Tajný miniraketoplán se vrátil z rekordní mise

718 dní – přesně tolik času strávil ve vesmíru tajný armádní miniraketoplán X-37B na misi OTV-4. Ke startu na raketě Atlas V došlo 20. května 2015 a dnes odpoledne miniraketoplán přistál relativně nedaleko místa startu – na ranveji SLF (Shuttle Landing Facility) floridského kosmodromu. Nejen, že šlo o rekordně dlouhou misi, ale navíc byla ranvej na Kennedyho středisku pro tento miniraketoplán použita vůbec poprvé v historii. Šlo navíc o její první ostré využití k přistání kosmického stroje od konce mise STS-135 v červenci 2011, kdy sem dosedl raketoplán Atlantis.

X-37B po přistání na Floridě.

X-37B po přistání na Floridě.
Zdroj: https://pbs.twimg.com

Místní obyvatelé dnes ráno lokálního času zaznamenali sonický třesk, který doprovázel návrat stroje z oběžné dráhy. Stroj přešel do podzvukové rychlosti a přistál na floridské ranveji. Zástupci amerického letectva následně potvrdili, že k přistání na SLF opravdu došlo. Podle aktuálně dostupných informací (v 15:20) došlo k přistání zhruba kolem 14:00 našeho času.

O návratu miniraketoplánu se spekulovalo už v únoru, kdy se začala měnit oběžná dráha objektu podobně, jako tomu bývalo před minulými přistáními. Nyní se zdá, že mohlo jít jen o trénink pro přistání na Floridě. Dřívější mise totiž přistávaly na Vandenbergově základně v Kalifornii. Zatímco první mise OTV-1 skončila lehkým poškozením spodní části letounu kvůli prasklé pneumatice, mise OTV-2 a OTV-3 (na které letěl stejný stroj jako na OTV-1) už byly bezproblémové. Nyní se zdá, že OTV-4 by se mohla zařadit mezi úspěšné mise.

Americký vojenský miniraketoplán na oběžné dráze s rozloženým solárním panelem

Americký vojenský miniraketoplán na oběžné dráze s rozloženým solárním panelem
Zdroj: http://www.flightglobal.com

Každopádně jde o čtvrté plně autonomní přistání amerického okřídleného stroje. Ačkoliv je délka mise oficiálně uváděná 270 dní, nedávné zkušenosti ukazují, že X-37B zvládá mnohem větší porci. Momentálně se ví o dvou exemplářích těchto strojů. První letěl na misích OTV-1 a OTV-3, druhý pak na OTV-2 a pravděpodobně i na OTV-4. X-37B měří na délku 8,92 metru, rozpětí křídel činí 4,55 metru a na výšku měří 2,9 metru, přičemž při startu váží maximálně 4 990 kg. O dodávky elektrické energie se stará galium-arsenový solární panel, který je připojen k Li-Ion bateriím. Samotný nákladový prostor má rozměry 2,1 × 1,2 metru.

Na floridské ranveji probíhaly podle portálu nasaspaceflight zkoušky pozemního personálu, který nacvičoval všechny procedury nutné pro zajištění přistání i následné kroky. Dokonce prý došlo ke zkouškám odvozu miniraketoplánu, při které se použila jeho maketa.

Maketa X-37B pro zkoušky na ranveji.

Maketa X-37B pro zkoušky na ranveji.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

AKTUALIZACE (17:43)

Na internetu se už objevily i hezké záběry z přistání raketoplánu.

Zdroje informací:
http://forum.kosmonautix.cz/
https://www.nasaspaceflight.com/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/C_OksSQUQAEoTMG.jpg:large
https://pbs.twimg.com/media/C_OkqlvUIAAmJ1l.jpg:large
http://assets.inhabitat.com/…/2012/06/X-37B-Solar-Panel-e1338565010930.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/…/02/2017-02-16-220353-350×267.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

26 komentářů ke článku “Tajný miniraketoplán se vrátil z rekordní mise”

  1. Svihak Lazensky napsal:

    Ten zvuk na zacatku toho videa, to je mazec. Hadam, ze pristavaci rychlost neni znama?

  2. Miro napsal:

    Mám za to že priestor je určený 3 rozmermi, vy udávate len plochu nákladového priestoru. Inak pekný článok.

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Je to tím, že třetí rozměr není znám.

      • Miro napsal:

        Tak potom to nie sú rozmery nákladového priestoru, ale len rozmery nakladovej plochy, čo je trošku rozdiel. 😉

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Výraz nákladová plocha je zavádějící. Evokuje třeba oblast u logistických center, kde se nakládá materiál. Nákladový prostor X-37B je ale trojrozměrný a i když tam třetí rozměr není uveden, tak si myslím, že to čtenářům dojde.tohle je tak trochu slovíčkaření.

      • Petr Scheirich Redakce napsal:

        Ono to není ani tak slovíčkaření, jako prostě nesmysl. Výraz „nákladový prostor“ je v češtině zaužívaný termín pro místo pro uložení nákladu. Myslí se tím sice místo třírozměrné (asi jako kdybychom řekli „skříň“), ale uvedení pouze dvou rozměrů ten pojem neredukuje na nic jiného, a určitě ne na „nákladovou plochu.“ Když u skříně uvedeme pouze dva (známé) rozměry, pořád to bude skříň, a podobně nákladový prostor pořád zůstane nákladovým prostorem.

  3. Branislav Pecho napsal:

    Na videu sa pri pristátí X-37B objavil Space Shuttle. Netuší náhodou niekto, o aký exemplár sa jedná, resp. je to nejaká maketa k výcviku? Pokiaľ viem, tak Enterprise je na Intrepide v NYC, Discovery na Udvar-Hazy, Endeavour v Californii a Antlatis je vo Visitor Centre na KSC. Napadol ma ešte Pathfinder ale ten je v Marshall Space Center.
    Ospravedlňujem sa za off topic.

  4. Filip napsal:

    Proč mají na těch fotkách po přistání na sobě ty chemické obleky?

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Je to běžná praxe. Jde o ochranu před zbytky paliva na bázi hydrazinu.

      • Vojta napsal:

        U velkých raketoplánů to řešili také tak? Nikdy jsem si toho nevšiml. A jak je to u Sojuzů? Tam jsem neviděl nikoho v protichemickém obleku. Má návratová kabina vůbec nějaké orientační motorky nebo jde po odhození servisního a orbitálního modulu čistě o balistiku?
        Crew Dragon po přistání na pevnině (až bude přistávat) asi vezmou rovnou stříkačkou z hasičského vozu, tam jsou ty hydrazinové motory ještě mnohem větší.

      • Samo napsal:

        Veľké raketoplány mali orientačné motorčeky na čumáku a v zadu pri motoroch vystupovalo sa z boku takže to bolo bezpečné a tiež sa po pristátí okolo neho chodilo v oblekoch
        http://c8.alamy.com/comp/GPW5GW/technicians-look-for-systems-leaks-on-the-space-shuttle-atlantis-after-GPW5GW.jpg
        Soyuz má pokiaľ viem všetko palivo v servisnom module kabína má iba malé brzdné motorčeky na tuhé palivá.
        A pri Dragone 2 to bude asi tak ako hovoríš 😀

      • maro napsal:

        Sojuz samozřejmě má v přistávacím modulu manévrovací systém s tryskami. Jinak by nemohl řídit svůj klouzavý sestup a kosmonauti by museli vždycky vydržet fyzicky velmi náročný balistický sestup. Řídící systém používá peroxid vodíku, takže nepředstavuje pro posádku nebezpečí. Problém s jedovatým palivem, narozdíl od Dragonu, tedy nemá.

      • Vojta napsal:

        Díky za odpovědi.

      • Jarda napsal:

        Pri poslednim pristani Sojuzu se objevily zabery s vypoustenim zbyleho peroxidu, pred pristanim, jeste na padaku.

  5. Vojta napsal:

    Moc pěkný stroj. Škoda, že o něm není víc informací. A ještě by bylo fajn, kdyby startoval bez aerodynamického krytu. Vzhledem k tomu, že může i přistát, by to měl zvládnout i nahoru. Akorát by se musel výrazně upravit jeho nosič, který s tak divnou věcí na špici nepočítá.

  6. Vlastimil Pospíchal napsal:

    Sonický třesk vyvolává každé těleso letící nadzvukovou rychlostí, není nijak vázán na přechod do podzvukové rychlosti.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.