si ji pro její profesionalitu, dobrosrdečnost a přátelství.

Po předání velení přišel čas na posledních pár hodin práce na různých experimentech, ale především na přípravách na návrat. Funkčnost a těsnost skafandrů Sokol i lodi Sojuz proběhla už pět dní před návratem a tak bylo na programu dne pouze balení a další záležitosti spojené s odletem ze stanice.

V pátek 2. června se Thomas Pesquet a Oleg Novický rozloučili a vpluli do svého Sojuzu. V 9:31 našeho času byly poklopy na obou stranách neprodyšně uzavřeny, Thomas s Olegem si v orbitálním modulu vzájemně pomohli obléci skafandry, poté se přesunuli do návratového modulu a zavřeli za sebou další poklop. Pak už následoval dlouhý sled úkonů a kontrol spojených s oživením lodi a odpojením od stanice. Sojuz MS-03 se od modulu Rassvět oddělil ve 12:47 a Expedice 51 tak nadobro skončila. V té době se stanice nacházela nad mongolsko-čínskou hranicí. Na stanici zůstal tříčlenný zárodek Expedice 52.

Znázornění přistávací oblasti a návratové trajektorie.

Znázornění přistávací oblasti a návratové trajektorie.
Zdroj: NASA TV

Sojuz byl nejprve odstrčen pružinami dokovacího mechanismu, poté provedl první zpětný zážeh trvající osm sekund a pak druhý patnáctisekundový. Ty zajistily, že se obě vesmírná tělesa dostatečně vzdálila. Následoval dlouhý brzdící zážeh trvající 4 minuty a 37 sekund, který snížil oběžnou dráhu Sojuzu tak, že se její nejnižší bod nacházel ve vysokých vrstvách atmosféry. O 27 minut později došlo k pyrotechnickému rozdělení lodi na tři části a za dalších 26 minut už se návratový modul Sojuzu bezpečně houpal na padáku ve výšce několika kilometrů nad zemí. Mimochodem, jednalo se o první návrat Sojuzu s dvoučlennou posádkou od 18. března 2010.

Krátce po přistání na místo dorazilo 8 vrtulníků Mi-8 s hlavním záchranným týmem. Další čtyři vrtulníky se záložním týmem kroužili o několik desítek kilometrů jihozápadně v oblasti záložního místa přistání. Kazachstán přivítal kosmonauty, jak nejlépe mohl. Byla slunečná obloha krátce před západem slunce a teplota vzduchu byla příjemných 27°C. Thomasovo vesmírné dobrodružství skončilo.

Okamžik přistání Sojuzu, kdy se jen pár metrů nad zemí zažehnou brzdící motory, které vždy zvíří velké množství prachu a zmírní tvrdý náraz na zemi.

Okamžik přistání Sojuzu, kdy se jen pár metrů nad zemí zažehnou brzdící motory, které vždy zvíří velké množství prachu a zmírní tvrdý náraz na zemi.
Zdroj: http://www.esa.int/

První vesmírná mise Thomase Pesqueta trvala celých 196 dní, během nichž urazil přibližně 126 008 000 km a Zemi oblétl více než 3100krát. Na palubě stanice pobýval 20 týdnů s Expedicí 50 pod velením Roberta S. Kimbrougha a dalších 8 týdnů s Expedicí 51, které velela již zmíněná Peggy Whitson. První významná událost Thomasovy mise byla asistence při zachycení japonské zásobovací lodi Kounotori 6 v prosinci. Při návštěvě další zásobovací lodi v únoru, kterou byl Dragon CRS-10, už Thomas robotickou paži ovládal sám a úspěšně loď zachytil. O pouhé tři dny později pomáhal s vykládáním ruského Progressu MS-05. A nakonec se ovládání robotické paže zhostil ještě jednou a v dubnu zachytil Cygnus CRS-7. Thomas se tak podíval do nákladových prostor všech čtyř nákladních lodí, které v současnosti zásobují ISS. Kromě připojování lodí ke stanici také prováděl přesně opačné úkony – vypouštění cubesatů. Těch skrze přechodovou komoru v modulu Kibó poslal na samostatnou oběžnou dráhu celkem 34.

Alfou a omegou práce na Mezinárodní vesmírné stanici je samozřejmě vědecké bádání. Thomas se menší či větší mírou podílel na 60 experimentech a dokonce si na své konto připsal velice zajímavý rekord. Stal se astronautem, který strávil v jednom týdnu nejvíce hodin prací na vědeckých pokusech.

Vrcholný okamžik dosavadní kariéry Thomase Pesqueta.

Vrcholný okamžik dosavadní kariéry Thomase Pesqueta.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/

Absolutním vrcholem celého pobytu na oběžné dráze pak byly dva výstupy do volného kosmu. Oba absolvoval se Shanem Kimbroughem – první 13. ledna v době trvání 5 hodin a 38 minut, druhou 24. března v době trvání 6 hodin a 34 minut. Při dalších čtyřech EVA pak asistoval v přechodové komoře a modulu Cupola. Svým prvním výstupem mimo interiér stanice se stal čtvrtým Francouzem ve volném kosmu a prvním, který tak učinil na ISS (první dvě francouzské EVA se odehrály na Miru, třetí z paluby raketoplánu). Jelikož výstupy absolvoval dva, dostal se na druhé místo žebříčku francouzských astronautů za Phillipe Perina, který provedl tři výstupy během mise STS-111.

Ihned po návratu do Evropského střediska astronautů v německém Kolíně nad Rýnem Thomas poskytl bleskový rozhovor, který jsme pro vás přeložili a vy si jej tak můžete pustit s českými titulky. (Pro případné zapnutí titulků klikněte na tlačítko CC v pravém dolním rohu.)

A na závěr slíbené video. Tímto se loučíme s Thomasem Pesquetem a děkujeme mu za to, že nám zprostředkoval pocity člověka pracujícího v nejdokonalejší laboratoři ve stavu beztíže.

„Jediná opravdová cesta poznání by nebyla navštívit cizí země, ale vlastnit cizí oči. Spatřit vesmír očima druhých, stovkami cizích očí. Spatřit stovky vesmírů, které každý tento pár očí vidí, stovky vesmírů, které skutečně jsou.“

Marcel Proust
francouzský spisovatel


Zdroje informací:
http://www.esa.int/
https://www.youtube.com/watch?v=jaAf3LnOJpw&t 
https://www.youtube.com/watch?v=HKJtROhJPFE 
https://www.youtube.com/watch?v=SKcvzU_LSO4
https://www.youtube.com/watch?v=-NAgZ1QuzNE&t

Zdroje obrázků:
http://cdn2-europe1.new2.ladmedia.fr/ 
NASA TV 
http://www.esa.int/ 
https://upload.wikimedia.org/

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

18 komentářů ke článku “Poslední Thomasův fotokoutek”

  1. Jirka napsal:

    Wow, to druhé video… no, mám slzy na krajíčku.

    To, co cítí kosmonaut při pohledu na Zemi, je určitě nepřenosné. Ale kdybych se tam nahoru někdy dostal, myslím, že bych to viděl podobně jako Thomas.

    Díky kosmonautix.cz za krásné rozloučení se seriálem, těším se na další podobné kousky. 🙂

  2. rado napsal:

    Super. Tomáš je sympaťák a bude tu chýbať. Parádny seriál. Ďakujem

  3. hansnasa napsal:

    Velký sympaťák,přesně takhle si představuji kosmonauta.Díky

  4. Jana napsal:

    Z toho druhého videa mám husinu 🙂 – věcné, jednoduché a pravdivé.
    Jen víc podobných seriálů, díky.

    • Jsem rád, že se vám video i seriál líbili. Snad Vám budeme brzy moct přinést něco v podobném stylu.

    • maro napsal:

      To video je skvělé. Ale hned jak ho vidím, naskočí mi slovo Internet. Možnost vidět svět očima tisíce jiných lidí (a nevytáhnout paty z domu).

      • Jana napsal:

        Na mě to působí úplně opačně. Očima minima lidí pozorovat celý svět, neřešit kdejaké kraviny, protože o tom to není. Užívat si okamžik a vnímat celek jako součást sebe samého. Prostě nářez 🙂 .

        Dnes jsem tenhle postoj uplatnila v práci. Řešily se normy a termíny, zákazník dorazil omrknout, jak nestíháme něco, co mu nasliboval člověk, který u té práce v životě neseděl, takže ví prd, jak a proč to nejde dělat rychlostí světla… zkrátka jsem se povznesla nad to, že byli všichni na pokraji infarktu, udělala si čajík a pracovala stylem a rychlostí nehraničící s odvozem na psychiatrii.
        No a zítra se třebas přehoupnu přes nějakou tu zatím nepřekonanou hranici: pracovní, poznávací, vztahovou… s klidem a rozvahou, protože dnes jsem se nenechala otrávit a měla čas se zamyslet.

  5. Karel Zvoník Redakce napsal:

    Michale díky za pěkné zakončení hezkého seriálu. To by jeden neřekl, jak ten čas letí. 😉

  6. Kamil napsal:

    Taky doufám v pokračování TV seriálu Vesmír zítřka, který Thomas uváděl. Doteď ukazoval práci ostatních eurokosmonautů, tak by mohla přijít řada na něj.
    A kdy si dá repete? Ta 6 až 7 let? Celkově myslím, že tahle skupina by mohla letět i 3x.

  7. trabis napsal:

    Co ta ruka? že by schody 🙁 ale díky Thomasi a díky i redakci kosmonautix… ty mi budou chybět.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.