Co čeká na OSIRIS-REx?

V sobotu se americká sonda OSIRIS-REx (Origins, Spectral Interpretation, Resource Identification, Security, Regolith Explorer) dočkala zajímavého momentu. Přiblížila se totiž na minimální vzdálenost ke svému cíli – asteroidu Bennu. Teď si asi říkáte, že tady něco nehraje, vždyť přílet OSIRIS-REx k cíli má přijít až příští rok. Máte pravdu, v minulé větě totiž nezazněla důležitá informace, že ono nejbližší přiblížení je pouze v rámci časového období do gravitačního manévru, který přijde v září. Řekli jsme si tedy, že se v tomto článku podíváme na očekávaný vývoj v dalších měsících.

Začneme sobotou 24. června. Jak jsme psali v úvodním odstavci – tehdy se sonda OSIRIS-REx přiblížila k cílovému asteroidu Bennu na vzdálenost 35,2 milionu kilometrů. Je to maximální přiblížení v prvním roce od startu, ale jde pouze o symbolické „setkání“. Takto velké vzdálenosti se představují velmi složitě, ale 35,2 milionu kilometrů je ekvivalent zhruba pětiny vzdálenosti země od Slunce, nebo 91× vzdálenost od Země k Měsíci.

Infografika k oběžné dráze Země, sondy OSIRIS-REx a asteroidu Bennu.

Infografika k oběžné dráze Země, sondy OSIRIS-REx a asteroidu Bennu.
Zdroj: https://scontent-frt3-1.xx.fbcdn.net
Překlad: Autor

Kamera PolyCam

Kamera PolyCam
Zdroj: spaceflight101.com

Tato vzdálenost je až příliš velká na to, aby se sonda mohla pokusit o vyfocení nějakých detailů na povrchu cílového objektu – brání jí v tom samotná fyzikální podstata snímacích zařízení. OSIRIS-REx nese na své palubě různé kamery s odlišným účelem – některé budou pořizovat širokoúhlé komplexní snímky, jiné poslouží k odběru vzorků – detailní rozbor všech kamer najdete v tomto článku. Nejdetailnějším snímacím zařízením je kamera PolyCam – právě ona bude pořizovat první fotky asteroidu Bennu během přibližovací fáze.

Na jejích fotkách uvidíme, jak se malá tečka postupně zvětšuje a získává detaily. Teprve až v menší vzdálenosti přijdou ke slovu další kamery. Ale kdyby se PolyCam nyní pokusila vyfotit povrch Bennu, neměla by šanci – vzhledem k očekávané velikosti a vzdálenosti by cílový asteroid zaujímal pouhou stotisícinu jednoho obrazového bodu! Na fotky si tedy budeme muset několik měsíců počkat.

Sonda OSIRIS-REx byla vypuštěna do vesmíru 8. září loňského roku, přičemž raketa Atlas V ji dopravila do meziplanetárního prostoru na dráhu, která je velmi podobná té, po které kolem Slunce obíhá naše Země. V lednu se dostala 112,7 milionů kilometrů od naší planety a obousměrná cesta rychlostí světla trvala dvanáct a půl minuty. Dnes už je vzdálenost k Zemi méně než 70 milionů kilometrů a obousměrná cesta rychlostí světla trvá méně než 8 minut.

Porovnání oběžných drah planet a asteroidu Bennu.

Porovnání oběžných drah planet a asteroidu Bennu.
Zdroj: http://spaceflight101.com

Na této dráze ale sonda nemá šanci potkat se s asteroidem Bennu. Jeho dráha má trochu jiné parametry a liší se především ve sklonu. Rozdíl mezi sklonem dráhy Země a Bennu činí 6°. Operátoři proto už několik let před startem naplánovali gravitační manévr, při kterém sonda proletí zhruba rok po startu kolem Země a využije její gravitace k tomu, aby upravila svou oběžnou dráhu kolem Slunce. Gravitační manévry jsou osvědčenou metodou, jak sondu výrazně urychlit aniž by se muselo využívat palivo.

Gravitační manévr by měl přijít 22. září letošního roku a sonda při něm proletí ve vzdálenosti zhruba 20 000 kilometrů od naší planety. Proletí tedy pod geostacionární dráhou, na které jsou nejrůznější (hlavně telekomunikační) družice a bude zhruba 50× výše, než kde obíhá ISS. Průlet ale neposlouží jen ke změně dráhy a navedení vstříc Bennu. OSIRIS-REx využije přiblížení k Zemi i na ostrou zkoušku svých palubních vědeckých přístrojů.

Změna dráhy při gravitačním manévru.

Změna dráhy při gravitačním manévru.
Zdroj: http://spaceflight101.com

Dalších několik měsíců bude kolem této sondy klid, ale OSIRIS-REx se zatím bude blížit ke svému cíli. Oficiální začátek přibližovací fáze je naplánován na 17. srpna 2018, kdy by měla kamera PolyCam poprvé spatřit Bennu jako malý světelný bod na hvězdami posetém pozadí – v té době by měla vzdálenost činit zhruba dva miliony kilometrů. Sonda následně provede brzdící manévr, při kterém zpomalí o 530 m/s na relativní rychlost pouze 0,2 m/s. Přílet k asteroidu Bennu a konec přibližovací fáze by měl přijít 18. listopadu 2018, kdy se sonda dostane do vzdálenosti pouhých pěti kilometrů. Tehdy začne průzkumná fáze spojená s letem obou těles ve formaci.

Zdroje informací:
http://spaceflight101.com/
https://www.facebook.com/

Zdroje obrázků:
https://svs.gsfc.nasa.gov/vis/a010000/a010900/a010960/OSIRIS_Arm_Deploy.jpg
https://scontent-frt3-1.xx.fbcdn.net/…b80f140a5335a0ee725e50a585374c80&oe=59E291D8
http://spaceflight101.com/osiris-rex/wp-content/uploads/sites/103/2016/08/polycam.png
http://spaceflight101.com/osiris-rex/wp-content/uploads/sites/103/2016/08/orbit.png
http://spaceflight101.com/osiris-rex/wp-content/uploads/sites/103/2016/08/ss-gravity-assist.jpg

Co čeká na OSIRIS-REx?, 5.0 out of 5 based on 21 ratings
Pin It
(Visited 1 755 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (21 votes cast)
(Visited 1 755 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


31 komentářů ke článku “Co čeká na OSIRIS-REx?”

  1. RiMr napsal:

    Díky za zajímavý článek!
    Akorát tomuto úplně nerozumím:
    „V lednu se dostala 112,7 milionů kilometrů od naší planety a obousměrná cesta rychlostí světla trvala dvanáct a půl minuty. Dnes už je vzdálenost k Zemi méně než 701 milionů kilometrů a obousměrná cesta rychlostí světla trvá méně než 8 minut.“
    Jaktože při velmi zhruba sedminásobné vzdálenosti (cca 113 mil. ku 700 mil. km) trvá komunikace kratší dobu (12,5 svět. min. ku cca 8 sv. min.)?
    Není v těch číslech někde chybka?

  2. Petr Scheirich napsal:

    Dusane, myslim, ze tohle uz jsem Ti kdysi zde v diskuzich vysvetloval: to, ze se nějaký objekt neda vyfotit nejakou soustavou objektiv+kamera, nema nic spolecneho s jeho uhlovymi rozmery. Zkus si spocitat, jake uhlove rozmery by na snimcich z bezneho dalekohledu měla prevazna vetsina hvezd. Budou to take jen zlomky pixelu. To, jestli je objekt na snimku videt je dano citlivosti snimace, sbernou plochou objektivu, expozicni dobou a jasnosti objektu. I objekt s titernou uhlovou velikosti, ale dostatecnou jasnosti, se na snimcich zobrazi, a dokonce bude zabirat vic, nez jeden pixel (tak se ostatne odlisuji hot-pixely od realnych objektu) – jeho „rozmer“ je dan ohybem svetla (predevsim) na vstupnim otvoru dalekohledu (intenzita objektu na snimcich klesa se zavislosti pripominajici „gaussovku“, takze ani „bodovy“ objekt nema na snimku jasne definovany okraj).

    • Dušan Majer napsal:

      Díky za info, ale říkal jsem si, že když tenhle obrat používá i sama NASA – viz vložené video – tak že to mohu pro lepší pochopení použít taky.

      • Petr Scheirich napsal:

        Aha, video jsem si pustil az ted :-). Tak prepocet uhlove velikosti Bennu na uhlovou velikost jednoho pixelu je asi spravne, takze ta informace sama o sobe je ok. Ale neda se pouzit jako zduvodneni, proc ho kamery sondy neuvidi (a ani v tom videu to tak snad pouzite neni).

  3. CarlJARx napsal:

    Cituji: „Na jejích fotkách uvidíme, jak se malá tečka postupně zvětšuje a získává detaily. Teprve až ve větší vzdálenosti přijdou ke slovu další kamery.“
    ….nemá být napsáno „v menších vzdálenostech“ blíže asteroidu.
    Jinak pochvala, děkuji, skvělý článek.

  4. Alois napsal:

    Druhá polovina příštího roku bude velice zajímavá. K cíli se bude blížit i druhá americká sonda, ta je určená k průzkumu KBO MU69, nyní je 554 dní a 690 mil.km od cíle.

    • Spytihněv napsal:

      Nebuďte troškař. Příští rok bude nabitý mnohem víc než jen rychlý průlet New Horizons. InSIGHT na Marsu, Chang’e 4 na Dark Side of the Moon, JWST, OSIRIS-REx a Hayabusa 2 u svých cílů, start Bepi Colombo a PSP….

      Ta letošní nuda se opakovat nebude 🙂

      • Jirka Hadač napsal:

        Impozantní výčet, rozhodně to je příští rok našlapané. Jako za sebe bych přihodil další tři mise, které mi přijdou zajímavé, Parker Solar Probe, potom dva šílenci na oběžné dráze Měsíce (ano, tam je slušné riziko, že se to posune na 2019). Na závěr přidávám svého absolutního favorita, přistání roveru týmu PTScientists v údolí Taurus Littrow. Na to se snad, se vší úctou k ostatním projektům, těším nejvíc.

        • Spytihněv napsal:

          Parker Solar Probe je PSP. A soutěž GLXP končí letos a PTScientists mezi finální čtveřicí není. Samozřejmě ale mohou letět i mimo soutěž a taky by se mi oblast Apolla 17 líbila 🙂

        • Jirka Hadač napsal:

          PSP, má chyba, nevšiml jsem si.
          Ano, jak říkáš jsou ze hry, já jsem kvůli tomu úmyslně nemluvil o Lunar X prize, ale co sem si tak četl na jejich stránce i na stránce wiki o Lunar X prize, jsou mimo, ale plánují letět. Jen si pamatuju, že tuším se někde psalo, že u Apolla 11 a 17 NASA žádá, aby se nerušili stopy, ale tohle asi už mají domluvené.

        • Spytihněv napsal:

          Jojo, ta podmínka neporušitelnosti prvního a posledního Apolla existuje. Byla by to paráda po nějakých 45 letech zpovzdálí pozorovat přistávací část Challengeru a lunar rover plus nějaké ty přístroje. Ale Eugene Cernan už se na svou práci dívat nebude…. Harrison Schmitt však ano.

      • bill napsal:

        Jaká letošní nuda? Vrcholem toho roku bude start dalekohledu Cheops! 😉

        • Spytihněv napsal:

          Pokud se nepletu, tak CHEOPS poletí až příští rok. Ale i kdyby ne, tak vrcholem 2017 bude Chang’e 5 🙂

        • Jirka Hadač napsal:

          Proti JWST bude cenově nuda cokoliv.
          Dovolím si lehce poopravit Spytihněva, vědeckým určitě máš pravdu, to si budu připadat jako v době program Apollo, až to bude přistávat. Ale největší trhák letošního roku je a bude bez diskuzí FH.

        • Spytihněv napsal:

          Každý máme své favority 🙂 A FH určitě bude také stát za to. Ono těžko lze porovnávat obří nosnou raketu s návratovou sondou k Měsíci. Jsou to jabka a hrušky.

        • Jirka Hadač napsal:

          Samozřejmě že jsou to jabka a hrušky, ale když ona je to tak krásná raketa. A je tak blízko… Jinak pro mě je Chang´e 5 číslo dvě na osobním seznamu.

      • pbpitko napsal:

        Skutočne to bude impozantná doba. Ten najväčší nervák bude JWST, ten bude vyslovene Brutus, pre mňa ešte viac ako Curiosity a New Horizon.
        pb 🙂

  5. Bill napsal:

    to Spytihněv:

    Z pohledu svých kosmo znalostí mohu být tak akorát tečkou za Vaší větou, takže se nebudu přít. 🙂 Mým vrcholem ale opravdu bude start projektu Cheops. Až to příjde, napíšu víc.

Zanechte komentář