Ubytování v nástupci ISS

Ke stanici DSH přilétá loď Orion.

Na našem webu se čas od času věnujeme vývoji situace na poli nástupce Mezinárodní vesmírné stanice. Čerpáme přitom z údajů, které na svém webu prezentuje znalec ruské kosmonautiky a blogger Anatoly Zak. Ani dnešní článek nebude v tomto směru výjimkou. Poté, co jsme Vás v minulých článcích seznámili s konstrukcí základního energetického a pohonného modulu PPB, nebo ruské přechodové komory do volného prostoru, se nyní podíváme na to, jak bude na nově chystané stanici řešena jedna z klíčových otázek a sice ubytování posádky, která tu bude pobývat i několik měsíců.

První posádky si neužijí žádný luxus – práce v těsné blízkosti Měsíce bude vykoupena až pět měsíců dlouhým bydlením ve válcovitých modulech, které budou méně než pět metrů dlouhé. Pokud se Vám současné ubytování na ISS zdá spartánské, bude to ve srovnání se stanicí u Měsíce spíše luxus. Nová stanice, která zatím nemá přesně dané jméno se někdy označuje jako cis-lunar station, jindy jako Deep Space Gateway (DSG), jindy jako Cis-lunar Transit habitat (CTH). Podle současných plánů se zdá, že by ubytování měly zajišťovat dva téměř identické moduly označované jako Common Habitat Element No. 1 a No. 2, nebo jednodušeji Hab-1 a Hab-2.

Teoretická podoba nové mezinárodní stanice u Měsíce.

Teoretická podoba nové mezinárodní stanice u Měsíce.
Zdroj: http://russianspaceweb.com
Překlad: Autor

Evropská kosmická agentura by v tomto směru chtěla spojit síly s NASA a zajistit stavbu těchto modulů. Využila by přitom zkušenosti z dřívějších velmi úspěšných projektů jako je Spacelab, nebo Columbus. Ten první kroužil kolem Země v nákladovém prostoru raketoplánu, druhý je připojený k ISS, kde plní roli vědeckého modulu. Japonská kosmická agentura JAXA také zvažuje, že by se na projektu podílela vývojem vlastního ubytovacího modulu, nebo alespoň jeho hlavních částí.

Orion s připojeným modulem Hab-1 se připojuje k základnímu modulu PPB.

Orion s připojeným modulem Hab-1 se připojuje k základnímu modulu PPB.
Zdroj: http://russianspaceweb.com

Samotný návrh ubytovacích modulů byl formulován na konci roku 2016 po mnoha letech konzultací mezi jednotlivými partnery zapojenými do projektu ISS. Stejně jako další díly nové stanice byl návrh obytných modulů definován tak, aby hardware mohla vynést připravovaná americká raketa SLS, přičemž s novým modulem by letěla i kosmická loď Orion.

Momentálně se zdá, že by moduly Hab-1 a Hab-2 mohly být vyneseny v letech 2024 a 2025 v rámci misí EM-4 a EM-5. SLS sice bude mít značnou nosnost, ale bude muset dopravit svůj náklad až k Měsíci a navíc s sebou poveze i loď Orion, která taky něco váží. Ve výsledku se tak musí hmotnost modulu dostat pod desetitunový limit. Od těchto deseti tun však musí plánovači odečíst ještě jednu tunu, která připadne na spojovací adaptér PAF (Payload Adapter Fitting), který spojí náklad s horním stupněm rakety. V kosmické branži navíc není možné plánovat od začátku nadoraz. Inženýři vždy musí mít rezervu, do které se vejdou případná nenadálá navýšení hmotnosti. Jeden modul se tak ve výsledku musí vejít do hmotnostního limitu pouze 7390 kg, což je srovnatelné s hmotností kosmické lodě Sojuz!

Loď Orion s posádkou se odděluje od zárodku nové stanice - modul Hab-1 je připojen k modulu PPB.

Loď Orion s posádkou se odděluje od zárodku nové stanice – modul Hab-1 je připojen k modulu PPB.
Zdroj: http://russianspaceweb.com/

Raketa SLS by vynesla sestavu Orionu a obytného modulu na oběžnou dráhu kolem Země. V této fázi by byl náklad připojený k hornímu stupni – právě ten by pak svým zážehem zajistil protažení oběžné dráhy k Měsíci. Jakmile by se sestava dostala na přeletovou dráhu k Měsíci, posádka by oddělila Orion od zbytku sestavy, otočila loď o 180° a připojila by se k obytnému modulu, který by byl stále spojen s horním stupněm rakety. Po kontrole systémů by se Orion spojený s obytným modulem oddělil od horního stupně.

Následně by americká loď domanévrovala s modulem k základu kosmické stanice, kterou by tvořil první vypuštěný modul PPB (Power and Propulsion Bus) a zajistila by spojení s tímto modulem. Hab-2 by se otočil kolem své hlavní osy vůči prvnímu modulu o 90° tak, aby se budoucí návštěvnické lodě mohly připojit na jejich boční porty, aniž by hrozilo, že dojde ke kolizi jejich solárních panelů nebo antén. Orion by zůstal ke stanici připojen, zatímco by posádka prováděla svou práci. Jakmile přijde čas návratu, americká loď odveze posádku a stanice osiří. Přepne se do automatického režimu a nad provozem bude bdít modul PPB.

Návrh obytných modulů

Každý obytný modul bude disponovat čtveřicí standardních dokovacích portů označovaných jako IDSS – dva z nich se budou nacházet v hlavní ose modulu a dva budou vůči nim umístěné radiálně, tedy na bocích válce. Každý dokovací port bude disponovat průlezem o průměru alespoň jeden metr, což umožní proklouznout i astronautům oblečeným ve skafandrech. Uvnitř dokovacích portů navíc mají být i okénka, která umožní výhled ven, nebo mezi moduly.

Čtyři dokovací porty na každém obytném modulu poslouží k připojení dalších modulů a kosmických lodí, ale i dalších, mnohem zajímavějších dílů. Hovoří se o tom, že by se sem mohly připojit i landery, které by se připravovaly na let k Měsíci, nebo by se vrátily z jeho povrchu. Může jít jak o robotické průzkumníky se vzorky hornin, ale mohli bychom se dočkat i pilotovaných výprav.

Teoretická podoba obytných modulů na nové stanici u Měsíce.

Teoretická podoba obytných modulů na nové stanici u Měsíce.
Zdroj: http://russianspaceweb.com
Překlad: Autor

Na povrchu každého modulu bude celkem šest záchytných bodů, které umožní připojení robotické paže. Kromě toho zde najdeme i několik strategicky rozmístěných zábradlí, po kterých budou moci astronauti ručkovat při výstupech do volného prostoru. Předběžný architektonický návrh počítá s tím, že by termální radiátor umístěný na vnější stěně modulu mohl zároveň sloužit i jako protimeteorický štít. Oblasti, které by nebyly kryté radiátory by mohly při výrobě dostat výztuhu v podobě přišroubovaných hliníkových štítů.

Okno raketoplánu Challenger, které přimisi STS-7 zasáhl drobný úlomek. U Měsíce je taková událost velmi nepravděpodobná.

Okno raketoplánu Challenger, které přimisi STS-7 zasáhl drobný úlomek. U Měsíce je taková událost velmi nepravděpodobná.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org

Naštěstí však můžeme říct, že prostor v okolí Měsíce je z hlediska kosmického smetí a mikrometeoritů prakticky vymetený. Inženýrům tak při návrhu nové stanice odpadne jeden z největších strašáků, se kterým musí počítat na ISS. Díky tomu si mohou dovolit u nové stanice navrhnout slabší stěny. Další zeslabení stěn je možné díky tomu, že moduly pro novou stanici jsou navrhovány tak, aby se vešly na raketu SLS, zatímco moduly na ISS byly navrhovány tak, aby se vešly do nákladového prostoru raketoplánu. V roce 2016 se počítalo s tím, že by stěny byly na většině míst silné jen stěží uvěřitelné tři milimetry, přičemž v oblasti dokovacích portů, kde se očekává větší mechanické namáhání by měla mít stěna až půl centimetru.

Samotná konstrukce válcovitého modulu by měla být vytvořena svařením tří hliníkových prstenců o průměru 4,2 metru. Na každém konci by byl válec uzavřen kuželem o výšce 0,6 metru. Konstrukce modulu bude osazena akcelerometry, které budou sledovat chování konstrukce a její stav v průběhu dlouhodobého pobytu v prostředí, které je plně srovnatelné s meziplanetárním prostorem.

Na začátku roku 2017 se mezi inženýry objevila myšlenka, zda by nebylo vhodné modul osadit sekcí oken – podobně, jako je tomu v modulu Cupola na ISS. Tento modul s okny by mohl být ke stanici doručen samostatně a v průběhu let by bylo možné jej připojit na nejrůznější porty stanice.

Návrh interiéru

Uvnitř každého modulu se bude ukrývat nejmodernější dostupný systém podpory života, špičkové systémy hospodaření s teplem, komunikační, navigační, požárně-bezpečnostní a s energií hospodařící systémy. Posádka zde najde oddělené spací oblasti, přičemž vyloučeno není využití nafukovacích prvků, které by ušetřily vnitřní prostor.

Lednička na ISS je víceúčelová - poslouží i jako inkubátor, nebo mrazák.

Lednička na ISS je víceúčelová – poslouží i jako inkubátor, nebo mrazák.
Zdroj: http://2.bp.blogspot.com

Kuchyně bude prostorově velmi skromná – dá se očekávat výsuvný jídelní stůl, který se vyklopí pouze v době jídla. Samozřejmostí má být lednice, ale protože bude místa málo, bude zřejmě používána jak pro uchování potravin, tak i vědeckých experimentů. Zapomínat nesmíme ani na velmi účinnou toaletu, která bude s největší pravděpodobností napojena do recyklačního systému.

První obytný modul bude s velkou pravděpodobností vybaven posilovacím zařízením, které by měla čtyřčlenná posádka využívat dohromady deset hodin denně. Návrhy navíc počítají i s něčím na způsob malé dílničky, kde by měla být především posádkou obsluhovaná 3D tiskárna. Nezbytnou součástí obytných modulů budou i úložné prostory na jídlo, vodu, oblečení a různé další potřeby, které najdeme i dnes na ISS.

Rack na ISS naplněný nejrůznějšími přístroji.

Rack na ISS naplněný nejrůznějšími přístroji.
Zdroj: https://www.nasa.gov

Stejně jako na Mezinárodní vesmírné stanici bude i zde potřeba průběžně doplňovat zásoby, k čemuž poslouží zásobovací lodě. Stejně jako na ISS budou mít tyto lodě dvojí účel – na stanici dovezou náklad, který se vyloží a místo něj se do lodi naloží odpadky. Právě jejich odhadovaný objem dělá návrhářům vrásky na čele, protože nová stanice bude mnohem menší než ISS.

Bohužel nebude možné využít standardní racky s vybavením, které se používají na ISS, jelikož průlezy mezi moduly budou moc malé. Na inženýry je navíc vyvíjený tlak, aby vyvinuli systém, který je ještě více hospodárný při práci s vodou. Výsledkem tak může být i to, že bude potřeba navrhnout zbrusu novou sekundární strukturu, ve které by bylo vybavení, ale ukrývalo by i kabely a potrubí. Specialisté se navíc zatím neshodli, zda má modul už startovat v plně vybavené konfiguraci, nebo zda bude dovybaven až později.

Systém radiační ochrany zatím není rozpracován, ale první návrhy počítaly s rozmístěním flexibilních vaků s vodou kolem obytných buněk. Možná se dočkáme i nějakého vnitřního radiačního štítu.

Zdroje informací:
http://russianspaceweb.com/
http://russianspaceweb.com/

Zdroje obrázků:
https://cdn.arstechnica.net/wp-content/uploads/2017/03/Gerst1-1.jpg
http://russianspaceweb.com/images/spacecraft/manned/lunar/mpp/imp_info_1.jpg
http://russianspaceweb.com/…/lunar/mpp/hab/ppb_docking_hab1_orion_1.jpg
http://russianspaceweb.com/…/lunar/mpp/hab/ppb_hab1_undocking_orion_1.jpg
http://russianspaceweb.com/…/lunar/mpp/hab/imp_hab_info_1.jpg
https://upload.wikimedia.org/…/Space_debris_impact_on_Space_Shuttle_window.jpg
http://2.bp.blogspot.com/…/AAAAAAAAWvw/a9Y5__YwBzE/s1600/freeze.jpg
https://www.nasa.gov/images/content/473939main_iss023e027810.jpg

Ubytování v nástupci ISS, 4.9 out of 5 based on 38 ratings
Pin It
(Visited 4 298 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 4.9/5 (38 votes cast)
(Visited 4 298 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


119 komentářů ke článku “Ubytování v nástupci ISS”

  1. Peter P napsal:

    Vobec sa nespomina zasobovanie vyuzivajuce sukromne spolocnosti. Napriklad FH by mohol celkom urcite dopravit vyznamny naklad. Asi by tam dokazal dostal lod Dragon aj ked si niesom isty ci by mala dostatok energie na cestu spat. Vyuzitie nadukovacich prvkov je klucove. 7t modul je spartansky. Ale pokial by sa jednalo o nafukovaci model tak 7t by dokazalo zmenit spartanske podmienky na velmi luxusne a umoznily by posadkam efektivne fungovat a pracovat.

    • Vlastimil Pospíchal napsal:

      Také mám z toho pocit, že někde ti soudruzi dělají chybu. Rozhodně bych nechtěl mít z obytného modulu průchoďák. V nafukovacím modulu se astronauti cítí lépe, zřejmě nejen kvůli akustice. Osvědčená konstrukce přechodové komory umístěné mezi stanici a přepravní loď zde také není použita.

      • Vojta napsal:

        Přechodová komora mezi stanicí a lodí mi nepřijde jako dobrý nápad, pokud se EVA účastní někdo jiný než právě posádka té lodi. Ta by totiž musela celou EVA prosedět v lodi, zatímco kolegové by byli venku.

    • Dušan Majer napsal:

      Podle momentálně dostupných informací by se nafukovací konstrukce měla uplatnit jen v interiéru.

      • Peter P napsal:

        Tak to by bola velka skoda. Dufam, ze uz za par rokov sukromne spolocnosti ako napriklad Bigelow postavia nafukovacie stanice, ktore dokazu, ze nafukovacie moduly mozu fungovat. Paradoxne mozu aj lepsie chranit astronaultov.

        Vyuzitie sukromnych lodi sa nespomina, ale pokial viem Blue Origin mieri k Mesiacu a buduje technologiu. Nechajme sa prekvapit.

        • 3,14ranha napsal:

          Ono se té váhy zase tak moc neušetří – nafukovacím modulem získáte v podstatě „“jenom““ KOMFORT pro obyvatele !!! nikoli kilogramy zásob, paliva a vědeckých přístrojů. Třeba u Falconů je pak problémem i příliš malý kryt.

          A navíc byste musel zadovat vývoj panu Bigelowovi – nejmenší nafukovací modul B330 který plánují má 20 tun hmotnost* ! – tohle k měsíci dostanete jedině nepilotovaným SLS

          *je pravda že objem 330 kubíků by byl vyložený luxus ( který bych kosmonautům z celého srdce přál)

        • Honza napsal:

          Pravda, kilogramy zásob a přístrojů tak nezískáte, ale získáte spoustu prostoru, kam pak zásoby a přístroje můžete dát, až vám je zásobovací loď přinese. Což už by mohlo být přínosné.

    • 3,14ranha napsal:

      Pokud myslíte Falcon Heavy se záchranou boosterů a prvního stupně, tak vás zklamu – jeho „reusable“ nosnost by nestačila ani na ten „spartánský“ sedmitunový modul. To už by mnohem lépe a levněji vyšel projekt Skylab 2.0 vynesený pomocí jednoho (nepilotovaného) startu SLS.

  2. Petr napsal:

    Dekuji za skvely clanek.
    Nevite jak se s odpadky bude nakladat?
    U Zeme se poslou do atmosfery, kde shori. Jak to ale bude u mesice, kde zadna atmosfera neni? Zaslani zpet k zemi mi prijde hodne drahe.

    • Dušan Majer napsal:

      Zatím jsem to nikde neviděl rozpracované, ale předpokládám, likvidaci v atmosféře i za cenu spotřeby paliva.

    • Vlastimil Pospíchal napsal:

      S návratem odpadků na Zemi to není tak zlé. Ten zpětný šťouchanec nemusí být o mnoho větší než při návratu z ISS. O zbytek se postará zakřivení prostoru kolem Země a její atmosféra.

      • mirom4 napsal:

        ja by som odladky hadzal na Mesiac, myslim ze by nemal byt problem sa s odpadom triafat stale na to iste miesto. ked v buducnosti zacneme osidlovat mesiac, bolo by fajn mat tam jedno smetisko plne surovin

        • Dušan Majer napsal:

          Zkusil jsme se na tohle téma zeptat Michala Václavíka z České kosmické kanceláře. Podle jeho slov se tato problematika zatím příliš neřešila, ale stanice prý má být zásobována tak, aby odpadků vznikalo co nejméně. Některé praktiky se prý mají časem testovat i na ISS.

        • Již se některé prakticky ověřují.

  3. Alois napsal:

    V zásadě není rozdíl mezi “ stanicí“ na LEO a u Měsíce, krom vyšší dávky záření. USA sice staví Orion a SLS kvůli nesmyslu s asteroidem, který nějaký vtipálek nakukal Obamovi, ale “ využití “ pro lety do blízkosti Měsíce, bez přistání na jeho povrchu, jsou mrháním prostředky. Příkladně opakovat po padesáti letech s “ velkou slávou“ let Apolla 8 mi připadá směšné. SLS krom toho nedosahuje parametrů Saturnu 5 což výrazně eliminuje lety na povrch Měsíce. Systém by se však dal smysluplně využít pro sondy do vzdáleného vesmíru. K vnějším planetám by mohl příkladně naráz vynést několik strojů typu Cassini.
    V zásadní oblasti kterou je hledání E.T. ve Sluneční soustavě by mohl konečně dopravit vzorky z Marsu a poslat landery a rovery na měsíce Jupitera a Saturna.
    Nechápu jak může opět ožívat zcela scestná idea “ kosmického nádraží“ pro pilotované lety na Mars někde u Měsíce, když se idea “ kosmického nádraží “ na LEO pro pilotované lety na Měsíc ukázala jako čirý nesmysl. Za padesát let kosmonautiky nebyla z ISS či jejích předchůdců vypuštěna ani jedna automatická sonda alespoň k Měsíci nemluvě o pilotované lodi tamtéž.
    Doufám, že Trump nápad se stanicí u Měsíce zatrhne.

    • Dušan Majer napsal:

      SLS by se měla využívat i pro nepilotovanou kosmonautiku – první vlaštovkou má být Europa Clipper.
      Ohledně opatrnosti – je lepší, když NASA důkladně vše testuje Vůbec mi to nevadí. Není kam spěchat, tak ať je všechno dobře ověřené.
      To, že se z ISS nevypravil žádný robotický průzkumník je sice pravda, ale posuzovat podle toho její přínos je stejné jako kdybyste pětihvězdičkové restauraci dali nulové hodnocení jen proto, že z celého menu není k dispozici jedna položka. ISS toho udělala hodně a její přínos je neoddiskutovatelný. A stejné to bude i u budoucí stanice.
      To, že SLS v první verzi nebude srovnatelná se Saturnem V je taky pravda, ale časem projde vývojem, který jí umožní zvýšit nosnost.

      • Spytihněv napsal:

        Přiznám se, že mi uniká souvislost mezi ISS a Europa Clipperem.

        • Samo napsal:

          Typujem že Dušan myslel SLS ale sa pomýlil.

        • jakubv napsal:

          to bude zjevně překlep a příspěvek má začínat SLS místo ISS

        • Dušan Majer napsal:

          Je to tak, opravil jsem to.

        • Spytihněv napsal:

          Je to ale pěkné kouzlo nechtěného 🙂 Alois měl připomínku, že z ISS nestartovala žádná sonda, na to přišla reakce s překlepem, že ISS by se měla využívat i pro nepilotovanou kosmonautiku a první vlaštovkou bude Europa Clipper. Spojeno dohromady to vlastně i dává smysl. Galileo k Jupiteru taky startovala z raketoplánu, tak co když teď z ISS 🙂 Ale ano, určitě má být SLS.

    • Jaro Pudelka napsal:

      Pán Alois, väčšie bláboly nemáte?

      • vedator napsal:

        Mozno placa nezmysly a stale pise to iste, ale co tak znicit ho konstruktivnou kritikou a vyjadrit sa k tomu, co napisal? Preco ho hned urazat?

        Z mojej strany mozem povedat, ze SLS je v sucasnosti, ked trhu vladnu sukromnici, cierna diera na dolariky a je to krok vedla. Ku zvysku prispevku pana Alojsa sa nebudem vyjadrovat.

        • Dušan Majer napsal:

          On je problém, že tohle jsme už zkoušeli. Jakákoliv snaha o vysvětlení omylů, zasvěcení do problematiky, nebo nabídnutí jiného úhlu pohledu jsou marné a rovnají se házení hrachu na zeď. Bohužel s tím máme dlouhodobé zkušenosti. Sám jsem to zkoušel několikrát, teď už pomalu rezignuju. Názor může změnit jen ten kdo chce a kdo není k protiargumentům hluchý.

        • Vlastimil Pospíchal napsal:

          Nesmysly tady plácá hlavně pan Pudelka.

          Pan Alois má sice skeptické názory, ale i takové jsou potřebné. Dá se o nich diskutovat nebo se dají ignorovat.

          Myslím si, že cesta do cislunárního prostoru je zbytečně drobným krůčkem, když jsme už byli na Měsíci. Co takhle bod L2 soustavy Slunce – Země? To je větší výzva, nemyslíte?

        • Dušan Majer napsal:

          V bodě L2 Slunce Země jsou podmínky stejné jako u Měsíce. Jen je to dál, takže bychom tím nic navíc nezískali. Navíc by se odsud hůře a dělaly výpravy na povrch Měsíce.

        • Jirka Hadač napsal:

          K tomu L2, přidal bych další rozdíly vůči stanici u Měsíce. Je v zemském stínu, čili zastíněný sluneční svit a pořád bychom tam nebyly mimo dosah van Allenových pásů. Čili podle mě též by to nebylo to pravé. Plus bychom rušili přístroje tam umístěné.

        • Jiří Hošek napsal:

          K bodu SEL2:
          Sondy létají kolem tohoto bodu, takže nejsou ve stínu.
          https://www.nasa.gov/images/content/463480main_lagrange_point_lg_1.jpg
          SEL2 je mimo van Allenových pásů (vnější radiační pás končí 58 000 km nad Zemí).

    • maro napsal:

      Tak v tomhle s vámi pane Alois souhlasím. ISS je skvělá na dlouhodobé experimenty v mikrogravitaci a na sledování Země. Taky nechápu k čemu lepšímu je stanice u Měsíce. Na tu mikrogravitaci je to zbytečně drahé, na pozorování Země mnohem méně výhodné než ISS. Navíc energie na dosažení dráhy je potřeba mnohem víc. Ani z hlediska psychiky pro kosmonauty nic moc. Ta Země je už dost daleko. Navíc celých deset dní kolem měsíčního úplňku z ní vidíte jen srpek nebo nic. Ale zase pořádně svítí Měsíc …

      • Dušan Majer napsal:

        Pustil jste si tu přednášku Michala Václavíka, která je v diskusi výše zmíněná? Asi ne. Prosím, pusťte si ji – dostanete v ní odpovědi na své otázky a myslím si, že příště už se takto nezeptáte. 😉

        • maro napsal:

          Dobře, uznávám, že jsem si ji nepustil. Viděl jsem jen jednu dřívější, kde pan Václavík mluvil o seznamu o snad nějakých 30 bodech, které musí být vyřešeny před pobytem člověka na Marsu. A ty body byly z dnešního pohledu skoro neřešitelné, tedy alespoň v našich ekonomických možnostech. Prostě čišelo z nich hodně pesimismu.

        • Dušan Majer napsal:

          Až si ji pustíte, uvidíte, že ty body nás stále pálí (hlavně radiace), ale právě nástupce ISS by měl pomoci hledat odpovědi a řešení na tyto překážky.

  4. Goodman napsal:

    Chápu trvalou obytnou stanici na Měsíci. Je to výrazný krok pro lidstvo, jehož užitečnost se nám několinásobně vrátí. Jako obří skok vidím něco podobného na Marsu. Ale cislunární základna? Nechápu její přínos a ani si nedokážu představit, že by měla nějakou funkci vesmírného motelu s mini-dílničkou. Pokud jde o testování přizpůsobení člověka na mikrogravitaci, tak tu snad již milionkrát otestovali na ISS. Vliv kosmického záření již taky známe, tak proč nepřeskočíme tuhle šaškárnu a rovnou nepostavíme něco trvalejšího na Měsíci? Tohle akorát odsaje peníze a vezme čas, který by NASA mohla vydat daleko užitečněji (třeba k dobytí Marsu).

    • Dušan Majer napsal:

      Základna na povrchu nás nepřipraví na let k Marsu. Na ISS otestujeme mikrogravitaci, ale nikoliv podmínky meziplanetárního prostoru. I přes nesporný přínos ISS v této oblasti mají inženýři a lékaři stále až příliš mnoho bílých míst, u kterých nevědí, jak bude lidské tělo reagovat při dlouhodobém pobytu v meziplanetárním prostoru.

      • Goodman napsal:

        A jak se budou podmínky mikrogravitace na ISS lišit od těch na CTH ? Dlouhodobé pobyty na ISS jsou dle mě srovnatelné s těmi co budou muset snášet kosmonauti při letu na Mars. Rozdíl je pouze v propastném odloučení od kontaktu a (případné včasné, nebo vůbec nějaké) pomoci ze Země. Btw. jedním z argumentů pro postavení ISS bylo právě cestování lidí k Marsu. V tehdejších úvahách se vůbec ani neuvažovalo o další potřebné stanici. ISS měla testovat možnosti lidské posádky ve vesmíru a to splnila na 100%. Účel ISS je nezpochybnitelný, ale CTH?

        • Kenny007 napsal:

          Je to trochu jinak, ISS je ukryta před většinou kosmického záření pod štítem van Allenových pásů. V otevřeném kosmickém prostoru je vše trochu jinak. Sice bych byl také raději kdyby se misto cislunární stanice pustili rovnou do stavby měsíční základny, ale tenhle krok, obzvláště od národní agentury chápu. Umožní to vyzkoušet technologie pro lety k planetám a přitom je to v případě vážnějšího problému stále „kousek“ od Země.

      • hansnasa napsal:

        Dle mého názoru jsou na tyto problémy ohledně dlouhodobého pobytu v nulové gravitaci řešitelné pouze dvěma způsoby.Buď zapracujeme na umělé gravitaci nebo konečně vyvineme pořádný raketový pohon,třeba nukleární,který nás dopraví na místo určení velmi rychle.Nejlepší by ovšem bylo,tyto dvě věci vyřešit zároveň.

  5. Pospíšil napsal:

    Pánům Aloisovi, Goodmanovi a vlastně každému kdo má o toto téma zájem doporučuji shlédnout záznam nedávné přednášky (5.5.2017) Michala Václavíka z České Kosmické Kanceláře, kde jsou podrobně rozebrány jak důvody proč takovou stanici stavět, tak plány jak by to mělo probíhat. https://youtu.be/NOMk9A9z9IQ

    • Goodman napsal:

      Pane Pospíšile, já netvrdím že je úplně k ničemu. Už jenom ji postavit je vědou samo o sobě. Jenže kosmické agentury mají silně omezené finanční rozpočty. NASA není armáda, která si může dovolit vyzkoušet všechny možné experimenty, protože stačí zavolat a penízky se jenom sypou. Postavit CTH znamená utnout jiné programy, popřípadě je odložit o několik roků. A to je to co mi vadí. Pro vyzkoušení dlouhodobého přežití lidí ve vesmíru se postavila ISS. Jistě, CTH by byla pro test o chlup lepší než ISS, ale přínos se nerovná nákladům a úsilí k její realizaci. Napadá mě jedna analogie ke vztahu letu člověka na Mars a ISS a CTH. Je to jako seznámení s nějakou fajn slečnou. Chodíte spolu a rozhodnete se pro společné bydlení. Ale bydlet spolu a chodit spolu není totéž, takže než postavíte rodinný dům a investujete do něj všechny peníze, tak si zkusíte nejdříve pronajmout garsonku. To je moudrý krok, než se k něčemu zavážete. Zjistíte, že vám to spolu klape a super si rozumíte. Je tedy nutné ještě investovat do většího bytu, než si koupit rovnou onen dům? A stejně to vidím i s případem CTH.

      • Dušan Majer napsal:

        Jenže pro let k Marsu pse potřebujeme naučit mnoho věcí, které zatím neznáme a na ISS se je nenaučíme.

        • Goodman napsal:

          A jaké třeba?
          Teď to pls neber jako moje rejpání z přebytku volného času, ale jako zájem o diskuzi nad zajímavým tématem.

        • Dušan Majer napsal:

          Určitě by na to líp odpověděl Michal Václavík, který sem třeba taky napíše, ale v základu můžeme říct, že jsou to z velké části hlavně biologické experimenty, především ty zaměřené na člověka. Už jenom to, že ISS obíhá od Van Allenovými pásy ji v některých oborech (ne ve všech) diskvalifikuje z toho, aby se tam daly plně nasimulovat podmínky, které posádka zažije při letu k Marsu. Největší neznámou je v tomto směru radiace, ale jsou i další body – třeba regenerativní medicína – hojení ran, zlomenin a podobně – co když si třeba kosmonaut na Marsu zlomí ruku, sroste mu dobře, než se vrátí na Zemi a podobně. Ale myslím, že bude lepší, když se k tomu vyjádří Michal Václavík, který může všechny ty body definovat přesněji než já. 😉

      • Pospíšil napsal:

        Pokud vás zajímají pouze důvody PROČ musíme nejdříve studovat vlivy na člověka v cislunárním prostoru, pusťte si tu Václavíkovu přednášku aspoň od času 1:23:10, když už se vám to nechce poslouchat celé. Pak mudrujte. 😉

        • Goodman napsal:

          Přednáška super (a to jsem ji sledoval sotva 15minut, zbytek shlédnu v noci). Přesto neberu jako argument pro její realizaci cestu na Mars.
          1) stanice neřeší problémy pobytu kosmonautů na Marsu. Přechod z pozemské 1G do mikrogravitace na let a pak třetinové gravitace Marsu je potřeba natrénovat. Samozřejmě OK. Jaký rozdíl je mezi ZeměxISSxMěsíc a ZeměxCTHxMěsíc ? Měsíční základnu potřebujeme. Pokud budeme ještě stavět minimálně 15roků CTH, tak měsíční základnu dalších 25let (teď střílím od boku), takže se nejspíš přistání na Marsu nedožiju.
          2)stanice se bude od transportní lodě na Mars podstatně lišit. CTH stále nepřinese 100% odpovědí. Není tedy lepší rovnou postavit lodˇ a tu testovat a modifikovat její moduly v cislunárním prostoru? Za těch xlet co by se jinak zkonzumovali stavbou stanice, by se přišlo na spoustu technických problémů, která ta lodˇ mít určitě bude.
          3)stanice v cislunárním prostoru je dobrá věc. Stejně jako je současně mít i ISS. Dle mě je ale chybou, když je spojována cislunární stanice s cestou na Mars. Měl by to být samostatný vědecký projekt. Jinak oddálí Mars do nedohledna. Co v životě nesnáším nejvíce (a to všeobecně ve všech směrech) jsou odklady a průtahy. Jen čekám, až Američané zvolí druhého Obamu, kterej NASA utne úplně.

    • Kenny007 napsal:

      Já rád nechám NASA ať si hraje v soustavě Země – Měsíc a posílá vědecké mise k planetám. U Marsu se dočkáme přistání lidské posádky patrně dříve od SpaceX. Na měsíc si zas brousí zuby Blue Origin. Jako soukromníci si mohou dovolit větší riziko, stačí se podívat na ty dva šílence co už mají zaplacený let Dragonem daleko za Měsíc. Věřím že i dost vědců se o místa popere. Ostatně, pokud se opravdu povede realizovat ITS, tak by pro něj asi nebyl zásadní problém přistávat i na Měsíci, ale možná se pletu.

    • Jirka Hadač napsal:

      Přednášku pana Václavíka jsem viděl už v den publikování na youtube, on má zvláštní způsob přednesu, ale jednom mu nelze upřít, informovanost a detailní znalosti. Díky tomu jsou pořád dívatelné i jeho 10 let staré přednášky nedávno zveřejněné. Jediné co mě mrzí je to, že ta jeho přednáška o budoucích stanicích není ve video formátu, mam jen staženou mp3 verzi díky odkazu Dušana Majera, co sdílel pod jedním svým videem na streamu (hodně tam ukazoval dle audia obrázky čínské stanice a tuším že OPSEKu). Tuším že video není kvůli přání přednášejícího. A to můžu říct, že sem během poslední doby viděl snad všechny české přednášky na téma kosmické stanice.

      • Dušan Majer napsal:

        To je velmi široké téma. Záleží třeba na tom, na jaké akci přednáška byla. Někde se záznamy nedělají vůbec, jinde jen zvukové, někde video. Přednášející má právo odmítnout záznam. Já to plně chápu, protože některé přednášky mohou obsahovat citlivé informace, které by se neměly dostat na širokou veřejnost.

        • Jirka Hadač napsal:

          Tak v tomto případě se jednalo o přednášku, kde vaše odpovědi v diskuzi občas doplňoval Michal Václavík, a ten mp3 odkaz byl na přímou žádost čtenáře, jestli někdo o té přednášce neví něco.
          Jinak, samozřejmě že má právo odmítnout jakýkoliv záznam, a o těch utajovaných skutečnostech – sám vím, co je pod každým dokumentem v práci.. utajované atd.. Já jen dodávám, že sem moc rád za každý záznam, každou přednášku, článek, a někdy se podívám i dvakrát tříkrát. 🙂 Kupříkladu vaši přednášku o SpaceX sem viděl už 4 krát, a přednášku T. Příbyla o stejném tématu taky už mockrát. 🙂 Každá úplně jiná, každá skvělá.

        • Dušan Majer napsal:

          Aha, už se orientuju. Ten mp3 záznam byl pořízený na semináři o kosmonautice ve Valašském Meziříčí, kde se dělají pouze zvukové záznamy.
          Velice mne těší, že přednášky sledujete. Každý přednášející má svůj styl a i když dva udělají přednášku an stejné téma, každý to uchopí jinak, protože považuje za důležité jiné věci. A to je na tom krásné. Já třeba poslední dobou chystám přednášku o nástupci ISS a po zhlédnutí Michalovy přednášky jsem s hrůzou zjistil, že některé pasáže mám velmi podobné. Budu to muset trochu předělat, aby to nevypadalo, že jsem opisoval. 🙂

      • Zpětná vazba je pro mě velmi důležitá a rád se zlepším (v rámci možností a schopností). Pokud se vám nebude chtít veřejně, pošlete mi prosím vaše připomínky na email vaclavik@czechspace.cz. Předem moc díky za, snad, lepší budoucí přednášky.

        • Jiří Hadač napsal:

          Pane Václavík, vůbec nemám negativní poznámky, to bych opravdu nerad, abyste mě špatně pochopil. Řkám upřímně, pořád si čas od času pouštím vaše starší přednášky, které ste patrně dělal vysokoškolákům na asi Strahově a jsou plné detailů a zajímavých informací. Třeba to skládání Miru po kouskách je detailní a dobré, a jak se pustí celistvý obrázek, tak se ihned ztratím, ale to asi nejsem sám:-D. Můžu si pustit I Milana Halouska či Víta Majera o tomtéž a každá má něco do sebe a je každá trošku jiná. Jediné co mě opravdu mrzelo, že tam není k té jedné konkrétní obrazový záznam (ale chápu důvod), PS: audio sem si pustil už dvakrát. Čili, někdo 3 hodinovou přednášku bere jako dlouhou, já jí beru jako krátkou. I z Pána prstenů jsem z kina odcházel s pocitem, že mohl být ještě delší.

        • Aktuálnější verzi přednášky máte nyní k dispozici i s obrazem.

  6. zdeněk napsal:

    Základna by se měla postavit na oběžné draze Země a odtáhnout k měsíci. Taky si myslím že základna na měsíci má mnohem větší přínos.

    • Dušan Majer napsal:

      Na povrchu Měsíce se nepřipravíte na let k Marsu.

      • Goodman napsal:

        Let na Mars připravíš na ISS. Rozhodně na ISS (a samozřejmě ani na CTH) nepřipravíš přistání a pobyt na Marsu. Vybudování základny na Měsíc mi dává daleko větší smysl. Navíc její postavení připraví tvrdý test dlouhodobého pobytu v extrémně nehostinném prostředí. Zmiňovaný test 3D tiskáren se otestuje na povrchu Měsíce stokrát lépe než na CTH.

  7. Alois napsal:

    Na to aby se zjistilo, že lidský organismus se nedokáže přizpůsobit stavu bez tíže aniž by došlo k zásadním negativním změnám co do muskulatury, skeletu, vnitřních orgánů atd. není třeba budovat další stanici u Měsíce.
    To se obecně ví desítky let a současná řešení spočívající na cvičení, tlakových oblecích, medikamentaci atd. vedou do slepé uličky, pro let k Marsu bezcenné. Pokud astronauti přiletí k Marsu ve stavu v jakém se vracejí z ISS, bude jejich činnost velice limitována.
    Domnívám se, že výzkum by měl jít cestou umělé gravitace a stanovení jejích dávek k zachování plné funkce organismu. Na ISS, nebo jiném speciálním tělese by měla být centrifuga k dávkování gravitace o do intenzity a časových intervalů. Výstupem by mělo být příkladně, že denně stačí třeba 1 hodina 0,7g.
    Čistě technicky by neměla být instalace centrifugy neřešitelný problém.

    • Dušan Majer napsal:

      Věřte tomu, že i když vám připadá celá problematika zcela jasná, tak odborníci, kteří se s touto otázkou potýkají na skutečně vědecké fázi tento názor nesdílí. Oni vědí proč to dělají, věřte tomu.

      • Goodman napsal:

        To odborníci v Černobylu taky 🙂

        • 3,14ranha napsal:

          Černobyl byl polovojenský reaktor (měl pozitivní výtěžek plutonia), s utajovanou dokumentací, stavěný a mizerně personálně obsazený ve spěchu (aby se uspokojil nenažraný těžký průmysl a vojenské technologie)…

          navíc v mizérii profízlovaného banánistánu (jakým SSSR 80. let byl), kde rudá knížka měla větší hlasovací právo než fyzikální zákony a kde život člověka neznamenal víc než číslo ve statistice

          Nic proti těm lidem v řídícím sále (spousta z nich zaplatila cenu nejvyšší), ale jejich odbornost byla pro danou činnost (zátěžový test) nedostačující – kdyby nic jiného tak šlo ve skutečnosti o nepřipravenou a zmenšenou noční směnu (proškolená denní směna nestihla test provést)

    • Jaro Pudelka napsal:

      Pán Jaroslav Alois, vy ste sa tu znemožnili, že akákoľvek vaša poznámka je tu na smiech. A teda teraz sa rehocem veľmi.

      • Alois napsal:

        Kosmonautům, když je vynášejí ze Sojuzů moc do rehocání není.

        • 3,14ranha napsal:

          Zapomeňte na časté a rychlé změny „umělé gravitace“ v řádu hodin či dokonce dní, kosmická nemoc (která postihuje velký počet lidí když si navykají na beztížný stav) je mnohem horší než oslabení po návratu do zemské tíže. Buď se VELMI DRAZE postaví celý obytný modul jako velká centrifuga který bude rotovat týdny či měsíce nebo i roky v kuse bez přerušení, nebo to budou muset lidi vydržet „po staru“ (tj v beztíži a za soustavného cvičení na strojích)

  8. Kamil napsal:

    Zrovna jsem dokoukal přednášku pana Václavíka na tohle téma. Byla skvělá, ale pořád jsem měl na jazyku doplňující otázku: jak všechny tyhle plány ovlivní úspěchy soukromých firem? Nové rakety s nosností jako SLS ale za desetinu ceny? Zprovoznění ITS, která z pleziru přistane na Měsíci jen během testování?

    • Štěpán napsal:

      On předvídatelnost soukromých firem je docela těžká… V tomto má NASA celkem výhodu

    • Pospíšil napsal:

      Mezi vládními agenturami a soukromníky půjde vždy o spolupráci, ne o konkurenci. NASA bude využívat služeb SpaceX i při výpravách na Mars. Bezpilotních nebo pilotovaných. O podílu financování agenturních a komerčních systémů budou rozhodovat politici. Ač by byl Musk rád na Marsu co nejdříve, bez vládních zakázek na to zřejmě nebude mít dostatek vlastních prostředků. NASA si je zároveň vědoma, že progresivní dopravní systémy SpX nemůže zcela ignorovat a tak bude budoucnost velmi pravděpodobně v sinergii vládních a privátních zdrojů.
      ITS bude velmi pravděpodobně nejdříve testována ve zmenšené verzi, s 1/3 motorů na prvním stupni a může se stát, že bude schopna levně vynášet náklady a lodě k cislunární stanici. Uvidíme za 5 let.

      • Honza napsal:

        A nevíte, na čem by se měla ta malá ITS vynášet? Já o tom teda vůbec slyším prvně, tak budu rád i za další podrobnosti.

        • Pospíšil napsal:

          ITS je celý dopravní systém – jednostupňový nosič a přepravní loď se silným pohonem. Jelikož je vloni ohlášené velkokapacitní řešení se 42 Raptory v prvním stupni zatím mimo finanční možnosti SpX, je velmi velmi pravděpodobné, že mu bude předcházet zmenšená varianta, jakýsi Mini-ITS se 14-15 motory v prvním stupni, na němž budou testovány všechny nové technologie jako kompozitní konstrukce, metalox motory Raptor s uzavřeným cyklem, celková a rychlá znovupoužitelnost nosiče i lodě, atd. Zároveň by tento nosič měl najít dostatek platícího nákladu, jež pomůže zaplatit investice vložené do jeho vývoje. Počkejme si ale na oficiální oznámení Elona Muska, které by nemělo být daleko.

        • Honza napsal:

          Díky za informace. A jinak to má teda vypadat víceméně stejně, jen v menším? Tedy jeden stupeň nosič a druhý stupeň loď? To zní dost dobře. A dala by se nějak odhadnout nosnost?

        • Samo napsal:

          Bolo povedané 1/3 ak má ITS na LEO nosnosť 550t expendable 300 reusable tak na LEO by mini ITS by mohlo dať minimálne 150t v expendable určite Raptor má ťah 3 MN x 14-15 = 42-45 prvý stupeň rakety Saturn V mal ťah 34 MN 😀

        • kopapaka napsal:

          Mini ITS?
          Nebylo by lepší postavit místo toho(zjednodušenou) samotnou loď(MCT) jako první stupeň? Pokud by vynášela horní stupeň z F9, tak by mohla klidně nahradit FH a za provozu otestovat všechny prvky bez zmenšování…

  9. Štěpán napsal:

    Nevíte, já se daří Bigelow Aerospace? Hlavně tomu BA-330? Myslím že v nafukovacích modulech je velká budoucnost, ale moc novinek není

  10. jakubv napsal:

    Jak je to s těmi plánovanými výkony SLS, nalezl jsem jen tyto údaje

    SLS Block 1B (s ESU) je 105t na LEO a 39t na TLI
    SLS Block 2 (s ESU a novými boostry) je to 140t na LEO a 45t na TLI
    a plný Orion (CM+EMS) má cca 26t, to jim opravdu na náklad moc nezbývá…

    a tolik uměl Saturn 5 – 140t na LEO a 47t a TLI…
    To srovnání je neúprosné a pokud tam nebudeme schopni dopravit rozumný náklad, tak stavba lodi směr Mars bude na hodně startu, ostatně to už tady bylo také rozebíráno…

  11. Marek Barbořík napsal:

    Poslední dobou nelze vaše články sdílet na FB. Chyba adresa URL nenalezena.

  12. Hawk napsal:

    Kdyz se odprostime od problemu s zivotnosti je moc velky nesmysl pretahnou na stejne misto ISS?
    Jinak souhlas, stanice na obezne draze Zeme nedokaze plne nasimulovat podminky meziplanetarniho prostoru. To nic nemeni na tom, ze bych radeji videl rovnou zakladnu na Mesicu(ale realizace DSG bude tez velky krok spravnym smerem ),protoze pilotovany let na Mars pokladam za nakladny hazard. To ze ho politici s pravdepodobnosti hranicici jistotou budou odsouvat podle vzorce: aktualni datum + (20 let, 30 let) je vec druha

    • Dušan Majer napsal:

      To je prakticky nereálné. ISS váží něco kolem 420 tun a dopravit takové břemeno k Měsíci by bylo mimořádně náročné co se objemu paliva týče.

  13. Jiří Hošek napsal:

    Goodman: Rozumím Vašim námitkám, ale mám dojem, že možná nevíte o fázi 2 provozu stanice, kterou by měla být podpora meziplanetární lodi Deep Space Transport. Prosím o zpětnou vazbu, zda operace lodi DST alespoň trochu odpovídají Vašim představám.
    http://www.kosmonautix.cz/2017/03/let-k-marsu-v-roce-2033-nasa-predstavila-vize/
    https://i2.wp.com/www.kosmonautix.cz/wp-content/uploads/slschart2.jpg

    • Jirka Hadač napsal:

      Nejsem goodman. Ale odkaz mě zaujal. A k tomuto článku můžu říct jen to, že jsem server kosmonautix.cz objevil příbližně v dubnu, a zatím zpracovávám a prokousávám se staršími příspěvky. A vidím, že objevit ho dřív a číst, tak pro mě nebyla přednáška Michala Václavíka tak nová.

    • Goodman napsal:

      Ano, to se mi samozřejmě líbí, to máte pravdu. Teda až na ten plán 2030+. Protože 2030+ může klidně znamenat i 2040 nebo 2045. Nejsem škarohlíd, který by nechtěl stanici v cis lunárním prostoru. Chtěl bych ji a moc, ale obávám se těch strašných termínů. Je nutné si uvědomit, jak moc velikou roli hraje politika a ekonomika. Velmi dlouhodobé cíle nemají moc šanci na přežití. Třeba projekt Constalation. Prostě za tu dobu se změní politická orientace a hned se spálí mosty vlády té předchozí. Tržní ekonomika je bohužel cyklická, čili expanze střídají krize. Do roku 2030 přijde další a Svět se bude znovu vzpamatovávat pár let. Čili kdybych si měl vsadit, tak dle mě zůstane max u cislunární stanice. Další dobývání vesmíru skončí. Čím si jsem tak jist? Protože, jak jsem již napsal, ekonomika vždy prochází cykly. Takže až nastane propad co se stane? Přijde nějaký nový Obama a bude prstíkem ukazovat kde se má škrtat. Hlavně tam, kde je přínos očekáván až v budoucnosti (všichni populisti ála Obama hrají na okamžitý efekt). Určitě poukáže i na fakt, kolik peněz spolykaly přípravy na let na Mars. A rovněž nesmyslně poukáže, že vlastně se na něj ještě nepřisálo. Myslím si, že teď je dobrá šance něco dokázat. Trump chce Ameriku velikou (to může vyburcovat i ostatní státy), ekonomice se daří a daří se i soukromým firmám co koketují s vesmírem. Čili co nepodchytíme do roku 2024 už nemusíme mít vůbec.

  14. Racek napsal:

    Hmm, celé mi to připadá jako velmi křehká záležitost, možná na samé hranici dnešních možností techniky. Myslím, že smysl, přínosy i rizika (jistě nemalá) se ještě budou důkladně zvažovat. No, uvidíme.

  15. Martin Gembec napsal:

    Skvělá diskuze 🙂 Samozřejmě mohlo by ubýt invektiv na to, kdo má inteligentnější názor a kdo méně, ale obecně jsem šťastný za to, že je diskuze na Kosmonautixu přínosem. Chtěl bych jen říct, že Michal Václavík má po shlédnutí jeho přednášky můj obdiv. Jednak tím, jak do hloubky to všechno zná a jak přehledně to umí předat a především jsem v jeho povídání viděl snad poprvé opravdu smysluplný cíl vývoje pilotované kosmonautiky. Víte jedna věc je třeba ITS nebo New Glenn, ale já se nemohu zbavit dojmu, že nejdřív se bude muset jít cestou poněkud realističtější a tou jsou běžné kosmické lodi a moduly, než nastoupí lodě, jako je ITS od SpaceX. Chvíli jsem se zasnil, že za deset let se bude u Měsíce zkoušet simulovaný let k Marsu se všemi výhodami toho, že to bude jen kousek od Země a že za dvacet let se odtud bude možná běžně létat na povrch Měsíce a možná že za třicet roků i k Marsu. Kdyby náhodou měli soukromníci mezitím nějaký problém, tak myslím, že vize jít na to přes cislunární stanici je geniální a realistická. Líbí se mi taky, že se nikam necpou lidi zbytečně brzo, je třeba si přiznat, že robotické a automatické sondy to zvládnou a zvládají mnohem dříve a i když neudělají tolik, co člověk, jsou po ruce už dnes a nemusíme na průzkum čekat desítky let. Vím, jsem snílek a nelze se vším, co říkám, souhlasit, ale nesouhlas je kořením diskuze. Nesouhlas má však být věcný a slušný. To co tu předvádí nejmenovaný pán s přezdívkou nepříliš častého českého jména a druhý z blízkého zahraničí myslím už je za hranou a oba bych poprosil to nepřehánět a raději mlčet, když nemají jak lépe čím přispět.

    • Jaro Pudelka napsal:

      Ospravedlňujem sa za moje príliš emotívne reakcie, nemám to bežne vo zvyku lebo som už dosť starý somár. Ako napísal Dugi, nemá to zmysel a nabudúce si radšej hryznem do jazyka/prsta.

  16. maro napsal:

    Celkově to na mě dělá dojem, že je to fakt jen pomalá evoluce naoko, protože ISS se prostě blíží ke konci životnosti a stavět ještě jednu takovou na stejné oběžné dráze by platící americká veřejnost asi neocenila, protože chce za své peníze vidět nějaký pokrok.
    Ovšem doprava lidí na Mars se ještě dlouho neuskuteční. Robotické stroje budou za deset patnáct let zase jinde než jsou teď. Na Marsu budou zvládat prakticky všechno. Takže lidi prostě pošleme kousek výš, tedy na tu cislunární dráhu. Pro kongres je to důkaz pokroku a vývoje i když k cestě lidí na Mars zrovna moc nepomůže, a peníze pro NASA budou.
    Ale s lidmi na Marsu už se určitě ani moc nepočítá. Robotika, počítače a umělá inteligence změnily naše životy nejen na Zemi, ale bude tou nejekonomičtější cestou především ve vesmíru.

    • Goodman napsal:

      Máte pravdu v tom, že robot na Marsu je levnější a je to bez rizik. Nemáte pravdu v tom, že robot je efektivnější. Už jenom fakt, že robot popojíždí o centimetry, že je schopen pouze vrtat a analyzovat horninu na povrchu nebo těsně pod něj, je nutné ho neustále řídit ze Země – no prostě člověk by udělal za týden tolik vědecké práce, co všechna vozítka do teď za svoji existenci. A dejme tomu, že za 15 let budou roboti naprosto autonomní a super výkonní. Přesto to bude jenom robot. Dobytí Marsu by nemělo být výhrou robotů, ale lidstva. Krom toho, tady se bavíme o kolonizaci (která je pro přežití lidstva absolutně nevyhnutelná), ne o pouhé přistání. A to je zásadní rozdíl.

      • maro napsal:

        Jenže to píšete o robotovi, který byl zkonstruován v roce 2006, aby mohl v roce 2012 letět. Já píšu o robotovi, který bude zkonstruován v roce 2026, aby mohl v roce 2032 letět.
        Ten robot už bude mít úplně jinou míru autonomie než ten robot z roku 2006. Dvacet let je v robotice hrozně moc.
        A to „dobytí“ je sice hezká symbolika, ale opravdu jenom symbolika. Je potřeba tam vytvořit infrastrukturu pro nějakou lidskou kolonizaci. A tu zvládnou ti roboti za stejné peníze na vyšší úrovni.

        • Racek napsal:

          Maro, já souhlasím. Prostě pomalu se začínají obtížně hledat úkoly pro výzkum blízkého vesmíru pro lidské posádky, neb je příliš často a příliš kvalitně zastoupí roboti. Potud dobré.
          Bohužel, roboti začínají nahrazovat – nás. Na každém kroku. Kam to spěje, nevím.

        • tyčka napsal:

          Ještě dlouho tomu tak nebude – co se týče většího nahrazování lidí roboty. S umělou inteligencí se zas tolik nepohnulo a navíc stále není třeba k dispozici mechanický ekvivalent lidské ruky. Který je nutný na jemnou montážní práci.

        • tyčka napsal:

          A dnešní roboti jsou spíše svými možnostmi na úrovni lopatičky sondy Phoenix.

  17. Yokotashi napsal:

    Muj pocit z cele CTH je pomerne ambivalentni. K cemu je mensi ISS u Mesice? Jediny rozdil oproti ISS je radiacni zatez (kterou podle me vubec neresi, pokud planuji 3mm tluste steny) a nemoznost rychle stahnout cloveka dolu, kdyby se mu neco stalo, nebo rychle poslat nahradni dily (coz v realu podle me nezvladnou ani na ISS – starty se bezne odkladaji dny a dny).

    Jako prestupni stanice pro cesty na Mesic to dava smysl. Mit tam nekolik vicenasobne pouzitelnych landeru a vozit tam akorat lidi a palivo. A mit moznost posadit zachranny zalozni lander kamkoliv na Mesic by se v pripade problemu docela hodilo. Stejne jako dneska parkuje u ISS Sojuz, ktery muze pristat, kdyby se neco stalo.

    Take by davalo smysl otestovat stineni stanice regolitem, ale obavam se, ze na dopraveni kila regolitu z povrchu Mesice bude potreba dopravit na stanici vice, nez kilo paliva. Timpadem se to nevyplati, dokud nebude na Mesici nejake zarizeni (solarni pec, solarni panely + neco), ktere dokaze z regolitu ziskat palivo. Hadam praskovy titan nebo kremik s kapalnym kyslikem a krmit s tim hybridni motor (v regolitu neni temer zadny vodik, uhlik a dusik). Nicmene o tom, ze by nekdo realne uvazoval o palivu z Mesice jsem zatim nic neslysel.

    Na ovladani techniky na Mesici je CTH podle me zbytecna – s 2.6s lagem se delat da a rozdil v nakladech na krmeni lidi je obrovsky.

    • Dušan Majer napsal:

      Stejně jako mnoha dalším diskutujícím doporučím i Vám přednášku Michala Václavíka, jejíž odkaz je o pár komentářů výše. Právě v ní najdete podrobně rozebrané argumenty, proč potřebujeme stanici u Měsíce.

      • Martin Gembec napsal:

        Tak zrovna tento příspěvek je ale Dušane každopádně taky zajímavým pohledem na problematiku stanice.

        Mimochodem, zavedl bych zkratku ICS podobně jako ISS, akorát druhé slovo by bylo cislunar 🙂

        • Dušan Majer napsal:

          V těch názvech je už takhle dost velký bord… ééé … zmatek. Cislunar station, Deep Space station, Deep Space Gateway, Near-Moon station, Deep Space habitat, Cislunar habitat, Cislunar Gateway – to jsou jen ty první, na které jsem si vzpomněl.

      • maro napsal:

        Z té přednášky vychází jen pár věcí, se kterými by stanice oproti ISS mohla pomoct. Výzkum vlivu kosmického záření na rozvoj rakoviny a vlivu kosmického záření na stárnutí a degradaci tkání. Jo, a pak ještě přechod z mikrogravitace do prostředí s gravitací, menší než je zemská. Ovšem ta měsíční je bohužel ještě poloviční než marsovská, takže ta simulace moc věrohodná nebude.
        Vlastně si člověk říká, že ani jedné z těch dvou hlavní větví výzkumu na ICS by se raději osobně nechtěl zúčastnit.

        • Dušan Majer napsal:

          Ona je v té přednášce vidět i tabulka očekávaného vývoje a je tam krásně vidět, jak se červené oblasti postupem let mění na oranžové/zelené – právě díky nové stanici.

        • Jirka Hadac napsal:

          K tomu bych dodal informaci ze starsi prednasky, odpovidal M. Vaclavik misto Dusana. Mikrogravitace je pro nas daleko znamejsi nez snizena gravitace, o te nevime skoro nic. Takze i v tomto smeru ma Mesic a pristavani na nem vyznam.

  18. Jirka Hadač napsal:

    Poznámka úplně mimo. Jak tak sleduju diskuzi, a příznám, že je hodně zajímává, tak zjišťuju, že je mnohem delší a místy i detailnější, než samotný článek. A co se mi nejvíc líbí, je daleko víc k věci a přínosnější, než mnohé diskuze na běžných zpravodajských portálech, méně trolů a tupounů.

    • Dušan Majer napsal:

      To je pravda. Diskuse jsou jedna z věcí,kterých si sami na našem webu hodně vážíme. Zakládáme si na propojení redakce se čtenáři, které bereme jako sobě rovné partnery. Často se v diskusi objeví nějaký zajímavý odkaz, nebo rozšiřující informace. Máme opravdu skvělé čtenáře. Diskusní problémy se nám většinou vyhýbají a já věřím, že to takto bude co nejdéle.

    • Goodman napsal:

      Svatá pravda. Je to možná dáno i tím, že kosmonautix není v tak velkém zájmu. Myšleno ve srovnání třeba s novinkama.cz nebo jinými weby. Troll miluje pozornost. Nejde mu o fakta a seriózní diskuzi. Čili pokud ví, že si jeho blábol přečte jenom pár tisíc lidí, tak to jeho ego neuspokojí. Musí to být minimálně 100tisíc+. Věřím, že až bude přistání lidí na Měsíci aktuální v horizontu dní, tak se návštěvnost kosmonautixu bude pohybovat o několik řádů výš. Pak dorazí i armáda trollů a jejich konspirační hypotézy o zfalšování. Někteří konspirátoři jsou opravdu unikátní. Na jiném webu, kde jsme měl odkrytou emailovou adresu, jsem rozbíjel jejich konspirační teze. Jeden magor mi pak psal a vyhrožoval smrtí, protože jsem prý agentem CIA který je v kontaktu s mimozemštany :DDD

  19. Goodman napsal:

    Jak bych to viděl já (nejsem vědec a ani odborník, ale jenom extrémní fanda – takže moje představy můžou být úplně mimo realitu).
    – začít stavět základnu na měsíci (vůči cislunární stanici má i trvalejší charakter). Kromě vědeckého přínosu by mohla přinést i zlepšení financování projektu. Měsíc zatím nikomu nepatří, základna by mohla evokovat pocit budoucího nároku = masivní finanční podpora vlád a mocenského zájmu.
    – do cislunáru poslat ne stanici, ale rovnou koncept marsovské lodě. Tu modifikovat a zkoušet. Na ní by rovnou probíhali i veškeré testy, které by se měly odehrát na CTH.
    – zadotovat projekt ITS. Bez ultra silného nosiče se neobejdeme.
    Výše uvedené body by měly probíhat v překryté časové ose.
    – projekt CTH ano, stejně jako prodloužit životnost ISS (bez přímé časové spojitosti s prvními třemi body)
    – načrtnout koncept a vizi stanice L2
    – neomezovat ostatní projekty (např. vesmírné teleskopy, sondy, poznávání asteroidů atd.)
    Vše bez přímé návaznosti. Čili zpoždění/odložení jednoho projektu by neohrozil druhý.
    Plán by měl být v Kennedyovském stylu. Maximálně ambiciózní a nekompromisně posouvat technický progres.

  20. Yamanouchi napsal:

    Mrzí mě, že pro více informací ohledně DSG (CTH) se odkazuje na přednášku pana Václavíka, která je pro mě těžko zpracovatelná (horší zvuk, řečník mimo záběr, nesrozumitelné dotazy z publika). O zvukových záznamech formou MP3 radši ani nemluvím. Nechcete z toho udělat nějaký článek?

    • Dušan Majer napsal:

      Video jsem si pustil a je tam všemu rozumět velice dobře. Že je řečník mimo záběr přece nijak neohrožuje zvukovou kvalitu videa. Dotazy z publika řešit nemusíte, hlavní je samotné tělo přednášky, kde je akustika velmi dobrá.
      A co se článku týče, tak nástupci ISS se věnujeme průběžně v jednotlivých článcích. Do budoucna v tom budeme určitě pokračovat.

      • Yamanouchi napsal:

        Pro Vás je to srozumitelné, ale pro mě, s praktickou hluchotou, bohužel ne. Proto víc apeluji na sepsání článků než na odkazování různých přednášek ve formě videí, které neobsahují titulky (Stream.cz nepočítám). Zkoušel jsem různá videa z různých akcích, ale vždy to po pár minutách vzdám, protože je to pro mě vysilující se soustředit na řeč.

        • Dušan Majer napsal:

          Aha, to jsem nevěděl. Zkusím dát pár tipů. YouTube umožňuje zapnout u některých videí automatické titulky. Tady to sice k dispozici není, ale u jiných videí třeba budete úspěšnější (hlavně ta anglická) a možná YouTube časem zavede tuto možnost i pro česká videa. Zkuste hledat na internetu programy, které převádí hlas do psané formy. Pokud jste zdravotně postižený, možná jste členem nějakého spolku ve Vašem městě. Jeho zaměstnanci by Vám měli být schopni poradit nějakou kompenzační pomůcku, případně doporučit výše zmíněný program, případně zkuste hledat sám.
          A ještě mne napadá poslední možnost – zkusil jste třeba video sledovat na počítači s reprobednami, které mají nějak zesílený zvuk? To by možná mohlo také pomoci. Tak jako tak Vám držím palce a jednou možná podobný článek přijde. Slíbit to ale nemohu.

        • Yamanouchi napsal:

          Díky za snahu, vím, jaké jsou možnosti. YouTube ještě není ve stavu, aby automaticky překládal mluvenou češtinu do psané formy. Bohužel nejsou žádné volně dostupné programy, které by uměly přepisovat řeč do textu, taky záleží na kvalitě záznamu. Vím jen o dvou dlouhodobě vyvyjíjených aplikací – od Katedry kybernetiky FAV ZČU v Plzni, který využívá ČT a Newton Technologies ve spolupráci s Libereckou univerzitou, který využívá Stream.cz, takže nic pro běžné smrtelníky. Kdyby tu něco takového bylo, tak bych sem ani nepsal a rovnou přeložil řeč do titulků. Mám kompenzační pomůcku, ale ta nikdy nebude 100%, jen mě převadí ze stavu hluchoty na stav „aspoň něco slyším“. Co se týče reprobeden, tudy cesta opravdu nevede.

        • Dušan Majer napsal:

          Tak snad někdy nějaký takový článek vyjde. 🙂

    • Jiří Hadač napsal:

      Dopředu říkám, nechci vypadat jako pochlebovač, ikdyž to tak ve finale asi dopadne, bohužel. Ale pod kterési video sem přímo napsal, že nechápu, proč se musí publikovat nadvakrát – záznam na řečníka a obraz přednášky (už vím, přednáška Aleše Špičáka). Tady opravdu nebyl problém se srozumitelností. Horší je to z přednášek v brnenském planetariu, to je peklo někdy ty dotazy z publika, slyšet jsou jen odpovědi. A už vůbec nechápu někdy to míření kamerou na řečníka v setmělém sale, za to bych střílel.
      A k čemu se chci dostat? Proto si moc cením velmi dobrého záznamu z jihlavského muzea Vysočiny, kdy tam autor občas dodatečně ještě překryje kus záznamu primo obrázkem z přednášky, ve výsledku hodně dobře srozumitelné a pořád je vidět, o čem se mluví. Konkrétně třebas přednášky T. Přibyla jsou takhle zpracované.
      Čili z tohohle pohledu je přednáška M. Václavíka poměrně dobře srozumitelná, myslím konkrétně kvalitu záznamu.

      • Jenom takové trošku OT zamyšlení. Před takovými 10 lety jsme si mohli nechat o volně a snadno dostupných záznamech přednášek nechat jenom zdát a pokud existovaly, tak byly tvorbou profesionálů, povětšinou z televizní tvorby. Před 20 lety bychom ani nevěděli, že se nějaká přednáška konala. Dnešní doba je v tomto trošku zvrácená a v podstatě upozaďuje ten fakt „koná se přednáška“. Já si pamatuji, když jsem chodil na Žně objevů od Jirky Grygara. Ony pak vycházely po částech velmi opožděně i jako písemný elaborát v Kozmosu. Ale nic nenahradilo tu možnost naživo mít příležitost se přednášejícího dotázat. Přítomnost přednášejícího a možnost interakce je to nejhodnotnější co odborné přednášky přinášejí. I tady zazněly poznámky typu „po poslechnutí přednášky mi vyvstaly ty a ty otázky“, kdyby byl daný pisatel přítomen přednášce, mohl se zeptat přímo. Na základě odpovědi pak mohl případný problém dále rozvinout. Závěrem. Choďte na přednášky, které vás zajímají. Mimo výše uvedené uděláte radost i přednášejícímu, který přípravě mnohdy věnuje zdarma desítky i stovky hodin. Záznam je opravdu záznam a stesky nad jeho technickou kvalitou či nekvalitou jsou zbytečné. Měli jste na přednášce být, záznam je jenom bonus a nikdy nemá nahradit plnohodnotný zážitek z reálné účasti.

        • kopapaka napsal:

          Tak asi budu bit, ale jako člověk, který má občas problém dorazit na akci do deset kilometrů vzdáleného města jsem rád za každý záznam…

          Měl bych takový nápad.
          Je tu na kosmonautixu výborná zkušenost s přímými přenosy „Živě a česky…“, co takhle doplnit ve stejném formátu i přednášky? Chápu, že by to znamenalo práci navíc, ale na rozdíl od přenosů startů(a hlavně přistání 🙂 )by mohlo šlo vysílat v přijatelnějším čase, na fóru by se předem mohly sejít otázky a formát přímého přenosu by umožňoval i kladení dalších doplňujících otázek. Přednost by ovšem měly ty z fóra, na které by si přednášející mohl předem připravit odpovědi.
          Snad nejsem sám, kdo by něco takového uvítal…
          🙂

        • Jirka Hadač napsal:

          Až se doslechnu o zajímavé přednášce ve Zlíně či okolí, určitě si zajdu. O tom nepochybujte. Zkuste to brát jako příležitost nás, co se nevyskytují denně v Praze, jak se dostat k zajímavým přednáškám a informacím. Vím že pocházíte tady z okolí, ale opravdu je v Praze větší možnost. Samozřejmě že bych chtěl, moc bych chtěl, i položit ty dotazy. Ale takhle sem vděčný, doslova vděčný aspoň za tuto možnost. A ještě jednou děkuju za všechny dostupné přednášky. A snažím se pod přednášky připsat pozitivní poznámky přo přednášející a dokonce se jich i zastat před hloupými rýpaly, kteří se chytají jedné hloupé věty. Ano, rád bych tu radost přednášejícímu udělal a zašel si na něj. Jen to málokdy vyjde.

        • To je otázka poptávky. Já se nikdy nenabízím. Když mě někdo osloví a mám čas, rád udělám přednášku kdekoli.

  21. Roman L. napsal:

    Nejvíc se mi líbí ta dílnička, hned se mi vybavil seriál o Saljutech, kde Valerij Rjumin pájel dráty od televize 🙂

Zanechte komentář