Kosmotýdeník 242 (1.5. – 7.5.)

Dalších 168 hodin od vydání minulého Kosmotýdeníku je za námi a přichází tak čas na nové vydání. Tento týden jsme v kosmonautice mohli například obdivovat vizuálně velmi povedený návrat prvního stupně Falconu 9, ale děly se i jiné věci. Na Marsu například vědci od vozítka Curiosity zkoumali duny a mechanismy jejich vzniku, podíváme se na to v hlavním tématu. Dále zamíříme na Kourou, kde proběhl po dlouhé době start. Navštívíme i ISS, kde se připravuje pěstování čínského zelí, nebo se podíváme na přesun sond MMS. Přejeme vám dobré čtení a hezkou neděli.

Curiosity zkoumá duny na Marsu

Po těch pozemských, jsou nyní duny na Marsu nejlépe lidmi prozkoumanými dunami ve vesmíru. To samozřejmě není až tak překvapivé, vzhledem k malému počtu výzkumných strojů i dostupných světů, kde bychom duny mohli zkoumat. Pojďme se však podívat, co o těch marsovských dunách vozítko Curiosity a zejména jeho vědecký tým zjistilo.

Oblast lineárních dun zkoumaných Curiosity

Oblast lineárních dun zkoumaných Curiosity
Zdroj: http://planetary.s3.amazonaws.com/

Curiosity zkoumalo duny již na konci roku 2015 a na počátku roku následujícího. Ty měly srpkovitý tvar. Od letošního února do začátku dubna zkoumalo vozítko duny znovu na jiném místě. Zdejší duny byly lineární. Tým se snažil najít odpovědi na otázky, z čeho jsou duny tvořeny, proč mají jiné tvary a za jakých povětrnostních podmínek různé duny vznikají v marsovských podmínkách.

Tvar dun je samozřejmě nejvíce závislý na směru větru, převládajícím proudění a podloží. Zatímco srpkovité duny poukazovaly na jeden směr větru převládající po dlouhé časové úseky a vanoucí s konstantní rychlostí, tak naproti tomu duny lineární, které byly zkoumány v tento čas, nasvědčují o komplikovanosti povětrnostních vlivů v oblasti. Roli v komplikovanějších podmínkách v této oblasti hraje vrchol Mount Sharp, který je ve středu kráteru Gale a na jehož úpatí se vozítko pohybuje. Větry sestupující z tohoto útvaru totiž mají silnější vliv, než ostatní větry.

Lineární duny

Lineární duny
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Lineární duny se nacházejí asi 1,6 kilometru jižně od dříve zkoumaných srpkových dun. Krom vzdálenosti a bližší pozice k hoře Mount Sharp je mezi těmito dvěma oblastmi ještě jeden podstatný rozdíl. V době, kdy Curiosity zkoumalo srpkové duny, vládla na Marsu doba tlumených povětrnostních podmínek, zatímco při současném zkoumání je intenzita větrů naopak vysoká. Díky tomu mohli vědci lépe pozorovat pohyb zrnek písku na povrchu. K tomuto účelu tým fotil jedno místo v různých časech a pozoroval, jak se měnil písek na daném místě. Bohužel nám nyní schází informace o síle větru. I když meteostanice roveru REMS stále ukládá data o teplotě, vlhkosti a tlaku, větrné senzory již nejsou k dispozici. Již při přistání v roce 2012 byly dva ze šesti nefunkční a poslední odešel před rokem. Pro posouzení směru a síly větru se tak používá nouzové řešení. Pořízené dva snímky v určitém časovém rozestupu ze stejného místa totiž odhalí jakým směrem a o kolik se písek posunul. Pak už se dá dopočítat, jak silný vítr je a jakým směrem fouká.

Pokud se podíváme na samotný písek, rover se samozřejmě pokusil o jeho analýzu. Vzorky byly zatím zkoumány v interní laboratoři SAM, ale pro podrobnější informace si musíme počkat, až dojde k mineralogické analýze v CheMin. Zatím může tým konstatovat, že písek je tvořen materiály, které byly původně sedimentárně usazovány na dně jezera a vytvořily pískovce. Nyní se čeká, jaké další minerály písek ve zkoumaných oblastech obsahuje.

Panorama zkoumané oblasti

Panorama zkoumané oblasti
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Aktuální zjištění tedy potvrzují naše znalosti o obdobích intenzivního a umírněného větrného proudění. Písečné duny jsou ovlivňovány přítomností blízké hory a písek je tvořen hlavně místními zvětralými sedimenty, které obsahují i určité minerály z podloží. Další bližší zkoumání poněkud komplikuje stav vrtačky roveru, které nefunguje příklep a její používání je omezené. Navíc se nyní zjistilo, že dochází k různosti množství odvrtaného materiálu z různých vrtů. To pravděpodobně znamená, že rozbitá brzda příklepu ovlivňuje výkon vrtačky, která při každém vrtu odebere jiné množství materiálu.

Kosmický přehled týdne:

RSL, neboli opakující se svahové linie, popřípadě ještě lépe vysvětlující název Sezónní toky na teplých marťanských svazích jsou známé linie, které vznikají při teplých měsících na Marsu. Linie tmavších stoků jsou orientovány na dobře osvětlených svazích Marsu a mohou dokazovat tající vodu během léta na Marsu. Sonda MRO zaznamenala nyní na východním okraji kaňonu Valles Marineris právě RSL, přičemž se je podařilo vyfotit barevně a více detailně, než doposud.

Na velmi detailní fotografii s rozlišením 50 centimetrů můžete na východních svazích spatřit dlouhé úzké tmavé linie. To, zda je utvářela voda, nebo jde o jiný mechanismus, zatím není jasné. Při spektrografickém průzkumu z oběžné dráhy nebyla detekována voda. To může znamenat, že voda po stečení rychle vysublimovala, popřípadě, že jde o zcela jiný mechanismus.

Stékající svahové linie, které vyfotila MRO

Stékající svahové linie, které vyfotila MRO
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Pohyb MMS

Pohyb MMS
Zdroj: https://68.media.tumblr.com/

Čtveřice sond MMS, která je zaměřená na studium magnetického pole a interakci jednotlivých iontů a vysoko energických částic jím procházejících, se dostaly na novou vyšší orbitu. Po třech měsících společných manévrů se 4. května sondy usadily na velmi protáhlé eliptické dráze s nejvyšším bodem ve výšce 158 000 kilometrů. Při svých průletech budou sondy aktivní hlavně na noční straně Země, kde budou zkoumat, jak částice z vesmíru ovlivňují magnetické pole Země.

Na palubě ISS se chystá další setba. Experimentální zahrádka VEGGIE bude astronautkou Peggy Whitson osazena sazeničkami čínského zelí. Podobně jako to premiérově vykonal Scott Kelly, bude i tato sklizeň z části určena pro konzumaci posádkou. Minulé experimenty ukázaly, že lze praktikovat sklizeň formou stálého ořezu, kdy jsou z dorůstajícího čínského zelí ořezávány dorostlé kusy, které pak dále dorůstají a mohou být znovu oříznuty. Zatímco pro první konzumaci byl vybrán římský salát, bude nyní připraveno čínské zelí. Vědci se shodují, že pro ideální kondici zelí bude třeba sazeničky zalévat více než v předchozích experimentech. Sazeničky zelí jsou nyní posledními sazeničkami nacházejícími se na palubě ISS, další se však již chystají na cestu, včetně pokročilejší a větší kosmické zahrádky.

Přehled z Kosmonautixu:

Jako každý týden, jsme vám i tento přinášeli minimálně dvě zprávy z kosmonautiky každý den. Pondělí jsme tradičně načali povedenými fotografiemi z paluby Mezinárodní kosmické stanice, které pořizuje Thomas Pesquet. V pondělí také proběhl úspěšný start Falconu 9 s historicky první tajnou misí. Dočkali jsme se nejen záběrů ze startu, ale také úspěšného přistání na pevnině. Záznam si můžete samozřejmě pustit a užít si unikátní záběry klesajícího prvního stupně. Ani tento týden jste nebyli ochuzeni o oblíbený seriál o kosmických stanicích Saljut. Jak aktuálně vypadá oddíl amerických astronautů? Na to jsme se podívali v článku. Zhodnocení úspěšného startu Falconu 9 s tajnou misí, včetně povedených snímků a grafů jsme pro vás nachystali v našem článku. Vypravili jsme se také k Marsu a netradičně k jednomu z jeho měsíců – Phobosu. O komplikacích kolem již tolik komplikovaného osudu modulu Nauka jsme psali v podrobném obhlédnutí za všemi patáliemi, kterými slavný modul prošel. Kosmodrom Kourou se vrátil do služby poté, co skončila dlouhá stávka. Na start se připravovala raketa Ariane 5 s telekomunikačními satelity. Sonda Cassini proletěla mezi prstenci a planetou Saturn a nečekaně tam objevila velké prázdno. I za duben jsme pro vás připravili video shrnutí všech zajímavých kosmonautických událostí v našem nejstarším video seriálu Vesmírné výzvy. Pro Falcon 9 se chystá další zakázka pro již jednou letící stupeň. BulgariaSat-1 bude teprve druhým nákladem, který se vydá do vesmíru na již jednou použitém stupni. Po ruském a americkém oddílu astronautů jsme se také podívali na oddíl evropský.

Video týdne:

Malý suborbitální raketoplán společnosti Virgin Galactic jménem VSS Unity provedl tento týden poprvé při svých letových zkouškách sklápění svých křídel. Tento manévr bude využíván při letech zpět k Zemi, kdy aby se snížilo namáhání a tepelné podmínky při návratu do atmosféry – díky němu bude VSS zmenšovat plochu svých křídel. Po nehodě, která zdržela vývoj a nasazení těchto malých raketoplánů určených pro krátké výlety na kraj vesmíru, se projekt začal zase posouvat kupředu.

Snímek týdne:

Vybrat snímek tohoto týdne bylo celkem jednoduché. Unikátní záběry, které jsme mohli vidět při pondělním letu Falconu 9, a zejména při přistávání prvního stupně vejdou dozajista do historie. O tomto startu již bylo řečeno mnoho, užijte si tu obrazovou symfonii.

Falcon 9 se vrací z mise NROL-76

Falcon 9 se vrací z mise NROL-76
Zdroj: http://www.spaceflightinsider.com/

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/feature/jpl/nasa-rover-samples-active-linear-dune-on-mars
https://www.nasa.gov/image-feature/jpl/pia21608/seasonal-flows-in-valles-marineris
https://nasa.tumblr.com/post/160371535559/diving-into-new-magnetic-territory-with-the-mms
https://blogs.nasa.gov/kennedy/2017/04/03/space-seed-cupboard-emptied-with-cabbage-growth/
https://spaceflightnow.com/2017/05/04/photos-ariane-5-launcher-on-the-eve-of-liftoff/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia11242_excerpt_sol1647_ml_mcam08525.jpg
http://planetary.s3.amazonaws.com/assets/images/4-mars/2017/20170420_Sol1601_Mastcam34_postcard_web.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia11241_reduced.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia21608.jpg
https://68.media.tumblr.com/c242072b43551d174728127047db6801/tumblr_inline_ope5zgjooL1tzhl5u_540.gif
http://www.spaceflightinsider.com/wp-content/gallery/nrol-76-falcon-9/10762-spacex_falcon_9_nrol76-tom_cross.JPG
https://c1.staticflickr.com/3/2819/33605046591_1b0a36a763_o.jpg
https://assets.cdn.spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2017/05/05055158/Decollage_0171.jpg
https://assets.cdn.spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2017/05/04181828/18301996_1428213717216972_3950014086672152169_n.jpg
http://www.collectspace.com/images/news-042417b-lg.jpg

Kosmotýdeník 242 (1.5. – 7.5.), 5.0 out of 5 based on 26 ratings
Pin It
(Visited 1 437 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (26 votes cast)
(Visited 1 437 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


13 komentářů ke článku “Kosmotýdeník 242 (1.5. – 7.5.)”

  1. Martin Gembec napsal:

    Hele nebyl jsem tu odpoledne, ale pokud vyšel článek ve 12 jako obvykle, tak uplynulo jen 168 hodin ne? V úvodu je 172. Tak jak to bylo? 🙂

  2. Petr Kasan napsal:

    Koncept VSS Unity mi na dnešní dobu přijde dost rizikový. Jestli jsem četl správně, pilotované má být vše, včetně vzestupné motorové fáze(!), kdy se očekává, že piloti v daný okamžik provedou správně určený úkon. Samozřejmě přeji klukům od Virgin Galactic jen samé úspěšné starty i návraty.
    dík za Kosmotýde-
    ník!

    • Lukáš Houška napsal:

      Děkuji za pochvalu článku. Co se týká VG a jejich stroje, uvidíme, jak jej prověří čas. 🙂

  3. Spytihněv napsal:

    Chtěl bych se zeptat – začíná se mluvit o společné misi NASA a ESA s názvem Joint Europa Mission. Jedná se o již avizovaný lander NASA na Europu, ke kterému už Kongres přidělil prostředky? Nic jiného to asi být nemůže, ale novinkou je účast Evropy.

    • Dušan Majer napsal:

      Těžko říct. JEM má startovat v polovině 20. let, což by znamenalo, že by se opravdu mohlo jednat o jakési pokračování mise Europa Clipper. Evropa o účast na průzkumu Europy stála už dříve – usilovala o účast na Europa Clipperu. Ale možná bude tahle samostatná mise lepší.

    • Jiří Hošek napsal:

      Odpovídalo by tomu i navržené rozdělení příspěvků obou kosmických agentur. Podle návrhu by NASA poskytla raketu SLS a hlavní strukturu landeru, zatímco ESA by poskytla platformu orbiteru na základě upraveného servisního modulu Orionu s avionikou na základě avioniky sondy JUICE. Chápu to ale tak, že návrh nepochází od kosmických agentur, ale z prostředí vědecké planetární komunity.
      PS. Kongres nepřidělil prostředky na lander, ale na sondu Europa Clipper.

      • Spytihněv napsal:

        Měl jsem dojem, že Kongres schválil prostředky na Europa Clipper s tím, že bude realizován i lander.

        • Jiří Hošek napsal:

          Máte pravdu. Ve schváleném zákoně na FY 2017 je text „That, of the amounts provided, $275,000,000 is for an orbiter and a lander to meet the science goals for the Jupiter Europa mission as outlined in the most recent planetary science decadal survey. That the National Aeronautics and Space Administration shall use the Space Launch System as the launch vehicle or vehicles for the Jupiter Europa mission, plan for an orbiter launch no later than 2022 and a lander launch no later than 2024, and include in the fiscal year 2018 budget the 5-year funding profile necessary to achieve these goals.“
          Úředníci NASA ovšem uvedli, že lander nebude připraven ke startu nejméně do roku 2025.

          Lander nebyl obsažen až v blueprintu prezidentské žádosti o rozpočet na FY 2018. To se ale ještě může změnit.

  4. Lopez napsal:

    Docela by mně zajímala skladba „komické zahrádky“.. 🙂
    Díky za článek.. 😉

Zanechte komentář