Webb je po přesunu připraven na zkoušky

Primární zrcadlo JSWT

V minulých článcích jsme často zmiňovali, že Dalekohled Jamese Webba bude čekat v květnu přesun z Goddardova střediska na Johnsonovo středisko. K přesunu již došlo a NASA o něm informovala až zpětně, což dává smysl z hlediska bezpečnosti nákladu. Nejprve byl teleskop uložen do speciálního transportního kontejneru, kterého se ujal tahač. Ten jej vyvezl z Goddard Space Flight Center v Greenbeltu, kde teleskop strávil dlouhé měsíce, během kterých dostal primární zrcadlo, vědecké přístroje a podstoupil vibrační zkoušky.

Cenný náklad se opatrně vydal po dálnici na Joint Base Andrews. Tady se zásilka uložila do letounu C-5C, který zamířil na Ellington Field v texaském Houstonu. Tady byl kontejner vyložen a opět s pomocí tahače dopraven na Johnsonovo středisko. Ve zdejší čisté místnosti byl transportní kontejner otevřen a technici provedli tradiční kontrolu, zda transport nezanechal na konstrukci nějaké stopy.

Masivní transportní kontejner ukrývající tělo JWST dorazil do čisté místnosti Johnsonnova střediska. Konkrétně do budovy 32, kde se nachází i vakuová Komora A.

Masivní transportní kontejner ukrývající tělo JWST dorazil do čisté místnosti Johnsonnova střediska. Konkrétně do budovy 32, kde se nachází i vakuová Komora A.
Zdroj: https://www.nasa.gov

V dalších týdnech začnou vakuové kryogenní zkoušky dlouhé téměř 100 dní. K nim se využije legendární Komora A, ve které se testovaly třeba kosmické lodě Apollo. Tato série zkoušek je právem označována jako rozhodující. Ověří se při ní chování teleskopu při podmínkách, kterým bude vystaven ve vesmíru. Následovat bude měření křivosti zrcadel, které zkontroluje, zda změny teplot nezpůsobují deformaci optických členů.

Nejdokonalejší kosmický teleskop pak bude čekat přesun do Kalifornie – v sídle firmy Northrop Grumman Aerospace Systems ve městě Redondo dojde k závěrečné montáži. Při ní se spojí základní tělo teleskopu se slunečním štítem, ale to je zatím ještě daleko. O všech dalších krocích v rámci přípravy tohoto toužebně očekávaného dalekohledu Vás budeme rádi informovat.

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/jwst_mirror.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/sttars.jpg

Webb je po přesunu připraven na zkoušky, 5.0 out of 5 based on 30 ratings
Pin It
(Visited 2 363 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (30 votes cast)
(Visited 2 363 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


35 komentářů ke článku “Webb je po přesunu připraven na zkoušky”

  1. Petr Šulc napsal:

    Na tohle se opravdu těším, budou to týdny nervů, od startu až do plně operačního stavu. V kombinaci s pozemními dalekohledy jako bude ELT se zrcadlem o průměru 39 metrů a dalšími plánovanými přístroji nás čeká žeň objevů.

  2. kopapaka napsal:

    Tak jsem v první chvíli myslel, že jste museli přesunout web 😀

  3. pbpitko napsal:

    Ď. za výborný článok. Škoda že sa ešte načakáme. Kým odštartuje mali by sme si potrénovať nervy – celkom určite to budeme potrebovať. Bude to nervák, omnoho väčší ako pristátia F9.
    pb

    • Dušan Majer napsal:

      To zcela určitě. Tam půjde o mnohem víc.

    • Adam napsal:

      Tak vzhledem k tomu, že spoždění je nyní aktuálně 10 (slovy deset!) let, tak 1,5 roku ještě vydržíme.

      Samozřejmě přistávání F9 je oproti startu JWST slabý čajíček – to budou slušné nervy. Hlavně, kdyby se něco po… tak to máme v tahu suma sumárum 20 let a $9 mld – což už je poměrně slušný 🙂
      Ano, můžeme porovnat s náklady války v Iráku atd., to je fakt k pláči co za ty prachy mohlo být. No co už.

      Vždy mě pobaví tabulka odhadu startu a nákladů
      1997
      Start: 2007 / Cena $0,5 mld

      2013
      Start: 2018 / Cena $9 mld

      Ten odhad mně připomíná u nás „sorry jako“ 🙂
      Po ostudě s Hubblem to nemohl odhadovat moc soudný člověk.

      • Vlda Ledecky napsal:

        Co zpusobilo takovy odklad? Penize, technologie?
        Diky

        • Dušan Majer napsal:

          Jednak složitost technologií a pak peníze. V jednu chvíli JWST dokonce hrozilo úplné zrušení, ale vědci po celém světě tehdy začali bombardovat NASA a ta své rozhodnutí přehodnotila. Na dokončení JWST tekly peníze z mnoha různých projektů, což je tomuhle dalekohledu dodnes vyčítáno, že doslova vysál rozpočet NASA. Ale vědecký přínos bude mimořádný.

        • pbpitko napsal:

          Za JWT bojovali nielen vedci ale aj široká verejnosť. Nikto nechcel pripustiť aby Hubble zanikol a nebola za neho žiadna náhrada !
          Najprv JWT a až potom prípadný zánik Hubbla.!
          Ja si však myslím že Hubbla treba nechať doslúžiť v aktívnom stave dokiaľ to pôjde a až potom likvidovať.
          🙂

      • tyčka napsal:

        Cena je třeba úmyslně podhodnocena – třeba proto, aby projekt vůbec prošel a pak se prostě doufá, že již ho nikdo nezruší.

      • tyčka napsal:

        Jinak tolik peněz by v háji nebylo. Výroba náhradního kusu by při existujících plánech a možná i některých dílů – by měla vyjít podle mne levněji. A to doufám, že i za kratší dobu.

        • Spytihněv napsal:

          Myslím, že by to byl pro NASA průšvih galaktických rozměrů. I pokud by další JWST vyšel levněji, pořád by to nějaká ta miliarda byla. A Kongres by se určitě ochotou nepřetrhl. Ale dost už. Bude to v pořádku.

  4. Spytihněv napsal:

    Určitě nejsem jediný, komu připadá dlouhodobé sledování montáže, zkoušek, přesunů a dalších peripetií jako pořádné drama. Je to krok za krokem a těch bude ještě spousta včetně rozkládání ve vesmíru. Ale výsledek bude stát za to.

    • Jiří Hadač napsal:

      No, a to ještě ty nervy při přepravě na Kourou a potom největší, až to bude vzlítat na raketě Arianne 5 🙂
      Ale co se mi líbí, že si těžce vzali k srdci poučení z Hubblea a zkouší křivost atd.. 🙂

      • Dušan Majer napsal:

        Naštěstí Ariane 5 patří mezi nejspolehlivější nosiče světa.

        • Jirka Hadač napsal:

          Samozřejmě, neskutečně spolehlivý, teď sem si to na anglické wikipedii pro jistotu ještě zkontroloval. Jenže, i tak si říkám, že je něco jiného, dát tam satelit za sto miliónů a něco jiného družici za 9 miliard. 🙂 A pak tam nějaký dobrák nevyndá hadr z potrubí, jak se to stalo kdysi na Ariane 4.
          Moc si přeju, aby odstartoval JWST bez problémů.

        • Dušan Majer napsal:

          Tak to je samozřejmě bez debat. 🙂

      • Adam napsal:

        Zrcadlo u HST se samozřejmě měřilo také, ale zelení mužíčci jim nepůjčili svoje přístroje a tak měli k dipozici jen „low end“ – výsledek všichni známe.

        • Spytihněv napsal:

          U HST byl problém u společnosti, co zrcadlo leštila. První zkouška vadným přístrojem ukazovala, že vše v pořádku. Následující dvě zkoušky jinými zařízeními naopak ukazovaly sférickou aberaci. A proti vší logice se technici rozhodli, že menšina má pravdu….

        • Jirka Hadač napsal:

          Když sem zjistil, že to měřili u Perkin-Elmerů, tak sem zíral. Na doktorátě sem používal jejich DSC, tak jsem to považoval za skvělou společnost, co dělá parádní výrobky. A že to takhle odflákne bych nečekal. A to ještě dodám ke Spytihněvovi, že když jsem zjistil, že ještě dvě dobrá zrcadla zůstala na zemi, a to jediné špatné letělo, tak jsem si říkal, že to je fakt už extra mazec. 🙂

        • Jiný Honza napsal:

          To je blábol. Přečtěte si alespoň wiki. Zrcadlo bylo vybroušeno s nanometrovou přesností, jenže do úplně špatného tvaru. Všechny kontroly selhaly. To proto, že to byl průšvih galaktických rozměrů a kontroloři to prostě zfalšovali.
          Jenom strach, malost, hloupost, nic víc. Žádný zlý úmysl.

          A pak úsilí desítek tisíc lidí, co poslali raketoplán s opravářskou četou. A pak ještě čtyři další. Drahé, riskantní, neefektivní, ale efektní. Prostě USA. Umytí rusové…

        • Dušan Majer napsal:

          Ten úplný závěr si, prosím, příště odpusťte, na podobné rýpavé komentáře a jedovaté poznámky vůči komukoliv tu nejsme zvyklí, děkuji.

        • pbpitko napsal:

          Ahoj Jirka Hadač.
          Ja som pracoval na AAS od Perkin Elmeru a pracovalo to super. Keď som sa dozvedel že zrkadlo bude brúsť Perkin tak som bol spokojný že je to v správnych rukách. Perkin bol považovaný za naj.
          O to väčšie bolo moje rozčarovanie.
          Zakrátko na to Perkin zkolaboval.
          🙁

    • pbpitko napsal:

      Ozaj, rozkladanie JWST. Videl som nákres ako je to poskladané, no hrôza. Vyzerá to ako kukla kudlanky nábožnej.
      Ako to preboha rozložia ?
      Nevie niekto nejaký link kde by bola o tom nejaká slušná animácia ?
      pb 🙁

        • pbpitko napsal:

          To bol blesk !
          Sotva som napísal dotaz a už tu mám aj odpoveď.
          Keby som nesedel tak padnem na zadok.
          Z tej bleskovej odpovede aj z tej animácie.
          Je to hrôza. Preboha, môže to vôbec fungovať ?
          Bude to teda ešte viac Brutus ako štart rakety.
          🙁 🙁 🙁 🙁 ……
          Moc a moc-krát Ď.

        • Dušan Majer napsal:

          Rádo se stalo. Zrovna jsem refreshnul stránku a Váš komentář mi tu vyskočil. Otevřít YouTube a zadat do něj JWST deployment už bylo otázkou chvíle, stejně tak i napsání komentáře. 😉
          Jsem rád, že se Vám video líbí. S oblibou říkám, že jestli nám Curiosity připravila sedm minut hrůzy, tak tady to budou celé dny nervů a už teď z toho mám chvění na zádech. Dokážu si představit, že v těch dnech budeme informovat skutečně o každé i sebenepatrnější novince.

        • pbpitko napsal:

          Neskutočne sa na to teším a zároveň sa rovnako bojím. Som si istý, že Vaše komentáre budú ešte úžasnejšie ako doteraz !
          pb 🙂

        • pbpitko napsal:

          Áno, Curiosity je môj najobľúbenejší projekt. A tiež Hubble. Za nedlho budem mať už 3.
          Mňa však viac ako samotná kozmonautika bavia výsledky výskumu.
          Ale môže jedno bez druhého existovať ?

  5. Alois napsal:

    Je otázka kolik zrcadel letělo, chápal jsem to tak, že US Army měla dvě zrcadla navíc. Krom toho podmínka, aby nesměřovala na povrch Země může napovědět k čemu je používala či pravděpodobně dosud používá.

    • maro napsal:

      Tak, kdyby vojáci nechňapli po něčem tak skvělém a užitečném, to by byli blázni. Ta světelnost je absolutně úžasná. To musí být schopné snímat i v noci, když je ulice osvětlená jen lampou nebo Měsícem v úplňku.

      • pbpitko napsal:

        S Hubblom sa na Zem nesmie pozerať. Citlivosť detektorov je tak vysoká že by Hubble pri pohľade na Zem oslepol. Nesmie sa dívať ani na Mesiac.
        Vojaci by museli použiť menej citlivé detektory alebo použiť nejaké filtre.

Zanechte komentář