Nádherný Jupiter ze čtvrtého průletu Juno

Zatímco na konci března proběhl už pátý průlet sondy Juno v těsné blízkosti plynného obra, my se právě nyní kocháme snímky, které byly zpracovány ze čtvrtého průletu. A nezůstane jen u snímků, tentokrát tu máme pro vás i video, jak to asi vidí sonda během průletu a to už je opravdu nádhera. Snímky se však nerodí snadno, snad proto i ono zpoždění skoro dvou měsíců. Není to jako se snímky z Voyageru, Cassini, nebo Galilea. Kamera má velké zorné pole a je tak odlišná od toho, jak vypadají barevné kamery běžných sond. Výsledné obrázky jsou nakonec kromě vědecké studnice pokladů i neuvěřitelně nádherným výtvarným dílem, jaké dokáže stvořit snad jen příroda.

Posuďte sami. Sada obrázků ukazuje část povrchu planety od jižního rovníkového pásu, přes oblast výskytu světlých oválků (šňůrky perel = string of pearls) až po polární oblasti na jihu. V první sadě byla upravena světlost (patrně něco jako tmavnutí), barvy jsou zvýrazněny a kontrast a malé detaily byly vytaženy.

Obrázek vzniklý při 4. průletu kolem Jupiteru ze vzdálenosti asi 1 500 km nad povrchem planety. NASA / JPL-Caltech / SwRI / MSSS / Björn Jónsson

Obrázek vzniklý při 4. průletu kolem Jupiteru ze vzdálenosti asi 14 500 km nad povrchem planety. Nahoře je okraj jižního rovníkového pásu (tmavší červené odstíny a bílé vlny). NASA / JPL-Caltech / SwRI / MSSS / Björn Jónsson

Obrázek vzniklý při 4. průletu kolem Jupiteru ze vzdálenosti asi 14 500 km nad povrchem planety. Hlavním objektem zájmu je jedna ze světlých skvrn ze „šňůrky perel“. NASA / JPL-Caltech / SwRI / MSSS / Björn Jónsson

Obrázek vzniklý při 4. průletu kolem Jupiteru ze vzdálenosti asi 14 500 km nad povrchem planety. Hlavním objektem zájmu je jedna ze světlých skvrn ze „šňůrky perel“. NASA / JPL-Caltech / SwRI / MSSS / Björn Jónsson

Obrázek vzniklý při 4. průletu kolem Jupiteru ze vzdálenosti asi 14 500 km nad povrchem planety. Nahoře je oblast 40° jižně s velkou světlou skvrnou ze „šňůrky perel“. NASA / JPL-Caltech / SwRI / MSSS / Björn Jónsson

Obrázek vzniklý při 4. průletu kolem Jupiteru ze vzdálenosti asi 14 500 km nad povrchem planety. Nahoře je oblast 40° jižně s velkou
světlou skvrnou ze „šňůrky perel“. NASA / JPL-Caltech / SwRI / MSSS / Björn Jónsson

Podobně detailní snímky jsme i díky povedenému zpracování mohly obdivovat jen málokdy a když, tak třeba z polárních oblastí, nebo okolí Velké červené skvrny a ne tak daleko na jih. Vidíme stíny oblaků i výškové členění oblak. Nádherná světlá skvrna, ovál A1, je jedna z perel na šňůrce, kterých je v této oblasti několik a jsou vidět i na amatérských fotografiích.

Nyní se podívejme pro srovnání, jak by snímky vypadaly, pokud aplikujeme úprava do přibližně pravých barev a kontrastu.

Jupiter z JUNO během perijovu 4 v přibližně pravých barvách a kontrastu. NASA / JPL-Caltech / SwRI / MSSS / Björn Jónsson

Jupiter z Juno během perijovu 4 v přibližně pravých barvách a kontrastu. NASA / JPL-Caltech / SwRI / MSSS / Björn Jónsson

Uvedené obrázky byly vytvořeny ve válcové projekci a to vše díky tomu, že známe informace uložené u jednotlivých surových snímků. Jsou jimi poloha sondy, poloha planety, popis zorného pole kamery, popis polohy kamery/sondy a popis toho, co a jak bylo fotografováno. Autor dále provedl deformaci snímků, protože zorné pole kamery je 58° (což je docela široké zorné pole – Voyager, Galileo nebo Cassini mají jen méně než 0,5°). Výsledný obrázek připomíná zhruba to, jak by vnímal člověk Jupiter, když by se pohyboval tam, kde nyní Juno.

Protože Juno byla relativně dost blízko povrchu planety, není oblast na snímku zobrazená moc velká. Dobře to znázorňuje kontextový obrázek.

Kontextový obrázek s vyznačením polí výše uvedených obrázků. NASA / JPL-Caltech / SwRI / MSSS / Björn Jónsson

Kontextový obrázek s vyznačením polí výše uvedených obrázků. NASA / JPL-Caltech / SwRI / MSSS / Björn Jónsson

A na závěr to, nač jste asi čekali celou dobu, co jste se prokousávali článkem a kochali se. Slíbená odměna v podobě nádherného videa průletu kolem Jupiteru.

Zdroje informací:
http://www.planetary.org
https://www.missionjuno.swri.edu

Zdroje obrázků:
http://planetary.s3.amazonaws.com/assets/images/5-jupiter/2017/20170326_juno_pj4_106_f10_enhanced_f840.png
http://planetary.s3.amazonaws.com/assets/images/5-jupiter/2017/20170326_juno_pj4_106_f19_enhanced.png
http://planetary.s3.amazonaws.com/assets/images/5-jupiter/2017/20170326_juno_pj4_106_f25_enhanced_f840.png
http://planetary.s3.amazonaws.com/assets/images/5-jupiter/2017/20170326_juno_pj4_106_f10_truecolor.png
http://planetary.s3.amazonaws.com/assets/images/5-jupiter/2017/20170326_juno_pj4_106_f19_truecolor.png
http://planetary.s3.amazonaws.com/assets/images/5-jupiter/2017/20170326_juno_pj4_106_f25_truecolor.png
http://planetary.s3.amazonaws.com/assets/images/5-jupiter/2017/20170326_juno_pj4_106_context_quick.png

Nádherný Jupiter ze čtvrtého průletu Juno, 5.0 out of 5 based on 28 ratings
Pin It
(Visited 3 014 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (28 votes cast)
(Visited 3 014 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


19 komentářů ke článku “Nádherný Jupiter ze čtvrtého průletu Juno”

  1. RiMr napsal:

    Díky.
    Druhý obrázek nejde zobrazit větší.

  2. Roman napsal:

    Ahoj. Nevíte proč není i potěch miliardách let atmosféra dokonale promíchaná? To jsou takové rozdíly ve váze jedn. složek že se tak rychle separují? Je někde popis dle barev o co jde? Dík

    • Martin Gembec napsal:

      Na Zemi máme taky poměrně výrazně oddělené vrstvy, např. troposféru a stratosféru. Myslím, že to není nic překvapivého. Oblaka mají barvy podle plynů, což je pozoruhodné především, když uvážíme, že vodík i hélium jsou jinak bezbarvé plyny. Zde se však bavíme o odrazu slunečního světla od dalších látek, krystalků amoniaku, malého množství vody, a další budou asi síra, fosfor a nějaké jednoduché organické látky na bázi uhlíku. No a pak se dá dočíst, že bílé bouře jsou chladné, oranžové teplé a červené jsou nejteplejší. No, nejsem na tohle expert.

  3. Pavel Nedbal napsal:

    Je to hezké, že vidíme mráčky na Jupiteru, ale kromě uměleckého dojmu k ničemu. Tam nikdy nepůjdeme, možná někdy ještě nějaká atmosférická sonda, jako bylo Galileo, nicméně moc víc nezjistí.
    Jediné, co má skutečně vědeckou cenu, jsou údaje z magnetometru a detektoru částic v okolí planety, myslím ke zmapování radiačních pásů poblíž měsíců (co kdyby na „závětrné“ straně měsíců byla radiace jakž-takž přijatelná pro nějakou budoucí misi.
    Bohužel současná trajektorie nám sotva řekne něco o měsících a jejich okolí, které jsou pro nás primárním zájmem. Takže, jak píši výše, kromě uměleckého dojmu považuji misi za ztracenou. Škoda.

    • Jirka napsal:

      Platíte to. Tak máte právo na nějakou odměnu.

      • Martin Gembec napsal:

        Marná sláva, máte pravdu, ale lidi chtěj vidět hlavně obrázky a podle mě Jupiter je hezčí, než by snad kdo dokázal nakreslit.

        • maidem napsal:

          Nekde jsem slyšel, ze obrazek vyda za tisic slov… Vzhledem k tomu, jaky se v NASA toci prachy (zvlast kdyz je k srovnani SpaceX), tak na ten obrazek mame skoro narok.
          Az bude nasa zkoumat cernou diru, tak tam kameru davat nemusi.

    • Spytihněv napsal:

      Ale to není nic nového. Od začátku se mluvilo o tom, že kamera na Juno je jen „popularizační“, takže spíše pro potěchu široké veřejnosti, pro dobrý pocit z dobře investovaných dolarů. To jako měla sonda vyrazit bez zobrazovacího zařízení? Nesmysl. Je to nádhera.

    • Dušan Majer napsal:

      Tohle se tak jednoznačně říct nedá. To, že na Jupiteru nepřistaneme, ani to, že Juno nedokáže prozkoumávat jupiterovy měsíce, z ní nedělá nějakou podřadnou sondu, o které by se mělo mluvit jako o ztracené. Z vědeckého hlediska je důležité pochopit, jaká je vnitřní struktura této planety. Díky tomu můžeme výrazně zpřesnit naše modely vzniku a vývoje celé sluneční soustavy, což je něco, co se při studiu měsíců Jupitera nedozvíme. Jinými slovy – každá sonda se zaměřuje na něco jiného a nemůžeme říct, která z nich je pro pochopení vesmíru důležitější. Každá z nich totiž přidává malý střípek do velké mozaiky poznání.

      • ventYl napsal:

        Ja by som dokonca povedal, ze vedecke poznatky z tejto misie budu dolezite aj z hladiska skumania tych mesiacov samotnych. Pretoze ked sa pri modelovani vplyvov na mesiace dojde k otazke, aky vplyv na to ma jupiter, tak budeme mat viac informacii.

        Len tazko by sa hladal aspon trocha vierohodny popis chovania sustavy, pri ktorej sa zanevrelo na studium jej ustredneho prvku.

    • Vojta napsal:

      Řekl bych, že když se na to podívají odborníci na dynamiku atmosféry, tak z toho nějaké relevantní údaje dostanou. Nehledě na to, že je to opravdu nádherné- Jinak mi ale přijde, že zmapování radiačních pásů a magnetosféry Jupiteru je dost důležité nejen z teoretického hlediska, ale i kvůli dalším plánovaným sondám.

  4. Spytihněv napsal:

    Ne že by na tom stál svět, ale Juno není JUNO. Nejde o mluvící zkratku jako třeba v případě MESSENGERa nebo JUICE. Nicméně nijak to nesnižuje potěchu oka při pohledu na manžela bohyně Juno 🙂

    • Martin Gembec napsal:

      Děkuji za upozornění, od začátku psaní článku mi to neštimovalo, ale nějak jsem to nechal špatně a neověřil si to. Kdoví proč si pořád myslím, že je to zkratka. Už to bude snad ok.

  5. Racek napsal:

    Prostě úchvatné.

  6. Daniel Bozner napsal:

    Nádhera

  7. jelen napsal:

    Skvele,snad pokud mozno jeste vice odbornych komentru.dik

  8. Jirka napsal:

    Ten obrázek je právě ta odměna. Pokud by daňového poplatníka zasypávali pouze surovými daty, nejspíš by brzo skončili …

Zanechte komentář